Hospodářské noviny: Jaké cíle sleduje dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR?

ilustrační foto. by Richard Ellender (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 13.4. pod názvem České školství má dvacet pět let zpoždění v Hospodářských novinách. Autor v něm komentuje dlouhodobý strategický záměr vzdělávání v ČR, jak ho ministerstvo školství předložilo vládě, a srovnává některé jeho body se směřováním koncepcí vzdělávací politiky v zahraničí.

Vládě přistál na stole dlouhodobý záměr vzdělávání v České republice. Mediálně se mu začalo říkat „Chládkova koncepce“. 

To je ale velmi zavádějící, tenhle celý koncept není ani zdaleka jen Chládkův. Jedná se o jeden z dokumentů, jejichž prostřednictvím se mají v českém vzdělávacím systému zhmotnit cíle Strategie vzdělávání 2020 – tedy strategie, která byla z velké části připravena ještě za ministra Petra Fialy. A nutno s úlevou konstatovat, že to podstatné z étosu strategie zůstalo i v dlouhodobém záměru. 

Zároveň je evidentní, že některé prvky, jako důraz na potřeby zaměstnavatelů, k nimž je ministr školství vysoce loajální, byly do záměru zaneseny skutečně až za současného ministra. Základní kameny ale naštěstí zůstaly. Potvrzuje se kultivační efekt evropského společenství, protože celoevropská strategie, k níž se záměr váže, do značné míry eliminuje prosazování jednostranných a krátkozrakých zájmů, jimž jinak často a rád podléhá současný ministr. 

Záměr má řadu vítaných rysů. Předpokládá nutnost rozvoje vzdělávání směrem k přenositelným dovednostem a znalostem, což znamená soustředit se na všeobecné gramotnosti, na nichž budou žáci závislí po zbytek života. Významný je důraz na rovnost v přístupu ke vzdělávání. Zde už se podařilo vybojovat snesitelně formulovaný školský zákon, byť rezistence segregačně nastaveného systému je značná. Laudatio zaslouží plán změnit hodnocení na českých školách, abychom dětem ukazovali, co umějí a co je třeba zlepšit, ne je „labelovali“ jako „chytré“ či „hloupé“. 

Záměr podpořit děti ze sociálně slabých rodin v dosahování vyšších příček vzdělávání je už také naplňován: novela s ustanovením povinnosti posledního roku v mateřské škole je v připomínkovém řízení. Snaha soustředit se na zvyšování kvality vzdělávání zejména na druhém stupni ZŠ, aby se přirozeně omezil odliv žáků na víceletá gymnázia, je též koncepčně v pořádku, byť zde je cestu potřeba nastoupit a cíl je daleko za horizontem. 

Chládkův vliv
Vliv Marcela Chládka je nejvíce patrný v kapitole středních škol, kde má dojít k největším změnám a kde lze také najít patrně nejvíce sporné body. Je sice pěkné, že budeme ladit strukturu středoškolských oborů a jejich financování podle potřeb zaměstnavatelů, rozuměj podle tzv. národní soustavy kvalifikací. 

Ale kdo ví, za jak dlouhých porodních bolestí vznikala, těžko uvěří, že bude možné zajistit tím podobnou aktuálnost, jaké je schopen dobře zaběhnutý duální systém v Německu. Tam se holt průmysl podílí skutečně (systémově a finančně), nejen deklaratorně. 

Některé navrhované změny mohou působit efektně, ale jejich dopad může být až škodlivý. Druhý jazyk na učilištích dělá vrásky všem, kdo vědí, jak zoufalá je v těchto školách úroveň vzdělávání v jednom cizím jazyce. Učni potřebují radikálně pozdvihnout kvalitu stávajícího obsahu, ne naložit na záda další „nesnesitelnou těžkost bytí“. 

V záměru problém není. Problém je v tom, že svět je jinde. Elektronizace zkoušek je fajn, ušetří se, ale nejde o pokrok ve vzdělávání. V Dánsku postupně zavádějí maturitu s využitím internetu, při níž se zkoumají znalosti i dovednost práce s informačními zdroji. U nás nepředstavitelné. 

V materiálu se hovoří o tom, že „bude třeba“ zamyslet se nad aktualizací vzdělávacích programů na základních školách. Ve Finsku přitom radikálně bourají zažitou představu o vzdělávání v předmětech a frontálně. Hovoříme o budoucnosti, která je jinde současností. Je odvážné odhadovat zpoždění českého školství na dvacet pět let? Nemyslím si. Ale co dělat, když stále patříme mezi země s nejnižší prioritizací vzdělávání při rozdělování výdajů ze státního rozpočtu.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Hospodářské noviny: Jaké cíle sleduje dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz