Kompetence pro práci v budoucnosti: Svět propojený novými médii a strukturami

by Steve Garfield (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Institut pro budoucnost při Výzkumném ústavu Phoenix University vypracoval materiál, který se snaží analyzovat hnací síly, které určí vývoj budoucnosti v oblasti práce, a k nim přiřadil deset kompetencí, které v takto designované budoucnosti zajistí adaptabilitu. Třiadvacetistránkový materiál vám přinášíme formou seriálu. Za překlad děkujeme Kamilu Uhlířovi, dobrovolnému spolupracovníku EDUin.

Z celkových šesti hnacích sil změn v budoucnosti práce přinášíme ve třetím díle seriálu popis prvních tří: ekosystém nových médií, superstrukturované organizace a globálně propojený svět.

Hnací síly změn

Každou předpověď začínáme zamyšlením nad hnacími silami – silnými rušivými změnami, které dost možná změní budoucí ráz dané oblasti. I když je každá hybná síla důležitá ve vztahu k budoucnosti, jen spojení několika sil dohromady má za následek opravdovou nutnost změny. Z našeho výzkumu jsme proto vybrali ty nejdůležitější a nejrelevantnější ve vztahu k budoucím pracovním kompetencím.

Ekosystém nových médií

Nové komunikační prostředky vyžadují gramotnost nových médií nad rámec textu

Nové multimediální technologie s sebou přinášejí proměnu toho, jak komunikujeme. S tím, jak se technologie zpracování videa, digitální animace, rozšířené reality, hraní a úpravy médií stávají čím dál tím více sofistikovanější a rozšířenější, začne se kolem nich vytvářet nový ekosystém. V podstatě vyvíjíme nový dialekt, nový jazyk pro komunikaci.

Už nyní se internet, založený na textu mění a upřednostňuje videa, animace a jiné více vizuální komunikační média. Ve stejnou dobu jsou virtuální sítě souvisle integrovány do našich prostředí a životů a zahrnují nová média do každodenního života. Miliony uživatelů generujících a zhlížejících tento multimediální obsah ze svých přenosných počítačů a mobilních zařízení mají nesmírný vliv na kulturu.

Nová média znamenají také nové požadavky na pozornost a rozpoznání. Vznikají nové platformy umožňující vytvoření online identity, které zároveň vyžadují po lidech zapojení do aktivit jako například osobní online reputace a management vlastní identity. Umožňuje to i nové způsoby spojení a spolupráce skupin lidí a přináší do našich pracovních i osobních životů novou míru transparentnosti. Zároveň se nejspíš radikálně změní i naše vnímání reality a pravdy v ekosystému nových médií. Musíme se naučit přistupovat k obsahu s větší mírou skepse a vědomím, že co vidíme dnes, může být zítra jinak. Nejen, že zde bude několik výkladů zaznamenaných událostí, ale s všudypřítomným záznamem a sledováním budou události vnímány z různých úhlů pohledu, každý možná sdělující jiné informace jednotlivých událostí.

Superstrukturované organizace

Sociální technologie přináší nové formy produkce a vytváření hodnot

Nové technologie a platformy sociálních médií přináší dosud neznámou reorganizaci toho, jak produkujeme a vytváříme hodnoty. Posíleni o novou vlnu kolektivní inteligence a využívání zdrojů pramenících ze sociálního propojení s masou ostatních, můžeme nyní pracovat v měřítku a s dopadem dosud dostupným pouze velmi velkým organizacím. Jinými slovy jsme schopni dělat věci mimo rámec tradičních omezení organizací.

„Superstrukturovat“ znamená vytvářet struktury, které jdou za základní formu a nám známé procesy. Znamená to spolupráci a hru v extrémním rozsahu, od mikro po masivní. Naučit se používat sociální nástroje k práci, inovaci a správě v tomto měřítku, o tom je několik následujících desetiletí.

Naše nástroje a technologie formují typy sociálních, ekonomických a politických organizací, ve kterých se pohybujeme. Mnoho organizací tak, jak je známe dnes, včetně těch ve vzdělávací či korporátní sféře, jsou výsledkem sto let starých vědeckých znalostí a technologií. V dnešní době je tato oblast narušována. Ve zdravotnictví umožňují organizace jako Curetogether a PatientsLikeMe lidem shromažďovat osobní data o zdravotním stavu a umožňují tak klinické pokusy a nástup expertíz mimo tradiční laboratoře a doktorská pracoviště. Vědecké hry od Foldit po GalaxyZoo lákají tisíce lidí, aby řešili problémy, na které neměla zatím žádná organizace v historii prostředky. Obsah otevřených vzdělávacích platforem je čím dál tím víc dostupný všem, kdo se chtějí učit.

Nová generace konceptu organizací a pracovních kompetencí nevychází z tradičních teorií o managementu a organizacích, ale z oblastí, jako například oblast vývoje her, neurovědy a psychologie spokojenosti. Tyto oblasti budou řídit vytváření nových tréninkových paradigmat a nástrojů.

Globálně propojený svět

Zvýšená globální propojenost posouvá diverzitu a schopnost přizpůsobení se do středu organizačních operací

Ve své nejzákladnější podstatě je globalizace dlouhodobý trend směřující k větší interakci a překlenutí regionálních hranic. V našem vysoce propojeném a na sobě závislém světě už nemají USA a Evropa monopol na vznik pracovních pozic, inovace a politickou sílu. Organizace z trhů s omezenými zdroji a infrastrukturou, jako například Indie a Čína, inovují v některých oborech, jako mobilní technologie, v rychlejším tempu v porovnání s rozvinutými zeměmi. Malá omezení daná chybějícími předešlými systémy v kombinaci s rapidně rostoucími trhy podporuje vysokou míru růstu v rozvojových zemích.

Po desetiletí využívala většina mezinárodních společností své zahraniční pobočky k prodeji a zajištění technické podpory hlavního sídla. V minulých deseti letech byly zahraniční společnosti, především v IT oblasti, využívány pro outsourcování všeho, od zákaznického servisu po vývoj software. Model zůstával nicméně stále stejný: inovace a vývoj byly výsadou R&D (research and development, výzkum a vývoj) laboratoří v rozvinutých zemích. S růstem trhů v Číně, Indií a dalších rozvojových zemích, se pro hlavní sídla stává čím dál tím složitější vyvíjet produkty, které by splňovaly potřeby zcela nové kategorie zákazníků.

Prezence v oblastech, kde se objevuje mnoho nových konkurentů je stěžejní, nicméně nedostačující. Klíčem není jen mít zaměstnance v daných místech, ale také efektivně zapojit místní zaměstnance a místní obchodní procesy do infrastruktury globální organizace, aby společnost zůstala konkurenceschopná.

Díl 1.: Proč je potřeba zamýšlet se nad změnami

Díl 2.: Jak promění společnost dlouhověkost a computerizace

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Kompetence pro práci v budoucnosti: Svět propojený novými médii a strukturami"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Ondřej Šteffl
1 year 3 months ago

Zajímavé!
Uvítal bych ovšem, kdyby to bylo ke stažení celé!

A pak mě mrzí, že EduIn neuvádí počet čtenářů. Tipuji ale, že to přečte mnohem méně lidí než text o přijímačkách či maturitě, což jsou ale problémy lokální a marginální, ne rozdíl od těch, o kterých je text.

Ondřej Šteffl
11 months 23 days ago

Zajímavé!
Uvítal bych ovšem, kdyby to bylo ke stažení celé!

wpDiscuz