Kompetence pro práci v budoucnosti: Napříč disciplínami, s přístupem designérů a s orientací v informacích ve virtuálním světě spolupráce

6. 5. 2015
EDUin
6660116343_f7216e3237_z

Institut pro budoucnost při Výzkumném ústavu Phoenix University vypracoval materiál, který se snaží analyzovat hnací síly, které určí vývoj budoucnosti v oblasti práce, a k nim přiřadil deset kompetencí, které v takto designované budoucnosti zajistí adaptabilitu. Třiadvacetistránkový materiál vám přinášíme formou seriálu. Za překlad děkujeme Kamilu Uhlířovi, dobrovolnému spolupracovníku EDUin.

Co představuje šest hnacích sil (dlouhověkost, chytré stroje a systémy, computerizace všedního života, ekosystém nových médií, superstrukturované organizace, globálně propojený svět) pro pracovníky dalšího desetiletí? Identifikovali jsme deset kompetencí, u kterých věříme, že budou kritické pro úspěch na pracovním trhu. V tomto díle seriálu představíme poslední čtyři: transdisciplinarita, designérský přístup, orientace v informacích a virtuální spolupráce.

Transdisciplinarita

Definice: orientace a schopnost porozumět konceptu napříč různými disciplínami

Mnoho z dnešních světových problémů je moc komplexních na to, aby byly vyřešeny jednou specializovanou disciplínou (např. globální oteplování, přelidnění). Tyto problémy s mnoha aspekty vyžadují transdisciplinární řešení. Zatímco během dvacátého století byla prosazována vyšší specializace než kdy předtím, následující století bude svědkem prosazování se transdisciplinárních přístupů do hlavních rolí. Už nyní to můžeme pozorovat na vzniku nových vědních oborů, jako například nanotechnologie, která spojuje molekulární biologii, biochemii, chemii bílkovin a další specializované obory.

Tato změna má významný dopad na soubor kompetencí, kterými bude muset duševní pracovník pomoci své organizaci. Podle Howarda Rheingolda, prominentního autora předpovědí, “transdisciplinarita sahá za spojení výzkumníků z různých oborů, aby společně pracovali v multidisciplinárních týmech. Znamená to vzdělávat výzkumníky, kteří ovládají několik disciplín – biology rozumějící matematice, matematiky, kteří rozumí biologii”.

Ideální pracovníci dalšího desetiletí mají tvar písmena T – mají hluboké porozumění minimálně jednoho oboru, ale jsou schopni uvažovat v kontextu širšího spektra různých disciplín. To vyžaduje jistou dávku zvědavosti a ochotu nadále se učit za rámec formálního vzdělávání. S tím, jak zvyšující se délka života přináší různé kariéry a poznání různých oborů a disciplín, se pro pracovníky stane rozvoj kvalit T- tvaru obzvláště důležitým.

Kalifornský institut pro telekomunikační technologie (California Institute for Telecommunication Technology – Calit2) při University of California v San Diegu kupříkladu spojuje vědce ze STEM oborů vědy a technických oborů s uměním, designem a řadou dalších disciplín, aby se zaměřili na rozsáhlé problémy společnosti.

Designérský přístup

Definice: schopnost reprezentovat a vytvářet úkoly a pracovní procesy vedoucí k žádanému cíli

Senzory, komunikační nástroje a procesní síla světa počítačů s sebou přinese nové možnosti, jak se na práci dívat z designérského pohledu. Budeme schopni navrhnout naše prostředí tak, že bude napomáhat výsledkům, o které máme zájem. Objevy z neurologie zdůrazňují, jak hluboce fyzické prostředí ovlivňuje naše vnímání. Jak tvrdí Fred Gage, neurobiolog studující a vytvářející prostředí pro neurogenezi (tvorbu nových neuronů), “změňte prostředí, změňte mozek, změňte chování.”

Nedávná studie zjistila, že výška stropu má stálý dopad na styl myšlení testovaných. Účastníci studie byli požádáni o ohodnocení jejich aktuálního pocitu či stavu. Ti, kteří byli v místnosti s vyšším stropem, odpověděli příznivěji na slova spojená se svobodou, jako například nespoutaný či otevřený. Ti v místnostech s nižšími stropy se častěji popsali slovy spojenými s omezením. Tento dopad na náladu se přímo projevil na procesu myšlení; ti ve skupině s vysokými stropy byli efektivnější v myšlení ve spojitostech, vytváření vztahů a vybavování si faktů.

Pracovníci budoucnosti se potřebují stát zdatnými v rozpoznávání druhu myšlení, které daný úkol potřebuje a na základě toho udělat změny v jejich pracovním prostředí, které zlepší jejich schopnost tyto úkoly splnit.

Zvládání rozlišování informací

Definice: schopnost rozlišovat a filtrovat informace dle důležitosti a rozumět tomu, jak maximalizovat rozpoznávací funkce za pomoci různých nástrojů a technik

Svět bohatý na zdroje informací v různých formách a z různých zdrojů představuje problém přetížení našich rozpoznávacích schopností. Organizace a pracovníci budou schopni transformovat ohromný přísun dat ku svému prospěchu pouze pokud se dokáží naučit efektivně filtrovat a zaměřit se na to podstatné.

Příští generace pracovníků si bude muset vyvinout vlastní techniky na zvládání problémů přetížení rozpoznávacích schopností. Například použití sociálního filtrování – hodnocení, tagování nebo doplnění dalších metadat k obsahu, napomáhá vyšší kvalitě nebo relevantnímu obsahu vystoupit nad ostatní.

Pracovníci se také budou muset stát zdatnými ve využívání nových nástrojů, které jim pomohou vypořádat se s přívalem informací. Vědci z Tufts University sledovali burzovní makléře, kteří neustále monitorují tok finančních údajů a potřebují rozpoznat velké změny, aniž by se nechali zahltit detaily. Makléři byli požádáni sledovat tok finančních dat a napsat shrnující email pro kolegu.

Adaptivní rozhraní, vytvořené vědci z Tufts, může snížit počet detailů u informací o trhu, které makléři vnímají, když sensory detekují, že zažívají vysokou mentální zátěž.

Virtuální spolupráce

Definice: schopnost produktivní práce, zapojit ostatní a být přítomen jako člen virtuálního týmu

Spojovací technologie nám umožňují pracovat, sdílet nápady a být produktivní více než kdy před tím, i přes fyzické oddělení. Ale prostředí virtuálního světa také vyžaduje nový set kompetencí.

Jako vedoucí týmu musí jedinci zdokonalovat strategie pro zapojení a motivaci roztroušeného týmu. Zjišťuje se, že techniky vypůjčené z her jsou extrémně efektivní pro zapojení velkých virtuálních komunit. Ujištění, že kolaborativní platformy zahrnují typické herní prvky, jako okamžitou zpětnou vazbu, jasné cíle a uspořádané série úkolů, mohou výrazně přispět k zapojení se a motivaci.

Členové virtuálního týmu se také musí naučit hledat prostředí, které podpoří produktivitu a duševní pohodu. Komunita, která nabízí “socializaci s okolím”, může pomoci překonat izolaci pramenící z nedostatku přístupu do centrálního a sociálního místa práce. Tím by mohl být fyzický co-workingový prostor, případně i jeho virtuální alternativa. Vědci ze Stanfordského ústavu pro virtuální lidskou interakci (Stanford’s Virtual Human Interaction Lab) zabývající se sociálními přínosy života ve virtuálních světech, jako například Second Life,  pro běžný život, zjistili, že celková zkušenost z virtuálních prostředí, především těch s 3D avatary, přináší značné sociálně-emoční výhody. Hráči vnímají ty druhé jako spolupřítomné a dostupné, ale zároveň jsou schopni soustředit se na vlastní práci v reálném životě.

On-line streamy vytvořené mikroblogováním a sociálními sítěmi mohou sloužit jako virtuální firemní oddechové místo, poskytující pocit kamarádství a umožňující vyjádřit přítomnost zaměstnanců. Například Yammer je mikroblogová služba podobná Twitteru zaměřená na byznys – pouze ti se stejnou korporátní doménou v emailové adrese se mohou připojit do sítě dané firmy.

Díl 1.: Proč je potřeba zamýšlet se nad změnami

Díl 2.: Jak promění společnost dlouhověkost a computerizace

Díl 3. : Svět propojený novými médii a strukturami

Díl 4. : Rozpoznat význam, předvídat jednání druhých a umět se adaptovat

Díl 5.: Orientace v kulturách, informatické myšlení a adaptace na nová média

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články