Horizon report 2014: Jak ovlivňují technologie roli učitele a výuku ve školách?

ILUSTRAČNÍ FOTO. Jeff Peterson (FLICKR.COM) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme shrnutí vybraných kapitol z Horizon Report 2014, které nám zaslala studentka Aneta Lačevová. Českou verzi zprávy Horizon 2014 pro evropské školy najdete ZDE.

S rostoucími možnostmi, které přinášejí nové technologie, roste potřeba ovládat tyto technologie a nároky na vzdělání a schopnosti společnosti. Vzhledem k rychle se měnícímu prostředí, ve kterém žijeme, jsou školy a učitelé dnes nuceni připravovat žáky na práci v oborech, které dnes ještě neexistují. Z tohoto důvodu se proto velmi mění role školy a role učitele. Letošní výzkumná zpráva Horizon Report 2014 pojednává o budoucím vlivu technologií na základní a střední školy v mezinárodním měřítku a poskytuje přehled hlavních trendů a překážek rozvoje, které by měly ovlivňovat budoucnost školství nejvíce.

Měnící se role učitele

Podle výzkumné zprávy je nejnovější osvědčenou strategií učitele v práci se studenty působit jako průvodce a mentor, který navštěvuje skupiny a jednotlivce v průběhu hodiny, pomáhá jim, vede je a umožňuje jim, aby se sami vyjádřili ke svému vzdělání. Namísto toho, aby učitel využíval čas na hodině k učení a šíření informací, si tuto aktivitu vykoná každý student sám po hodině, například prostřednictvím spolupráce se spolužáky, dívání se na video přednášky, poslouchání podcastů a podobně. V roli průvodce a trenéra během hodiny pak učitel chodí po třídě a vede s každým studentem individuální diskusi. To učitelům umožňuje pokrýt více učiva a u dětí vede ke zlepšení výsledků a ve zvýšení jejich zájmu o učení. Této formě učení se přezdívá „otočená třída“ a je populární po celém světě. Učitelé již nepředstavují pro studenty primární zdroj informací a vědomostí, jejich primárním úkolem je naučit studenty upevnit si zvyky a disciplínu směřující k celoživotnímu učení a tím pádem v nich vypěstovat takovou formu zájmu, která bude motivovat k hlubšímu bádání problematiky za hranice internetového hledání. Cílem je, aby se žáci naučili „se učit“, což je právě v dnešním světě plném změn klíčovou kompetencí.

Klíč k vypěstování nové role učitelů se skrývá v poskytnutí dostatečných příležitostí k jejich profesionálnímu růstu, ať už poskytnutím kvalitních zdrojů nebo alokací finančních prostředků na jejich vzdělávání. Např. v Singapuru funguje model, kde má každý učitel možnost využít 100 hodin ročně na vlastní vzdělávání a každá škola vlastní speciální fond alokovaný pro podporu těchto aktivit. Zároveň zde vzniklo Centrum akademie singapurských učitelů (Academy of Singapore Teachers Center), které působí jako hub pro učitelé k získání nových dovedností a ke sdílení nejlepších praktik. Pedagogové také k získání nových technických dovednosti mohou využít vzdělávacích online platforem jako je například NMC Academy nebo EdTech Leaders Online. Současně je potřeba do edukačního sektoru přitáhnout víc talentu, čehož by například Americké ministerstvo vzdělávání chtělo docílit poskytnutím konkurenceschopných platů učitelům.

Trendy ve fungování školy

Inovativní metody učení se mnoha způsoby snaží změnit naše představy o tom, jak by měla fungovat škola. Metody, kde k učení dochází při různých projektech nebo při zdolávání různých úkolů si často žádají takový systém, kde se studenti mohou plynule přesouvat z jedné studijní aktivity do druhé, aniž by byly jednotlivé studijní pasáže v rozvrhu odděleny tradičním školním zvoněním. Tento trend pak například ovlivňuje tradiční uspořádání učeben, které je považováno za zastaralé a upřednostňuje takové rozvržení, které usnadňuje interakci. V základní škole v Hellerupu, v Dánsku, se například studenti scházejí na 15 až 20 minutové vyučování a pak mají možnost individuálně nebo v týmech pracovat kdekoliv po škole. K učení tak značnou část času dochází volně v prostorách školní budovy. Moderní přístupy k učení poukazují na různé nové možnosti jak propojit jednotlivé předměty tak, aby se učení stalo plynulejším a víc zaměřeným na potřeby jednotlivých žáků, například zavedením flexibilnějšího rozvrhu s důrazem na prostor pro samostatné studium. K propojení může dojít například tím, že se na plánování vyučování podílí více učitelů, aby získali dostatečný přehled o veškeré probrané látce a mohl žákům poradit a pomoct kterýkoliv z nich.

Existuje i několik různých návodů a příruček s řadou inovativních způsobů, jak uspořádat učebny a vést třídy. Materiál s názvem Future Classroom Lab (FCL) představuje šest různých vzdělávacích prostorů, s konkrétním vybavením a zdroji, kde každý prostor vyzdvihuje specifickou oblast učení a vylepšuje konkrétní kompetence: zkoumání, prezentování, diskutování, navazování vztahů, tvoření a rozvíjení.

Aktivnější přístup ke vzdělávání

Nové technologie, jako jsou chytré telefony a tablety by tedy jednak měly sloužit jako pomůcky učitelů ve výuce, ale zároveň k tomu, aby žáci získávali aktivní přístup k učení. Cílem by mělo být, aby se žáci učili takovým způsobem, který jim umožní uchovat nově nabyté znalosti a efektivně je využívat jak při samotném „školním“ vzdělávání, tak i mimo školu. Mezi metody, které podporují nové inovativní přístupy v učení, patří například: Project based learning, problem based learning, inquiry-based learning, či challenge-based leasing. Tyto nové přístupy ke vzdělávání se více orientují na potřeby samotných žáků, což jim pak umožňuje získávat kontrolu nad obsahem vzdělávání a pak také nad řešením konkrétních nastalých situací, úkolů a problémů. Tento způsob je pak připraví pro budoucí úspěch ve škole, ale i v budoucí kariéře.

Vytváření autentických učebních příležitostí

Metoda nazvaná autentické učení propojuje školní teorii a uplatnění absolventa v praktickém životě. Ve výuce se tak objevují skutečné životní zkušenosti, technologie a nástroje. Propojení výuky a reálných problémů je v dnešní době nutností. Absolventi si při autentickém vzdělávání prakticky zkoušejí simulace pracovních procesů, stínují profesionály, zkoušejí si vzorové podnikání, finanční operace, činnosti od plánování výrobku až po jeho zavedení do prodeje nebo například kopírování hospodářských činností. Lépe tak pochopí reálné procesy v oblastech, ve kterých se vzdělávají. Ve škole se pak nenudí, jsou motivovaní pro další vzdělávání. Školy by měly aktivně vyhledávat a realizovat autentické učení a budovat tak vazby mezi průmyslem, školami a domácnostmi.

Pro studenty je řešení reálných problémů v jejich životě přitažlivé, stejně tak i zpracování formou sdílení multimediálních zpráv on-line, s grafikou, textem, zvukem a videem. Mohou se tak spolupodílet na tvorbě učebních plánů; pedagogové se vyhnou formálním, málo stimulujícím přednáškám a mohou podporovat inovace s vizualizacemi, simulacemi a interaktivními technologiemi.

Personalizované učení

Každý má své charakteristické preference a k učení a objevování přistupuje jinak. Cílem zavádění personalizovaného učení je umožnit jednotlivci, aby se učil podle svých vlastních strategií a tempa a aby k prokazování znalostí využíval čistě vlastní cesty. Personalizované učení lze podle zprávy Horizon Report 2014 rozvíjet v zásadě dvěma způsoby: jednak tím, že si jej pro sebe organizuje sám žák a využívá k němu aplikace, sociální média a příslušný software. Druhý způsob odpovídá spíše záměrům školy a je založen převážně na adaptivním učení, kdy chytré technologie sledují a interpretují data o žákově učení a na základě jeho individuální potřeby reagují změnou vzdělávacího prostředí.

K vytvoření personalizovaného učebního prostředí může sloužit množství online nástrojů, které umožňují tvořit a snadno uchovávat jakýkoli vybraný obsah, sdílet jej s ostatními, shromažďovat další relevantní položky, psát osobní komentáře, vypracovávat úkoly atd. Objevují se také online učební platformy s adaptivním učebním softwarem, který umožňuje např. formativní hodnocení žáků v reálném čase. Podobné nástroje individuálně vyhodnotí žákovy dovednosti, poskytnou informace o pokroku v učení šité na míru a průběžně je upravují dle jeho potřeb, chování a výkonu, popř. pro něj vytyčí nejvhodnější cesty a priority.

Analytika učení

Dle autorů má analytika učení za cíl získáváním velkého množství dat analyzovat vzdělávací online aktivity. Nástroje analytiky učení slouží k zachycení detailních informací o chování studentů v online kurzech, kdy se nejedná pouze o sledování času stráveného nad různými tématy, ale získávají se u studentů mnohem detailnější informace o jejich kritickém myšlení, syntéze a hloubce zapamatování v čase. Cílem má být vylepšení pedagogiky jako takové a posílení aktivní úlohy studentů v procesu vlastního vzdělávání a výhodou analytiky učení je, že umožňuje přinášet zásadní vhled do pokroků studentů, jejich interakce s online texty a výukovými materiály. Studenti již nyní získávají zkušenosti s analytikou učení díky tomu, že se dostávají do kontaktu s mobilními a online platformami, které jim poskytují při učení individuální zpětnou vazbu.

Na dopady využívání tzv. velkých dat na vzdělávání upozorňuje portál Digital Media Learning, blog který se poměrně seriózně zabývá riziky spojenými s jejich analýzou. Varuje před nebezpečím odosobnění vztahu žák-učitel, který je zárukou rozpoznání zvláštnosti každého dítěte, a nastoluje zásadní otázku: Jaké lidi chceme z žáků vychovat a na jaké zásadní společenské a ekonomické problémy chceme jejich vzděláváním odpovědět. Mezi další naskytnuté problémy pak patří potenciální ohrožení soukromí, otázka zkreslení, nesprávných dat a závěrů, a v neposlední řadě i riziko dehumanizace.

Nové modely vzdělávání

Pro studenty, kterým současné modely vzdělávání nevyhovují se například ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii objevily online školy nebo tzv. charter schools, což jsou školy fungující nezávisle na státním vzdělávacím systému založené na dohodě mezi učiteli, rodiči a místním zastupitelstvem. Všeobecně jde o modely, které například lákají na méněpočetné třídy, lepší přístup k moderním pomůckám a technologiím, atd. Objevily se však také hnutí jako „unschooling“, které odmítá konvenční metody učení, místo toho podporuje svobodu studentů sledovat své zájmy a zdůrazňuje vzdělávání přirozeným způsobem, jako je hraní her, pracovní zkušenost a povinnost v domácnosti. Je nutné si ovšem uvědomit, že v popředí zájmu stále zůstává rozvoj osobnosti vzdělávaného jako celku s důrazem na rozvoj kompetencí. Zejména ochuzení o podněty ze sociokulturního prostředí, možnost komunitního učení, týmové spolupráce aj. je významnou ztrátou, která může negativně ovlivnit rozvoj osobnosti.

Narůstající využití forem hybridního vyučování

Zpráva Horizon Report 2014 se mimo jiné zabývá možnostmi, jak využít různých forem tzv. kombinovaného nebo hybridního učení. V modelu hybridního učení se kombinuje klasická, tradiční práce učitelů s žáky ve třídě a samostatná individuální práce žáků s online materiály. Tradiční forma umožňuje učitelům vést skupiny i jednotlivé studenty k aktivnímu řešení problémů a také ke spolupráci mezi sebou. Oproti tomu online výuka, která může přispět ke zvýšení úrovně skoro každého typu vyučování, je zaměřena na to, aby například studenti samostatně sledovali videa z konkrétních vzdělávacích portálů (například Khan Academy) nebo pracovali s jiným online materiálem. Hybridní vyučování právě poskytuje to nejlepší z online i tradiční formy výuky (individualizace, dostupnost, pozitivní výsledky). Příkladem může být tzv. rotační model, ve kterém se studenti střídají v přímém kontaktu s učitelem, a v němž se střídá individuální výuka, skupinová výuka a výuka pomocí počítače. Hybridní model umožní učitelům vést vyučování inovativním způsobem, kontrolovat průběh učení studentů a přistupovat k nim individuálně. Tím, že studenti získají tolik času, kolik ke studiu potřebují, se jim nakonec zlepší jejich výsledné znalosti. Model hybridní výuky je považován za dobrý způsob, jak zlepšit například úroveň venkovských škol a doporučuje se o tomto modelu učitele vzdělávat.

Nevýhodou hybridního modelu je delší příprava na vyučování. Zároveň hrozí, že bez soustavného působení kvalifikovaného učitele nelze rozvíjet u žáků schopnosti spolupráce, hodnocení informací, tvoření a budování osobního vzdělávacího prostředí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Horizon report 2014: Jak ovlivňují technologie roli učitele a výuku ve školách?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz