Na stránkách MŠMT byla uveřejněno sdělení Evropské komise ke strategii Evropa 2020. Její součástí je i program „Mládež v pohybu“, který se nejvíce ze všech programů týká vzdělávání. Níže vybíráme pasáže, které pojednávají buď o současném stavu v rámci EU nebo o cílech, které chce buď na úrovni EU nebo jednotlivých členských států Komise prosazovat.

Cílem týkajícím se úrovně vzdělání u dětí, které předčasně ukončily školní docházku, je snížit míru tohoto předčasného ukončení ze současných 15 % na 10 %, a zároveň zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce 2020.

Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení: čtvrtina všech žáků má nedostatečné čtenářské dovednosti, jeden ze sedmi mladých předčasně ukončí školní docházku či odbornou přípravu. Asi 50 % mladých lidí dosáhne střední kvalifikace, to ovšem často nestačí na uspokojení požadavků trhu práce. Méně než jedna ze tří osob ve věku 25 až 34 let má vysokoškolské vzdělání, oproti tomu v USA je to 40 % a v Japonsku více než 50 %. Podle žebříčku světových univerzit, který sestavuje šanghajská univerzita, jsou mezi 20 nejlepšími univerzitami světa jen dvě univerzity z Evropy.

Stěžejní iniciativa „Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh.

Cílem je zlepšit výsledky a mezinárodní atraktivitu evropských vysokoškolských institucí a zvýšit celkovou kvalitu všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy v EU, jež by spojovala vysokou úroveň a spravedlivý přístup, podporovat mobilitu studentů a stážistů a zlepšit situaci v oblasti zaměstnanosti mladých lidí.

Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:

• integrovat a zdokonalit programy EU pro mobilitu, pro univerzity a vědce (jako jsou Erasmus, ErasmusMundus, Tempus a Marie Curie) a propojit je s vnitrostátními programy a zdroji;
• dát větší důraz na program modernizace vysokého školství (učebních osnov, řízení a financování) mimo jiné srovnáváním výsledků univerzit a výsledků vzdělávání v celosvětovém kontextu;
• prozkoumat, jakými způsoby lze podpořit podnikání pomocí programů mobility pro mladé odborníky;
• podpořit uznávání neformálního a informálního učení;
• zahájit rámcové politiky pro zaměstnanost mládeže, zaměřené na snížení nezaměstnanosti mladých lidí, jež byměly za přispění členských států a sociálních partnerů podpořit vstup mladých lidí na trh práce prostřednictvím odborného vzdělávání, stáží nebo dalších forem odborné praxe; sem patří i iniciativa EURES na podporu evropské mobility („Vaše první práce v zahraničí“), zaměřená na zlepšování pracovních příležitostí pro mladé.

Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:

• zajistit účinné investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních (od předškolní po vysokoškolskou);
• pomocí integrovaného přístupu zahrnujícího nejdůležitější dovednosti a zaměřeného na snížení počtu předčasných odchodů ze škol zlepšit výsledky vzdělávání všech složek (předškolního, základního, středního,odborného a terciárního vzdělávání);
• zvýšit otevřenost a význam vzdělávacích systémů pomocí vytvoření národních rámců kvalifikací a lepšího zacílení výsledků vzdělávání na potřeby pracovního trhu;
• zlepšit vstup mladých lidí na trh práce prostřednictvím integrované činnosti zahrnující mimo jiné poskytování informací a poradenství a odborné vzdělávání.

Celá studie ke stažení zde.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Premiér Petr Nečas odpověděl na otevřený dopis týkající se plošného testování v základních školách. Asi nejdůležitější sdělení odpovědi je, že deklaruje otevřenost k dialogu. To vítají signatáři a v minulém týdnu popsali konkrétní témata k diskusi a nabídli zástupcům ministerstva školství účast u kulatého stolu SKAV a EDUin k jednání. Doufáme, že deklarovaný dialog nebude jen slušnostní frází, ale reálnou debatou nad podobou směřování českého školství.

• EDUin na základě pozvání do pořadu ČT Televizní akademie zjistil velmi překvapivé informace týkající se zájmu žáků o technické a přírodovědné obory. V článku, který obsahuje ukázky z výzkumu J. Basla (ÚIV) vyplývá, že zájem je v současné době plně srovnatelný se zahraničím, a tak tvrzení o nechuti studovat tyto obory je spíše přežívajícím mýtem. Na druhou stranu problém přetrvává především v tom, že se ve školách fyzika, matematika a podobné předměty vyučují převážně nezáživně, jak ve stejném pořadu komentuje O. Šteffl. Druhým problémem je, že si žáci nedokáží představit, jakou profesi může konkrétně vykonávat například absolvent „matfyzu“. Proto raději volí jasnější představu studia práva či medicíny. Z toho vyplývá, že v ČR zatím chybí kvalitní kariérové poradenství.

• O testování se mluvilo i v minulém týdnu v souvislosti s uveřejněnými výsledky společnosti SCIO, která provedla srovnávací testování v 9. třídách. Z něj jasně vyplynuly problémy různorodosti výsledků na jednotlivých typech škol, ale bohužel i v jednotlivých regionech. Jak daleko je možné zajít s testy, se lze dočíst v článcích J. Bradley „Budeme jednou umět pouze testy?“ (díl 1. a 2.), které popisují situaci v USA, kde se testování stalo alfou a omegou vzdělávání. Opravdu to tak chceme?

O čem se diskutuje

• Biflování, nebo googlování – http://blog.respekt.ihned.cz - zajímavá debata pod článkem na téma biflování, nebo googlování, kde lze nalézt třeba i tento pohled na naše vzdělávání: „A možná se na tom podepsalo to naše české prostředí velmi kritické vůči chybám a málo podporující, kde často platí, že je lepší svůj názor či domněnku neříct než jej říct a v případě chyby být vystaven odmítnutí či posměchu…“

• Standardy – k čemu, proč a pro koho – http://diskuse.rvp.cz – výběr z diskuse mezi učiteli a odborníky o standardu v základních školách, z níž je patrné, že jsme zatím na začátku ujasňování pojmů a hledání společného konsensu.

Inspirace z praxe

• Projekt 3V – Vědě a výzkumu vstříc – projekt sdružení Tereza je jedním z příkladů, jak lze udělat vzdělávání v oblasti přírodních věd atraktivní. Projekt ukazuje, jak přibližovat vědecké způsoby práce, a zároveň je z ohlasů mezi žáky zřejmé, že takový způsob výuky je baví.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 31.1. MŠMT – tisková konference „Redukce sítě středních škol ČR“ (Praha)

• 1.2. MŠMT – tisková konference „Standardy pro základní vzdělávání“ (Praha)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• 17.1. byly na stránkách rvp.cz ministerstvem školství zveřejněny ukázky z připravovaných standardů základního vzdělávání. Ovšem více než standardy zajímá veřejnost jejich budoucí testování, které média označují zmateně jednou malou maturitou, jindy zkouškami nanečisto. Samotné ministerstvo školství ovšem zužuje, možná nechtěně, smysl standardů také pouze na podklady pro testování žáků, na rozdíl od vyspělých zemí, kde standardy slouží učitelům pro zjišťování výsledků žáků různorodými nástroji. Toho, jak český pokus o standardy pokulhává za zahraniční praxí, si všímá také tisková zpráva EDUin. Jedním z mnoha dalších otazníků nad případným testováním žáků je také ministrův záměr testovat online, který naráží to, že většina základních škol je zatím jen špatně vybavena počítači.

• Propad českých žáků ve čtenářské gramotnosti začal vážněji zajímat nejen odborníky, ale i širší veřejnost. Tradičně se pozornost soustředí na práci učitelů, nicméně rozvoj čtenářské gramotnosti začíná podle Hany Košťálové (Kritické myšlení, o.s.) již u malých batolat. Michal Giboda si všímá toho, že o rozvoji čtenářské gramotnosti ve škole rozhodují i jiné věci, než obvykle zmiňované metody výuky učitelů. A konečně konfrontaci pohledů ministerstva školství, akademiků a praktiků na to, zda a jak učíme čtenářskou gramotnost přinesl kulatý stůl SKAV a EDUin (plný audio záznam zde).

• O českém školství se všeobecně ví, že kvalita vzdělání dětí závisí do značné míry na tom, jaký sociální
  a ekonomický status mají jejich rodiče. Do tohoto faktu „hezky“ zapadají dvě události z minulého týdne. V Ostravě stáli rodiče na zápis svých dětí do první třídy vyhlášené jazykové školy frontu již v noci a kapacita nově otevíraných základoškolských tříd soukromé školy P. Kellnera Open Gate pro mimořádně nadané děti se naplnila tak rychle, že vedení školy muselo vyhlásit stop stav, a to přesto, že roční školné by mělo být 144 tisíc.

O čem se diskutuje

• Veřejná diskuse o standardech na Metodickém portále: www.rvp.cz – do 17. února má odborná veřejnost šanci vyjádřit se k uveřejněným ukázkám standardů základního vzdělávání. Diskuse je rozsáhlá a vede se jednak o smyslu a pojetí standardů a jejich testování, jednak o pojetí jednotlivých stadardů pro předměty (ČJL, matematika, ANJ, všeobecný základ). Vybíráme příspěvky dvou výraznějších diskutérů, Dominika Dvořáka, který ve standardech vidí příležitost pro učitele získávat kvalitní zpětnou vazbu o vzdělávání žáků (příspěvek z 20. ledna, 11:05:30 hod.) , a Oldřicha Botlíka, který za uveřejněnými standardy postrádá hlubší reflexi toho, proč dosavadní výuka nefunguje (příspěvek ze 17. ledna, 22:52:49 hod.).

Inspirace z praxe

• Virtuální škola amerického učitele indického původu Sala Khana, jehož cílem je poskytnout komukoli možnost se na základě volně dostupných videí vzdělávat. Začal matematikou a fyzikou v angličtině, pokračovat hodlá jinými předměty i jazyky.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 25.1. NIDV – konference „Proměny školy – inkluzivní vzdělávání“ (Hradec Králové)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Kudy se vydá české školství v oblasti speciálního vzdělávání? To je otázka, na kterou stále nelze odpovědět. Po jasných krocích, které započal ministr Liška, dělá současné vedení ministerstva kroky, které nejsou szcela srozumitelné. Vyplynulo to i z pořadu STOP Českého rozhlasu. Zeštíhlení odboru ministerstva o více jak 50 % zaměstnanců je dosti vážným krokem, který nebudí příliš důvěry mezi odborníky, jež se podíleli na přípravě Národního plánu inkluzivního vzdělávání. Ten je označován jako zásadní pro řešení problémů, které speciální školství má. Bylo by dobře, aby ministr již jasně řekl, jakým směrem se bude tato oblast ubírat. Optimistickou informací na závěr může být výzva koalice 16 organizací pod názvem Společně do škol, která nabádá k posílení informovanosti zákonných zástupců dětí o zápisech do prvních tříd. Občanská společnost, zdá se, dokáže řešit tyto problémy po svém.

• Učňovství slaví v evropských zemích svůj comeback, napsaly LN. Přístupy jednotlivých zemí se liší, dvě věci jsou ale společné – studium učně je založeno především na praxi, a to přímo v podniku nebo ve firmě, a jeho práce je placena téměř tak dobře jako práce kvalifikovaného pracovníka. Tento fakt se shoduje s jedním z opatřeních, která navrhli odborníci na panelové diskusi pořádané EDUin v červnu 2009. Česko musí neuspokojivou situaci učňovského školství urychleně řešit i proto, že učňové se významně podílí na stále se zvyšující nezaměstnanosti. Krokem k větší pracovní flexibilitě učňů bude snad sdružování oborů, takže student vystuduje více příbuzných profesí, a možnost získat výuční list rychleji díky tzv. dílčím kvalifikacím. O nich a o rozdílech mezi českým a britským systémem se hovořilo na Českém rozhlase.

Inspirace z praxe

• Evropský projekt Eurolib už delší dobu přispívá k rozvoji čtenářství. Nově mohou prvňáčci využít pojízdnou knihovničku, kde se seznámí s dětskými ilustrovanými knížkami. Šest zemí vybralo po šesti knihách, které jsou 3 dny ve vybrané třídě. Dětem se představují jednotlivé knihy, jejich jazyk a kultura národa. Seznamují se s některými slovy, žánrem, autorem a ilustrátorem. Čtou se originální ukázky, aby děti slyšely tóny jim neznámého jazyka. Mluví se o tom, zda čtou, proč, kdo je k tomu vedl. Jaké mají vztahy ke knížkám, která je jejich oblíbená a co na ní mají rádi. Do projektu je v ČR zapojena např. brněnská Jazyková škola Pelikán.

O čem se diskutuje

• Čtou děti knihy?: Metodický portál rvp.cz – sice již předvánoční, ale tématem stále aktuální diskuse. Čtou děti tehdy, jestliže čtou jejich rodiče? Může v tom něco udělat škola? Co konkrétně může dělat učitel, aby přivedl děti ke čtení?

• Dobeš: Vděčnost od učitelů čekám v únoru. Až jim přijde výplata: ParlamentniListy.cz – „V polovině února čekám malou satisfakci,“ řekl serveru ministr Dobeš v reakci na zvýšení platů mladým učitelům. V diskusi pod článkem se objevuje například názor, že učitelé si žádné zvýšení platů nezaslouží, protože děti nedokáží nic naučit a pracují oproti učitelům před rokem 1989 mnohem méně, nebo že peníze se měly navýšit výhradně na osobních příplatcích za nadstandardní práci.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 20.1. SKAV, EDUin – kulatý stůl: Učíme, nebo neučíme ve školách čtenářskou gramotnost? (Praha)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Jak se říká: „O pěnězích je to až na prvním místě“. Stejná otázka se začíná aktuálně řešit mezi pedagogy. Článek na Aktuálně.cz upozorňuje na rozdíly mezi platy učitelů „s“ a „bez“ vysokoškolského diplomu. Na téma výše platů jsme nedávno také publikovali blog o tom, kdo by měl mít více peněz, zda mistr na učňáku, nebo učitel na gymnáziu.

• Na serveru Učitelských listů se objevila zpráva Proč jdeme dolů a co s tím dělat. Článek je zajímavý tím, že obsahuje doslovné citace odborníků s uvedením jména autora myšlenky k devíti klíčovým oblastem českého školství.

• „Peníze, investované do školství, zacílené na generaci druhých stupňů základních škol, nemohou mít očekávaný efekt, protože to hlavní bylo promarněno už dávno předtím – vštěpování základních dovedností v útlém věku.“ Citace ze studie Foundations Year, kterou předložil v závěru minulého roku ve Velké Británii premiérovi tým expertů. Hlavní příčinou je podle zmiňované studie klesající míra odpovědnosti, kterou rodiče přebírají za své děti, a to, do jaké míry dokážou upřednostit zájmy svých dětí před zájmy svými. Ve Velké Británii začínají hledat recept na to, jak přivést rodiče k větší angažovanosti při výchově. Článek zajímavým způsobem porovnává situaci v Česku a Velké Británii.

• Studenty k aktivitě ve škole přitáhnou reálné zkušenosti: na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře si toto pravidlo potvrdili v jednom z aktuálních školních projektů. Studenti si tu ověřují znalosti ze světa práce v praxi, nejzajímavější možností byla příležitost vyzkoušet si reálný konkurz na místo ředitele gymnázia. Před komisí složené ze ředitele školy a jeho kolegů obhajovalo několik studentů ve dvoukolovém pohovoru svou vizi rozvoje školy. Vítězka konkurzu, Alena Jiráková, prožije za odměnu 13. leden ve funkci společně s panem ředitelem.

O čem se diskutuje

• Proč ministr Dobeš podporuje hejtmany při zeštíhlování sítě středních škol: www.ceskaskola.cz – Diskuse k článku naznačuje, že okolnosti ministrova rozhodnutí snížit počet středních škol mohou být prozaické – úspora režijních nákladů v případě, kdy má snížení počtu škol podobu pouhého sloučení dvou škol pod jednoho ředitele, nebo vylepšení obrázku o výsledcích českých maturantů tím, že se budou rušit učiliště, která podle vyjádření ministra nedovedou žáky na maturitu náležitě připravit. Paradoxně zrovna tento týden ovšem ministr vyzval rodiče, aby své děti do učňovských oborů posílali. Má v tom ministr jasno?

• Co chybí dětem ve škole nejvíc? Smysl: blog.respekt.ihned.cz - Nedávno uveřejněný výzkum PISA potvrdil, že obrovské množství žáků škola nebaví. Zde je pohled rodiče školou povinných dětí a na druhou stranu učitele, jako reakce na blog T. Feřteka: Co chybí učitelům ve škole nejvíc? Študáci, co chápou smysl.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 11.1. NIDV – Konference – Proměny školy – inkluzivní vzdělávání (Ústí nad Labem)

• 11.1. Otevíráme o.s. a EDUin, o.p.s. – Science Café „Měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace?“ (Praha)

Měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace?

Hostem bude RNDr. Jana Strakova, Ph.D.

V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci setkání se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji. Budeme hovořit i o tom, jak se jeví výsledky vzdělávání českých žáků ve světle dalších ukazatelů charakterizujících český vzdělávací systém.

RNDr. Jana Straková, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mezinárodním výzkumům vědomostí a dovedností a aplikaci výzkumných poznatků do vzdělávací politiky. V současné době je zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde zodpovídá za realizaci mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých v ČR. Vyučuje na FF UK a PedF UK. Je členkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a EDUin, o.p.s.

Více informací o Science Cafe lze získat na stránkách www.sciencecafe.cz. Vstup na Science Cafe je zdarma. Účast můžete potvrdit na Facebooku (potvrzení účasti ovšem neznamená rezervaci místa).

Zvukove zaznamy pražských Science Cafe jsou k dispozici v archivu CRo Leonardo.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Na špici „školských“ témat se i v tomto týdnu držely výsledky PISA a chystaná i nechystaná opatření ministerstva školství. Obšírně se tématu věnoval Tomáš Němeček v Akademii LN, který dává výsledky českých žáků do souvislosti s již dříve uveřejněnou studií McKinsey&Company. Co by podle studie České republice reálně pomohlo? Především získat data o tom, jak kvalitní školy máme – zřizovatelé (kraje, obce) se u nás zaměřují jen na prosté fungování škol, ale jejich kvalitu neměří, stejně jako ČŠI. Umožnit ředitelům věnovat se více pedagogické činnosti, posílit praxi na pedagogických fakultách a zaměřit se na podporu především u slabých žáků.
• Ministerstvo analyzuje příčiny propadu českých žáků poněkud odlišně, než jak se lze dočíst v odborných studiích. Jako jeden z důvodů uvádí Josef Dobeš příliš benevolentní reformu. Kriticky tento jeho názor komentuje v rozhovoru pro LN Oldřich Botlík. Problémy vidí naopak v nepořádném provedení reformy nebo v existenci víceletých gymnáziích podporujících velké rozdíly mezi výsledky českých žáků. To, že za špatné výsledky žáků nemůže probíhající reforma, nepřímo potvrzuje i výzkum provedený Masarykovou univerzitou a Výzkumným ústavem pedagogickým na gymnáziích.
• Na práci vysokých škol, nejen pedagogických fakult, se podle všeho hodlá ministr Dobeš intenzivně zaměřit, jak ukazuje rozhovor s Janem Kouckým, náměstkem ministra pro vysoké školství a vědu. Ministerstvo představilo děkanům nový způsob posuzování kvality vysokých škol, který chce ministr Dobeš zavést od příštího akademického roku. Počítá se se sestavováním různorodých žebříčků škol, kde by se zohledňovalo více parametrů kvality. Na základě těchto veřejně dostupných žebříčků budou vysokým školám přidělovány také finance.

O čem se diskutuje (výběr z diskuzních serverů)

· Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe? – www.rvp.cz: V mezinárodním měřítku mohou mít země testované v rámci PISA jasno. OECD uveřejnila studii, kde analyzuje příčiny úspěchu některých zemí. Bořivoj Brdička vybral podstatná doporučení, jak postupovat ve vzdělávací politice, aby příští testování dopadlo lépe. O tom, co by mělo udělat české ministerstvo, se hovoří také zde. Diskutující se přou především o tom, zda za problémy českých žáků stojí hlavně učitelé, kteří neovládají moderní metody výuky a je jim především potřeba metodicky pomoci, nebo zda je problém v málo angažovaných rodičích či v nekoncepčnosti české vzděávací politiky.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Zásadním tématem týdne byly výsledky průzkumu PISA, které znovu potvrdily snižující se úroveň vzdělávacích výsledků žáků. Interpretací bylo velké množství. Zde naleznete audio sestřihy různých pohledů na výsledky a zde zkušenosti ze zemí, které se dle šetření zlepšily. Ministr školství se domnívá, že za úpadek může reforma a ordinuje cestu, která je založena na větší kontrole a zpřísnění pravidel. Na jedné straně se z propadu žáků viní znalostmi přebujelá výuka předmětů ( viz rozhovor O.Botlíka v sobotních LN), na straně druhé se za příčinu označuje příliš benevolentní reforma (vyjádření poslankyně PČR J.Semelové). Završením „PISA tématu“ je shrnující článek B.Brdičky, který ukazuje, jaká opatření učinily jiné země po zjištění výsledků PISA 2009 a nabízí „top pěti akcí“, které pomohou zlepšit školství. Tématu se věnuje i kulatý stůl SKAV ve čtvrtek 16.12.2010.

• Proti plošnému testování se v otevřeném dopise premiérovi ohradili odborníci, kteří upozorňují na rizika spojená s testováním a zároveň nabízejí možná řešení. Každým dnem zde přibývají podpisy signatářů z odborné, ale i lacké veřejnosti.

• Kritický pohled na události minulého týdne je možné nalézt v článku J.Wagnera na České škole.

O čem se diskutuje (výběr z diskuzních serverů)

• Proč v testech PISA propadli žáci ve čtenářské gramotnosti? - http://diskuse.rvp.cz Na hlavním učitelském serveru se o výsledcích PISA tolik nemluví (i to je možná relevantní informace). Přesto se zde probírá především téma čtenářství a důvody problémů se čtením. Zajímavě na diskusi reaguje O. Hausenblas ve svém blogovém příspěvku – Nejen čtenářství upadá nudou. Jednou z příčin vidí v neispirativnosti učitelů. K tomuto tématu je zajímavý ještě starší článek M. Hermana – Řezník v pohledu na Mount Everest.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 15.12. ISEA - tisková konference „Cizojazyčné kompetence české populace: němčina ve srovnání s jinými jazyky“ (Praha)

• 15.12. Respekt Institut – debata „Tajemství práv v Plzni“ (Plzeň)

• 16.12. SKAV, EDUin – kulatý stůl „Plošné testování – cesta vpřed, nebo vzad?“ (Praha)

SKAV, o. s., EDUin, o.p.s. a SVP PedF UK Vás srdečně zvou na další diskusní setkání u kulatého stolu ke vzdělávací politice, které se uskuteční dne 16. prosince v 10.00 hod. v prostorách auly ZŠ Vodičkova 22, Praha 1.

Aktuální téma jednání zní: „Plošné testování – cesta vpřed, nebo vzad?“

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:

• Pomůže plošné testování v uzlových bodech českému školství? A jak?
• Co hrozí v případě (ne)zavedení plošného testování?
• Kdo by měl testování realizovat?
• K čemu by testování (ne)mělo sloužit?
• Jaké jsou zkušenosti s testováním v zahraničí (kladné i záporné)?

Pozvání k diskusi přijali:

• RNDr. Oldřich Botlík, Kalibro
• Prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc., Ostravská univerzita, MEC o.p.s.
• RNDr. Jana Straková, PhD., ISEA
• zástupce CERMAT

Moderátor: Tomáš Feřtek, EDUin, o.p.s.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Dne 4.12. se konala „experimentální“ konference Wikinomics forum 2010, která pojednávala o nových trendech spolupráce i v oblasti vzdělávání. Z konference bylo zřejmé, že trend sdílení, sociálních sítí a spolutvorby je nezadržitelný. S tímto fenoménem je spojena i dnešní generace žáků základních a středních škol. Jako ukázku kontrastu přístupů ke vzdělávání dnešní generace lze ukázat přístup dvou autorů. Jedním je článek Dokážeme něco změnit? učitele z odborné školy a druhý Hrozí na školách síťová válka? od spoluorganizátora výše zmíněné konference. Je zřejmé, že propast mezi generacemi opravdu existuje.

• Ústav pro informace ve vzdělávání zveřejnil výsledky rychlého šetření s titulkem „Centrální testování podporuje nadpoloviční většina škol“. Tomuto tématu se přitom věnovala v celém šetření jedna jediná otázka, ve které si 70 % ředitelů myslí, že by podle centrálního testování neměly být školy financovány, 70 % si myslí, že testování podporuje orientaci na znalosti namísto klíčových kompetencí, 75 % si myslí, že testování nemotivuje žáky k lepším výkonům a 62 % předpokládá, že testování motivuje školy k lepší práci. Pokud ÚIV učinilo závěr o pozitivním přístupu škol k testování pouze na základě této otázky, pak se obáváme, že jde o hrubou desinterpretaci dat a mylné informování veřejnosti.

O čem se diskutuje (výběr z diskuzních serverů)

• Můžeme si vybírat lékaře, tak proč ne učitele? – www.davidkralik.blog.sme.sk – slovenský učitel a bloger D.Kralik má zajímavé postřehy ze svojí praxe. Ve svém novém příspěvku se snaží navrhnout způsob odměňování učitelů na základě jejich kvality, kterou odvíjí od žádanosti rodičů. Pod blogem je velmi zajímavá diskuse popisující klady i zápory navrhovaného modelu a různé další možnosti, jak ocenit kvalitní učitele.

• Všechny děti do základních škol a zrušit speciální? – http://diskuse.rvp.cz – V odborné veřejnosti se začínají objevovat provokativní názory, že by bylo možné integrovat téměř všechny, nebo dokonce všechny děti se speciálními potřebami do základních škol. Speciální školy, česká chlouba, by mohly v klidu zaniknout. Utopie, nebo inkluzivní budoucnost ve chvíli, kdy 75 % dětí ve speciálních školách jsou Romové a ministr Dobeš zastavil realizaci na Národním plánu inkluzivního vzdělávání? O střetu české a romské kultury píše také T. Feřtek ve svém blogu.

Akce tohoto týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 7.12. NIDV – konference „Proměny školy – inkluzivní vzdělávání“ (Olomouc)

• 7.12. MŠMT – tisková konference „Zveřejnění výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2009″ (Praha)

• 8.12. CSVŠ – „Boloňský proces – Prospěl nebo uškodil českým vysokým školám?“ (Praha)