Fokus: Úspěch finského vzdělávání v souvislosti s tradiční výukou

by José Alejandro Carrillo Neira (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 22.dubna, obsahují například tato témata: jak souvisí úroveň funkčních gramotností s ohodnocením v zaměstnání, pozice Finska v PISA a vztah k tradičnímu pojetí výuky a digitalní technologie v předškolní výchově. 

Podpora získání funkční gramotnosti
Andreas Schleicher, ředitel Sekce pro vzdělávání a dovednosti OECD, na blogu OECD poukazuje na to, jak důležitá je úroveň gramotnosti pro jednotlivce i celou společnost. Na základě šetření dovedností dospělých Survey of Adult Skills z roku 2012 Schleicher uvádí, že jedinci v nejvyšších dvou skupinách úrovně gramotnosti (4 a 5) vydělávají v průměru o 60 % více než pracovníci na úrovni 1 nebo nižší, lidé s nízkou úrovní gramotnosti mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní. Ve všech zemích, které se zúčastnily šetření, lidé s nízkou úrovní gramotnosti vykazovali horší zdravotní stav, méně se přihlašovali do zájmových organizací, měli malou důvěru ve veřejné instituce a mysleli si, že nemohou nic změnit. Výsledky posledního šetření PISA ukázaly, že v zemích OECD 18 % patnáctiletých nedosahuje ani základní úrovně gramotnosti. Schleicher proto doporučuje následující kroky směřující k podpoře rozvoje gramotnosti pro všechny1. poskytnout vysoce kvalitní úvodní vzdělávání a příležitosti pro celoživotní učení2. zajistit, aby všechny děti měly úspěšný začátek vzdělávání – zde se ukazuje jako významná zejména podpora dětí ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin v předškolní a rané školní výchově, 3. umožnit pracovníkům přizpůsobit učení jejich životu – je třeba dostatečná nabídka a flexibilita vzdělávacích příležitostí, 4. identifikovat jedince, kteří jsou nejvíce ohroženi nedostatečnou úrovní gramotnosti – aktivní vyhledávání osob z ohrožených skupin (imigranti, starší lidé, osoby ze znevýhodněných prostředí) a nabídka programů podle jejich potřeb, 5. ukázat, jaký prospěch přináší lepší zvládnutí dovedností – lepší informace ze strany vlád o platových podmínkách i neekonomických přínosech, jako je zvýšení sebevědomí a sociálního postavení, 6. poskytnout snadno dostupné informace o vzdělávání pro dospělé – důležité jsou nejen dostupné informace, ale i poradenská služba pro vyhledávání vhodných programů.odkaz

Tradiční výuka příčinou úspěchu
Konzervativní britský think tank The Centre for Policy Studies zveřejnil studii Gabriela H. Sahlgrena věnovanou finskému vzdělávacímu systému a příčinám úspěchu finských žáků v mezinárodním šetření PISA. Autor se snaží najít vysvětlení pro úspěch finských žáků v prvním ročníku šetření PISA a možné příčiny toho, proč výsledky z let 2009 a 2012 měly sestupnou tendenci. Standardní vysvětlení zdůrazňují rovnost přístupu ke vzdělávání, reformu ze 70. let, žádné standardizované testy, málo domácích úkolů a času stráveného ve škole a systém vzdělávání učitelů. Podle Sahlgrena však tato tvrzení nejsou podepřena silnými důkazy, naopak finský vzdělávací systém byl až do 90. let silně centralizován a založen na tradičním modelu. Pro pochopení fungování finského vzdělávacího systému je třeba vycházet z historie Finska a speciálního postavení finských učitelů v období budování státnosti v 19. století a relativně pozdní industrializace Finska. Ve finských třídách donedávna převládal tradiční hierarchický model vzdělávání s ústřední postavou učitele. Vynikající výsledky PISA v roce 2000 je podle autora třeba přičítat právě tradičnímu modelu školství a jejich zhoršování pak oslabování úlohy učitele a učení vedenému žáky. „So what, if anything, can other countries learn from studying Finland’s performance trajectory? Overall, the strongest policy lesson is the danger of throwing out authority in schools, and especially getting rid of knowledge-based, teacher-dominated instruction.“odkaz 

iPady ve školce
Courtney Blackwell z americké Northwestern University provedla výzkum zaměřený na efektivitu využívání tabletů v předškolní výchově. Sledovala 352 žáků předškolních zařízení, která zaváděla iPady do výuky, po dobu devíti měsíců, tedy jednoho školního roku. V jedné škole měl každý žák k dispozici jeden iPad (1:1), v druhé škole se dva žáci dělili o jeden a ve třetí škole nebyly iPady zavedeny. Autorka zjišťovala, jaký vliv mělo rozdílné využití technologií na vzdělávací výsledky dětí. Nejlepší výsledky v testu rané gramotnosti měly děti, které se dělily o iPad se svým spolužákem, i po zvážení výchozích parametrů žáků a sociálně ekonomických ukazatelů. Podle autorky je důležitá kolaborace dětí při využívání technologií, a zejména na nižších stupních je třeba zvážit, zda model 1:1 je skutečně vhodný a efektivní.odkaz 

Proměny na trhu práce
Americký think tank Third Way spojený s Demokratickou stranou uveřejnil studii ekonomů Henry Siu z kanadské University of British Columbia a Nira Jaimoviche z Duke University věnovanou proměně amerického pracovního trhu s klesajícím podílem rutinní práce. Autoři uvádějí, že v období od roku 2001 dodnes veškerý nárůst pracovních míst připadá pouze na nerutinní práci. Ve své studii klasifikují pracovní pozice na rutinní manuální (např. pracovníci u svářecích strojů, lisů, operátoři vysokozdvižných vozíků apod.) a rutinní kognitivní (sekretářky, účetní, administrativní pracovníci) a na nerutinní manuální (pečovatelé, operátoři) a nerutinní kognitivní (finanční analytici, programátoři, pracovníci PR). Podle jejich zjištění v posledním období ekonomické recese poklesl počet pracovních míst v rutinní práci jak manuální, tak kognitivní o 5 % a po krizi se stav už nevrátil na předkrizovou úroveň – na rozdíl od předešlých období recese a oživení. Jako hlavní důvod vidí autoři nárůst technologií a automatizace spíše než outsourcing práce do oblastí s levnější pracovní silou. Neobávají se toho, že by lidi nahradili roboti, ale poukazují na to, že většina nových pracovních míst bude ve skupině nerutinní, a zejména nerutinní kognitivní práce. Tento výhled klade velké nároky na kvalitní postsekundární vzdělávání a praktickou přípravu pracovníků rozvíjející potřebné dovednosti (více o měnících se nárocích na uchazeče o zaměstnání a proměnách pracovního trhu viz zde a zde).odkaz

Učitelé studují globální kompetence
Na vzrůstající imigraci a globalizaci a stále pestřejší složení žáků ve třídách reaguje několik amerických pedagogických škol nabídkou kurzů globální kompetence pro budoucí učitele i pro učitele z praxe. Pedagogická fakulta na Kolumbijské univerzitě nabízí certifikát Globální kompetence na úrovni magisterského studia – během 15 měsíců učitelé absolvují deset online kurzů, které zahrnují témata, jako je ekonomická globalizace, urbanizace nebo sociální hnutí, a stráví tři týdny práce ve školách v Kolumbii, Ekvádoru nebo v Ugandě. Další program Teachers for Global Classrooms organizuje americká vláda, učitelé se učí například komunikovat v prostředí různých kultur a zapojit globální kompetence do běžné výuky. Některé univerzity nabízejí i bakalářské programy pro učitele, které jsou zaměřeny na globální kompetence a jejichž povinnou součástí je strávit část studia v zahraničí. odkaz

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz