Publikujeme rozhovor Tomáše Pavlíčka s Ondřejem Andrysem, náměstkem ústředního inspektora České školní inspekce, který byl publikován 31. 1. na webových stránkách Českého rozhlasu pod názvem Vypovídá o schopnostech žáka známka? Slovní hodnocení má větší rozměr, říká náměstek ředitele školní inspekce.
Desetitisíce žáků a studentů si ze škol odnesly účet za první pololetí. Ve většině případů mají na vysvědčení známky, ale postupně se prosazuje i kombinace čísel a slov. Známkování ale nemusí vždy odpovídat výsledkům. Jak ukázala studie think tanku IDEA při Akademii věd, kantoři mají třeba tendenci mírně zvýhodňovat ve známkách z matematiky dívky před chlapci. O tématu mluvil náměstek ústředního ředitele České školní inspekce Ondřej Andrys.
Čím si vykládáte, že dívky dosahují stejných výsledků v testech z matematiky, ale dostávají lepší známky na vysvědčení?
Je to celkem složitá problematika a musí se to vnímat v různých kontextech. Je to určitě do jisté míry tím, že mimo znalosti a vědomosti dívky bývají snaživější a aktivnější, zatímco u kluků, i když třeba jejich znalosti nejsou dobré, učitelé navíc nevidí nějakou snahu, motivaci, respektive je to častější jev. Jsou to ale všechno takové měkké záležitosti, je proto třeba brát to s rezervou.
Je to nutně chyba? Nemělo by se ve známce odrazit i to, jestli se žáci snaží dosáhnout lepšího výsledku, jestli opravdu zaznamenali nějaký posun?
Právě. V tom je ta známka právě limitující. Známka je známka, navíc rozptyl mezi jedničkou a trojkou je opravdu natolik velký, že je otázka, co si kdo vybaví pod známkou dva. Přestože hodnocení známkou má v Česku dlouhou tradici a převažuje, slovní hodnocení má mnohem větší, formativnější rozměr. To znamená, že na základě toho hodnocení žák i rodiče mnohem lépe než u známky pochopí, co mu jde, nejde, do jaké míry, co má případně dělat pro to, aby si dobrý výsledek udržel, nebo co má dělat pro to, aby se v daných tématech zlepšil. Známka takovou vypovídající hodnotu nemá.
Celý text rozhovoru najdete ZDE.