Debata na PedF UK: Absolvent jako polotovar

abs_n

Publikujeme shrnutí a videozáznam z debaty, která v půlce dubna proběhla na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy díky studentskému spolku Agora a pedagogickému spolku Emil. Debata se týkala především toho, jak jsou na tom absolventi pedagogické fakulty před svým prvním nástupem do učitelské praxe. Autorkou shrnutí je Veronika Pánková.

Půda Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se tak opět stala tou pravou agorou, místem ke kritické výměně názorů, místem zrodu nových myšlenek. Téma nebylo ledajaké, nýbrž velmi praktické. Poněkud zavádějící název „Absolvent jako polotovar“ neměl přítomné posluchače nalákat na kus mražené flákoty, ale přimět je zamyslet se nad připraveností, potažmo nepřipraveností absolventů PedF UK na učitelské povolání. O tom, že se jedná o téma skutečně aktuální, přesvědčil i počet příchozích, kteří zavítali do auly fakulty i přesto, že za okny žhnulo jarní slunce.

K diskusi byla přizvána za PedF UK doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc., a za tamější absolventy Mgr. Tereza Macháčková. Zejména k otázkám současné školní praxe měli co říci pozvaní ředitelé škol Mgr. Jiří Růžička z Gymnázia Jana Keplera a Mgr. Jan Korda ze ZŠ Lyčkovo náměstí.

Paní děkanka hned v úvodu připomněla, že učitelské povolání je povolání jako každé jiné a od každého absolventa se tedy očekává, že se bude dále rozvíjet. Pedagogická fakulta, dle jejích slov, připravuje studenty z hlediska pedagogicko-psychologických disciplín tak, aby byl absolvent následně schopen rozlišit možnosti žáků a přizpůsobit výběr vyučovacích metod konkrétní skupině žáků. Dále vede studenty ke schopnosti oborově a didakticky zpracovat učivo a v neposlední řadě také zcela jistě rozvíjí osobnosti studentů. Nemůžeme však čekat, že ten, kdo si odnáší diplom, si poradí s každou situací a s každou skupinou žáků. Tyto kompetence přichází až spolu s praxí a ideální stav nastává tehdy, pokud má začínající učitel na dané škole k ruce mentora.

Nastolený dialog výrazně odlehčily názory čerstvé absolventky PedF UK, která záhy po paní děkance upozornila na několik překážek, s nimiž se setkala ihned po skončení studií. Zejména byla rozhořčena nerovnoměrným rozložením sil na trhu práce, kdy jako absolventka humanitně zaměřených oborů sháněla pracovní místo s velkými obtížemi. Poukázala i na jistou genderovou diskriminaci, se kterou se během přijímacích pohovorů setkala. Na praxi se připravena necítí.

Přítomní ředitelé se ve výsledku projevili jako zástupci oné druhé strany, která uchazeče-absolventy nijak při přijímacích pohovorech nediskriminuje a dává jim prostor dostat ze sebe to nejlepší až v průběhu výkonu povolání. Současná doba a fakt, že děti se vzdělávají čím dál tím více i mimo školu, je vede k obrazu učitele jako jakéhosi průvodce žáků, s čímž souvisí i požadavky, které od učitelů mají. Požadují učitele-osobnosti otevřené dalšímu sebevzdělávání, učitele, kteří na sobě neustále pracují a které práce baví. Současný učitel potřebuje zejména dar předat a motivovat.

V zásadě došli k závěru, že po absolvování učitelského studijního programu nejsou absolventi připraveni ani oborově, ani didakticky. Je s tím ovšem třeba počítat a dál pracovat. Skutečně je nutné brát absolventa jako polotovar. Jistá nepřipravenost se vítá jako možnost k tvárnosti. Nezáleží na tom, jestli máte vystudovanou pedagogickou fakultu či úplně jinou. Upřednostňují se zejména tzv. soft kompetence. Na ty nás, studenty, ale univerzita nepřipraví, protože to ani není prakticky možné. Teprve na škole, která absolventa zaměstná, záleží, aby si začínajícího učitele profesně doladila. Člověk musí být především vstřícný, komunikačně schopný a schopný řešit problémy.

Praxe, praxe a zase praxe. Mnohokrát skloňovaná, během studia však opomíjená. To je to, co absolventům chybí. Proč jí není víc? Mnohé odpovědi během diskuse stále dokola narážely na problematiku struktury vzdělávání na PedF UK. Sama paní děkanka několikrát upozornila na problémy spojené s rozdělením studia na tříleté bakalářské a dvouleté magisterské. I když PedF UK se profiluje jako fakulta otevřená novým trendům, která chce klást důraz na oborově-didaktickou přípravu, nemá neomezené možnosti. Její vedení se tak neustále potýká s obecným problémem najít rovnováhu mezi přípravou teoretickou a přípravou praktickou. Nadto i sami studenti v připraveném dotazníku preferovali oddělené bakalářské studium nad jednolitým pětiletým. Podle paní děkanky je v tomto modelu navýšit množství praxí obtížné.

Během debaty byly také několikrát zmíněny humanitními obory, jejichž absolventi nachází volné pracovní místo jen zřídka. Mnozí z absolventů tak končí na úřadech práce, nebo se nakonec uchytí v jiných oborech, na což si nicméně zadělávají tak trochu sami. Oblíbenost humanitních předmětů oproti těm, řekněme, technickým se projevuje už při samotném přijímacím řízení na PedF UK. Na některé obory se hlásí až 25 -ti násobek uchazečů, než je fakulta schopná přijmout. Na druhé straně matematiků či chemiků je nedostatek. S tímto problémem se ovšem potýkají i jiné fakulty vysokých škol.

Minuly tak doby, kdy by se student „peďáku“ měl stydět, že studuje právě zde. Všichni přítomní se shodli, že problém je spíš v obecně panujícím nezájmu o učitelství, což je způsobeno zejména tím, že od učitelů se očekává téměř nemožné, ale velmi málo se do nich investuje. Nic se jim neodpustí a stále jsou na vlně kritiky.

Jaké poselství vzešlo tedy tentokrát z agory? Do budoucna věřme, že učitelská příprava projde chtěnou změnou. Změnou, kterou vítá jak vedení PedF UK (které k ní směřuje), tak i samotní studenti. A hlavně se jako učitelé nepodceňujme. Učme, protože skutečně chceme. Práce je to nádherná.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Debata na PedF UK: Absolvent jako polotovar"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
1 year 1 month ago

„V zásadě došli k závěru, že po absolvování učitelského studijního programu nejsou absolventi připraveni ani oborově, ani didakticky“
V tom případě nechápu, jak udělali státnice!
Pravdou je, že rozdělení studia (na Bc.;Mgr.) ubralo z náročnosti a požadavků kladených na posluchače pedagogického studia celistvého pětiletého (což osobně vidím jako velké mínus).
Více praxe – jednoduchá pomoc: Bakalářská práce nechť je propojená s praxí, tedy jedna její část se bude závazně opírat či věnovat poznatkům z edukačního procesu.

Milena Kostovská
1 year 29 days ago

Kdyby se na PedF neučily rádoby vědecké blbiny, ale více metodiky, věci potřebné (jak na šikanu, agresi žáků, jak motivovat žáky, práce s didaktickou technikou…) a bylo mnohem více praxe, tak by se nemohlo stát, že budeme absolventy nazývat polotovary. Navíc na fakultách učí často lidé, kteří mají sice tituly před i nazad, ale žáky současné školy dlouho neviděli. Na PedF je prostě spousta teorie a málo praxe. Dobrého učitele však ani sebelepší škola neudělá, to by si měli uvědomit ředitelé škol a dát mladým absolventům šanci.

Milena Kostovská
10 months 26 days ago

Kdyby se na PedF neučily rádoby vědecké blbiny, ale více metodiky, věci potřebné (jak na šikanu, agresi žáků, jak motivovat žáky, práce s didaktickou technikou…) a bylo mnohem více praxe, tak by se nemohlo stát, že budeme absolventy nazývat polotovary. Navíc na fakultách učí často lidé, kteří mají sice tituly před i nazad, ale žáky současné školy dlouho neviděli. Na PedF je prostě spousta teorie a málo praxe. Dobrého učitele však ani sebelepší škola neudělá, to by si měli uvědomit ředitelé škol a dát mladým absolventům šanci.

wpDiscuz