Polezeme „zpátky na stromy“?

8. 3. 2017
Josef Valenta
IMG_6598 (1) (1)

Vážené, vážení, nedá se nic dělat: ku čtení tohoto psaní je třeba předem vědět pár věcí. Hlavně co to je RVP (najmě ZV+G) a co je v něm psáno. A jaké učivo a jak je v něm obsaženo. Pro jistotu opáčko: Jsou „tam“ vzdělávací oblasti. Celkem klasika. Jazyky, matematická oblast, informatika, oblasti společenskovědní a přírodovědná, umění a dále pak oblast týkající se zdraví a práce. Oblasti se dělí na obory. Ty jsou někdy identické s tím, co známe jako předmět (příklady oborů: český jazyk a literatura, dějepis, přírodopis, hudebka atd.), ale předměty mohou naopak být složené z obsahu více oborů. Po oblastech a jejich oborech následuje v textech RVP skupina doplňujících oborů (nepovinné ‒ třeba dramatická výchova).

A teď přicházíme k meritu věci: poslední typ učiva jsou tzv. průřezová témata (dále PT). Výchovy(!) osobnostní a sociální, demokratického občana (jen v RVP ZV), k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní, environmentální a nakonec mediální. Přívlastky odkazují k rozvíjeným gramotnostem. Ve světě žádná novinka ‒ obvykle jsou tato témata označována jako „kroskurikulární“ (neboť realizovaná ve spojení s učivem různých předmětů), což jest pojmenování sice jazykolamné, ale rozhodně méně morbidní, než české prořezávání … Leč o to nejde. Jde o to, že PT jsou ověnčena atributy jako: společensky aktuální; dotýkající se důležitých aspektů současného světa; reflektující každodenní život a bezprostřední zkušenosti žáků apod. A mají být praktická! Dobré, že? Mít něco takového jako učivo. Užitečné, napomáhající orientaci v reálné současnosti i v sobě samém. Co víc si přát jako látku učební!

Nu, ale je-li úkol a smysl PT opravdu takový, jak píší dokumenty a metodiky a jak mu rozumějí i na některých školách, pak dovolte úvahu. Co kdybychom v rámcovém programu prostě prohodili pozice oborů a PT? Z PT učinili „hlavní učivo“, pozvedli je na dnešní úroveň oblastí a oborů?

Že to je bláznivá myšlenka? Nevadí, zrovna nedávno prohlásil v jednom pořadu ČT francouzský fyzik, nobelista, Cohen-Tannoudji, a to ve vztahu k odborné práci: „Je důležité mít bláznivé nápady. Bláznivé nápady jsou totiž někdy dobré nápady!“ Tak u toho chvilku zůstaňme. Jistě, bylo by nemoudré neponechat v základním kánonu vzdělanosti rovněž mateřštinu, cizí jazyk a matematiku. A další oblasti či obory? Možností je více. Prostě změna pojetí kurikula ‒ integrace oborů, jejich povinné základní úrovně a volitelné další, proměna doplňujících oborů, snad by se i některé obory daly realizovat naopak jako PT atd. atd.

Pokud jsou nynější PT tak jasně zaměřené na problémy naší každodennosti, proč je nechávat na vedlejší koleji? Jenže to má své jenže … Kolik vysokých škol připravujících učitele věnuje PT náležitou didaktickou pozornost? Tedy i kolik kantorů má šanci se dobře připravit na práci s PT? Nebudu Vás napínat: ačkoliv PT lze chápat jako malé obory (ba i s vědním základem), fakulty tuhle de facto rukavici nezvedly (kolegové tu a tam učící nějaké PT obvykle jako jeden předmět jen „potvrzují pravidlo“ a prominou; když už, pak se PT věnují spíše různá občanská sdružení nebo i neučitelské fakulty). A kdyby jen to. Na jisté konferenci jsem dokonce slyšel hřímat jednoho akademika, kterak je kupř. taková osobnostní a sociální výchova v podstatě vředem na tváři české edukace. Dostalo se mi lekce, že tenhle „průřez“ vlastně znemožňuje transcendenci do výslunných niv vyšší všeobecné vzdělanosti. Jenže, z druhé strany viděno[1] jest právě tato výchova na školách z PT nejvíce známa, školami nejvíce využívána, ba i oblíbena, má nejvyšší (kurikulárně) integrační potenciál atd. atd.

Nedostatek připravenosti má bohužel vliv i na formu integrace/včlenění PT do běžných předmětů, k níž se hlásí ve svých ŠVP většina škol. Dobře ‒ biolog snadno „zaintegruje“ envi-výchovu. Učivo obou může býti stejného zrna. Ale integrace s osobnostní výchovou (OSV) už bývá těžší. Přírodopis: učivo láčkovci = vědomosti o nich. OSV = jiný typ učiva; učivem je žák sám a jeho životní dovednosti. Opravdu není lehké spojit smysluplně a ne pouze formálně (aby se ŠVP napapal a přírodopis zůstal celý) žáka s láčkovcem …

A do toho tamtamy z dálek začínají signalizovat, že by snad PT měly z RVP úplně zmizet. Opravdu? Že by učivo, jehož úkolem je napomoci žákům zvládat notný díl každodennosti, z národního kurikula „vypadlo“? To jistě ne! Dobře, ale ‒ kam s ním, když se zruší jeho mateřské přístavy, PT? Odhaduju, že kurikulární myšlení by v tom případě vedlo dvěma cestami. První: Vše by se „nacpalo“ do občanky (jen envi- do biologie a něco z mediální do češtiny). Jasně, šlo by to. Ale udržel by se žádoucí praktický ráz výuky PT? To je otázka  ‒ občanka má ještě řadu dalších, ryze naukových úkolů. Škoda však, že by jasná deklarace důležitosti témat typu média, eko-, multikulti-, já+ty etc. v dnešních RVP byla překryta tématem občanství.

A druhá cesta, totiž rozptyl do předmětů (viz o něm již 2x zde výše)? Že by princip nekonečného integrování „všeho do všeho“, které snadno vede k tomu, že „není nic v ničem“? (Věřte nebo ne, ale zkoumal jsem to.) Obávám se, že vítězství láčkovců nad mediální gramotností či sebeovládáním v podmínkách různosti lidí by bylo v tom případě nehnutelné.

Optimismem šetřím. Česko v lecčems (naštěstí ne ve všem …) zařazuje zpátečku. Uvažování o věcech pedagogických tohle nemůže minout a taky nemíjí. Je možná jen otázkou času, kdy někdo u moci vytáhne třeba starý dobrý herbartismus (byť asi s jiným pojmenováním).  A ideálem zase bude vševláda verbalismu, formalismu a jiných –ismů, přesně určeného a rozděleného učiva ‒ druhý týden v dubnu ve všech 7. ročnících v zemi: bitva u Lipan atd. atd.  Krleš!

[1] Průzkum Výzkumného ústavu pedagogického, šetření kol. Václavíka z Ostravy (Implementace průřezových témat do kurikula a výuky, 2015) či moje vlastní vyptávání učitelů, ředitelů, inspektorů.

josef_valenta-1
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články