Fokus: Internet narušuje pozornost a schopnost soustředění, uvědomují si dánští středoškoláci

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 15. září, obsahují například tato témata: všeobecný přehled pomůže i studentům specializovaných oborů lépe porozumět světu a přicházet s novými nápady, podle některých studentů vede online přístup v hodinách k nesoustředěnosti, k hlubšímu porozumění probírané látce pomáhá  složitější zadáni.

1. Využívání internetu odvádí studenty od hlubšího porozumění probírané látce
   Ze šetření, které provedla prof. H. Mathiasen ze Střediska pro rozvoj výuky a digitálních médií Aarhuské univerzity v Dánsku mezi 2 400 středoškoláky, vyplynulo, že přibližně polovina z nich by přivítala, kdyby učitel omezil možnost připojení k internetu v hodinách, někteří by dokonce byli pro úplný zákaz počítačů ve třídě. Žáci si jsou vědomi toho, že neustálé připojení online je rozptyluje ve výuce, a polovina z nich dává vinu učiteli (nezakáže internet), polovina přijímá odpovědnost sama. Úplný zákaz počítačů ani online prostředí však není reálné řešení v době, kdy velká část učitelů počítá se zapojením digitálních technologií do výuky. Řešením je podle odborníků vedení žáků k disciplíně a sebeovládání ve využívání sociálních sítí a internetu k jiným účelům než výukovým v průběhu školní práce. Profesor C. Shirky z New York University píše o důvodech, proč se rozhodl požádat své studenty, aby nepoužívali při jeho přednáškách a seminářích počítače, mobilní telefony a tablety, zde: plnění několika úkolů současně (multitasking) nepodporuje soustředění a je na překážku hlubokému porozumění problému. Používání technologií v hodině ruší i ty studenty, kteří sami počítač nebo tablet či telefon nevyužívají. Jedním z důvodů, proč se pro zákaz počítačů a telefonů ve výuce vyslovuje prof. I. Hyman z Western Washington University zde, jsou výsledky studie, která říká, že studenti se lépe učí, zapisují-li si poznámky rukou na papír, než když zapisují do počítače (o studii jsme psali zde). Výsledky této studie jsou zpochybněny zde (k integraci technologií do výuky viz zde).

2. Učebnice, která se přizpůsobí učebním návykům každého žáka
   Projekt OpenStax texaské Rice University vyvíjí digitální učebnice, které se budou přizpůsobovat úrovni jednotlivých žáků, tj. budou adaptivní. V rámci projektu proběhlo na 12 amerických školách tříleté zkoumání, jak se žáci učí, jak používají pro učení učebnice, kolik a jaké poznatky z učebnic získají. Porozumění a znalosti byly ověřovány testy. V současné době se vyvíjejí algoritmy pro učebnice fyziky a biologie pro střední školy, podle kterých by žáci dostali další vysvětlení, podpůrné informace a otázky, pokud nepochopí určitou část látky. Zároveň aplikace umožní rozpoznat učební návyky každého žáka na základě shromážděných dat a z nich vytvořených stereotypů. Při vývoji učebnic budou podle tvůrců využity i poznatky z výzkumu o fungování mozku a procesu učení. Zakladatel projektu OpenStax R. Baraniuk uvádí, že učebnice budou připraveny v roce 2016–17 (více k systémům adaptivního řízení výuky zde).

3. Sociální síť jako prostor pro vzájemné učení mezi vrstevníky
   Cílem společnosti StudyRoom je přenést učení v rámci studijních skupin a doučování online a vytvořit platformu pro sociální učení a učení mezi vrstevníky (peer-to-peer learning). Program byl v pilotní fázi na šesti amerických univerzitách a využívalo jej podle tvůrců až 40 000 studentů. Portál umožňuje studentům sdílet zápisky z přednášek, radit se o domácích úkolech, sdílet studijní materiály, studenti mají přístup i k přednáškám z předchozích let. Tvůrci uvádějí, že jejich portál je jedinečný v tom, že jej mají pod kontrolou samotní studenti, neumožňuje tedy učitelům například kontrolovat docházku na přednáškách nebo sledovat a moderovat diskuse. Diskuse na StudyRoom není moderovaná vůbec a tvůrci spoléhají na vzájemnou kontrolu všech účastníků. Společnost nově nabízí svůj produkt dalším 100 univerzitám v USA a připojuje nabídku online doučování. Doučující budou rovněž studenti a budou za výuku placeni, napřed si však musejí vybudovat „reputaci“ tím, že budou na portálu nabízet užitečné studijní zdroje. Až nasbírají potřebný počet bodů, budou moci působit jako doučující.

4. Překážky v zadání vedou k lepšímu porozumění problému
   Výzkumy ukazují, že rychlé učení je často jen povrchní, naučené dlouho neutkví a žák neumí nové informace integrovat s již známými. Nové poznatky také neumí aplikovat na jiné problémy a situace. Učení za ztížených podmínek (např. přeházení klíčových slov oproti pořadí, ve kterém se vyskytují v textu, text ve špatně čitelném fontu) nutí žáky k většímu soustředění a hlubšímu porozumění látce. Článek je úryvkem z knihy I. Leslie: Curious: The Desire to Know and Why Your Future Depends On It. Obtíže při učení jsou podle autora žádoucí, protože nás donutí víc myslet a lépe si učené osvojit.

5. Všeobecný přehled pomáhá studentům porozumět souvislostem a navrhovat nová řešení
   Nositel Nobelovy ceny za ekonomiku E. Phelps se ve svém článku staví kriticky ke snaze vlád zvyšovat počet studentů v oborech STEM (science, technology, engineering, mathematics = přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). Poukazuje na to, že rozvoj ekonomiky a její konkurenceschopnost není závislá na dostatku specializovaných odborníků a úzce odborně zaměřených institucí a škol. Phelps uvádí, že ekonomiky potřebují pro svůj další rozvoj inovativní myšlenky, občany, kteří jsou tvořiví, přicházejí s novými řešeními a dokážou reagovat na změněné podmínky. Vzdělávání by proto nemělo rezignovat na seznamování studentů s literaturou, filosofií a historií a soustředit se na úzkou sadu specializovaných dovedností. Humanitní vzdělávání napomůže k oživení ekonomik tím, že studenti získají nové myšlenky a porozumění světu a společnosti v jejich šíři (k budoucímu vývoji zaměstnanosti viz zde).