Jiří Kuhn: U společné části maturity z matematiky člověk ukáže, že nezapomněl, co se naučil na základní škole

Publikujeme rozhovor z Akademie Lidových novin, který vyšel pod titulkem Učitele a studenty nic nemotivuje, v němž Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk a předseda Asociace gymnázií ČR, vysvětluje, jaký smysl by měla mít v budoucnosti státní maturita z matematiky, proč by neměla být rušena víceletá gymnázia a proč je i pro ně složité udržet vysoké nároky na studenty.

 

Ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn je jedním ze čtrnácti členů loni povolané ministerské maturitní komise. Úkol ministra školství zněl jasně: navrhněte, jak zjednodušit, zlidštit a zlevnit zkoušku dospělosti. Odpověď odborníků zní: ať všichni studenti maturují z češtiny, matematiky a angličtiny.

 

Od loňska jste na ministerstvu školství členem expertní komise, kde řešíte změnu státních maturit. Vystudoval jste matfyz. Předpokládám tedy, že jste byl na straně těch, kteří prosazovali povinnou matematiku?

Ano, paradoxně ale mezi námi, kteří mají vystudovanou matematiku, nebyli všichni zajedno. Důvodem je zejména velmi nízká úroveň zkoušky, což je dáno hledáním průniku učiva na všech typech škol, kde žáci končí studium maturitou. Jako vystudovaní matematici jsme leckdy na vážkách, zda se zkoušce na této úrovni dá ještě stále říkat maturitní zkouška.

 

Nakonec jste se ale shodli na povinném modelu čeština–matematika – angličtina. Co na to na ministerstvu říkali?

Náš návrh naráží na dílčí praktické problémy, které musí ministerstvo zmapovat a vyřešit. Jsou typy středních škol, které v učebních plánech matematiku vůbec nemají. Zmapovat se musí i výuka cizích jazyků, jestli se třeba někde neučí výhradně němčina.

 

Kde se matematiku neučí?

Na některých uměleckých oborech. Pak je pár oborů, které ji mají tak málo, že hledat společný průnik s ostatními obory je problém. Střední zdravotnické školy mají šest nebo sedm hodin matematiky, což vnímáme jako nejmenší penzum, při kterém může mít maturita z matematiky vůbec smysl.

 

Jak to bylo u debaty o cizích jazycích?

Na matematice byla daleko větší shoda než na tom, že by povinným jazykem měla být angličtina. Ne proto, že bychom nevnímali důležitost angličtiny, zohledňovala se tam ale řada vnějších důvodů, třeba jak to obhájit v mezinárodním kontextu. Převážil argument, že jde o celosvětový komunikační jazyk, který nám je nejbližší.

 

Doporučovali jste ministrovi ještě něco dalšího?

Aby se k této změně sáhlo co nejrychleji. Teď je vše na straně úředníků. Hledají způsob, jak návrhy co nejrychleji realizovat.

 

Proč se vám nelíbila původní představa, že by se maturovalo z češtiny a cizího jazyka a jako druhý povinný předmět by bylo na výběr mezi matematikou, společenskovědním základem a informatikou?

Ukázalo se, že u těchto předmětů se na společném průniku, tedy na tom, co by se mělo testovat, školy neshodnou. U společenskovědního základu je to směs dějepisu, občanské výchovy, navíc na některých středních odborných školách se třeba zeměpis či dějepis neučí vůbec. To samé platí u přírodovědně-technického základu, o němž se také spekulovalo. Co tam dát? Některá škola má fyziku, ale nemá biologii, chemii. Problém byl i u informatiky. Někde zaměřují výuku čistě aplikačně, někde do ní zahrnou i teorii sítí či programování.

 

Hrály v tom roli i peníze? Model, který navrhujete, je o dost levnější než ten původní.

Mantinely, které pro komisi stanovil ministr, byly „zjednodušit, zlidštit, zlevnit“. Navržený model přinese úspory, ale při našem jednání toto hrálo minimální roli. Větší zlevnění vidím v tom, že se zrušila volba nepovinných předmětů.

 

Přeli jste se v komisi kvůli něčemu?

Debata se loni hodně točila kolem počtu předmětů ve společné části. A kolem hodnocení písemných prací. Gymnázia nebyla zastáncem toho, aby se hodnocení písemných prací vracelo zpátky na školy (u prvního ročníku státních maturit hodnotili studentům slohy učitelé z jejich školy, druhý rok byli hodnotiteli učitelé z jiných škol; pozn. red.), protože si nemyslíme, že by to směřovalo k objektivitě zkoušky, což ukázal už první ročník maturit. Když byl tehdy student na hranici uspěl/neuspěl, učitel si často řekl, že mu ten bod přidá. Tím se anonymní hodnotitelé nezabývají.

 

Nenastal ale loni opačný extrém, když byli hodnotitelé až moc přísní a za pět dostávali hlavně premianti?

Myslím, že vlastně nakonec ne. Vycházím z toho, jak dopadla odvolání. Byla pod drobnohledem, a procento úspěšných odvolatelů bylo přesto minimální. Hodně nedostatečných bylo za to, že se člověk odchýlil od tématu. To se stávalo a bude se to stávat vždycky. Co je špatně, je fakt, že žák kvůli pětce ze slohu, dostane za pět z celého předmětu (kromě slohu se zkouška skládá ještě z didaktického testu a ústní části, pozn. red.).

 

A to komise ministrovi nenavrhovala? Že by se ze tří dílčích částí udělal průměr a jedna pětka by nic neznamenala?

Ne. Odborné školy trvaly na tom, aby hodnotiteli byli opět lidé ze školy, a to jim stačilo. A upřímně, nám na gymnáziích se to plošně stávat nebude, někdo možná za pět ze slohu dostane, ale nebudou to davy.

 

Minimálně letos a příští rok budou studenti maturovat, alespoň dle příslibu ministerstva, povinně z angličtiny a pak mají na výběr mezi matematikou a cizím jazykem. Všechny předměty budou ale oproti minulým dvěma ročníkům pouze v jedné, té lehčí úrovni obtížnosti. Už jste řešili, jak by to s obtížností mělo vypadat do budoucna?

Pro nás je důležité, aby model, který se najde, byl informací pro žáka, jak je na tom on, informací pro školu, jak dobře dělá svou práci, a nakonec i informací pro vysokou školu. Nyní je to tak, že informace pro studenta to je, pro školu z dlouhodobé perspektivy také, ale pro vysoké školy je stávající systém nevyužitelný. Jak přesně by se to mělo udělat, aby byly výsledky zajímavé i pro vysoké školy, jsme zatím v komisi podrobně nerozebírali. Své si k tomu musí říci i vysoké školy.

 

A jak byste si to představoval vy?

Rozhodně je nutné, aby stát řekl: Toto je minimum, to musí dát každý, kdo chce mít maturitní vysvědčení. A k tomu by měl žák dostat možnost ukázat, že toho umí ještě víc. K těmto informacím by se pak dostala vysoká škola, která by řekla: Toho chci, toho chci, toho ne. A žák by věděl: Tam mě chtějí, tam také, tam ne. Byla by to taková burza. Přijímací řízení by se tak o výsledky maturit mohlo alespoň částečně opřít. Je fakt, že vysoké školy dlouhodobě a celkem oprávněně kritizují úroveň maturantů. Na druhou stranu je ale nutné říct, že dnes skládá maturitu přes 70 procent populačního ročníku a když pak vysoké školy berou uchazeče bez přijímaček, tak se nemohou divit, že se tam dostane i člověk, který tam nemá co dělat.

 

Gymnázia by si ale přála, aby maturita byla těžší, ne? Někteří studenti mi říkali, že třeba státní maturita z češtiny je pro ně teď mnohem jednodušší, než kdyby ji museli dělat ve škole, jako to bylo dřív.

Pokud vysoké školy řeknou, co od maturantů chtějí, tak to pro studenty bude určitě motivace. Když jsme to řešili v Asociaci ředitelů gymnázií, tak pro nás tehdy bylo hlavní, aby se maturita už konečně spustila. Střední školy neměly zpětné zrcadlo kvality. Nevěděly, zda pracují dobře, či ne. Jejich kvalita klesala. Dříve, když ještě bylo málo míst na vysokých školách, tak jsme se vždy chlubili tím, kolik žáků se od nás dostalo na univerzity. Dnes už to měřítko není. Každý, kdo jen trochu chce, se na vysokou školu dostane.

 

A nemohla by se minimální laťka znalostí, kterou státní maturita nyní ověřuje, do budoucna posunout výš?

Když školy uvidí, že jsou v maturitách opakovaně neúspěšné, musí na to reagovat a hledat příčiny. Třeba začnou jinak vybírat uchazeče, začnou dbát na to, co se v češtině, matematice, angličtině vlastně učí, a tak by se minimální hranice mohla začít posouvat nahoru. Dneska, pokud to trochu přeženu, tak u společné části maturity z matematiky člověk ukáže, že nezapomněl, co se naučil na základní škole. Nové látky, která se učí až na střední škole, je v ní málo. Učitel by na sobě měl pracovat

 

Letos je opět naplánovaná generálka plošných testů pro páťáky a deváťáky. Bude to pro vás zajímavé? Třeba proto, že uvidíte, jak dopadly děti ze základní školy a jak z gymnázia?

Samozřejmě! Vidím tam ale jeden zádrhel. Testy jsou koncipované tak, že neposkytují středním školám výsledky, které by využily u přijímaček. Děje se přesně to, co nás štve v souvislosti se státními maturitami a přijímačkami na vysoké školy. Kdyby výsledky střední školy použít mohly, základky by měly ještě větší motivaci, aby v testech dopadali jejich žáci dobře.

 

Vám nevadí, že by tím pádem hrozilo, že by školy začaly učit jen to, co se testuje, což se stalo například v Americe?

To je častý argument proti testování. Vše bude záležet na tom, jak plošné testování bude nastavené. Úroveň mnohých základních škol je poměrně nízká, jsme v dost kritické situaci. Chybí tlak na výkon žáků i učitelů, nároky na děti jsou nízké. S nízkými nároky nelze očekávat výborné výsledky. Když řeknu, že se budou do našeho čtyřletého gymnázia dělat přijímačky, tak nedostanu ani jednu přihlášku. Uchazeči půjdou jinam. Děti volí cestu nejmenšího odporu.

 

Co s tím?

Zvýšit nároky. Dostat do škol postupně jiné lidi. Situace na pedagogických fakultách není dobrá. Když se bavíme se zástupci vysokých škol, tak jim říkáme: „My od vás nedostáváme kvalitně připravené lidi.“ Zároveň k tomu ale musíme dodat: „My ale víme, koho vám tam posíláme.“ Vždy platilo, že na pedagogické fakulty šla z gymnázií spodní polovina spektra. Přesto si troufnu tvrdit, že před nedávnou dobou přicházela většina studentů na pedagogické fakulty z gymnázií. Dneska tam jdou studovat i absolventi středních odborných škol z mnohdy nesouvisejících oborů. A dostanou se tam bez přijímaček.

 

To ale souvisí i se situací, která ve školství panuje. Především pak s nízkými platy učitelů.

Je to jeden z důvodů. Právě nyní se připravuje kariérní systém, který by situaci mohl trošku změnit

 

Aby ale kariérní řád mohl fungovat, musí mít školy víc peněz. Nestačilo by pouze víc peněz? Tak byste dávali odměny učitelům, kteří by pracovali dobře, a ne jen těm, kteří si dělají atestace a v kariérním řádu stoupají nahoru.

Můžu se na něco zeptat já vás?

 

Ano.

Jak dlouho pracujete v médiích?

 

Deset let.

A když jste nastoupila, tak jste začala dělat určitý typ práce a někam se v ní teď postupně posouváte. Máte před sebou perspektivu. Ve školství to tak není. Učitel matematiky nastoupí na školu, začne učit kvadratickou rovnici, jde do důchodu a stále učí kvadratickou rovnici. Kariérní systém bude mít přímý vliv na kvalitu pedagogické práce a učiteli umožní i formální postup spolu se společenským uznáním. Bude vidět, že na sobě pracuje, že oproti ostatním je lepším učitelem. A za to pak dostane víc peněz. Zda jsou výsledky žáků dobré, závisí totiž hlavně na učiteli. Proto musí být vytvořeny takové podmínky, aby kantoři učili stále lépe a lépe. A musí existovat mechanismus, který je k tomu bude motivovat.

 

Nymburské gymnázium je osmi- i čtyřleté. Zapojujete se do debat, zda omezit přístup dětí na víceletá gymnázia?

Od těch dob, co osmiletá gymnázia vznikla, jsou neustále terčem tlaku ze všech možných stran. Polovičku času v Asociaci ředitelů gymnázií nám zabere obhajoba tohoto typu studia.

 

A jak ta obhajoba zní?

Rozvoj dětí je u nás rychlejší, prostředí je více motivační, existuje větší konkurence. Často se setkáváme s argumenty základních škol, že jim bereme tahouny. My proti tomu stavíme zájem rodiče. Jako rodič mám zájem na tom, aby se moje dítě dostalo do kolektivu, kde ho někdo ještě lepší bude táhnout dál. Je to o svobodě volby. Našim cílem je postarat se o to, aby budoucí špičky společnosti měly jak odborné, tak i morální předpoklady k tomu, aby v budoucnu s úspěchem mohly ovlivňovat chod společnosti. Ano, pečujeme o budoucí elity a jsme na to pyšní. Doby, kdy slovo „elita“ mělo pejorativní nádech, jsou doufám již dávno pryč…

 


 

Jiří Kuhn (* 1959) Na Karlově univerzitě vystudoval matematicko-fyzikální fakultu, titul RNDr. získal v roce 1985. První učitelské zkušenosti nabíral jako učitel matematiky na karlovarském gymnáziu. Ředitelem Gymnázia Nymburk je od roku 1993. Ve stejném roce se stal i členem Asociace ředitelů gymnázií ČR, jejím předsedou je od roku 2010. Je členem rady města Nymburk. Pracuje v Rotary a je poradcem ministra školství. Nikdy nebyl členem žádné politické strany, dlouhodobě podporuje KDU-ČSL. V roce 2010 byl kandidátem lidovců ve volbách do Senátu. Miluje volejbal.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

9 komentářů k "Jiří Kuhn: U společné části maturity z matematiky člověk ukáže, že nezapomněl, co se naučil na základní škole"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
3 years 7 months ago

Našim cílem je postarat se o to, aby budoucí špičky společnosti měly jak odborné, tak i morální předpoklady k tomu, aby v budoucnu s úspěchem mohly ovlivňovat chod společnosti. Ano, pečujeme o budoucí elity a jsme na to pyšní. Doby, kdy slovo „elita“ mělo pejorativní nádech, jsou doufám již dávno pryč…

Nevím, jestli se mám smát, nebo brečet. Tolik šovinismu v jedné větě, to se hned tak nevidí. Snad to nikdy nedopadne tak, že se elitou společnosti stanou jen studenti gymnázií. Nebo jste o tom fakt přesvědčen?

Perun
Perun
3 years 7 months ago
Neškodilo by dělat rozdíl mezi větou a souvětím – to jen tak na okraj. Dosaďte si k podstatnému jménu elita adjektivum intelektuální. Už je vám to srozumitelnější? Pakliže se vám do primy hlásí např. 300 žáků a vy berete 60, jistě tyto protříbíte a elitu z větší části zachytíte. Koneckonců s tímto záměrem byla VG konstituována. Jistěže gymnázia nejsou a nebudou en-bloc zdroji intelektuální elity, nicméně generují její většinu – ať se vám to líbí nebo ne. Nejde zde o šovinismus, ale o konstatování dlouhodobé tendence (stačí se podívat do životopisů výrazných osobností počínaje 19. stoletím – jakoupak střední školu… Více »
Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
3 years 7 months ago
Bylo by hezké, kdyby na osmiletých gymnáziích přesahovala poptávka tak mohutně nad nabídkou (300:60). Nemám sice tvrdá data (pokud je poskytnete, tak budu rád), ale troufnu si tvrdit, že v průměru se dostaneme tak na 2:1. Další problém je v pojmu elita. Děkuji, že jste mě donutil k letmému přečtení páru zdrojů a musím konstatovat, že elity nejsou obecně vnímány jako pozitivní prvek (tím neříkám, že v určité omezené době a nebo zvláštní situaci nemohou pozitivně fungovat). Za zamyšlení ovšem stojí to, zda my, v ČR, nebudujeme právě ty elity, které jsou pro nás (stát, společnost, občany – jak chcete)… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 7 months ago

Jestliže se hlásí 300 a bere 60, pak došlo k výběru. Ale je tomu stejně na „venkovských“ vícelených gymnáziích? Ani omylem.

Argumentovat absolventy 19. století je hloupé. Jakou měli v R-U jinou možnost?

Perun
Perun
3 years 7 months ago
V R-U měli tento výběr: gymnázia, vyšší technické školy, reálky a odborné školy (http://is.muni.cz/th/319652/pravf_b/Vyvoj_skolske_spravy_na_nasem_uzemi.pdf) – je to málo? Zmíněný poměr se jistě týká velkých měst, ne gymnázií maloměstských. Základní otázkou ovšem zůstává, proč by měla VG být striktně elitními školami v době, kdy nějakou formu VŠ studuje 60-70 % ročníku? Zatím jsem nikde nezaznamenal odpověď, která by dávala smysl. Na malých městech pak zásadně nefunguje oblíbený argument gymnasiomusů, že jde o zlatou klec, v níž jsou žáci vytrženi z kolektivních a společenských vazeb. Běžně tam ve třídě potkáte dítě lékaře, starosty, svářeče, nezaměstnaného… Pojem intelektuální elity chápe negativně dle mého… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 7 months ago
Myslím, že víceletá gymnázia provádějí předčasnou selekci populace. Kdyby se jednalo o pár procent mimořádně nadaných, neřeknu ani popel. (A myslím, že takový byl původní záměr. ) Ale VG je zbytečně mnoho, mám pocit, že co 10 kilometrů, to jedno VG. Řada z nich (většina?) vznikala jako podivné odnože základních škol, žáci se přehazovali z patra do patra. Dost pochybná elita. Pro řadu rodičů je VG především vyšší sociální status. Ne vyšší vzdělání. P.S. Jestliže si žák VG začne namlouvat, že je něco víc, není to zpravidla chybou školy, ale naopak pohrdání vůči žákům VG podporují leckdy učitelé ZS. Pěkná… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 7 months ago

„Tento graf mi ukazuje, že separace žáků není úplně v pořádku, protože na gymnáziích studuje celá řada dětí, které by na základních školách patřily spíš k těm horším. To je pro mě nejzajímavější a nejcennější zjištění,“ komentuje nejnovější data Petr Suchomel z inspekce. Podle něj to jasně popírá argument gymnázií, že žáky umí posunou dál.
http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-57587720-cast-deti-na-viceleta-gymnazia-nepatri-ukazalo-testovani-skolni-inspekce

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
3 years 7 months ago
„Základní otázkou ovšem zůstává, proč by měla VG být striktně elitními školami v době, kdy nějakou formu VŠ studuje 60-70 % ročníku?“ – v této otázce se skrývá otázka jiná, proč tedy vůbec existují VG, když ten hlavní důvod – příprava ke studiu na VŠ – je nepodstatný vzhledem k masivní účasti dětí ve studiu VŠ? Speciální příprava ztrácí smysl. Dále přinášíte argument o různém sociálním statutu dětí na VG zvláště v malých městech. Zajisté máte pravdu, ale to nic nemění na mém argumentu, že všechny tam byly vybrány na základě své schopnosti naučit se na přijímací zkoušky (říkejte tomu… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 7 months ago
wpDiscuz