Lidové noviny: Brněnský recept, jak přiblížit učňovskou přípravu požadavkům pracovního trhu

16. 2. 2014
EDUin
ucenc40_z

Přinášíme vám článek otištěný v úterních Lidových novinách pod názvem Pojďme udělat z učňáku Harvard.   Barbora Říhová v něm popisuje, jak brněnská stavební škola řeší problém, kdy na trhu práce chybějí vyučení řemeslníci, přičemž absolventi učilišť postrádají dovednosti nezbytné pro uplatnění. Brněnská škola se rozhodla nabídnout zájemcům hodiny cizích jazyků, marketingu, komunikace a dalších měkkých dovedností navíc. K tématu si můžete přečíst i článek Tomáše Feřteka o tom, k čemu je dobrá maturita, a co rozhoduje o uplatnitelnosti absolventů (ZDE).

Kvůli demografickému poklesu není příliš těžké dostat se na obory s maturitou. Učiliště proto vymýšlí, co nového žákům nabídnout.

Jak nalákat do učňovských oborů i žáky, kteří se neučí na základní škole špatně, jsou manuálně šikovní, a navíc mají i ambice? Tuto otázku se v posledních letech snaží řešit mnoho učilišť potýkajících se s nedostatkem žáků. Se zajímavým receptem přišla Střední škola stavebních řemesel v Brně-Bosonohách. Minulý týden se pustila do experimentu, který nemá v českých podmínkách obdoby. Škola si nechala takzvaně ušít na míru projekt pro talentované, nazvaný jednoduše Talent program.

Beáta Holá, která se dlouhodobě věnuje inovacím ve vzdělávání, dostala od vedení školy zadání: „Chceme nalákat rodiče, kteří mají šikovné, chytré, manuálně zručné děti, aby se je nebáli dát na učňovský obor.“ Řešení nabídla Beáta Holá následující: „Pojďme udělat takový Harvard na učňáku a nabídněme šikovným dětem, které mají blízko k řemeslu, variantu, že budou makat víc než zbytek jejich spolužáků, prostě dostanou pořádnou nalejvárnu.“ Když říká „víc“, nemyslí ale víc výhod nebo peněz, ale cosi nad rámec běžné výuky.

Škole se nápad zalíbil a vybrala čtrnáct talentovaných, ale hlavně motivovaných studentů prvních a druhých ročníků (druhých v případě oborů s maturitou). Budoucí zedníci, strojní zámečníci, klempíři, tesaři či truhláři následující dva a půl roku zůstanou každý čtvrtek ve škole o tři hodiny déle než jejich spolužáci a postupně projdou sedmi vzdělávacími moduly. Konkrétně je čekají cizí jazyky, strategie podnikání, marketing, design služeb, komunikace, profesní etika a profesní specializace. Během této doby se naučí, jak mají jednat se zákazníky, jak vybudovat strategii podniku, jak nastavit své služby.

„Hledala jsem charismatické lidi, esa ve svých oborech, která mohou na kluky zapůsobit a vysvětlit jim, že je lepší být dobrý tesař než jít na úřad práce a dělat načerno nebo až do důchodu podávat někde cihly,“ vysvětluje Beáta Holá. Na jazyky zase hledala lektory, kteří jsou ochotní vzdát se učebnic, vykašlat se na gramatiku a učit jazyk tak, aby to žáky bavilo a dokázali se domluvit. O takového absolventa se pak podle ní musí firmy poprat.

Řemeslníkem 21. století

„Současný stav učňovského školství a řemesel je bídný, my ho chceme povýšit na novou úroveň a vnést do povědomí veřejnosti, že i na učilišti lze vychovat slušného, kvalifikovaného a schopného řemeslníka,“ říká zástupce ředitele na brněnské škole Miloslav Knapil. Sám nazývá budoucí absolventy tohoto programu řemeslníky 21. století, kteří budou atraktivnější pro budoucí zaměstnavatele. Ti mají podle Knapila na absolventy stále větší nároky a naříkají si, jak jsou mladí lidé s čerstvým výučním listem či maturitním vysvědčením nedostatečně připraveni na praxi. Stejně tak může podle Knapila zmíněná „nalejvárna“ pomoci studentům s podnikatelským duchem, kteří se s touto průpravou budou moci snáze pustit do vlastní živnosti.

Bylo těžké žáky přesvědčit, aby se do projektu přihlásili? „Vůbec. Dali jsme jedno echo a přihlásily se dvě desítky uchazečů, kteří vědí, že musí umět jazyky, že je dobré vyjet do zahraničí a tak dále,“ konstatuje Beáta Holá.
Zahraniční zkušenost mladé talenty na brněnské škole nemine. Za dva a půl roku je čeká závěrečná zkouška, případně maturita a hned potom se minimálně na dva měsíce vydají na stáž do firmy někde v cizině, k čemuž využijí výměnný program Erasmus plus.

Talent program chce škola otevírat každý rok. V první fázi bude platit lektory, kteří povedou jednotlivé moduly, z vlastního rozpočtu. Do budoucna, pokud se nápad uchytí, nevylučují, že by jim mohly peníze přijít zvenčí: od Jihomoravského kraje, firem či ministerstva školství. Resort už o inovativní projekt dokonce projevil zájem, a tak se vedení školy v polovině února chystá do Prahy.

Dobrá zpráva, alespoň pro firmy, které volají po absolventech učebních oborů, je, že se podíl žáků vstupujících do oborů s výučním listem zvětšuje. Podle statistik, které zpracoval Národní ústav pro vzdělávání, až do roku 2008 podíl studentů v tříletých oborech klesal, v roce 2008/09 došlo ale k obratu a žáků začalo mírně přibývat.
Zároveň ale někde muselo žáků ubýt. Z čísel vyplývá, že méně uchazečů se nyní hlásí na střední odborné školy s maturitou (průmyslovky, obchodní akademie apod.). Za loňský rok se počet studujících na učňovských oborech téměř vyrovnal počtu studentů na středních odborných školách (v každém typu škol studovalo lehce přes 30 procent populačního ročníku).

Špatná zpráva naopak je, že počet nezaměstnaných absolventů loni skokově narostl. „V roce 2012 se míra nezaměstnanosti zhoršila oproti roku předchozímu jen mírně. Očekávali jsme, že v roce 2013 to bude zase o trochu lepší,“ komentuje situaci Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání. To se ale nestalo a podle Vojtěcha není zcela jasné, proč k tomu došlo.

Přitom situace je pro absolventy zdánlivě příznivá, a to zejména díky demografickému poklesu a větším šancím dostat se na vysokou školu. Čísla ale mluví jasně: míra nezaměstnanosti u čerstvých absolventů s výučním listem byla v roce 2011 17 procent, v roce 2012 pak 15 procent a v roce 2013 se vyšplhala na 26 procent. U absolventů středních odborných škol je bilance příznivější: v roce 2011 se nezaměstnanost vyšplhala k 11 procentům, o rok později klesla k 9 procentům a loni byla téměř patnáctiprocentní. „Firmy by nejradši chtěly v červnu vyučeného žáka a rovnou s pětiletou praxí,“ nastiňuje jeden z možných důvodů vysoké nezaměstnanosti učitel z brněnské školy.

Podobnou zkušenost má i Karel Dvořák, ředitel pražského Středního odborného učiliště Ohradní, který je zároveň i předsedou Sdružení učňovských zařízení: „Budeme tlačit na Hospodářskou komoru, aby vyjednala s firmami, že by absolventy přijaly třeba na rok za méně peněz. Byl by to takový nultý ročník zaměstnání, aby mladí získali potřebnou praxi.“

Velké podniky mají své školy

Kdo chce mít po studiu garantované pracovní místo, může si vybrat školu, kterou zřizuje přímo nějaký podnik. Takových ale v Česku bohužel mnoho není. Své učiliště má mladoboleslavská ŠKODA AUTO, Třinecké železárny mají jak učiliště, tak střední odbornou školu. „Zřídit učňák, vybavit dílny, to je nesmírně drahé, to si může dovolit jen ekonomicky silný podnik, který má byznys plán na několik let dopředu,“ vysvětluje Karel Dvořák a připomíná, jak to fungovalo kdysi, ještě před rokem 1989. Tehdy bylo obvyklé, že měly podniky svá učiliště, kam se chodilo na praxi.

I dnes mohou sice učni absolvovat praxi ve firmách, pravidlem to ale není a mnozí si praxi „odbudou“ ve školní dílně. „Rozdíl je, že tehdy byly technologie mnohem jednoduší a neměnily se tak často. Teď žádná technologie nevydrží ani deset let a člověk se musí několikrát za život učit novou. Ve školních dílnách ale nemůžete měnit vybavení každých pár let, to vám nikdo nezaplatí,“ připomíná viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr, která se snaží sladit požadavky firem s požadavky škol.

Hospodářská komora chce s novým ministrem školství, školami a firmami jednat o tom, aby se praxe opět vrátila do firem a podniků, což by pak žákům usnadnilo hledání práce. Mnozí z nich by totiž dost možná v podniku rovnou zůstali. Pokud by se mladí přesunuli do firem, kde by absolvovali povinnou praxi, uvolnily by se školní dílny. Ty by podle komory mohly začít využívat základní školy, z nichž zmizela pracovní výchova. To ale podle mnohých byla chyba, děti si totiž nemohou vyzkoušet, jaké to je pracovat rukama, přitom mnohé by řemeslo třeba bavilo. Navíc v posledních letech – v souvislosti s tím, že ani absolventi vysokých škol nemohou častokrát najít práci –, přestává platit, že delší studium automaticky znamená jistou pracovní pozici a větší výplatu.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články