Fokus: Dobré výsledky testů na konci 2. stupně nezaručují úspěšné absolvování střední školy

ilustrační foto. by rosipaw (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 1.prosince, obsahují například tato témata: sebekontrola, soustředění a plánování – rozvoj těchto oblastí u předškolních dětí významně ovlivní jejich úspěch v dalším vzdělávání; žáky, jejichž úspěch ve studiu na střední škole je ohrožen, lze identifikovat už v šesté třídě; investice do vzdělávání jsou efektivnější než investice do infrastruktury, zvlášť žijete-li v oblasti, kde hrozí přírodní katastrofy.

  1. Podpora sebeřízení v předškolním věku vede k lepším vzdělávacím výsledkům později
    Studie výzkumníků z New York University poukazuje na školkové děti a význam zvládnutí „exekutivních funkcí“, jako jsou sebekontrola, udržení pozornosti a plánování, pro jejich další úspěch ve škole. Studie probíhala dva roky a srovnávala 759 dětí v 29 školkách v americkém státě Massachussets . Část dětí byla zapojena do předškolního programu Tools of Mind a další část navštěvovala školky s tradiční výukou. Program Tools of Mind je zaměřen na podporu sebeřízení. Ve třídě se děti učí stanovit si cíle, pracovat se spolužáky, jsou vedeni k pohybovému rozvoji a dramatickému vyjádření příběhů. Podle zjištění studie zvládly děti zapojené do programu Tools of Mind lépe udržet pozornost, měly lepší pracovní paměť a byly více zaujaty výukou. Ve srovnání s kontrolní skupinou měly i lepší výsledky ve čtenářské gramotnosti a matematice a bohatší slovní zásobu. Autoři studie zdůrazňují, že program může být prospěšný zejména pro děti ze sociálně slabšího a méně podnětného rodinného prostředí. odkaz

  2. Učení formou dobrodružných expedic
    Učitelka K. Wright působí na veřejné charterové škole Monarch Academy v Baltimoru (věk dětí od školky do 8. ročníku), kde je výuka vedena s využitím „přístupu expedičního učení“ (expeditionary learning approach). Na každý semestr je naplánována „expedice“ na základě toho, jakou látku a dovednosti mají žáci za toto období zvládnout. V rámci probírané látky je vybráno několik případových studií a témat, na která se výuka zaměří. Dále se učitelé domluví na tom, jaké nápady a postupy zapojit v rámci jednotlivých předmětů. Na každý předmět se v expedici dostane, např. při probírání americké občanské války se žáci zabývají nemocemi vojáků v přírodopisu, psaním osobních výpovědí v angličtině, ztvárněním bitevního pole ve výtvarné výchově. Do výuky jsou zváni odborníci z různých oborů, kteří žákům zprostředkují spojení učiva s reálným světem. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se podíleli na životě komunity, aby byli sami odpovědni za své učení. Na závěr 8. ročníku (před nástupem na střední školu) žáci připraví prezentaci, při které představí portfolio svých prací učitelům, rodičům, zástupcům komunity i odborníkům. Za nejdůležitější hodnoty předávané ve škole považuje K. Wright lásku k učení a návyky potřebné pro celoživotní učení. odkaz

  3. Které faktory ovlivňují úspěšné studium na střední škole?
    Výzkumné středisko Consortium on Chicago School Research (CCSR) při University of Chicago zveřejnilo studii zaměřenou na přechod žáků z Middle School (náš 2. stupeň ZŠ) na střední školu a jejich připravenost k dalšímu studiu. Autoři se soustředili na zkoumání následujících otázek: 1. který z mnoha indikátorů v průběhu 2. stupně (docházka, známky, výsledky testů, celkový prospěch, studijní návyky, vytrvalost, chování, rodinné prostředí) nejlépe predikuje úspěch žáka na střední škole, 2. kteří žáci mají větší pravděpodobnost úspěchu ve středoškolském studiu, jaký výkon se od nich očekává, 3. do jaké míry se připravenost žáků proměňuje v průběhu 2. stupně ZŠ, může se výkonnost žáka významně změnit. Výzkumná zpráva přináší následující zjištění: 1. Známky a případné neúspěchy jsou nejlépe predikovány předchozími známkami a docházkou žáka, výsledky testů korelují s výsledky testů na 2. stupni – žádné z dalších sledovaných indikátorů neukazují souvislost s výsledky na střední škole. 2. Celkové studijní výsledky žáků (GPA – Grade Point Average) se při srovnání mezi školami liší maximálně o půl bodu, takže vliv subjektivního známkování je zanedbatelný. 3. Výsledky testů jsou mnohem slabším indikátorem pro středoškolské studium než známky a docházka – dobré výsledky testů na konci 2. stupně nezaručují úspěšné absolvování střední školy. 4. Úspěšné zahájení středoškolského studia záleží kromě známek a docházky také na tom, do jaké školy žák nastoupí. 5. Žáci, jejichž středoškolské studium je významně ohroženo, mohou být identifikováni už v 6. ročníku – bez zásadní změny v přístupu ke vzdělávání je pravděpodobné, že střední školu nedokončí. 6. Většinu žáků, kteří mají problémy v prvním ročníku SŠ nebo později, nelze spolehlivě určit podle indikátorů z 2. stupně ZŠ. 7. Až 40 % žáků s dobrými výsledky na konci 2. stupně se významně zhorší po přechodu na střední školu. 8. Nejdůležitějším prediktorem pro pravděpodobnost studia na vysoké škole jsou celkové studijní výsledky – GPA. 9. Docházka na 2. stupni je mnohem lepším prediktorem pro pravděpodobnost absolvování střední školy než výsledky testů, zlepšení docházky na 2. stupni má větší efekt než zlepšení výsledků testů. Sledování uvedených indikátorů může sloužit pedagogickým pracovníkům při zvažování toho, kteří žáci potřebují podporu a jaký způsob intervence poskytnout. odkaz

  4. Jaká je souvislost mezi vzděláním a zvládáním důsledků přírodních katastrof
    Podle nového výzkumu Mezinárodního institutu pro analýzu aplikovaných systémů (International Institute for Applied Systems Analysis – IIASA) vzdělávání pomůže lidem být odolnější vůči klimatickým změnám a přírodním katastrofám a lépe se vyrovnávat s jejich následky. Výzkum vychází z rozsáhlé analýzy dat o přírodních katastrofách ve 167 zemích za uplynulá čtyři desetiletí i z dalších studií a ukazuje, že v mnoha případech jsou investice do vzdělávání účinnější při čelení katastrofám než investice do infrastruktury a staveb, jako jsou přehrady, ochranné valy apod. Vzdělávání je klíčové pro snižování počtu obětí katastrof a pro zvýšení adaptability obyvatelstva. Pro snížení úmrtnosti jako následku přírodních katastrof je vzdělávání důležitější než výše HDP dané země. Analýza zdůrazňuje nevyhnutelnost klimatických změn a zároveň nepředvídatelnost přírodních katastrof a jejich následků. odkaz

zdroj: Scio.cz

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Fokus: Dobré výsledky testů na konci 2. stupně nezaručují úspěšné absolvování střední školy"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 3 months ago
Mrknul jsem se na to. Sice tam nejsou přímo žádné statistiky, ale mimo jiné je tam třeba toto: „While test scores are not strongly predictive of students’ later grades, students’ test scores in the middle grades are highly predictive of their test scores at the end of high school. In California, for example, Zau and Betts (2008) examined whether indicators from grades four to nine could predict success on the California exit exam (CAHSEE); Kurlaender, Reardon, and Jackson (2008), likewise, examined the relationship between seventh-grade indicators and risk of failure on the CAHSEE. Both found that students having very weak… Více »
irena smetánková
irena smetánková
1 year 3 months ago
Tvrzení: „3. Výsledky testů jsou mnohem slabším indikátorem pro středoškolské studium než známky a docházka – dobré výsledky testů na konci 2. stupně nezaručují úspěšné absolvování střední školy.“ jsem vzala odsud: „Test scores are much weaker indicators of high school grades than middle school grades and attendance.“ (str.2) „High test scores also do not inoculate students against poor course performance in high school. Only about a third of students with high test scores in eighth grade (meeting 2013 ISAT standards in reading and math) receive at least a B average in high school, and one-fifth have D averages or lower“… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 3 months ago

To ano, ale pak je otázka, co znamená ono „mnohem slabším indikátorem pro středoškolské studium“. Pro známky a docházku ano, pro výsledky závěrečného středoškolského testu nikoliv. Chtělo by to tedy přesnější vyjadřování. „Indikátor pro středoškolské studium“ nic neznamená. Musí být řečeno, čeho indikátor. Faktem tedy zůstává, že nejlepším prediktorem pro výsledky v závěrečných testech na středních školách jsou v uvedených studiích výsledky testů na Middle schools.

wpDiscuz