Kde se na ministerstvu ušetřilo

20. 1. 2012
EDUin

Článek z Akademie Lidových novin podrobuje zkoumání tvrzení ministra školství o úsporách v resortu a shledává ho poněkud nadneseným. V jinak zajímavém textu chybí jedna drobnost. Častým problémem „šetření“ na ministerstvu školství je fakt, že na práce, které měli vykonávat propuštění zaměstnanci přímo řízených organizací, vypisuje úřad výběrová řízení, často ve vyšších částkách, než byl celoroční rozpočet příslušné organizace. Na eduin.cz jsme o tom psali ZDE.

 

Úspory přineslo hlavně slučování a rušení úřadů. V loňském rozpočtu se ale například nově objevily čtyři miliony určené pro kabinet ministra školství.

Šetření a úspory. To jsou slova, která jsme loni slýchali velmi často. A letos to nebude lepší. Ministerstvo školství kvůli úsporám přistoupilo dokonce k poměrně radikálnímu a nepopulárnímu kroku: sloučilo a zrušilo několik přímo řízených organizací. Na čem přesně se uspořilo a kolik peněz? To není tak jednoduché zjistit.

 

Propouštíme, a jednou to často nestačí

Na byrokracii jsme ušetřili 487 milionů, chlubil se koncem roku Josef Dobeš. Uvedl také, že propustil 228 úředníků. Jenže na některých postech na ministerstvu se v poslední době vystřídalo hned několik lidí. Namátkou vybíráme: do horkého křesla vrchního ředitele sekce evropských fondů usedli postupně čtyři lidé, nyní ministerstvo hledá pátého šéfa. První náměstek se změnil čtyřikrát a střídání se nevyhnulo ani dalším náměstkům či řediteli kabinetu. Pokud vypadá personální politika podobně i na nižších postech, nemusí 228 propuštěných úředníků vůbec odpovídat poklesu jejich počtu. Odcházejícím zaměstnancům je navíc většinou potřeba vyplatit odstupné.

Chtěli jsme znát přesná čísla. Kolik se ušetřilo na platech, kolik na pronájmech, jak se měnily počty zaměstnanců a podobě. Odpovědí od tiskového odboru se však LN přes několikeré urgence ani po měsíci nedočkaly. (Jen pro zajímavost, jeho ředitelka Kateřina Savičová je už čtvrtou šéfkou komunikace na Dobešově ministerstvu.)

Co se tedy podařilo o úsporách zjistit? Část informací lze vyčíst z rozpočtů pro resort školství na roky 2010 a 2011, které jsou vyvěšené na webu ministerstva. Tak například rozdíl v objemu peněz určených na platy přímo na ministerstvu činí asi osm milionů (na mzdy tak namísto zhruba 185,5 milionu šlo loni 177,5 milionu). A klesl také počet zaměstnanců ministerstva, konkrétně z 476 na 435 lidí.

Samostatně je vykazována Česká školní inspekce, která je rozpočtovou organizací ministerstva. Tam mezi roky 2010 a 2011 klesl počet zaměstnanců z 532 na 505. To ostatně potvrzuje i náměstek inspekce Libor Vacek. „Propustili jsme asi 25 lidí, nyní jich máme kolem pěti set,“ říká Vacek s tím, že na lidech se v České školní inspekci šetřilo především. Srovnání rozpočtů ukazuje, že na mzdy vydávala inspekce v roce 2010 celkem 175,8 milionu, loni pak 164, 8 milionu. Náměstek Vacek dále vysvětluje, že náklady na lidskou práci tvoří podstatnou část rozpočtu (zhruba pět šestin). „Ušetřili jsme asi deset procent rozpočtu,“ shrnuje úspory Libor Vacek.

 

Odešly hlavně obslužné profese

A kde se ještě mohlo v resortu školství výrazně ušetřit? Nejviditelnějším zásahem bylo slučování organizací přímo řízených ministerstvem. V létě se spojil Národní ústav odborného vzdělávání s Výzkumným ústavem pedagogickým a s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství. Vznikl Národní ústav pro vzdělávání, kde zůstalo 86 úvazků z původních 121.

„Ušetřilo se hlavně na vedoucích a ‚obslužných‘ pracovnících,“ vysvětluje Zoja Franklová, mluvčí ústavu, s tím, že by měl původní rozsah činností zůstat zachován. A přidává i čísla o výši úspor: na personálních nákladech se díky tomu počínaje letošním rokem ušetří 11,8 milionu. Ke sloučení došlo k 1. červenci 2011, následně běžely výpovědní lhůty, takže loni se úspory ještě příliš neprojevily. „Až na malou část lidí, co bude na Proseku, jsme se přestěhovali do Hostivaře,“ popisuje změnu Zoja Franklová. Budovu na Senovážném náměstí, kde sídlil Výzkumný ústav pedagogický, si tak už ministerstvo nebude muset pronajímat, čímž se v roce 2012 ušetří 3,5 milionu.

Další peníze se uspoří rozpuštěním Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Plnil funkci jakéhosi statistického úřadu v resortu školství. Pracovalo v něm 160 lidí, 24 z nich přešlo přímo na ministerstvo, jedenáct na Českou školní inspekci, někteří do Domu zahraničních služeb a pár také s knihovnou Jana Amose Komenského pod muzeum Komenského. Kolik se celkem uspořilo? Kolik přesně lidí z ÚIV bude nadále pracovat pod ministerstvem? Ani to jsme se od tiskového oddělení nedozvěděli.

Lze tak opět pouze využít porovnání rozpočtu přímo řízených organizací. Vykazují se ovšem všechny dohromady – patří mezi ně například Cermat, který má na starosti přípravu maturit, Dům zahraničních služeb, zmíněný Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut dětí a mládeže atd. V roce 2010 v nich pracovalo dohromady 913 lidí a na jejich mzdy se vynakládalo 290 milionů, loni klesl limit počtu zaměstnanců v celoročním průměru na 826, ale výdaje na mzdové prostředky naopak vzrostly na 295 milionů.

Jak zpráva o rozpočtu dále vysvětluje, je důvodem navýšení průměrného platu v souvislosti se zabezpečením maturity. Jeho nárůst však není nijak astronomický: namísto 20 421 korun v roce 2010 se loni v přímo řízených organizacích „vyšplhal“ na 21 026 korun. To ministerští úředníci jsou na tom lépe. Loni si v průměru přišli na 29 792 korun. A platy jim rozhodně neklesají. Oproti roku 2010 si polepšili skoro o pětistovku.

A jak si stojí zmíněný Cermat čili Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání? V roce 2010 činil jeho rozpočet 191 milionů, loni kvůli rozjezdu maturit vzrostl na zhruba 225, 8 milionu. Letos bude muset ovšem i Cermat šetřit. „Náš rozpočet pro rok 2012 byl krácen o patnáct procent oproti srovnatelnému roku 2010, bude činit 183 milionů,“ vysvětluje mluvčí Cermatu Petr Habáň s tím, že stejně je na tom většina přímo řízených organizací ministerstva. Jen pro zajímavost: v Cermatu pracuje celkově zhruba sto lidí. V roce 2010 jich bylo 116, letos klesne jejich počet na 95.

 

Nová položka rozpočtu: peníze pro kabinet ministra

Vypadá to tedy, že když Josef Dobeš mluvil o úspoře půl miliardy, počítal zřejmě už i s tím, co se na ministerstvu a v jím řízených organizacích uspoří v budoucnu. Nebo některé úspory zbytečně tají.

Při porovnávání rozpočtů navíc zarazí ještě jedna položka, a to výdaje na kabinet ministra. V rozpočtu na rok 2010 je ještě nenajdeme, o rok později už mají svoji kolonku. Pro kabinet ministra jsou určeny celkem čtyři miliony, z toho nejvíc peněz, konkrétně milion, putuje na poradenské služby v PR, půl milionu jde na právní analýzy pro ministra k ad hoc případům, zbylé peníze pak na ekonomické či projektové poradenství. Nechybí ani půlmilion na poradenské služby v oddělení akvizicí.

 

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články