Jednotné přijímačky přinesly středním školám práci navíc a pro některé omezení v možnosti vybrat si ty uchazeče, o něž stojí

19. 9. 2017
EDUin
IMG_20170912_171123

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty o první ročníku jednotných přijímacích zkoušek. Diskutovalo se v úterý 12. září v EDUpointu Skautského institutu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili Jitka Kmentová, ředitelka Gymnázia Na Zatlance, Ivan Smolka, ředitel Waldorfského lycea Praha, Jana Churáčková, ředitelka ZŠ Eden, a Jiří Zíka, ředitel Cermatu. Moderoval Miroslav Hřebecký z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat si můžete poslechnout i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE.

Hlavní myšlenky z debaty:

  • Přínosem jednotných přijímacích zkoušek bylo, že se školy nemusely zabývat vývojem vlastních testů, zároveň stát pojmenoval, co od absolventa základní školy, který jde na maturitní studium, očekává. My jsme v našich přijímačkách sledovali spíše jiné věci. Soustřeďujeme se na dovednosti, na schopnost práce s textem a tvořivost. Kladem je pro nás, že jsme dostali jasnou informaci o tom, co naši uchazeči umí, tedy v tom smyslu, co umí ověřit takový test. (Jitka Kmentová)
  • Obtížná byla administrativní zátěž, nevyhovovalo nám časové rozvržení, které se sráželo s maturitami. Měli jsme málo času na vyhodnocení a vyhlášení výsledků. Je to zvláště komplikované, když máme i vlastní přijímací zkoušky vedle těch státních. Ty ale potřebujeme, protože samotné státní testy naše uchazeče dostatečně nerozliší, neměli bychom o nich dostatek informací. (Jitka Kmentová)
  • Velký problém byli zmatení rodiče, kteří nevěděli, kdy se co dělá, kdy mají čekat výsledky a podobně. Lhůta od vyplnění testů po informaci o výsledcích byla velmi dlouhá. Problém nebyl úplně na straně Cermatu, ten informace poskytoval, ale k rodičům velmi často nedorazily.
  • Problém bylo postavení uchazečů – cizinců. Ti museli dělat stejné zkoušky z jazyka a bylo jasně vidět, že by to byli dobří studenti, ale neuměli češtinu natolik, aby u přijímaček obstáli. To je třeba řešit. (Jitka Kmentová)
  • Na přijímacích zkouškách nám nejvíc vadí, že zužují profil vzdělání. Můžeme si přidat vlastní část přijímacích zkoušek, ale pro většinu škol je to tak, že se má učit to, co požadují přijímačky. Pro nás byla moc velká váha testů, která nám znemožnila vzít lidi, o něž bychom stáli, a naopak jsme museli vzít lidi, o nichž si myslíme, že u nás moc spokojení nebudou. Střední školy by měly mít možnost se profilovat, ale jednotné zkoušky tuto možnost omezují. (Ivan Smolka)
  • Problém byl i s termíny, zkoušky se velmi protahují. Náhradní termíny opět ztěžují možnost přijmout ty, o něž stojíme. A kvůli přijímačkám jsme přišli o další dva dny vyučování. Státní maturity spolu se státními přijímačkami způsobují, že zvláště na menších školách je už od dubna opravdu obtížné učit. (Ivan Smolka)
  • Jednotné přijímačky učitelé zpočátku vítali, měli za to, že zvýší motivaci žáků k přípravě. Vítáme je ale stále méně, protože tlak rodičů, abychom připravili žáky k přijímačkám je opravdu silný. Přípravu na přijímací testy ale my nechápeme jako to, čemu se má škola prioritně věnovat. Ale je velmi obtížné ten tlak ustát a učit opravdu to, co považujeme za důležité. (Jana Churáčková)
  • I u nás byla zmatenost rodičů velká, informací bylo moc a rodiče se v nich neorientovali, i když jsme jim to vysvětlovali pořád dokola. I žáci byli rozpačití z toho, že dělali stejnou zkoušku na zcela různé typy škol. Střední školy jsou přece různé, různé budou i profily absolventů. To není v souladu s jednotnými přijímacími zkouškami. (Jana Churáčková)
  • Z hlediska Cermatu jsou přijímací zkoušky velká práce. Myslím, že jsme to zvládli, protože nepřišla skoro žádná odvolání. I já vnímám problém s více termíny a náhradními termíny. Přesto si myslím, že základ toho systému je správný, hlavní výhodou jednotných přijímaček je přenositelnost. (Jiří Zíka)
  • Výsledky z letošních přijímaček ukazují, že na střední školy s maturitou se dostává část žáků, kteří nemají motivaci nebo schopnosti maturitní studium absolvovat. (Jiří Zíka)
  • Udělali jsme si průzkum mezi řediteli, naprostá většina akceptovala přijímačky a téměř všichni byli spokojeni s informacemi od Cermatu. A jsem rád, že přijímačky měly motivační funkci, že se žáci více snaží. Považuji ale za nešťastné, když škola připravuje přímo na testy. Má žáky připravovat v celém rozsahu RVP, tedy na všechny znalosti a dovednosti, které tam jsou uvedeny. Snažíme se, aby testy byly co možná nejméně předvídatelné a obsahovaly co největší podíl otevřených úloh. (Jiří Zíka)
  • Přijímací testy neumí ověřit kompetence, které jsou pro nás důležité. Proto je ověřujeme vlastní částí zkoušek. Testy z češtiny vnímám jako horší než testy z matematiky. Úlohy z češtiny jsou často zaměřeny jen na mechanickou práci. Takové lovení ryb – slov v moři textu. Velmi to znevýhodňuje děti s nějakými poruchami učení, navíc vlastně nevím, co taková úloha ověřuje. Jsme vděční za tvořivější úlohy, také tam jsou, ale těch mechanických, založených na otrockém nácviku, je tam podle mě příliš. (Jitka Kmentová)
  • Žáci to neměli za obtížné, ale ti žáci, kteří měli třeba i jen drobné dysgrafické a dysortografické potíže, se ztráceli v textu. Přimlouvala bych se za více otevřených úloh a práci s textem založenou spíše na porozumění. (Jana Churáčková)
  • Je problém sehnat kvalitní autory úloh, zvláště pro češtinu. Nejčastěji jde o učitele středních škol. Hodně konzultujeme s učiteli základních a děláme pilotáže jednotlivých úloh. Je těžké připravovat otevřené úlohy pro češtinu a oproti matematice je i těžší práce s hodnotiteli otevřených úloh. (Jiří Zíka)
  • Jestliže je tak obtížné dělat kvalitní a otevřené úlohy, proč potom stát nutí ředitele, aby tomuto nevyhovujícímu systému museli dát šedesátiprocentní váhu v přijímacím řízení? Není to jen proto, že politici, respektive veřejnost, chtějí jednotné přijímací zkoušky? (Miroslav Hřebecký)
  • Máme za sebou zatím jeden ročník přijímacích zkoušek a reakce rozhodně nejsou nadpolovičně negativní, spíše naopak. Na druhé straně asociace krajů velmi tlačí na zpřísnění přijímaček a zavedení jednotné a centrálně stanovené hranice úspěšnosti. Takže se takové opatření dá očekávat. (Jiří Zíka)

 

Celou nahrávku v délce 1 hodiny 58 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články