Aktuálně.cz: Netestujme děti. Raději zkoumejme podmínky, ve kterých je učíme

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 4. 7. na zpravodajském webu Aktuálně.cz. Upozorňuje v něm na nový způsob testování, který budou zkoušet vybrané české školy. Jde o testy vyvinuté americkým neuropsychologem Stevem Hughesem, které se zaměřují na oblasti jako je kritické myšlení nebo sociální dovednosti.

Známkování testů vypovídají jen o jedné stránce dítěte, schopnosti potřebné pro 21. století ale nijak neměří. Americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes přišel s revolučními testy, které se právě na kritické myšlení, sociální dovednosti či tvořivost zaměřují. „Netestují se znalosti dětí, ale jejich reakce a prostředí, ve kterém se vzdělávají. Například zkoumáme, jestli je dostatečně podnětné,“ uvádí. V Česku si je vyzkouší 30 škol, prvních pět ředitelů už absolvovalo školení, jak jeho testy používat. Testy jsou vhodné zejména pro instituce učící podle zásad montessori pedagogiky, ale použít se dají i v běžných školách.

Steven Hughes

„Mám kamaráda, který je velice inteligentní, získal stipendium na Harvardu, měřit se s ním nemá smysl. On bude vždycky lepší,“ začíná americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes vysvětlovat, proč je lepší měřit spíše pokrok, jaký děti ve škole dělají, než jejich znalosti pomocí testů, jak je teď běžné. Podle něj je důležité vytvořit dětem především správné prostředí, ve kterém se jim bude dobře učit.

„Víte, neexistuje žádná souvislost mezi výsledky v tolik populárním testování PISA a ekonomickým vývojem či rozvinutostí země. Na školních výsledcích nikdy nezávisí pozdější profesní úspěch. Podívejte se na velké korporace – Ernst & Young, Google – ti se neptají na vaše studijní výsledky. Zajímá je, jací jste a co jste už v životě dokázali,“ tvrdí Hughes.

Proto se svým týmem na Univerzitě v Minnesotě vytvořil alternativu ke klasickým znalostním testům, kterou pojmenoval DERS, ve volném překladu „nástroj na hodnocení pokroku a prostředí“. Netestují tedy výsledky dětí, ale spíš to, jak se chovají a kde se učí.

Je ve třídě uklizeno? Mají děti na práci klid? ptá se test

Hodí se především pro školy, které vzdělávají děti podle pravidel montessori, protože právě to, jak je vybavená třída a jakým způsobem se k dětem přistupuje, je v nich důležité. Ale není to nutná podmínka, ke zlepšování je mohou použít i běžné školy.

Testy měří, jak se dítě zajímá o třídu, zda udržuje oční kontakt a jak vnímá, co se zrovna ve třídě děje. Jestli spolu žáci komunikují, jak spolupracují, zda je učení baví, vyrušují nebo jsou znechucení. Zkoumá také, jestli jsou děti rozdělené podle věku. „Je naprosto přirozené, že se mladší učí od starších. Umělé rozdělování dětí podle věku není dobré,“ myslí si Hughes.

Druhá část testu se týká prostředí, ve kterém se děti učí. Testy zkoumají, jestli je ve třídě pořádek, klid na práci, zda je vizuálně hezká, jsou v ní rostliny či zvířata nebo zda mají děti k dispozici dostatek podnětů.

Hughes klade na správné prostředí velký důraz. A dává příklad s mluvením. Děti z podnětného prostředí mají dvakrát větší slovní zásobu než ty, které vyrůstají ve vyloučených lokalitách. A to jen vlivem toho, že s nimi rodiče mluví a dávají jim dostatek přirozených podnětů. „Náš cíl je maximalizovat příležitosti, aby se děti mohly naučit co nejvíc,“ popisuje.

Testy nám pomohou se zlepšovat, říká ředitelka školy

Steve Hughes představil své testy na workshopu v Praze, který zorganizoval Montessori Institute Prague. Zúčastnily se ho první školy, na nichž se testy vyzkouší, celkem by jich mělo být třicet. Na konci července bude Hughes spolu s dalšími odborníky přednášet o vzdělávání a výchově dětí na třídenním mezinárodním montessori kongresu v Praze.

„My to bereme spíše jako nástroj, jak se zlepšovat,“ popisuje ředitelka Butterfly montessori school ve Zlíně Zuzana Strachoňová, jedna z účastnic školení. „Dává nám nové možnosti, jak nezapomenout na maličkosti, které jsou ale důležité, aby celé montessori vzdělávání dávalo smysl,“ doplnila.

Testy se hodí především pro děti v předškolním věku a na prvním stupni základních škol. Ideální je, když se testy opakují, aby si škola mohla vyzkoušet, jak se děti zlepšují. Princip spočívá v tom, že hodnotitelé pozorují třídu a ve speciálním počítačovém programu zaškrtávají věci, které vidí. „Doufáme, že by to mohlo doplnit akademické testování po celém světě,“ věří Hughes.

Autistů přibývá vlivem lepší diagnostiky a stárnoucích rodičů

Jako neuropsycholog se zároveň zabývá také vzděláváním dětí s poruchami pozornosti či hyperaktivitou, takzvaným ADHD. Začleňování takových dětí do běžných kolektivů je podle něj dobrá věc, ale vždy záleží na individuálním stavu dítěte.

Hughes měl ve třídě holčičku, která se díky pobytu v montessori škole naučila více, než by kdokoliv čekal. „Ale byla hodně agresivní, příliš narušovala vyučování. Pokud to však jen trochu jde, jsem samozřejmě pro začlenit děti s různými odlišnostmi,“ říká.

V Česku se často mluví o tom, že velkým problémem ve školách je moc dětí ve třídách. S tím ale Hughes nesouhlasí. Na počtu žáků ve třídě podle něj záleží jen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Na ně učitel potřebuje více času, aby se jim mohl individuálně věnovat. Pro běžné třídy to ale není řešení. Vzdělávání se automaticky nezlepší, pokud snížíme počet dětí ve třídě, to neplatí,“ varuje.

Stále narůstající počet dětí s diagnózami ADHD, Downovým syndromem či autismem je podle Hughese dán dvěma faktory – prvním je lepší diagnostika, kdy je díky testům mnohem snazší takové nemoci rozpoznat, a druhým je pozdější věk, v kterém lidé mají děti. „Když máte děti v 35 letech, spermie a vajíčka jsou už starší a pravděpodobnost vzniku nějaké nemoci je vyšší,“ vysvětluje Hughes.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz