Kdo ohlídá maturitní hlídače? Zase sami sebe?

V pátek prezident podepsal novelu, která okrájela státní maturitu na minimum. Je tedy všechno v pořádku? Ne. Přinejmenším tři vážné problémy zůstávají.

Lehkost, s níž prošla novela Sněmovnou a Senátem, naznačuje, jak zásadně změnila politická reprezentace názor na státem dirigovanou zkoušku, od níž si ještě před dvěma lety leckdo sliboval zvýšení kvality středních škol. Teď čekají maturitu dva ročníky, kdy by měla veřejnost přesvědčit, že dokáže fungovat, aniž by studenty faulovala či uváděla v omyl. Ministerstvo školství mezitím už odstartovalo práci na novém modelu 2015+, který by ukončení středoškolského studia dodal i nějaký kredit. Avšak na některé otázky je třeba znát odpověď dřív, nejpozději do příštího května.

 

Potřeba nastavit laťku

Ta první zní: Kdo a podle čeho bude stanovovat obtížnost maturitních testů? To není tak snadné a samozřejmé, jak se na první pohled zdá. Ano, dnes platí, že student uspěje, pokud z testu získá dejme tomu 33 procent z celkového počtu bodů. To však ještě neříká nic o tom, jak náročný ten test je. A v loňské i letošní maturitě platilo, že testy z různých předmětů byly různě obtížné, i když byly oba základní úrovně. Stejně tak se lišila náročnost testů vloni a letos ve stejném předmětu. Zcela jistě to tak bylo v těžší matematice, ale pravděpodobně nejen v ní. Problém není jen v tom, jak udržet stejnou laťku náročnosti napříč léty a předměty. Někdo musí rozhodnout, jak vysoko ji nastavíme.

Jak se to dělalo dosud? Ministr Dobeš velmi pravděpodobně „politicky“ rozhodl, že neúspěšných bude „asi tak“ 20 procent, a od toho se odvíjely další kroky jeho podřízených. Nad tím nevěřícně kroutí hlavou i současné vedení ministerstva, ale zatím nám dluží vysvětlení, jak se bude obtížnost testů stanovovat příště. Maturitní katalogy ani žádné jiné existující dokumenty k tomu podklady či návod neposkytují.

 

Jedna otázka, více řešení

Stejně tak je třeba co nejdříve vědět, kdo bude rozhodovat o tom, zda otázky v testu jsou, či nejsou korektní. Tedy jestli mají opravdu jen jednu správnou odpověď, nejsou matoucí atd. Ve dvou dosavadních ročnících maturity o tom rozhodovala takzvaná validační komise, což je anonymní orgán Cermatu, jehož složení neznáme. Nevydává žádná oficiální stanoviska a nelze s ním polemizovat. Přesto se na jeho mínění při žádostech o přezkum výsledků maturity bez dalšího zdůvodnění odkazoval jak Cermat, tak ministerstvo a krajské úřady.

Soud na základě několika studentských žalob rozhodl, že takový způsob vypořádání odvolání je nepřípustný. Ministerstvo proti tomuto rozhodnutí podalo kasační stížnost. Ať už o ní Nejvyšší správní soud rozhodne jakkoli, stejně by maturanti měli vědět, ke komu se budou odvolávat a na základě čeho se bude rozhodovat. Dosavadní systém je zjevně nevyhovující z praktického i právního hlediska.

A konečně doposud nikdo neřešil, kdo bude hlídat hlídače. Tedy kdo ověří, jestli data publikovaná Cermatem byla spočtena správně. Jestli jím vypracované testy měří přesně a opravdu to, co deklarují. Zase Cermat sám? I kdyby byla jeho ředitelem jakkoli důvěryhodná osobnost, není to přijatelné.

Taková nezávislá „kalibrace měřidel“ je samozřejmá nejen v jakémkoli technickém oboru, ale například i v mezinárodních výzkumech PISA. Je nepřijatelné, abychom nic podobného neměli u testů, které každoročně ovlivňují budoucnost sto tisíc maturantů.

Za maturitní novelu buďme vděční, ale to neznamená rezignovat na tyto tři požadavky, bez nichž státní maturita lepší kredit nezíská.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Kdo ohlídá maturitní hlídače? Zase sami sebe?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years 9 months ago

Takže navrhujete hlídače hlídačů? A samozřejmě hlídače nezávislosti nezávislých?

Perun
Perun
3 years 9 months ago

Nějak mi nedochází, proč tyto problémy nenastínila a nezkusila řešit přeslavná „komise expertů“, jíž byl p. Feřtek členem. K čemu potom byla – pouze „pro srandu králíkům“???

Ondřej Hausenblas
3 years 9 months ago
Já si taky myslím, podobně jako před asi 40 lety Stanislaw Jerzy Lec: „Kdo potřebuje kontrolory, bude potřebovat i kontrolory kontrolorů.“ A to už víme, že je cesta do pekel, kde už dlouho přebýváme. Ale stanovení „laťky“ i kontrola nad Cermatem a jeho „validátory“ se zjednoduší, když prostě stát nepoleze tam, kde to nemůže umět ani zvládnout, a kam tudíž lézt nemá: do osudově důležitých zkoušek. Když bude státní test pojednán jako přístupová zkouška, bude jeho zadání i vyhodnocení snadno kontrolovat profesní veřejnost (to už říkáme posté: budou-li zadání vyvěšena týž den po ukončení testu, však se najde dost učitelů,… Více »
Ondřej Hausenblas
3 years 9 months ago
Aha, mezitím se objevil Perunův trefný příspěvek: To víte, že jsme to v slavné komisi nastínili. Ale stejně tak, jako tomu málo rozumějí tvůrci a spolurpacovníci Cermatu, a jako se nad tím nepozastavily tisíce učitelů, ani komise (pouhý poradní orgán) nebyla s to dotáhnout vše do věcných důsledků. A s ohledem na to, že ani od Parlamentu nemůžete očekávat velký zájem o vzdělanost, bylo nadějnější, že projde úprava skromnější, odstraňující aspoň některé velké boláky na těle maturit. A než se nějaká komise a pak ministerstvo a pak Parlament dobere k orpavdu systémovým phledům a řešením, to bude trvat stejně dllouho,… Více »
Tun
Tun
3 years 9 months ago

Přípravu, distribuci a hodnocení testů by mohla provozovat nezisková společnost, jak to mají například v Británii. (OFQUAL) Jakmile se do přípravy testů pustí ziskuchtiví obchodníci se vzděláním, kterých prioritou je optimalizovat náklady, dopadne to tak jak to dopadlo. Pan Fiala by ovšem musel vzít na svá bedra nelehký úkol najít několik k charitě ochotných expertů, schopných určit cíle a připravit testy, za které ponesou odpovědnost.

Honza_L
Honza_L
3 years 9 months ago
Cesta ke „správným“ testům je podle mne jediná a to je testové příklady předem zveřejnit a s nepatrnou obměnou je pak u maturity zkoušet. U matematiky bych to viděl tak na 1200 příkladů. Učitelé je mouhou využít pro přípravu žáků. Může tak vzniknout i zpětná vazba o jejich obtížnosti pokud se školám dá možnost to používat pro běžné zkoušení (učitel navolí, které chce zkoušet) s vyhodnocováním stejnou metodou jaku u maturit tedy přes Cermatí Certis. Dále 100% kontrola správnosti veřejností a žádný strach žáků z neznámých příkladů. Kdo je všechny poctivě spočítá, tak tu osudnou matematiku určitě bude alespoň trošku… Více »
Oldřich Botlík
3 years 9 months ago
ad Honza_L: Přesně tohle je nejpřímější cesta k tomu, čemu se v literatuře říká TEACHING TO THE TESTS a co je v odborné literatuře označováno za jeden z nejhorších důsledků povinného plošného testování vůbec. Totiž redukce cílů vzdělávání na úspěch v testech (často nevalné kvality). Naučit se matematiku, i tu středoškolskou, to přece zdaleka neznamená jenom spočítat správně příklady k určité látce. Proto to nemá být ani podstatou státem organizované zkoušky. Vím přitom, že podobně bohužel vypadá na většině škol také ústní maturita z matematiky. I když při ní se někteří učitelé aspoň ptají žáků na souvislosti, kterých by si… Více »
Ondřej Hausenblas
3 years 9 months ago

ad Honza_L
A jsou to tedy opravdu „správné testy“? Vlastně by mohli vzít vždy nějaký výběr z Bělouna, ne? Ale asi se už hodně napsalo i o tom, jestli právě tahle znalost matematiky se má zkoušet u maturity. Rozhodně bych nechtěl, aby se tak chápaly testy v češtině. Jasně že to je jiný obor, jiné vědění i myšlení. Jen se děsím toho, že ve snaze po jakémsi jednotném přístupu, po „srovnatelnosti“ a objektivitě“ se do měkkého vědění společenských věd dostanou přístupy vyznávané některými matematiky. I naopak by to bylo špatně.

Radek
3 years 9 months ago

Lehčí maturita z matematiky by mohla být z „bělouna“, těžší bez něj…

Jana Petrů
Jana Petrů
3 years 9 months ago

Maturita z Bělouna? Vždyť ten je dobrý tak na domácí úkoly na základce!

Ondřej Hausenblas
3 years 9 months ago

Kristepane, to měl být fórek! (Ale popravdě, radši nevtipkovat, on by to někdo mohl vzít vážně, dneska není čemu se divit…)

Radek
3 years 9 months ago

Dobrá, beru toho Bělouna zpět. :-)

Václav Votruba
3 years 9 months ago

A jste si jistí, že toho Bělouna současní maturanti vůbec zvládnou? Na 75 %, 66 %, 50 %? Jenom ti, co by byli ochotni maturovat z matematiky? Nebo všichni?
Jinak původně jsem byl zastáncem nějakého toho počtu příkladů a ať student, který chce, se to všechno „drtí nazpaměť“, ale čím dál víc i to přijde hloupé – už totiž vidím některé rodiče a některé žáky, kteří si stěžují, že jsem s nimi všech 1200 příkladů neprošel.

wpDiscuz