Jsou testy zkáza nebo spása vzdělanosti?

17. 5. 2013
EDUin
fertek

Sto sedmdesát tisíc dětí z pátých a devátých tříd v příštích čtyřech týdnech zasedne ve školní učebně k počítači a vyplní on-line tři testy – z češtiny, matematiky a cizího jazyka. Z centrálního počítače školní inspekce na ně obratem vypadne výsledek. V geometrii jsi uspěl na tolik procent, v pravopisu jsi na tom líp, zato to porozumění mluvené angličtině… Může na něčem takovém být něco škodlivého? Každé dítě se dozví, jak na tom je. Budeme vědět, ve které škole se učí dobře a kde špatně. Konečně pořádný bič na nevzdělance a lenochy!

Znamená to tedy, že ona tisícovka rodičů, kteří chtějí raději své dítě z testování omluvit, je pomýlená? A učitelé a ředitelé, kteří se k petici odmítající zavedení plošných testů přidali, se bojí srovnání, protože by odhalilo, že neumějí pořádně učit?

Však ho neubude

Zní to přesvědčivě, ale je to přesně naopak. Výhrady a varování před plošnými testy jsou zcela na místě, protože prakticky všude, kde je používají, přinesly spíš problémy a užitku minimum. V nějaké podobě zavedla testování v uplynulých desetiletích většina evropských států, ale ne vždy mají podobu plošných testů a hlavním smyslem nemusí být zjišťování znalostí. Poučný je pro nás především případ USA, kde zavedl plošné testy George W. Bush a kde se negativní důsledky projevily v plné šíři, takže dnes si plivnout na testy nazvané No Child Left Behind (Žádné dítě nesmí zůstat pozadu) patří k dobrému společenskému tónu.

Samozřejmě, vyplnění testu asi žádnému dítěti neublíží, ale stejně tak platí, že žádný test sám o sobě kvalitu vzdělávání nezlepší. V tom se mimochodem shodnou odpůrci testování, jeho organizátoři z České školní inspekce i naprostá většina odborné veřejnosti. Pokud chceme lepší výsledky, musíme pomáhat učitelům lépe učit. A v tom nám testy v páté a deváté třídě věru nepomohou.

Testy umějí ověřovat jen znalosti – tedy pravopis, schopnost s porozuměním číst, něco vypočítat, doplnit správné anglické slovíčko. Jenže znalosti jsou dnes málo. Proto jsou vzdělávací programy dnešních škol postavené na kompetencích – umí vyřešit problém, umí se domluvit, umí spolupracovat. Znalosti jsou jen menší částí toho, čím má škola dítě vybavit.

Představte si družstvo desetibojařů. Chcete po nich, aby pilně trénovali a uspěli ve velkém závodu, ale jejich výsledky hodnotíte výhradně podle toho, jak rychle běhají. To jsou v desetiboji jen čtyři disciplíny z deseti. Jak to asi dopadne? Stejně tak nemůžeme chtít po školách, aby děti vybavovaly kompetencemi, ale kontrolovat je podle znalostí. Jen utvrzujeme váhavé učitele, kterým se do složitějšího vyučování nechce, že řeči o kompetencích jsou jen řeči.

Není test jako test

Znamená to, že každý test je škodlivý? Vůbec ne. Například ty, které pro testování inspekce připravila, jsou slušně odvedené. Jen není rozumné je aplikovat každý rok plošně na všechny školy. Protože hrozí, že učitelé začnou děti připravovat především na testy a také fixlovat. To je celosvětově známý efekt plošných testů. Přesně takový případ řešili letos na jaře ve Spojených státech. Tam podvody s výsledky plošného testování organizovala jedna ze státních  koordinátorek testování spolu s řediteli škol. Motivací byla finanční odměna za lepší testové výsledky škol jejího okrsku.

Ale pokud budou stejné testy k dispozici na serveru inspekce, může jít o užitečnou pomůcku. Bude je moci podle vlastního uvážení použít každý učitel, pokud si bude chtít ověřit, jak je na tom ve své třídě se znalostmi. Případně ředitel, který chce zjistit, jak je na tom v tomto směru jeho škola ve srovnání s ostatními. Přesně takhle vypadá už dnes testování nabízené soukromými společnostmi. Obdržíte výsledek a k tomu informaci, v jakém percentilu všech škol, které testy vyplňovaly, se pohybujete. Užitečné a bezpečné.

Co s načatým večerem

Stejně tak by mělo být samozřejmé, že stát bude organizovat výběrová šetření – to netestujete všechny školy a děti, ale jen vybraný vzorek. V takových testech mohou být složitější úlohy a přinášejí kvalitnější informace o tom, co žáci umějí. Je trochu ostuda, že dodnes nemáme žádné podobné domácí šetření, jako je například ona tak často citovaná PISA. Inspekce ho prý chystá, ale zatím není nic takového ani na obzoru.

Letošním kolem skončí dvouletá generálka. I když bude úspěšná, nijak z ní nevyplývá, že od příštího roku plošné testy zavedeme povinně. Jednak by to vyžadovalo změny v zákoně, jednak by nám mělo ministerstvo školství vysvětlit, v čem konkrétně dětem testování pomůže, a hlavně jak se vyhneme oněm negativním vedlejším efektům. Cesta, jak využít investované peníze, v tomto případě existuje. Nezavádět pravidelné plošné testování, nabídnout připravené testy a on-line testovací systém jako pomůcku pro školy a hromadná data získávat šetrnějším způsobem. Nic složitého, ne?

Psáno pro MfD

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články