Hospodářské noviny: Proč společnost potřebuje maturitu

ilustrační foto. by Penn State (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 15.5. pod názvem Proč potřebujeme maturitu v Hospodářských novinách. Komentuje v něm roli maturity a sociální mobily ve vztahu k dosaženému vzdělání. O přednášce a výzkumu v článku zmíněného Jana Gemena Janmaata si můžete více přečíst ZDE.

Na středních školách probíhají maturitní zkoušky, jednotné (státní) i profilové (školní). Za posledních patnáct let se o nich napsalo mnohé a nejčastěji se diskuse vede o maličkostech, byť mnohdy ne úplně nepodstatných. Zkusme tentokrát maturitní agendu nastolit jinak. Na nedávném vystoupení na půdě Univerzity Karlovy prezentoval Jan Germen Janmaat z London University College zajímavé výsledky svého výzkumu.

Janmaat se dlouhodobě zabývá vlivem vzdělávání na politickou a občanskou angažovanost, konkrétně na ochotu jít volit nebo zapojit se do občanské aktivity ve prospěch veřejného zájmu. Zjistil, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím aktivnějším občanem nominálně je. Statistický rozdíl mezi člověkem, který prošel pouze učňovským vzděláním, a tím, kdo má za sebou studium na vysoké škole, je propastný. Velký rozdíl způsobuje už jen to, že se člověku dostalo vyššího středoškolského vzdělání.

Data ze dvou studií provedených ve Velké Británii hovoří výmluvně. Lidé, kteří směřují k dosažení nebo dosáhli tzv. A-levels, obdoby českých maturit, jsou významně odpovědnější vůči společnosti a lépe chápou svou vlastní občanskou roli. I když podobná studie v ČR chybí, není sebemenší důvod se domnívat, že by se výsledky dramaticky lišily. Naopak. Jsme zemí, která vykazuje velmi podobné rysy jako Velká Británie, alespoň s ohledem na vysokou míru elitářství v přístupu ke vzdělávání. Obě země patří v Evropě mezi ty, které vykazují nejnižší prostupnost po sociální vertikále. 

Ani česká učiliště nevychovávají ze svých žáků občany. Podle svědectví učitelů opouští velká část učňů své školy bez motivace nejen vzhledem k trhu práce, ale ke společnosti jako takové. Budeme-li se držet kurzu současného ministra, podle něhož je učňovské vzdělávání „atraktivní“ nejen pro děti sousedů, tento trend ještě posílíme. 

Důsledky společenské apatie netřeba hledat, stačí se podívat na současný stav české politiky. A bude hůř. Žijeme v období změn, kdy každý bude muset definovat vlastní společenskou roli. Kdo to nebude umět, svým ne-rozhodováním obětuje existenci svoji i jiných. 

Kdo tedy maturitu nemá, nemůže dnes skutečně dospět. Zejména společensky. Zkusme proto uvažovat o vzdělávání konečně trochu jinak než z žabích perspektiv. Abychom se totiž velmi brzy neocitli ve stavu pomalu vařených žab…

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

9 komentářů k "Hospodářské noviny: Proč společnost potřebuje maturitu"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jan Hučín
Jan Hučín
1 year 27 days ago

Dovoluju si podotknout, že zdánlivá korelace mezi dosaženým stupněm vzdělání a angažovaností může být způsobena jiným faktorem, který oba ovlivňuje. Napadají mě inteligence, pocit zodpovědnosti, jistě se dají vymyslet i další.
Interpretace, že stačí nějak zvýšit podíl maturantů, aby se zlepšilo klima ve společnosti, mi připadá velmi naivní.

Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 27 days ago
Ano, je to tak. „Čím vyšší vzdělání člověk má, tím aktivnějším občanem nominálně je. Statistický rozdíl mezi člověkem, který prošel pouze učňovským vzděláním, a tím, kdo má za sebou studium na vysoké škole, je propastný. Velký rozdíl způsobuje už jen to, že se člověku dostalo vyššího středoškolského vzdělání.“ V podobných výzkummech se proti zákonitostem logického myšlení často zaměňuje příčina a důsledek. Člověk,který dosáhl středního a vysokoškolského vzdělání byl zpravidla žákem s vyšší úrovní rozumových schopností, s vyšší motivací, disciplinovaný a svědomitý. Žák s nižší úrovní rozumových schopností a nízkou motivcí k učení obvykle může získat pouze vzdělání odpovídající jeho možnostem.… Více »
vittta
vittta
1 year 26 days ago

Ano…jinými slovy, angažovanost a odpovědnost je u jedinců více – méně daná, bez ohledu na to, jaký titul získají.
Titul či maturita je NĚKDY výsledkem vzdělání, někdo se vzdělává a angažuje a žádný titul k tomu nemá a ani mu o něj nejde, jiný je nevzdělaný a neodpovědný, a může mít titulů několik.
Je opravdu komické se domnívat, že maturitami a VŠ ošálí někdo přírodu a nějak nacpe do člověka to, co v něm není.

Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 26 days ago

Já bych každému přála, aby dosáhl toho nejvyššího stupně vzdělání, jakého je schopen. Ale vysoké školy by měly zůstat vysokými školami, to znamená nejvyššími centry vzdělanosti. Nerada bych se dožila toho, že na vysokých školách budeme studentům vysvětlovat shodu přísudku s podmětem a učit je malou násobilku. Ostatně, jednoduchá trojčlenka se údajně už na některých vysokých školách „přednáší“.

vittta
vittta
1 year 26 days ago

Je aktivnější občan a aktivnější občan.
Tak třeba aktivní občané na Šluknovsku byli svého času za svou aktivitu pořádně zmláceni demokratickou policií.

Nebo teď v pátek, nějací aktivní studenti dávali podepsat petici proti muslimům, ale aktivní arabští studenti jim rozkopali stánek, až musela zasahovat policie.

Ne, o takové aktivity nikdo nestojí, jo, když je někdo aktivní třeba v sociálním začleňování nebo inkluzi školství, či zpochybňováním státních maturit, to je jiná, ale jinak….ať jsou lidé raději neaktivní.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 26 days ago
Chtěl jsem napsat příspěvek a koukám, že totéž napsal už pan Hučín. Ano, je to přesně tak a o tom je spor. Pánové z EDUinu žijí stále v představě, že do půllitru nalejí litr, když to budou zkoušet dostatečně dlouho. Ale ono to tak být vůbec nemusí a oni nemají jediný argument, který by tuto tezi podporoval. Pro pana Šnircha (který se snad stal pouhým čtenářem) a jemu podobným doplňuji, že se nejedná o situaci na trhu s pivem, anýbrž o příměr k možnosti posouvat pravděpodobnostní rozdělení inteligence jedince tím, že jej posadíme do lavice a budeme na něj dostatečně… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 26 days ago

oprava: „nalijí“

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 26 days ago

Pane vittto, musíte být aktivní politicky korektně. Jinak dostanete přes držku od humanistů.

vittta
vittta
1 year 25 days ago
Nejen já, pane Doležele, ale každý slušný člověk. Kdyby byl každý aktivní jak by se mu chtělo, to by to dopadlo. Aktivita musí být nejen politicky korektní, ale nejlépe i organizovaná. Teď nějak jsem zase viděl asi 5 aktivistů proti prezidentu Zemanovi, a to byli ti praví, z nich by si měl vzít každý příklad! Pan Snirch tady jednou uvedl, že ve škole je zákaz politické propagace. CHYBA! Myslím, že by se to mělo změnit a naopak by se politická propagace měla zavést. Za svůj názor se nikdo stydět nemusí….pokud je tedy správný. A pokud správný není, tak je třeba… Více »
wpDiscuz