e15.cz: Demokratizace vzdělání? On-line kurzy jsou hlavně byznys na vzestupu, říká odborník

Publikujeme rozhovor s Františkem Daleckým o deziluzi, která podle něj provází masové online otevřené kurzy (MOOC). Původně měly sloužit jako nástroj demokratizace vzdělávání, nyní se řada platforem nabízející MOOC začíná stále více orientovat na placené služby. Text vyšel 29. 10. na zpravodajském webu E15. S Františkem Daleckým z Masarykovy univerzity mluvila Adéla Čabanová.

Před pěti lety přinesl fenomén MOOC (hromadné otevřené online kurzy) naději, že bude špičkové vzdělání dostupné každému po celém světě. Dnes přichází tak trochu vystřízlivění. Největší vzdělávací platformy dávají důraz na placené kurzy, aby se investice vrátily. „Původní rétorika platforem o tom, jak demokratizují a po celém světě rozšíří vzdělání, vyvolává nyní spíše pocit zahořklosti,“ připouští František Dalecký, odborník na on-line vzdělávání z Masarykovy univerzity. „Pro lidi, kteří vzdělání potřebují nejvíce, je svět MOOC zase o něco vzdálenější,“ říká.

Jaký je aktuálně vývoj on-line vzdělávání ve světě?

Jedním slovem vzestupný. Množství kurzů, platforem, aplikací, uživatelů i zákazníků roste. Navíc se o slovo hlásí virtuální realita a umělá inteligence, dvě technologie, které dosud do vzdělávání tolik nepronikly.

Přecházejí MOOC platformy na placené kurzy?

Nemůžeme říct, že by přecházely nějak výhradně, objevuje se však čím dál více již jen placených kurzů a pojem MOOC pak již není úplně aplikovatelný. Většinu kurzů je pořád možné zdarma studovat – připlácí se však již standardně za certifikát, nebo za úkoly a zpětnou vazbu na svou práci. Koho zajímá pouze obsah a chce si kurz, především tedy videa a přiložené materiály jen projít, ten nic platit nemusí. Mezi výhradně placené produkty pak patří například Specializace na Coursera nebo Programy na FutureLearn. Jde o spojení několika tematických kurzů do jednoho většího celku, který student studuje v sekvenci. Za to získá speciální certifikát, který dokládá již pokročilejší úroveň. Navíc, v rámci těchto sekvencí je obvykle k dispozici plná verze kurzu – včetně úkolů, zpětné vazby a podobně.

Proč?

Více placených kurzů, placené certifikáty, sekvence jako Programy nebo Specializace, B2B prodeje, ale třeba i možnost studovat přes platformu prestižní magisterský program za 20 tisíc eur, to jsou hlavní způsoby monetizace platforem. Většina z nich jsou komerční organizace, do kterých jsou nainvestovány desítky milionů dolarů a jejich investoři očekávají návratnost. Zároveň jde o kapitálově poměrně náročný byznys. Často se říká, že je to spojení Hollywoodu, Silicon Valley a Academia. To jsou hlavní důvody pro větší tlak na vydělávání peněz.

Je to podle vás budoucnost a známka rozvoje, nebo úpadek?

Záleží na úhlu pohledu. Pro celoživotní studenty a lidi, kteří dosud nemají terciární vzdělání, jde nepochybně o špatnou zprávu. Původní rétorika platforem o tom, jak demokratizují a po celém světě rozšíří vzdělání, vyvolává nyní spíše pocit zahořklosti. Pro lidi, kteří vzdělání potřebují nejvíce, je svět MOOC zase o něco vzdálenější. Z pohledu celého odvětví však vidíme, že platformy rostou, strhávají miliony lidí ke vzdělávání, otevírají ven univerzity, ale i myšlení manažerů firemního vzdělávání.

Vidíte nějaké zajímavé aktivity on-line vzdělávání v Česku?

Zaujala mě Včelka, aplikace, která pomáhá dětem se čtením. Anebo Mentee. To je aplikace ještě ve fázi testování, která chce propojovat lidi, co se chtějí něco naučit, podobným stylem jako Tinder ty, kteří se chtějí seznámit.