Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč MŠMT selhává v komunikaci s odbornou i laickou veřejností?

Podívejte se na záznam diskuse na Kulatém stole SKAV a EDUin, která se konala 16. 11. a věnovala se tomu, jak by mělo ministerstvo školství komunikovat své záměry. Diskuse se zúčastnili: Bohumil Kartous / EDUin, Jindřich Kitzberger / Duhovka Group, Centrum školského managementu PedF UK, Petr Kulíšek / Národní síť MAS, Klára Laurenčíková / ČOSIV, Petr Pavlík / MŠMT, Ondřej Šteffl / Scio.

Ministerstvo školství není schopno komunikovat své záměry s učiteli, odbornou ani laickou veřejností. Nemá k tomu ani dostatečné prostředky a jeho politika je založena z velké části na nekoncepčnosti, střídání ministrů tento efekt pouze umocňuje. Tak by se daly shrnout závěry z Kulatého stolu SKAV a EDUin, který proběhl ve čtvrtek 16. 11. v Pražském kreativním centru. Petr Kulíšek kritizoval takřka nulový dopad komunikace MŠMT k rodičům. Ondřej Šteffl zdůraznil, že jakákoliv komunikace selhává, pokud vzdělávací politika není „evidence based“, založena na znalosti systému, racionálních argumentech a nesleduje cíl, tedy vzdělávání dětí.

Bob Kartous zdůraznil, že ani dobré záměry nemusí být dobře komunikovány navenek, jako třeba kurikulární reforma v nultých letech. O neschopnosti MŠMT vysvětlit důvody reformy se zmiňuje například Jiří Kuhn s odvoláním na studii Pedagogické fakulty MU. Jako příklad dobře komunikovaného záměru naopak poukázal na přípravu Strategie digitální gramotnosti, která probíhala v duchu transparentnosti a za účasti široké odborné veřejnosti. Jako příklad posunu MŠMT k větší transparentnosti uvedl zveřejňování anonymizovaných dat z maturit, k nimž MŠMT přistoupilo pod tlakem ze strany iniciativy Maturitní data – odtajněno. Jako příklad netransparentnosti v komunikaci byla naopak uvedena reforma rámcových vzdělávacích programů, o jejímž průběhu doposud MŠMT nevydává oficiální informace, která nicméně probíhá a postupně se z ní – neoficiálně – stala polo-veřejná diskuse těch, kdo se informaci dozvěděli a projevili zájem, jak potvrdil Ondřej Šteffl.

Náměstek MŠMT Petr Pavlík háji ministerstvo tím, že ne každý ministr, jichž se v úřadu střídá relativně hodně, je odborně zdatný a schopný připravovat takovou politiku, která dává smysl. Jako výjimku v poslední době uvedl současného ministra Stanislava Štecha. Uvedl dále, že MŠMT má velmi omezené personální možnosti a že tiskový odbor je zahlcen vyřizováním dotazů, tudíž na komunikaci záměrů mu nezbývá čas. Klára Laurenčíková poznamenala, že na komunikaci je možné čerpat prostředky z každého konkrétního velkého projektu, který MŠMT či jím přímo řízené organizace realizují a že je možné to dělat kreativně, se zaměřením na přenos informací k cílové skupině.