iDNES.cz: Pomoc dětem, nebo zbytečný úřad? Školský ombudsman zůstává neviditelný

Publikujeme článek Zdeňky Trachtové, který vyšel 16.3. na zpravodajském webu iDNES.cz (ZDE) a věnuje se roli školského ombudsmana Eduarda Zemana, o níž toho, přes jeho více než roční působení ve funkci, mnoho nevíme.

Zatímco bývalý ministr Marcel Chládek resort školství dávno opustil a věnuje se fotbalové asociaci, Eduard Zeman, kterého předloni dosadil do nově vzniklé funkce školského ombudsmana, je stále na místě. O úřadu však není příliš slyšet a podle České středoškolské unie je nefunkční. Současné vedení ministerstva je s ním naopak spokojené.

Sedmašedesátiletý Eduard Zeman je ve funkci školského ombudsmana průkopníkem. Nápady chrlící exministr Chládek ji nově zřídil v září roku 2014. A dosadil do ní právě tohoto bývalého sociálního demokrata a nynějšího člena Strany práv občanů (SPOZ).

Odbornou průpravu ani zkušenosti nelze Zemanovi upřít. Absolvent pedagogické fakulty a dlouholetý učitel se školství věnoval i po svém zvolení do České národní rady roku 1992. Později se stal ministrem školství ve vládě Miloše Zemana. Jako školský ombudsman se měl stát mediátorem, který bude pomáhat řešit problémy na školách a vyšetřovat údajné křivdy.

Podle některých kritiků se to však nedaří. O školském ombudsmanovi není příliš slyšet, nemá vlastní webové stránky a sám příliš nekomunikuje s novináři. Poté, co ho server iDNES.cz kontaktoval s dotazy, odkázal pouze na MŠMT. „Středoškoláci v něm nevidí osobu, na kterou by se mohli v případě problémů nejen se šikanou obracet. Na vině je neinformovanost mezi žáky a neznámost jeho úřadu. Studenti pak kromě svých rodičů nebo pedagogů nemají na koho se obracet,“ napsal začátkem března v otevřeném dopise předseda Česká středoškolská unie (ČSU) Štěpán Kment v reakci na případ šikany v malešické průmyslové škole (více o šikaně Na Třebešíně zde).

Podobně hovoří i Bohumil Kartous, mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin. „Je komické, že u nás funguje instituce, o níž nemáme nejmenší informace. Funkce ombudsmana by měla být ze své podstaty veřejná. Ombudsman by měl dávat veřejnosti průběžné zprávy o tom, jaké případy typově řeší, co vytváří jeho agendu. O tom ale nevíme vůbec nic. Nevíme, jakým způsobem vstupuje do procesu řešení problému oblasti vzdělávání,“ říká Kartous.

Ministerstvo: Zeman řeší integraci i multikulturní výchovu

S tím však nesouhlasí vedení ministerstva školství, podle něhož školský ombudsman řeší průměrně 120 podnětů měsíčně. Zeman na ministerstvu pracuje na částečný úvazek a podle vyjádření resortu pobírá plat 15 až 18 tisíc korun měsíčně.

„Po odeznění velkých plošných kauz, souvisejících s dopady novely zákona o pedagogických pracovnících a návazných problémů učitelů doplňujících si požadované vzdělání na Univerzitě J. A. Komenského, došlo v závěru loňského roku k mírnému poklesu celkového počtu případů. Naopak u problémů týkajících se integrace žáků se projevuje výrazný vzestup,“ uvedlo pro iDNES.cz oddělení komunikace ministerstva.

Zeman se prý zabývá též problémy kolem státních maturit či potížemi s umisťováním dětí do škol, zejména do mateřských. „Nově roste počet dotazů či stížností vůči programům zaměřeným na multikulturní výchovu. K nejsložitějším, naštěstí málo četným, patří případy šikany žáků,“ uvedlo ministerstvo.

S ombudsmanem je spokojená i Česká školní inspekce. „Máme velmi úzkou a korektní spolupráci. Pan školský ombudsman s námi řadu věcí konzultuje a velké množství věcí nám předává k vlastnímu šetření, protože on žádnou exekutivní pravomoc nemá,“ uvedl pro iDNES.cz Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

Funkce se rušit nebude, zpřesnit se však mají pravomoci

I Andrys však podotýká, že by funkce ombudsmana měla mít konkrétněji definované své místo v systému. „Dnes je školský ombudsman místem, kam lidé posílají prakticky cokoli, i velké množství podnětů, které mu vůbec nepřináleží. Ombudsman je pak takovým předavačem podnětů dál. Jeho pozice by měla být přesněji vyprofilovaná,“ domnívá se Andrys. „Určitě ale má své místo v systému, může sehrávat velmi dobrou mediátorskou roli,“dodává.

Ani Kartous funkci školského ombudsmana zcela nezavrhuje, její vykonavatel by však podle něj měl být daleko aktivnější. „Například aktivně vstupovat do probíhající a značně nespojité diskuze o inkluzi. Zatím se totiž prakticky žádná diskuze nevede, spíše vedle sebe probíhá několik dialogů, které se navzájem vůbec neposlouchají. To je perfektní pole působnosti pro školského ombudsmana. Měl by do toho vstupovat, sbírat konkrétní případy, kde třeba existují obavy, že nová opatření mohou poškodit žáky. Měl by pomáhat lidem hledat řešení. Tak by rozhodně mohl být užitečný,“ zdůrazňuje Kartous.

Otázku, zda ministryně neuvažuje o zrušení funkce školského ombudsmana, ministerstvo ponechalo bez komentáře. Podle informací iDNES.cz si je však vedení přeci jen vědomo nejasného postavení ombudsmana a plánuje zpřesnit jeho pole působnosti.