iDNES.cz: Školy přistupují k tisícům Romů jako k postiženým, spočítala inspekce

Publikujeme článek, který vyšel 4. 12. na zpravodajském webu iDNES.cz pod názvem Školy přistupují k tisícům Romů jako k postiženým, spočítala inspekce (ZDE). Článek vychází z dat, která získala Česká školní inspekce na základě nedávného sčítání romských žáků v našich školách. Záměr zjistit počty romských dětí vyvolal velké kontroverze. Objevují se argumenty, že sčítat romské děti je z podstaty rasistické, sčítání nebude objektivní a zasahuje do práv na sebeurčení. Podívejte se na diskusi o důvodech pro získávání etnických dat, která proběhla 17. října na Barcampu Otevřené společnosti, ZDE. Autorkou textu je Zdeňka Trachtová.

Přes třicet procent žáků vzdělávaných podle programu pro lehce mentálně postižené tvoří Romové. Je to stále neúměrně mnoho, jejich počet nicméně lehce klesá. Vyplývá to ze „sčítání romských žáků“ Českou školní inspekcí (ČSI). Hodnoceno bylo také vzdělávání ve vyloučených lokalitách, jehož kvalita je podle ČSI srovnatelná s běžnými školami.

Cílem sčítání bylo identifikovat počty romských žáků vzdělávaných dle jednotlivých vzdělávacích programů. Česká školní inspekce (ČSI) tím reaguje na dlouhodobé výtky Evropské komise, že malí Romové v Česku nemají rovný přístup ke vzdělávání.

„Počet dětí vzdělávaných podle přílohy pro lehce mentálně postižené (LMP) meziročně klesl o 0,5 procenta. O zjištěních jsem informovala paní eurokomisařku Jourovou,“ řekla v pátek pro iDNES.cz ministryně školství Kateřina Valachová.

Letos poprvé inspekce počítala žáky na všech základních školách, kterých je v Česku přes čtyři tisíce. Celkem je v tomto školním roce v základních školách 34 191 romských žáků.

„Podíl romských dětí, které jsou vzdělávány ve všech základních školách, je 3,9 procenta. Z počtu 880 tisíc žáků, kteří jsou v základním vzdělávání, je přibližně 14,5 tisíce těch, kteří jsou vzděláváni podle LMP. Z tohoto počtu je přibližně 4,5 tisíce romských žáků,“ sdělil pro iDNES.cz výsledky šetření ústřední školský inspektor Tomáš Zatloukal.

Poradny zlepšují diagnostiku. Zohledňují kulturní podmínky dětí

Alespoň jednoho romského žáka má přibližně polovina škol ve vzdělávacím systému. „Je to tedy téma, které se netýká jen úzké skupiny škol. Výrazná část škol už s žáky, kteří potřebují nějakou specifickou podporu, umí pracovat,“ řekl Zatloukal. Školy spolupracují s poradenskými zařízeními i s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

Podle Jany Zapletalové z Národního ústavu pro vzdělávání se zlepšují diagnostické metody používané při zjišťování, zda je dítě postiženo lehkou mentální retardací. Od starších a méně vhodných metod odborníci upouštějí.

„Sedmapadesát procent školských poradenských zařízení zohledňuje odlišné kulturní podmínky nebo sociokulturní prostředí v zadání specifického, například neverbálního testu,“ uvedla Zapletalová.

Učitelé ve vyloučených lokalitách si více věří

Inspekce v rámci velkého šetření hodnotila i kvalitu vzdělávání ve školách v sociálně vyloučených lokalitách, která je podle ní srovnatelná se základními školami fungujícími v běžných podmínkách.

Inspekce vycházela z výsledků národních i mezinárodních srovnání. Nesrovnávala absolutní hodnoty, ale individuální pokroky žáků. „Musíme se na ty výsledky dívat z pohledu podmínek školy,“ řekl Zatloukal. Při zohlednění těchto faktorů podle něj oba typy škol dosahovaly srovnatelných výsledků.

Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit, jejíž výsledky byly zveřejněny v květnu, je v Česku 606 sociálně vyloučených lokalit. Postupem času se rozmělňují a jejich počet roste. Velká část chudinských míst se soustřeďuje v severní části republiky. Inspekce udělala výběrové šetření, při němž srovnávala některé ze škol v těchto lokalitách s běžnými. Často jsou to takzvané segregované školy, kde převažují romští žáci.

Zjistila, že školy při pokroku žáků dosahují srovnatelných výsledků. Pedagogové v chudinských čtvrtích přitom musí řešit jiné situace než jejich kolegové z běžných škol. „Daleko víc musí pracovat s rodiči. Dětem, které doma nemají podporu, například nedávají domácí úkoly. Přípravu na školu zařazují třeba do doučovacích kroužků nebo družiny,“ uvedl Zatloukal.

Možná i díky problémům, kterým denně čelí, si tito učitelé víc věří, že jsou schopni vzdělávat děti pocházející ze znevýhodněného prostředí. „Učitelé z těchto šl mohou být inspirací pro ostatní,“ řekl Zatloukal. „Ráda bych vysekla poklonu učitelům a učitelkám, kteří tam učí,“ dodala Valachová.