Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 15. září, obsahují například tato témata: vliv vyučování v cizím jazyce na studijní výsledky v dalších předmětech, podpora čtenářské gramotnosti jako podmínky pro rozvoj kognitivních dovedností a inovace, které v budoucnu výrazně ovlivní vzdělávání.
1) Bilingvní učení v asijských jazycích. Děti, které mají alespoň hodinu výuky vedenou v cizím jazyce, mají lepší studijní výsledky i v jiných předmětech. Na čtyřech australských základních školách ve státě New South Wales probíhá od roku 2010 pilotní bilingvální projekt financovaný vládou na podporu učení se asijským jazykům. Bilingvální program začíná u dětí ve školce a v současnosti pokračuje až do třetí třídy. Žáci se některé předměty učí střídavě anglicky a v jednom ze čtyř asijských jazyků: korejsky, indonésky, čínsky nebo japonsky – v každé ze škol jedním z nich. Výuka v cizím jazyce probíhá průměrně hodinu denně, učí se předměty jako dějepis nebo zeměpis a vyučuje rodilý mluvčí jazyka metodou „immersion“ (ponoření), tedy používáním pouze druhého jazyka a probíráním konkrétní látky, a nikoliv gramatických jevů a zákonitostí. Program je volitelný a téměř 75 % rodičů je s ním spokojeno. Dosavadní výsledky ze školy s korejským programem ukazují, že děti zapojené do programu mají lepší výsledky i v dalších oblastech kurikula. Pilotní program by měl být v budoucnosti rozšířen i do dalších škol.
2) Čtení má na vzdělání větší vliv než rodinné zázemí. Studie výzkumníků z Institute of Education Londýnské univerzity přináší poznatky o tom, jaký vliv má samostatné čtení „pro radost“ na dlouhodobý rozvoj kognitivních dovedností dětí. Autoři longitudinální studie sledovali 6000 dětí: zaznamenávali to, jak často čtou, a dále jejich výsledky v matematice, pravopise a rozsah jejich slovní zásoby ve věku 5, 10 a 16 let. Výzkumníci zjistili, že ti, kdo často četli v 10 letech a četli alespoň jednou týdně v 16 letech, mají lepší výsledky ve všech třech oblastech. Překvapivě bylo čtení shledáno jako důležitější pro kognitivní rozvoj dětí mezi 10. a 16. rokem než úroveň vzdělání jejich rodičů. Děti, kterým rodiče četli ve věku pěti let, měly lepší výsledky v 16 letech než ty, kterým rodiče nečetli. Čtení pro radost nejvíce zlepšilo výsledky ve slovní zásobě, ale mělo pozitivní vliv i na výsledky v pravopisu a v matematice. Studie poukazuje rovněž na význam funkční gramotnosti dospělých a potřebu ji zlepšit.
3) Lepší studijní výsledky přináší i disciplína a spořádanost. Studie OECD PISA in Focus 32 přináší zjištění o tom, jak učení v uspořádaných třídách s dobrou disciplínou ovlivňuje výsledky žáků. Šetření ukázalo, že v 55 zemích OECD měli žáci ve spořádaných a disciplinovaných třídách lepší vzdělávací výsledky, obvykle to byly též třídy s žáky z vyspělejších sociálně ekonomických skupin. Dobrá disciplína ve třídě však i po zohlednění sociálně ekonomického statusu žáků, způsobu řízení školy, vybavení školy a dalších faktorů vykázala silnou pozitivní korelaci se studijními výsledky žáků. Výsledky šetření poukazují na to, že klima disciplinovaných a spořádaných tříd by mohlo snížit vliv sociálně ekonomického zázemí na výsledky žáka.
4) Esemesky „postrkují“ vysokoškoláky ke studiu. Moderní technologie na vysokých školách umožňují nejen online vyučování, široké využívání softwaru a digitálních zařízení ve výuce, ale rovněž shromažďování a využívání velkého množství dat. Z analýzy dat vycházejí iniciativy, jejichž cílem je podpořit studenty v lepším studiu, zabránit tomu, aby studium předčasně ukončili, pomoci jim řešit případné problémy. Tyto iniciativy pracují s postupem behaviorální psychologie „nudge“ neboli postrčení, pošťouchnutí (více např. zde – 5) studenta k tomu, aby hledal řešení následujících nejčastějších problémů: 1. student si neumí zorganizovat studium a docházku do školy, 2. student nezvolí dobře jednotlivé kurzy, což může vést k tomu, že studium nedokončí nebo si jej zbytečně prodlouží, 3. student nemá přehled o svých výsledcích a potřebuje pomoc při studiu, 4. podpůrné systémy zaregistrují studenty v tísni, ale nejsou schopny jim konkrétně pomoci, 5. student má ztížený přístup k poradenství. S využitím rozsáhlých databází mohou vysoké školy nebo externí dodavatelé vypracovat systém, který sleduje vzorce postupů úspěšných i neúspěšných studentů. V rámci jedné z iniciativ nově nastupující studenti dostali během léta personalizované textové zprávy, které každému z nich připomínaly data k odeslání dokumentů k registraci ke studiu spolu s nabídkou pomoci při vyplňování tiskopisů, odkazů na webové stránky a nabídkou pomoci poradce. Na vyhledávání vhodných kurzů je zaměřen systém Degree Compass, který na základě analýzy dat doporučí studentům kurzy, ve kterých mají naději na úspěch. Další program k „pošťouchnutí“ studentů je Course Signals na univerzitě Purdue, kde si žáci v systému řízení vzdělávání (LMS – learning management system) mohou sami zjistit, jaké jsou jejich dosavadní výsledky a případně kam se obrátit pro pomoc (více o analýze vzdělávacích výsledků viz např. zde a zde). Iniciativa Persistence Plus spolupracuje s univerzitami a textovými zprávami studentům připomíná úkoly a data odevzdání prací, pomáhá jim v organizaci práce i lepší motivaci. V rámci jednoho pilotu požádala samotné studenty o formulaci účinných motivačních textů. K „postrčení“ studentů jsou využívány i telefonní hovory, případně konzultace po telefonu. Řada programů ukázala, že behaviorální „pošťouchnutí“ může pozitivně působit zejména u studentů z nízkopříjmových skupin a nových studentů, kteří často nejsou dostatečně připraveni na samostatné studium.
5) Kvalita vzdělávání nesouvisí s tím, zda se za něj platí. Evropská studentská unie (ESU) zveřejnila výsledky studie zaměřené na to, podle jakých kritérií studenti volí obor studia a co od studia očekávají. Pro rozhodování o postsekundárním studiu je nejdůležitější zájem o obor nebo konkrétní téma, menší důležitost studenti přikládají budoucímu uplatnění na trhu práce. Více než 90 % studentů si myslí, že vysokoškolské studium jim přinese další znalosti a dovednosti, většina si nemyslí, že by kvalita terciárního vzdělání byla tím lepší, čím více by za vzdělání zaplatili. Asi 85 % studentů mělo možnost se účastnit evaluace vzdělávání ve své škole a více než polovina se domnívá, že studentské evaluace přispívají ke zlepšení kvality terciárního vzdělávání. Šetření je součástí projektu QUEST sledujícího kvalitu studia a zahrnuje odpovědi 6000 studentů z Německa, Polska, Slovinska, Norska a Lotyšska.
6) Technologie v budoucnu výrazně omezí poptávku po zaměstnancích. Studie autorů z Oxfordské univerzity zkoumá míru komputerizace v jednotlivých odvětvích a zaměstnáních v USA a dochází k tomu, že 45 % zaměstnaneckých míst v USA je v ohrožení a může být do 20 let zcela automatizováno. Podle autorů lze očekávat dvě fáze tohoto procesu: nejprve začnou být nahrazováni lidé v oboru dopravy a logistiky, výroby a administrativní podpory. V této fázi mohou být automatizována i místa ve službách, prodeji a stavebnictví. Potom postup zpomalí, protože automatizace oblastí, jako je inženýrství, bude vyžadovat další rozvoj umělé inteligence. Dále by mohlo následovat řízení, věda, inženýrství a umění. Další faktory, které je třeba brát v úvahu, jsou vývoj nových technologií a dostupnost levné pracovní síly. Studie pracovala se 700 profesními zařazeními. Podle autorů studie se budou muset nekvalifikovaní pracovníci přeorientovat na úkoly, které vyžadují kreativní a sociální inteligenci, a úspěšní budou ti, kteří si osvojí kreativní a sociální dovednosti (více k výhledům do budoucnosti viz např. zde).
7) Ve vzdělávání bude stále důležitější kontext, souvislosti a komplexní informace. Zpráva odborníků z britské Open University nabízí přehled deseti inovací ve vzdělávání, které dosud nejsou zcela běžné, ale podle jejich mínění budou ovlivňovat vzdělávací praxi v blízké budoucnosti. U každé inovace uvádějí pravděpodobný dosah pro praxi a předpoklad, za jak dlouhou dobu by se měla obecně používat. Autoři se hlásí k inspiraci zprávami Horizon Report (podrobně viz zde) a uvádějí, že budoucnost jmenovaných inovací vidí spíše mimo formální vzdělávací systémy. Zpráva uvádí následující inovace: 1. MOOC – masově otevřené online kurzy – zatím jsou více rozšířené pouze v USA, ale MOOC nabízí i řada evropských a asijských univerzit, kurz typicky dokončí pouze 5–10 % studentů, 2. Odznaky (badges) jako osvědčení o vzdělání – základy byly položeny v roce 2012, stále ještě chybí ucelenější struktura a možnosti, jak dokládat získané dovednosti, 3. Analýza dat ve vzdělávání – zejména cílený sběr dat a využití analýzy pro zlepšení vzdělávacích metod a kurikula, 4. „Bezešvé“ (seamless), scelené učení – propojení učení napříč místy, časem, s využitím různých zařízení, v různých sociálních prostředích – zde působí pozitivně mobilní technologie, 5. Učení „v davu“ (crowd learning) – proces učení se z expertízy a vědomostí ostatních prostřednictvím sociálních sítí a aktivit, většinou v neformálním prostředí, závisí na motivaci a zaujetí učícího se jedince, 6. Digitální stipendium – takto jsou označeny možnosti otevřeného přístupu ke zdrojům a k publikování, sdílení obsahů a propojení v rámci odborné komunity, 7. Geografie v učení (geo-learning) – mobilní zařízení mohou lokalizovat místo a poskytnout bohaté informace z mnoha oborů, propojit reálné místo se vzdělávacím obsahem, 8. Učení hraním her – snaha o vnitřní integraci vzdělávacích a herních prvků, propojení motivace a specifických vzdělávacích aktivit a cílů, 9. Kultura tvoření (maker culture) – podporuje experimentování a inovace a praktický přístup, důraz je kladen na komunitu a sdílení zkušeností, testování výrobků v realitě, pozitivně přispěl tisk 3D objektů, 10. Dotazování občanů (citizen inquiry) – lidé, kteří nejsou profesionálové, se účastní kolaborativního projektu založeného na zjišťování dat k určitému problému nebo tématu v rámci komunity nebo v širším měřítku.
Zdroj: SCIO.cz 15. 5. 2013