Hospodářské noviny: Vzdělávání v éře průmyslu 4.0

ilustrační foto. by Federico Feroldi (flickr.com) (CC BY-SA 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 28. 1. pod názvem Vzdělávání v éře průmyslu 4.0 v Hospodářských novinách (ZDE).  Komentář reflektuje dramatickou proměnu současného světa v souvislosti s nepochopitelnou stagnací českého školského sytému.

Od Marie Terezie k dnešku jsme ušli pár set let. Koňské povozy nevidět, svíčky nenosí světlo, ale romantiku, vynalezli a opustili jsme páru, abychom elektrifikovali planetu, v zemědělství nepracuje většina, ale jen nepatrné procento lidí. Rotační tiskárny demokratizovaly přístup k informacím, aby se staly symbolem starých časů, následovány rozhlasem a televizí, pohlcenými fenoménem internetu, všudypřítomné konektivity.

Informace přestala být závislá na člověku, je možné zařídit, aby mezi sebou dvě věci komunikovaly bez jeho aktivního přispění.

Opustili jsme více než dva a půl tisíce let trvající epochu filozofie. Základem filozofie je logos, slovo, jež je podstatou všeho. Tedy bylo, v době před informační revolucí. Nyní je podstatou binární kód. Slovo neztratilo svůj význam, ale ztratilo reálný dopad.

Vysokofrekvenční algoritmické obchodování na burze probíhá ve zlomcích vteřin na binární informační bázi a bez zásahu lidského faktoru. Logos i člověk jsou příliš pomalí na to, aby do takového procesu vstupovali.

Ponechejme stranou, zda jde vývoj správným směrem, nebo ne. Člověk zatím nedosáhl takové úrovně ve schopnosti hodnotit skutečnost jinak než z historické perspektivy.

Současná počítačová kapacita zvládne vyhodnotit informace o desítkách akciových obchodů za vteřinu, ale to je přeci jen stále dost „primitivní“.

Je evidentní, že automatizace, robotizace a internet věcí umějí převzít materiální a částečně i kognitivní produkci. Je evidentní, že se technologie, ekonomika – a následně i společnost – mění před očima. Některá povolání zanikají a jiná vznikají. Na Oxfordu na to dokonce vymysleli nástroj: zadáte parametry svého zaměstnání a zjistíte, jestli má budoucnost.

Nejistota vyvolává reakci. Hledá se příslovečný pevný bod: minulost. Místo abychom hledali způsob jak se připravit na budoucnost, snažíme se konzervovat ji. Ve vzdělávání jsme od Marie Terezie ušli výrazně kratší cestu. Paradoxem je, že směr lze otočit jedině prostřednictvím vzdělávání samotného.

Jenže právě ve vzdělávání máme neodbytný pocit, že to dobré už bylo.

Ve Finsku začnou od příštího školního roku učit podle nového vzdělávacího programu. Cílem je redesignovat vzdělávání na výše uvedené podmínky přítomnosti a budoucnosti. Je to podobné, jako když se v Německu stavěly dálnice pro auta budoucnosti. Dnes to dobře funguje. Éra průmyslu 4.0 prostupuje i náš svět, ale mi to stále nechceme vidět.

Na syndrom „hobitů“ zahleděných do sebe a do minulosti bychom mohli zle doplatit.

1
Přidat komentář

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Bořivoj Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Bořivoj Brdička

Jen drobná připomínka. Již to bude pomalu 10 let, co se pokouším posunout po vzoru webu školství ze stavu 1.0 k 2.0. Tyto líbivé příměry k průmyslu, který mezitím dospěl do stavu 4.0, nám moc nepomohou. Musíme se snažit reformovat stávající stav převládajícího odporu k technologiím. Finský vzor je ale opravdu na místě – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20533/.