iDNES.cz: Robot jako učební pomůcka. Švédské děti se učí programovat pomocí brček

Publikujeme text Michaely Bůnové, která navštívila ukázkovou lekci programování pomocí tvorby robotů z brček švédského projektu Quirkbot. Více o návštěvě švédských inovátorů najdete ZDE, článek vyšel 8.11. na zpravodajském webu iDNES.cz.

Úkol zněl jasně – do třiceti minut sestavit z brček robota, kterého pak bude možné rozpohybovat. Děti stihly vytvořit konstrukce různých tvarů, například mlýn nebo kolotoč, k nimž pak připnuly krabičku s motorem. Stavebnici Quirkbot, která pomáhá při výuce programování, představili v úterý v Praze švédští podnikatelé.

Čím dál tím víc pracovních pozic vyžaduje digitální dovednosti. Uvědomili si to i ve skandinávské zemi, kde vymysleli, že dětem pomohou učit se technice, informatickému myšlení a programování pomocí robotů z brček.

Severští podnikatelé, kteří za projektem stojí, jej přijeli na pozvání švédského velvyslanectví představit do Prahy, kde nechali děti, aby si stavbu takových robotů vyzkoušely. Úkol zněl jasně – do třiceti minut sestavit z brček robota, kterého pak bude možné rozpohybovat.

Děti dostaly ve Skautském institutu hromadu brček, spojnice, které brčka drží dohromady, vzorové karty, podle kterých se mohly inspirovat, a nůžky, aby mohly brčka různě tvarovat. Konstrukce vytvořily do požadované půl hodiny. Poté k nim přidělaly krabičku s motorkem, kterou ovládá počítačová aplikace, jež robota uvede do pohybu.

Na workshopu byly i čtyřleté děti. Nabízí se proto otázka, zda to pro malé děti není moc složité. „Je to jednoduché, zvládají to i předškolní děti, navíc roboti jsou z brček, takže jsou lehcí a děti je mohou zvedat,“ vyvádí z omylu jeden ze zakladatelů Quirkbotu Kristofer Hagbard.

„Spousta starších učitelek se bojí počítačovou gramotnost učit“

Za myšlenkou projektu stojí skupina Švédů, momentálně jich na projektu pracuje asi patnáct, každý z nich má na starosti jiný aspekt od designu přes technologie až po marketing.

„Chtěli jsme učitelům usnadnit výuku počítačové gramotnosti. Jejich studenti se tak mohou vzdělávat a být při tom kreativní. Pořádáme spoustu workshopů pro učitele, a uvědomili jsme si, že je spousta starších učitelek, které se bojí počítačovou gramotnost učit, myslí si, že s počítačem neumí. Přitom to není pravda. Chtěli jsme jim tak dodat odvahu, po dvou hodinách s Quirkbotem budují roboty a programují,“ vysvětlil iDNES.cz Hagbard.

„Podle Eurostatu má pokročilé digitální dovednosti v Česku jen asi 23 % populace, v podobných učebních pomůckách, jako je ta naše, vidíme ohromnou budoucnost,“ dodal.

Roboty z brček používá ve Švédsku rostoucí počet škol, programování bude ve výuce na tamních základních školách zahrnuto celoplošně od příštího roku.

Severskému startupu už se podařilo expandovat i do Ameriky a Thajska. Nyní se zakladatelé snaží v Evropě najít partnera, který by byl ochotný stavebnice vyrábět a distribuovat. Jedna sada vyjde školu na zhruba dva tisíce korun.

Výuky informatiky je málo, říká učitel

V Česku většina žáků začíná s výukou informatiky později než jejich švédští vrstevníci. Školy se řídí rámcovým učebním plánem, který určuje, kolik hodin a na jakém stupni základních škol se má daná vzdělávací oblast učit.

„Výuka informačních technologií má jednu hodinu na celý první stupeň, bohužel výuka informatiky a rozvíjení informatického myšlení není zatím v rámcových dokumentech obsaženo vůbec. Stát tím školám říká: ‚Vytvářejte si své školní vzdělávací programy tak, abyste nabídli alespoň v jednom roce jednu hodinu výuky digitálních technologií, ale pokud výpočetní techniku nechcete učit více, nemusíte. A v tom je ten zakopaný pes. Neříkáme v jaké třídě, v jakém ideálním rozsahu a hloubce se má informatika učit,“ řekl iDNES.cz předseda Jednoty školských informatiků Petr Naske.

Školy podle něj navíc učí spíš základy aplikací, jako je textový editor, tabulkový kalkulátor a podobně, neučí ale kreativnímu a informatickému myšlení. V rámci Strategie digitálního vzdělávání se sice chystá navýšení hodin pro informatiku, není ale přesně určeno, kdy to bude.

„Všichni čekáme, jak se k celé digitální strategii postaví i nové vedení ministerstva školství, které nyní po volbách přijde,“ dodává Naske.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz