Jitka Ferencová: Co mi vadí na centrálním hodnocení slohů

S našimi studenty jsme podávali několik odvolání proti výsledkům slohů, protože ač se Cermat snaží kritéria hodnocení objektivizovat co nejvíce, stejně zůstávají subjektivní. Logicky. Hranice mezi hodnocením splnil výborně – v zásadě splnil – pouze splnil je nejasná.  Nejobtížnější je to určit v kategorii dodržení tématu a slohového útvaru. Tam vidíme nejčastěji hodnocení, s nímž nesouhlasíme. Určité pochybnosti máme i u slovní zásoby a také u soudržnosti a kompozice textu. Právě kvůli takovým nejasnostem studenti ztrácí body, mnohým vyšlo dobré hodnocení a v součtu jim tak ušla jednička z češtiny. Zbytečně.

Ale to není jediný problém. Výsledky slohů jsou ve značné míře ovlivněny špatným zadáním. Například student má popsat Ladův obrázek, který je černobílý. Originál je ale barevný a mnozí studenti ho znají. Jak ho mají popsat? Co je správně? Proč někdo připravil tak nesmyslné zadání? Nad tím zůstává rozum stát. Bohužel si to zadání čtyři moji studenti vybrali a mají průměrné hodnocení. Ze špatných zadání vznikají nevýrazné práce.

Další téma – vypravování o monstrech, která napadla Zemi. Vybralo si ho nejvíce maturantů a nejlépe uspěli dva zcela průměrní studenti. Proč? Pojmenovala bych to slovy Cermatu – nechtějte být originální. Pokud budete psát průměrně, budete úspěšní, dodávám já. Jenže toto téma, a navíc žánr, svádí k tvořivosti, fantazii. Na tak malém prostoru a v tak krátkém čase to zvládne ukočírovat jen zkušený pisatel. Mnozí na to doplatili.

Slyšela jsem ředitele Zíku v televizní debatě, kde říkal, že se těžce hledá deset dobrých témat pro maturitní sloh, a proto bude již v podzimním termínu jen šest témat. To mi připadá absurdní. Jestliže organizace, která převzala řízení maturit a má k dispozici tolik odborníků, nedokáže vypsat deset témat, tak právě ona ponižuje maturitu na úroveň méně než středoškolskou. Pan Zíka v oné debatě zapomněl říci, co jsem vyčetla v dalších paragrafech vyhlášky. Od podzimního termínu bude doba na přípravu slohu, která je nyní 25 minut, kratší. Nikde jsem nenašla žádné zdůvodnění tohoto rozhodnutí. Důsledek bude, že ani tato doba, kdy si studenti tvoří myšlenkové mapy, osnovy, nebude dostatečně dlouhá. Proč? Odůvodnění chybí.

Ředitel Zíka nám jako učitelům vytýká, že se chováme sociálně – zohledňujeme situaci konkrétního studenta. Jak jinak by se měli učitelé chovat v prostředí, které je čistě sociální? V době, kdy stát prosazuje ve školách inkluzi, má mnoho studentů nejrůznější postižení. Máme jim kvůli tomu krájet body a minuty? Měla jsem letos studentku, která dostala u ústní maturity 100 % přidaného času na přípravu, ale už ne na odpovědi. To rozhoduje pedagogicko-psychologická poradna. Kritéria stanovil Cermat. Takže přemýšlet ji můžeme nechat dvakrát déle než mluvit? Oni postižení pomaleji přemýšlejí a rychleji mluví? To jsou neskutečné paradoxy.

Podle názorů Cermatu jsou učitelé moc sociální, studentům nadržují, nedodržují kritéria. Jak si tedy vysvětlit, že to byl právě Cermat, který rozeslal na konci minulého školního roku dopisy právě nám, učitelům, abychom letos hodnotili za Cermat. Předpokládám, že jsem nebyla jediná. Samozřejmě jsem to nepřijala. Nenechám se veřejně zostuzovat, abych pak potichu přijala určenou roli. Navíc jsem v předešlých ročnících maturity měla co dělat, když jsem hodnotila svých třicet slohů. Každý jsem četla třikrát a snažila se je co nejobjektivněji posoudit podle předepsaných kritérií. Letos na jednoho hodnotitele připadlo, podle vyjádření ministryně Valachové, několik stovek slohů. Nedokážu si představit, jak při několika stovkách opravovaných prací udržel hodnotitel odstup, jak určil, co se mu zdálo jako zcela splněno, splněno a v zásadě splněno.

Jitka Ferencová učí na Waldorfském lyceu v Praze