Fokus: Je prioritou našeho vzdělávacího systému výkonnost, nebo kvalita?

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 8. září, obsahují například tato témata: zvyšování platů učitelů povede k posílení výkonnosti našeho vzdělávacího systému, ale nezlepší jeho kvalitu; učitelé by měli stejně jako lékaři strávit první léta praxe pod vedením zkušenějších kolegů; možnost vybírat si pro své dítě školu posiluje sociální rozdíly ve společnosti.

1. Náš vzdělávací systém patří mezi nejvýkonnější
   Společnost Gems Education Solutions zveřejnila zprávu, ve které porovnává výkonnost vzdělávacích systémů 30 zemí OECD. Srovnání vychází z výsledků patnáctiletých žáků v mezinárodních testech PISA a finančních prostředků, které jednotlivé vlády směrují do vzdělávání, přičemž největší podíl této částky je určen na platy učitelů. Do srovnání je dále zahrnut údaj o počtu žáků na jednoho učitele. Na prvním místě se umístilo Finsko následované Jižní Koreou a Českou republikou, na posledních místech je Brazílie a Indonésie. Autoři zprávy uvádějí, že důležitá je vzájemná rovnováha posuzovaných hodnot, a zdůrazňují, že samotné platy učitelů nebo velikost třídy ještě nemusejí nutně zvýšit výkonnost systému. Poukazují i na to, že některé systémy mohou jako prioritu volit kvalitu, nikoli nejvyšší výkonnost. Publikace zahrnuje základní indikátory pro každý posuzovaný vzdělávací systém. V případě České republiky dochází k závěru, že zvýšení platů učitelů by mohlo přispět k dalšímu zvýšení výkonnosti, ale že systém je silnější ve výkonnosti než v dosahovaných výsledcích. 

2. Dítě se víc naučí, když s ním hrají hry dospělí
   Psycholožka a odbornice na vzdělávání A. Murphy Paul popisuje vývoj nového typu interaktivních digitálních her určených pro hráče více generací. Podle výzkumů se dítě víc naučí, hraje-li hru s dospělým, protože dospělý posiluje proces učení: klade otázky, radí, upozorňuje na souvislosti, podporuje rozvíjení nekognitivních dovedností, jako je trpělivost, soustředění, výdrž, odolnost při neúspěchu. V průběhu vývoje her se však ukazuje, že mezigenerační hra klade na tvůrce jiné nároky než hry určené pro stejně staré hráče. Osvědčilo se úvodní video, které rodiče i děti seznamuje s principy fungování hry, a podrobnější návod pro rodiče, jak vést děti k lepšímu učení při hře. Výzkumníci také zjistili, že pro mezigenerační hry jsou vhodnější situace s rozhodováním o určité sporné otázce než např. akční situace. Dospělí mohou mít problém s rychlým přizpůsobením digitálnímu prostředí a rychlostí reakcí, vnášejí zato do hry svou zkušenost a širší rozhled. Dalším cílem výzkumníků je spolupráce dětí a rodičů na vývoji vlastních interaktivních her. 

3. Absolventi pedagogiky by měli první roky pracovat pod dohledem zkušených učitelů
   Prezident americké Národní rady pro odborné standardy výuky R. Thorpe v článku pro Phi Delta Kappan porovnává odbornou přípravu lékařů a učitelů a navrhuje zavedení roční praktické stáže pro absolventy čtyřletého učitelského studia. Autor uvádí, že absolventi medicíny jsou po čtyřech letech studia, které zahrnuje i krátkodobé praktické stáže, povinni strávit v nemocnicích další tři až sedm let praxí ve spolupráci se zkušenými praktiky a pod jejich dohledem. Teprve po absolvování této praktické stáže (residency) mohou pracovat samostatně. Praktické stáže mají pro budoucí lékaře následující přínos: 1. mají možnost uplatnit svou přípravu a vědomosti v různých situacích, v návaznosti na další specializované odborníky, v celé šíři své profese, 2. pracují v týmech, sdílejí zkušenosti a učí se navzájem, 3. po ukončení prvního roku stáže sami pomáhají školit další mladší účastníky. Autor poukazuje na paralely s učitelskou profesí: 1. budoucí učitelé musí umět uplatnit své znalosti a dovednosti v různých situacích, každý žák je jedinečný stejně jako každý pacient, 2. spolupráce učitelů ve školách je obecně nedostatečná a přitom velmi žádoucí a společná stáž pomáhá účastníkům přijmout spolupráci jako návyk pro další práci, 3. předávání poznatků a zkušeností a vysvětlování látky je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se stát skutečným odborníkem. Autor předkládá model jednoleté praktické stáže pro budoucí učitele – absolventy čtyřletého bakalářského učitelského studia. Ten by naplnil první dva uvedené cíle. Pro cíl předávání zkušeností by byl model v budoucnu dále rozšířen. Jeho zavedení by přispělo ke zkvalitnění výuky i ke zvýšení prestiže učitelské profese. Úvahy zahrnují otázky finanční, otázky akreditace rezidenčních škol i případné uznání úspěšně dokončené stáže jako ekvivalentu magisterského studia. 

4. Možnost vybírat školy má vliv na „rozevírání nůžek“ mezi rozdílně situovanými rodinami
   Zpravodaj PISA in Focus 42 se soustředí na otázku, zda je možnost volby školy a soutěžení škol o žáky přínosné a pro koho. Na základě šetření PISA 2012 – dotazníků a výsledků testů z matematiky – uvádí, že výsledky žáků v matematice v různých vzdělávacích systémech jsou obdobné pro školy, které si rodiče mohou zvolit, i pro školy, kde tato možnost neexistuje. Při srovnání výzkumníci brali v úvahu i sociálně ekonomické zázemí žáků. Z analýzy dotazníků vyplynulo, že dobře finančně situovaní rodiče kladou při volbě školy větší důraz na kvalitu výuky, zatímco chudší rodiče hledí především na finanční podmínky, včetně nutnosti dojíždění (ve všech zkoumaných zemích kromě Jižní Koreje). Možnost výběru školy tak přispívá ke zvětšování sociálně ekonomických nerovností ve společnosti a snižuje míru sociální inkluze. V současné době je ve většině zkoumaných zemí více než 50 % žáků ve školách s možností volby.