Fokus: Empatie – dovednost pro 21. století

graf

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 10. únoru, obsahují například tato témata: možnosti rozvíjení empatie, 12 problémů, které zabraňují získání VŠ diplomu, a budoucí změny ve vzdělávání nezávisí jen na technologiích.

 

  1. Jak rozvíjet empatii? Empatie je dovednost vcítit se do pocitů jiných lidí, pochopit jejich potřeby a přání, podívat se na situaci jejich očima. Je třeba nezaměňovat empatii za soucit nebo lítost, protože u empatického člověka jeho vcítění vede jeho činy. Empatie jako prvek emocionální inteligence bývá řazena mezi dovednosti pro 21. století a výzkum říká, že pro rozvoj empatického cítění jsou rozhodující první dva roky života člověka. Empatické cítění však lze dále pěstovat a rozvíjet a autor předkládá šest návyků, které jsou charakteristické pro lidi se silným empatickým cítěním: 1. Pěstujte zvídavost vůči neznámým lidem – znamená to navazovat nové kontakty, pustit se do hovoru s cizinci, ptát se jich na jejich názory, pokusit se pochopit, jak myslí, 2. překonávejte předsudky a hledejte společné rysy – vyhýbejte se stereotypům a hleďte na individualitu člověka, hledejte, co lidi spojuje, nikoli co je rozděluje, 3. zkuste žít život jiného člověka – pracujte a stýkejte se s lidmi, kteří nejsou z vašeho okruhu, navštěvujte shromáždění jiných církví, pracujte v nezvyklém prostředí, 4. naslouchejte a otevřeně mluvte o sobě – je třeba naslouchat se snahou pochopit, porozumět nejen slovům, ale i rozpoložení mluvčího, a současně i sebe učinit zranitelným a sdílet svoje pocity a myšlenky, empatie totiž funguje obousměrně, 5. inspirujte masovou akci a sociální změny – empatie může existovat nejen mezi jednotlivci, ale i v rámci velké skupiny, například kanadský program Roots of Empathy pěstuje empatii u dětí jako prevenci proti šikaně, sociální sítě mohou v tomto ohledu sehrát velkou roli ve sdílení myšlenek podporujících např. znevýhodněné skupiny, 6. klaďte vysoké nároky na svou představivost – snažte se vžít do myšlení svého nepřítele nebo oponenta, i v organizacích se snažte vidět problém očima svých odpůrců, neboť takový postoj přispívá k větší sociální toleranci. odkaz
  2. Britové mají nová/stará kurikula pro základky a střední. Britský ministr školství Michael Gove představil v úterý 5. února principy, na kterých bude postaveno nové kurikulum pro základní a střední školy v Anglii. V rámci kurikula bude stanoven okruh základních znalostí, které všechny děti musejí zvládnout. Gove zmínil i plány pro jednotlivé předměty: 1. v matematice se brzy naučit nazpaměť násobilku, zvládnout dělení velkých čísel a počítání se zlomky, 2. v přírodních vědách se naučit principy a zákonitosti, podle kterých funguje skutečný svět, 3. v angličtině zdůraznit gramatiku, interpunkci, základy skladby a pořádnou znalost literatury starší než 20. století, 4. v dějepisu znalost britských a světových dějin a učení se o inspirativních hrdinech a hrdinkách, 5. v zeměpisu znalost místního zeměpisu a dovednost používat mapy a vyhledávat v nich, 6. v učení jazykům zdůraznit důležitost překladu a studium příslušné kvalitní literatury. Opoziční labouristé návrh odmítli jako nemoderní a příliš úzce zaměřený, takový, který nebere v úvahu současné požadavky na absolventy škol. Návrhu nového kurikula je věnován také Big Ed Blog týdeníku Times Educational Supplement (TES), kde je například zajímavý pohled na jazyk kurikula: úvodní fráze „Žáci by měli být schopni…“ (Pupils should be able to…) zní v nové verzi „Žáci by měli být učeni…“ (Pupils should be taught to…). Tento posun podle autorky poznámky svědčí o postavení žáka jako pouhého objektu výuky, učení se stává pouze záležitostí učitele, koncept dovednosti je nahrazen konceptem sumy znalostí. Kromě představení nového kurikula ministr Gove také obhajoval svůj návrh středoškolské zkoušky English Baccaleaureat, jejíž zavedení pod vlivem silné kritiky stáhnul. odkaz
  3. 12 důvodů, proč to nedotáhli až k diplomu? Instituce terciárního vzdělávání po celém světě se potýkají s problémem vysokého procenta studentů, kteří studium nedokončí. Americký psycholog R. Sternberg předkládá dvanáct rizikových faktorů, které podle výzkumných zjištění nejvíce přispívají k tomu, že student studium nedokončí. Často se faktory vyskytují v různých kombinacích.1. Nestejné formální akademické znalosti a dovednosti studentů – každý přichází z předešlé školy jinak připraven. Pro predikci úspěchu studenta ve studiu má podle Sternberga větší vypovídací hodnotu test širší připravenosti zahrnující kreativní, praktickou i analytickou složku než pouze test obecné studijní připravenosti. 2. Nedostatek neformální povědomosti o tom, co to znamená být studentem na vysoké škole – jak si vybrat kurzy a jakých studentských aktivit se účastnit, jak se učit na zkoušky apod. Tato neformální povědomost je alespoň stejně důležitá pro další úspěch jako připravenost odborná. Zároveň neplatí, že lépe odborně připravení studenti mají i lepší neformální průpravu. 3. Nedostatečný rozvoj dovednosti sebeřízení – studenti, kteří si nevypěstovali samostatnost v sebeřízení na střední škole (přílišná kontrola rodičů, učitelů nebo zaměstnavatelů), nejsou schopni si svou práci sami zorganizovat a těžko hledají vnitřní motivaci. Nápravou může být pomoc se studijním plánem. 4. Snížená výkonnost a odolnost (resilience) – studie ukázaly, že právě výkonnost, totiž nejen dovednosti, ale úsilí dosáhnout cíle, je rozhodující pro úspěch studenta. Odolný student se nenechá odradit neúspěchem. 5. Spoléhání se na dané, fixní dovednosti spíše než na rozvíjení dovedností – studenti s představou fixních dovedností vnímají neúspěch jako selhání, bojí se chyb a myslí si, že na studium „nemají“, představa flexibilních dovedností umožňuje studentovi poučit se z chyby a dovednosti rozvíjet i v obtížném studiu. 6. Neschopnost oddálit odměnu – výzkum s malými dětmi („Žužu test“ viz Výběr) ukázal, že dovednost nečekat okamžitou odměnu je velmi důležitá pro úspěch ve studiu. 7. Snížené vnímání etických norem – studenti nevidí podvádění a opisování jako problém, což může vést ke zklamání, neúspěchu až k vyloučení ze studia, proto je třeba etické zásady vštěpovat odmalička. 8. Nedostatečné zapojení do univerzitního prostředí – studenti, kteří se nezapojí do života univerzity nebo z něj postupně vypadnou, ztrácejí psychologické pouto ke studiu, přestane jim na něm záležet. Studenti by se měli zapojit do mimoškolních a sociálních aktivit. 9. Nedostatek zájmu o zvolené kurzy – studenti by v prvním ročníku měli mít alespoň jeden kurz, který je opravdu zajímá, bez ohledu na požadavky oboru, a také nepřecenit své možnosti a nezapisovat mnoho náročných kurzů. 10. Problémy s představou o další odborné dráze – výzkum ukázal, že lepší výsledky mají studenti, kteří mají představu o svém dalším směřování. Problematické je, když studentova volba kurzů neodpovídá jeho zájmům nebo když neví, proč vlastně studuje právě zvolené kurzy. 11. Psychologické problémy – sem patří řada různých problémů od užívání drog po různá znevýhodnění, interpersonální problémy, poruchy v chování apod. Zde je namístě co nejrychlejší konzultace a pomoc odborníka. 12. Finanční záležitosti – řada studentů nedostuduje, protože nezvládá pokrýt náklady na studium. Absolventi však vydělávají v průměru o 84 % více než ti, kteří nedostudují. Poradenství na univerzitách je třeba zaměřit zejména na studenty po prvním ročníku. Je pravdou, že určitému malému procentu studentů je lepší poradit, aby univerzitu opustili a zkusili štěstí jinde. odkaz
  4. První MOOC i za kredity. Společnost Coursera nabízející masově otevřené online kurzy oznámila, že pět kurzů z její nabídky (všechny z oborů STEM – přírodovědných, technických a matematických) bylo uznáno Americkou radou pro vzdělávání (ACE) za vyhovující pro získání vysokoškolského kreditu. ACE zjišťovala u kurzů odpovídající obsah a pedagogické a technické prvky jako podmínky pro komunikaci mezi studenty a vyučujícími spolu se zabezpečením spravedlivého hodnocení. Společnost Coursera provedla některé drobné úpravy podle požadavků hodnotitelů a opravdové změny proběhly zejména v oblasti zabezpečení spravedlivého hodnocení – studenti budou zkoušku nutnou pro získání certifikátu skládat v kontrolovaných podmínkách, s ověřením identity studenta. Online hodnocení dosud není dostatečně zabezpečeno proti podvádění. Pedagogové očekávají další problémy v této oblasti, až dojde na jednání o uznání kurzů ve společenských vědách, kde jsou součástí hodnocení delší psané texty. Uvažuje se o možnostech hodnocení ostatními studenty (peers). Ačkoliv kurzy jsou připravovány na jejich univerzitách, studenti zapsaní v běžném studiu se jich nemohou zúčastnit a získat tak kredit. Škola omezení zdůvodňuje tím, že nemůže mít dostatečnou kontrolu nad učebním prostředím studentů. Certifikace pro získání kreditu je tak pouze malým krůčkem na dlouhé cestě vývoje MOOC. odkaz
  5. Proč se MOOC nepovedl a jak to zlepšit? Autorka blogu zmiňuje neúspěšný start masově otevřeného online kurzu Foundations of online education (Základy online vzdělávání), který nabízí společnost Coursera. Kurz byl zahájen na konci ledna a po třech dnech byl pozastaven. Na základě zkušeností s neúspěšným kurzem autorka uvádí tři principy, které by vždy měli mít na paměti pedagogové a instituce, kteří pracují na poli online vzdělávání: 1. Model výuky se proměňuje, výuka je orientována na studenta oproti dřívější orientaci na učitele nebo instituci. Vyučující ztrácí bezvýhradnou kontrolu nad studentovým učením a nefungují postupy, které jsou využívány při vyučování ve třídě. Výuka je založena na konstruktivistické teorii a na zásadách konektivismu. Učitel se dostává do role mentora, zprostředkovatele, nemůže studenty do ničeho nutit. 2. Pro úspěch ve vzdělávání, které si studenti sami řídí, je zásadní kvalitní plán výuky. Tzv.výuková strategie je odlišná od strategie pro výuku ve třídě. Jako příklad je uveden model autorů Dick, Carey a Carey, jehož součástí je analýza studujících, která je nezbytná pro správné stanovení kontextu pro výuku. 3.Příprava studentů pro učení se je důležitá, protože student má odpovědnost za to, jak pracuje, ale odpovědností vyučujícího je vytvořit dobré podmínky pro práci – tj. seznámit studenty s technickými prostředky, které budou využívány, a usnadnit zahájení kurzu. Autorka zde odkazuje na příkladné vedení studentů v kurzech autorů Downese, Siemense a Cormiera, původních tvůrců konceptu MOOC (o rozdílném přístupu v kurzech typu xMOOC a cMOOC více zde). odkaz
  6. Zpráva o budoucích technologiích ve vzdělávání. Společnost New Media Consortium společně se skupinou EDUCAUSE Learning Initiative zveřejnily Horizon Report pro terciární vzdělávání pro rok 2013 ( Horizon Report for Higher Education 2013). Je to už desáté vydání každoroční zprávy vzniklé v rámci projektu Horizon, který se zaměřuje na označení nových technologií, které budou v bližší či vzdálenější budoucnosti ovlivňovat vzdělávání (přehledně o výsledcích předešlých ročníků zde). Zpráva uvádí masově otevřené online kurzy (MOOC) a využití tabletů jako technologie, které vstoupí do hlavního vzdělávacího proudu v horizontu jednoho roku. Digitální hry a gamifikace vzdělávání spolu s analyzováním dat získaných v procesu učení by podle zprávy měly dosáhnout hlavního proudu za dva až tři roky. V horizontu tří až pěti let by se do hlavního proudu měl dostat tisk trojrozměrných objektů a digitální technologie „k nošení“ (wearable). Využití tabletů bylo uvedeno v loňské zprávě rovněž v nejbližším horizontu, stejně jako gamifikace a digitální hry spolu s analýzou dat z učení se objevily v loňské zprávě pro horizont dvou až tří let. Masově otevřené online kurzy a technologie „k nošení“ v předešlých zprávách nefigurovaly. Výběr trendů uvedených ve zprávě je výsledek spolupráce mezinárodní skupiny odborníků ve vzdělávání, technických oborech, obchodu a dalších sférách. Pro instituce terciárního vzdělávání je důležité tyto trendy sledovat a počítat s nimi při plánování dalšího rozvoje. Mezi klíčové trendy v dalším rozvoji patří např. potřeba přehodnotit roli pedagoga, srovnatelný význam formálních a neformálních vzdělávacích zkušeností, nové formy hodnocení a akreditace pro celoživotní učení, důraz na otevřenost (zdrojů, kurzů, přístupu). odkaz

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz