Hospodářské noviny: Jaké cíle sleduje dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR?

ilustrační foto. by Richard Ellender (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 13.4. pod názvem České školství má dvacet pět let zpoždění v Hospodářských novinách. Autor v něm komentuje dlouhodobý strategický záměr vzdělávání v ČR, jak ho ministerstvo školství předložilo vládě, a srovnává některé jeho body se směřováním koncepcí vzdělávací politiky v zahraničí.

Vládě přistál na stole dlouhodobý záměr vzdělávání v České republice. Mediálně se mu začalo říkat „Chládkova koncepce“. 

To je ale velmi zavádějící, tenhle celý koncept není ani zdaleka jen Chládkův. Jedná se o jeden z dokumentů, jejichž prostřednictvím se mají v českém vzdělávacím systému zhmotnit cíle Strategie vzdělávání 2020 – tedy strategie, která byla z velké části připravena ještě za ministra Petra Fialy. A nutno s úlevou konstatovat, že to podstatné z étosu strategie zůstalo i v dlouhodobém záměru. 

Zároveň je evidentní, že některé prvky, jako důraz na potřeby zaměstnavatelů, k nimž je ministr školství vysoce loajální, byly do záměru zaneseny skutečně až za současného ministra. Základní kameny ale naštěstí zůstaly. Potvrzuje se kultivační efekt evropského společenství, protože celoevropská strategie, k níž se záměr váže, do značné míry eliminuje prosazování jednostranných a krátkozrakých zájmů, jimž jinak často a rád podléhá současný ministr. 

Záměr má řadu vítaných rysů. Předpokládá nutnost rozvoje vzdělávání směrem k přenositelným dovednostem a znalostem, což znamená soustředit se na všeobecné gramotnosti, na nichž budou žáci závislí po zbytek života. Významný je důraz na rovnost v přístupu ke vzdělávání. Zde už se podařilo vybojovat snesitelně formulovaný školský zákon, byť rezistence segregačně nastaveného systému je značná. Laudatio zaslouží plán změnit hodnocení na českých školách, abychom dětem ukazovali, co umějí a co je třeba zlepšit, ne je „labelovali“ jako „chytré“ či „hloupé“. 

Záměr podpořit děti ze sociálně slabých rodin v dosahování vyšších příček vzdělávání je už také naplňován: novela s ustanovením povinnosti posledního roku v mateřské škole je v připomínkovém řízení. Snaha soustředit se na zvyšování kvality vzdělávání zejména na druhém stupni ZŠ, aby se přirozeně omezil odliv žáků na víceletá gymnázia, je též koncepčně v pořádku, byť zde je cestu potřeba nastoupit a cíl je daleko za horizontem. 

Chládkův vliv
Vliv Marcela Chládka je nejvíce patrný v kapitole středních škol, kde má dojít k největším změnám a kde lze také najít patrně nejvíce sporné body. Je sice pěkné, že budeme ladit strukturu středoškolských oborů a jejich financování podle potřeb zaměstnavatelů, rozuměj podle tzv. národní soustavy kvalifikací. 

Ale kdo ví, za jak dlouhých porodních bolestí vznikala, těžko uvěří, že bude možné zajistit tím podobnou aktuálnost, jaké je schopen dobře zaběhnutý duální systém v Německu. Tam se holt průmysl podílí skutečně (systémově a finančně), nejen deklaratorně. 

Některé navrhované změny mohou působit efektně, ale jejich dopad může být až škodlivý. Druhý jazyk na učilištích dělá vrásky všem, kdo vědí, jak zoufalá je v těchto školách úroveň vzdělávání v jednom cizím jazyce. Učni potřebují radikálně pozdvihnout kvalitu stávajícího obsahu, ne naložit na záda další „nesnesitelnou těžkost bytí“. 

V záměru problém není. Problém je v tom, že svět je jinde. Elektronizace zkoušek je fajn, ušetří se, ale nejde o pokrok ve vzdělávání. V Dánsku postupně zavádějí maturitu s využitím internetu, při níž se zkoumají znalosti i dovednost práce s informačními zdroji. U nás nepředstavitelné. 

V materiálu se hovoří o tom, že „bude třeba“ zamyslet se nad aktualizací vzdělávacích programů na základních školách. Ve Finsku přitom radikálně bourají zažitou představu o vzdělávání v předmětech a frontálně. Hovoříme o budoucnosti, která je jinde současností. Je odvážné odhadovat zpoždění českého školství na dvacet pět let? Nemyslím si. Ale co dělat, když stále patříme mezi země s nejnižší prioritizací vzdělávání při rozdělování výdajů ze státního rozpočtu.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Hospodářské noviny: Jaké cíle sleduje dlouhodobý záměr vzdělávání v ČR?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
„Potvrzuje se kultivační efekt evropského společenství, protože celoevropská strategie, k níž se záměr váže, do značné míry eliminuje prosazování jednostranných a krátkozrakých zájmů, jimž jinak často a rád podléhá současný ministr.“ A Vaše zájmy jsou jaké pane Kartouzi? A co zájmy EDUinu? Jsou dlouhodobé a mnohostranné, nebo jak tomu mám rozumět? A jak to víte, když se tak rád oháníte tím, že budoucnost nikdo nezná. Třeba je budoucnost ve vysoce specializovaném učňovském školství. Ostatně příprava na vysoké škole je leckdy mnohem specializovanější a úžeji zaměřená, než příprava na učňovských oborech. Jediný rozdíl je v tom, jak je obsah studia pokročilý,… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
„V záměru problém není. Problém je v tom, že svět je jinde. Elektronizace zkoušek je fajn, ušetří se, ale nejde o pokrok ve vzdělávání.“ Svět je jinde? A kde? „V Dánsku postupně zavádějí maturitu s využitím internetu, při níž se zkoumají znalosti i dovednost práce s informačními zdroji.“ Mně to připadá, že vy stále v tom svém uvažování něco přeskakujete. Něco velmi podstatného. A je to bohužel asi dáno vaším vzděláním, které vám zkrátka neposkytlo některé důležité kompetence. Asi se shodneme v tom, že pro každého jedince na světě existuje čistě abstraktní intelektuální problém, který již není schopen vyřešit prostě… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
Škoda, že si bývalá manželka odvezla své knihy, protože na tom by se to dalo krásně ilustrovat. To byl samý vizuálně-předmětný kontrapunkt. To se opravdu nedalo číst a když to kdokoliv, včetně jí samotné, přečetl, věděl přesně to, co na začátku – tedy nic. Kompetenci psát knihy bez jakéhokoliv sdělení a skutečného myšlenkového obsahu, to je něco, co skutečně, bez nějaké ironie, obdivuji. Kdysi se několik vědců dohodlo, že vytvoří odborný článek tuším o filosofii a pokusí se jej publikovat v odborném humanitně zaměřeném impaktovaném časopise. Tak článek vytvořili, zaslali a skutečně byl přijat a vydán. Poté sdělili, že ve… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 2 months ago

Pane Doležele, máte v mnohém pravdu.
Mám dojem, že někteří naši současní publicisté si pletou vědu s bulvárem a logika jim mnoho neříká.
Váš příspěvek jsem si uložila k opakovanému přečtení.

JV
JV
1 year 2 months ago

Možná jste měl na mysli tzv. Sokalovu aféru:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_af%C3%A9ra

wpDiscuz