Hospodářské noviny: Politici se přou o matematiku. Nesmyslná je ale celá státní maturita, říkají experti

Publikujeme komentář Davida Klimeše, který vyšel 20.9. (aktualizován 28.9.) na stránkách Hospodářských novin. Věnuje se v něm diskusi kolem státní maturity, toho, zda splňuje v současné podobě svůj účel a neměla-li by být raději zrušena.

Žádná z velkých stran v předvolební kampani nenavrhuje zrušení státní maturity, která v Česku funguje od roku 2011. Bitevní linie se přesunula ke sporu o státní maturitu z matematiky, která se má poprvé konat v roce 2021.

Na rozdíl od politiků ale experti na vzdělávání pochybují, že státní maturita splnila svůj účel. „Statní maturita je nesmyslná. V systému, který je velmi silně diverzifikovaný, kde máme gymnázia i střední odborná učiliště s maturitou, tak na výstupu dávat stejnou laťku je podle mého nesmysl,“ říká Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání.

To potvrzuje i ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA: „Nemá to řešení. To, že ji máme, je jen výsledek nostalgie po starých časech.“ Na dnešní státní maturitu dle něj bohužel platí tři pořekadla: „Přináší to více škody než užitku. Je to moc málo muziky za příliš mnoho peněz. A příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt.“

I z pohledu ředitelky Gymnázia Na Zatlance Jitky Kmentové je státní maturita zbytečná záležitost, protože pro její školu je úroveň zkoušky příliš lehká: „My školní maturitou musíme dohánět to, co stát promíjí u státní maturity.“ Zároveň chápe, že pro odborné školy zase může být velmi těžká.

Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl navrhuje proto státní maturitu zcela změnit. „Jediné, co by se dalo udělat, že by existovala minimální středoškolská zkouška. Nesmí tam být to slovo maturita. Když je tam slovo maturita, tak pro gymnázia je to komické nebo pro střední odborný učiliště nepřekonatelné,“ říká Šteffl. Podle něj by náplň měla být výrazně jednodušší. „Všichni absolventi budou umět třeba trojčlenku. Ze státních maturit se totiž ukazuje, že ji neumí. Vždyť k čemu logaritmické rovnice, když neumí trojčlenku?“ ptá se Šteffl.

Podle Strakové by si minimální středoškolskou zkoušku mohli skládat gymnazisté už třeba v prvním ročníku. A hlavně by požadavky ke zkoušce měly vycházet z toho, co chceme, aby uměl každý absolvent, ne z toho, co umíme zkoušet.

Současná státní maturita podle expertů nikdy nedokáže najít takový standard, který by byl odpovídající pro všechny školy v Česku. A současné zpřísňování maturity pak nese podle Strakové mnohé negativní efekty: „Pyšnili jsme se, že máme jeden z nejnižších podílů lidí bez středoškolského vzdělání. Nyní podíl narůstá a jsem přesvědčena, že je to proto, že školy nechají dojít lidi k maturitě a potom je stát nenechá maturitní zkoušku složit.“

Strany možnost zrušení státní maturity nepřipouští. Z ankety Ekonomu mezi stranami vyplývá, že pro zrušení jsou jen Piráti a Svobodní. Větší strany maturitu jednotně podporují, jen se neshodují, jak by do budoucna měla vypadat. Hnutí ANO je pro zachování současného stavu, a to i s povinnou maturitou z matematiky. Podobně mluví ČSSD či ODS. Proti plošné státní maturitě z matematiky se staví například KDU-ČSL či TOP 09.