Lidové noviny: Jak nalézt skutečnou míru inflace vzdělání

ilustrační foto. by clemsonunivlibrary (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme polemickou reakci Jiřího Zíky, ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), na komentář Ondřeje Šteffla, poukazující na to, že se zvýšil počet neúspěšných maturantů oproti loňskému roku a my nedokážeme v důsledku chybějících statistických dat určit příčinu. Text vyšel 3.6. v Lidových novinách. Komentář Ondřeje Šteffla, který vyšel v Lidových novinách pod názvem Státní pokusy na našich dětech, si můžete přečíst ZDE.

V Lidových novinách byl publikován článek Ondřeje Šteffla Státní pokusy na našich dětech (LN 23. 5.). Nemohu některé výroky a tvrzení uvedené v článku ponechat bez reakce.

Hned v úvodu se autor dopouští flagrantní výrokové chyby, když předkládá rozsáhlý přehled zvýšení neúspěšnosti. Neuvádí totiž základy pro prezentované procentní hodnoty. Je to jen nedůslednost, nebo záměrná manipulace? Vždyť tvrzení, že v matematice neuspělo 24 procent maturantů, bez upřesnění, z jakého základu se oněch 24 procent počítá, je zcela zavádějící. Ve skutečnosti jde o 24 procent z 30 procent maturantů, kteří si matematiku jako druhý povinný předmět zvolili, správně tedy cca 8,6 procenta. A stejně chybná interpretace je použita u všech předmětů druhé povinné zkoušky. 

Stejně tak autor bez udání celkového počtu maturujících uvádí, že test z češtiny letos nezvládlo o dva tisíce osm set dětí více než v minulém roce. Rozdíl v uváděné procentní neúspěšnosti je 3,8 procentního bodu. Z údajů uvedených v článku tedy vyplývá, že počet maturantů, z něhož autor ke svému závěru dospěl, je cca 73 700.

Přitom v letošním roce konalo zkoušku z českého jazyka a literatury v řádném termínu, pro nějž je procentní neúspěšnost vypočtena, jen 65 430 maturantů. Je tedy autor špatný matematik, nebo zdatný manipulátor? Autor článku je také přesvědčen (nebo se aspoň tak tváří), že většina žáků, kteří letos v didaktickém testu z češtiny neuspěli, by v minulém roce uspěla. Skutečně může prokázat, že se jedná o srovnatelnou skupinu žáků? 

Co ukazuje nárůst neúspěšnosti
V další části autor fabuluje a předkládá několik tvrzení, která ho nakonec dovedou, jak on píše, k šokujícímu zjištění, že ředitel centra otevřeně připouští, že maturita může být každý rok jiná. Už jen to, že svá tvrzení o nesrovnatelnosti testů zakládá na pouhém konstatování změny procentní neúspěšnosti, je z testologického hlediska pochybné. Autor článku zcela jistě ví, že procentní neúspěšnost sama o sobě nic o nesrovnatelnosti nevypovídá. Je to totiž podobné, jako kdybychom řekli, že v loňském roce si vybralo nepovinnou hodinu tělesné výchovy 36 procent žáků, z nichž 5 procent je menších než 150 cm, a v letošním roce 30 procent žáků, z nichž 3 procenta je menších než 150 cm, a usoudili, že se nám žáci zmenšují. U maturity se totiž mění nejen podíl maturantů na populačním ročníku, ale i podíl účasti jednotlivých oborů vzdělání na maturitním ročníku a významně se také mění podíl volby jednotlivých předmětů druhé povinné zkoušky. 

Dalším faktorem ovlivňujícím neúspěšnost, který lze nad veškerou pochybnost prokázat, je vliv kontrolní činnosti ČŠI. Podle tvrzení, a dovolím si nyní obecně manipulativní výraz většiny ředitelů, protože mi to skutečně většina těch, se kterými jsem mluvil, tvrdila, přicházejí ze základních škol žáci rok od roku hůře vybaveni vědomostmi a zejména pak pracovními návyky. I to může být příčinou meziroční změny neúspěšnosti. Co tedy nárůst neúspěšnosti skutečně ukazuje? 

Náklady na otevřené úlohy se vyplatí
Nikterak mě nepřekvapil autorův názor na otevřené úlohy. Že otevřené úlohy, v nichž si žák nevybírá z nabízených možností, ale musí prokázat produktivní dovednosti (ne vždy odpovídá pouze jedním nebo dvěma slovy), mnohem lépe ověřují vědomosti a lépe rozlišují, lze prokázat na širokém spektru dat výsledků z maturitní zkoušky a dalších evaluačních projektů. Že je tato metoda dražší? Ano, to je. A proto nijak nepřekvapí, že proti ní brojí společnosti, které deformují školství pasivním testováním s použitím testů tvořených pouze uzavřenými úlohami. Taková praxe totiž nevede k ničemu jinému než k nacvičování na testy. Žáci se neučí, jen trénují na testy. Navíc, pokud pak testy nejsou v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, nezbývá žákům nic jiného než si zaplatit doučování, pohříchu většinou u společností, které vlastní testování provádějí. Kdyby otevřené úlohy pomohly jen od této praxe, byla by jejich vyšší nákladovost opodstatněná. 

Do značné míry rozumím osobní motivaci autora k sepsání takového článku. Dovoluji si ale připomenout, že Cermat, na rozdíl od ostatních, je pod trvalou veřejnou kontrolou a jeho práce je v každém maturitním termínu kontrolována nezávislými expertními skupinami. Odvádějí tedy všichni tito lidé nekvalitní práci? 

Společná část maturitní zkoušky byla spuštěna v roce 2011. Cermat však více než 10 let shromažďuje a vyhodnocuje data z projektů, které monitorují kvalitu vzdělávání ve středních i základních školách. Považuji za velmi významné, že současnému ministrovi školství nejsou tyto výstupy lhostejné. Chce založit rozhodovací proces o dalším směřování vzdělávacího procesu i na jejich seriózních analýzách. Jedině tak lze totiž získat objektivní informace o skutečné míře inflace vzdělání. Nikoli z mediálního obrazu, který dnes vytváří relativně úzká skupina tzv. odborníků na školství.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

66 komentářů k "Lidové noviny: Jak nalézt skutečnou míru inflace vzdělání"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdenek

Možná by bylo dobré, kdyby se ředitel Cermatu zamyslel nad tím, zda nemohl pro zdar maturity z matematiky udělat něco navíc.
Člověk by si řekl, že při této úrovni neúspěšnosti zahrne Cermat školy metodickou pomocí, novými úlohami na procvičování apod. Opak je však pravdou. Dříve připravoval Cermat vždy v říjnu a březnu ilustrační testy z matematiky. Letos v říjnu použil test z loňského března a na jaře nepřipravil nic!!!

sam
sam
„Společná část maturitní zkoušky byla spuštěna v roce 2011. Cermat však více než 10 let shromažďuje a vyhodnocuje data z projektů, které monitorují kvalitu vzdělávání ve středních i základních školách. Považuji za velmi významné, že současnému ministrovi školství nejsou tyto výstupy lhostejné. Chce založit rozhodovací proces o dalším směřování vzdělávacího procesu i na jejich seriózních analýzách. Jedině tak lze totiž získat objektivní informace o skutečné míře inflace vzdělání. Nikoli z mediálního obrazu, který dnes vytváří relativně úzká skupina tzv. odborníků na školství.“ Nebo kdyby pan ředitel zveřejnil podrobná anonymní data (tedy bez identifikace studentů a škol) tak, aby se nad… Více »
vittta
vittta

Dlouhodobě nechápu ten tanec kolem maturit. Jedni kňučí tak, jiní onak…
Aby ten pláč nestál víc,jak celé ty maturity.
Nechce se mi věřit, že kňouralové kňourají zadarmo.
Kdyby alespoň kňourali potichu….

rodič
rodič
Vysvětlit meziroční skokový nárůst neúspěšnosti o procenta klesající připraveností dětí opouštějících zš a kontrolou čši je vskutku centrálně certifikovaný alibizmus. Úspěšnost a opodstatněnost existence Cermatu zdá se být determinována procentem neúspěšných maturantů a schopností ředitele jejich selhání racionalizovat. Zajímalo by mne, zda existuje kvóta neúspěšnosti či akceptovatelných ztrát, do které se tvůrci Cermat testů tak nějak snaží strefit. Co kdyby hypoteticky udělali maturitu všichni? Zvýšila by se náročnost příštích testů tak, aby 15-20% žáků zas neudělalo? Podle jakých kritérií se nastavuje obtížnost testů? Považuje Cermat nynější procento propadlíků za důkaz oprávněnosti své existence? Mise splněna, pár tisíc absolventů ve frontě… Více »
Martin Drnek
Martin Drnek
Pan Zíka Ondřeje Šteffla osočuje s manipulace a sám se jí občas dopouští, nebo je to možná neznalost. Např.: „A proto nijak nepřekvapí, že proti ní brojí společnosti, které deformují školství pasivním testováním s použitím testů tvořených pouze uzavřenými úlohami.“ Buď pan Zíka nezná konkurenci, nebo záměrně manipuluje. Scio samo využívá v mnohých svých testech otevřené úlohy, úlohy seřazovací, označovací apod. Znají je a využívají je stovky českých škol. Pan Zíka o nich asi neslyšel. Pan Zíka píše „Navíc, pokud pak testy nejsou v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ Prosím uveďte jaké testy od Scio nesplňují RVP. Najděte jednu jedinou… Více »
Perun
Perun

Pane Drnko,

původní ideové vize státní maturity najdete mj. zde: http://www.msmt.cz/file/8310_1_1/ a na třetím slajdu se dočtete: „Cílem maturity – učinit hodnocení na výstupu ze střední školy srovnatelným“ – nic o přijímání uchazečů ke studiu VŠ.
Dvojstupňová maturita, která mohla mít potenciál využitelný i pro přijímání, byla ministerskou komisí poslána k ledu, za halasné i tiché asistence pánů Šteffla, Botlíka, Hausenblase,Feřteka a dalších. Pláčete v tomto punktu na nesprávném hrobě.

sam
sam
Pane Perune zákony schvaluje Parlament, přenášíte odpovědnost na poradce či komise? Maturitu 2012 odrovnal Cermat, závěry komise byly jen logickým, důsledkem. Co maturita po 5 letech srovnala jednotným testem ? Že gymply jsou lepší než učňáky ? Za tu milou jardu geniální poznatek. Vysoké školy ji ignoruji. Vyšší úroveň maturity nebraly VŠ v roce 2011 a 2012 v úvahu, její dobrovolnost jen systém značně prodražovala. Co říkáte na hodnocení ministra školství ze dne 3.5.2015, že státní maturita je paskvil, tunel a šlendrián (volně řečeno, řekl to ještě tvrději), pronesené v TV Príma? Nepodílela se na tom i jedna asociace či… Více »
sam
sam

osočujete beru zpět, nahrazuji pojmenováváte.

Josef Soukal
Josef Soukal

O maturitě leckdo pronáší leccos, často bez znalosti věci, někdy dokonce se snahou manipulovat.
Už dlouho se marně snažím p. Štefflovi vysvětlit, co to je veřejná kontrola (oponentura) testů. Před časem mi doporučil, abych si testy koupil. Mně osobně se tento výraz (a jiné výrazy) jeho drzosti nedotýkají, ale štve mě, že mu vše prochází, aniž by se lidé, kteří rozhodují o přijímacím řízení vůbec zamysleli nad svou zodpovědností. Ono je to i tím, že nejde o jejich peníze – zaplatí to buď stát, nebo žáci (rodiče).

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

M. Drnek: Prosím uveďte jaké testy od Scio nesplňují RVP. Najděte jednu jedinou úlohu od Scio z ČJ nebo Mat, která RVP nesplňuje a publikujte ji. Nebo případně nelžete.

Ha, ha. A kde jsou VOLNĚ ty testy k mání?

Perun
Perun
Mistře Samvědě, podobná argumentace není než bohapustým právním pozitivismem, v němž litera zabíjí. Již v jedné diskusi zde jsem uvedl: „Nahlédneme-li sem: http://www.novamaturita.cz/tiskova-zprava-msmt-k-doporuceni-komise-pro-revizi-spolecne-casti-maturitni-zkousky-1404035860.html, dočteme se hned v úvodu: „Na základě doporučení pracovní skupiny pro revizi státních maturit je ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala připraven prosadit změny státní maturitní zkoušky pro období 2013 a 2014.“ a v závěru „Pokládám proto za logické a správné respektovat doporučení expertů z pracovní skupiny a děkuji jim,“ dodal ministr Fiala.“ Tedy shrnuto jako pro mentálně insuficientní – komise navrhla, ministr souhlasil, vypracoval návrh, parlament schválil. Je tak těžké pochopit tuto elementární kauzální řadu?“… Více »
sam
sam

Pane Perune
právě proto jsem Vám psal ve smyslu VAŠI logiky: někteří dnešní členové a bývalí předsedové Asociace se na státní maturitě podíleli a ve smyslu Vaši (ne moji) logiky za ní nesou odpovědnost. Vy to víte a je to snadno dohledatelné na internetu, kdo chce.

sam
sam

Pane Perune
já mentálně momentálně úplně dole, pochopil jsem správně Vaši logiku odpovědnosti:
Pan Feřtek a jemu podobní de facto v roce 2012 řídili školství, ministr, ministerstvo a Parlament byli jen nezodpovědní posunovači jejich návrhu a mávači rukou? Proboha, tedy ihned zrušme Parlament, ministerstvo – víte kolik se ušetří? To je na Nobelovku, když jste to takhle prokoukl a jistě své pravdě věříte.

Tak to jste mě fakt pobavil. :-)
Hezký víkend

Pavel Doležel
Pavel Doležel

Same, nejste náhodou Šnirch?

sam
sam

Náhodou ne. Proč?

Perun
Perun

Nechcete pochopit, Same, nechtějte. Je to Vaše právo. Pak je ale zbytečné s Vámi polemizovat, neboť nejste nic jiného než demagog.

sam
sam

Jiný názor než Váš je demagogie, pane Perune?

Václav Votruba
Václav Votruba

Same,
ještě jednou k perunovi:
http://www.ceskaskola.cz/2012/06/seznam-clenu-pracovni-skupiny-msmt-pro.html
Jestliže ministr na základě doporučení komise navrhl a parlament pod „tlakem veřejnosti a médií“ schválil, tak v podstatě máte pravdu – k čemu ministerstvo a parlament, když stačí „experti a komise“.

Mimochodem ve skupině byl i senátor Chládek a podepsal se pod něco, co pak jako ministr nahrazoval jiným návrhem.

sam
sam

Ať to z roviny absurdit vrátíme na nohy – odpovědnost nesou ministr, vláda, Parlament. Nikdy ne komise, poradci, experti, asistenti atd. Pan Perun si má právo myslet cokoliv jiného.

Se závěry komise 2012 jsem tehdy souhlasil. Minimálně ty státní maturity značně zlevnily, nic nezhoršily, nepatrně ji zlidštily.

Josef Soukal
Josef Soukal

No, hlavně se ty závěry vyhnuly zásadním problémům, resp. je pomohly zahrnout pod koberec. Proto jsme po třech letech tam, kde jsme. Takže s „nezhoršením“ je to úplně jinak.

Václav Votruba
Václav Votruba

S odpovědností souhlasím. Kde je ale dneska tehdejší parlament, ministr, … A kde jsou ti, co liberalizovali školství začátkem 90. let, a ti, co chystali státní maturitu koncem 90. let?

sam
sam

To už je jiná otázka – co po ministrech, vládách, poslancích zůstalo či zůstane. Ale tady už je naše přímá odpovědnost – co jsme si navolili, to jsme měli či máme. A po volbách – pišme jim, věcně je kritizujme v tisku. Nic jiného nelze dělat, nenechat je v klidu.
Pane Soukale, jistě maturity jak jsou dnes, vyřešeny nejsou, ale rok 2012 vyřešil aspoň ty největší úlety a zabránil jiným.
Pokud jsem sledoval rozhovory paní Valachové, tak mám naději, že se začne analyzovat, diskutovat a až pak měnit. Ne pálit ostrými od boku jako Dobeš či Chládek, každý den nějaký výstřel.

Josef Soukal
Josef Soukal

Same,

čekal jsem, že budete konkrétnější. Znovu opakuji, že to vidím opačně.

Perun
Perun
Sam(věd)e, Vaše poznámka stran názoru je opět demagogická. Nic takového jsem nikdy nikde netvrdil. Odmítáte uznat, že existují různé druhy odpovědnosti a bazírujete pouze na té právní – o tom jsem naopak už psal a pokládám dále za zbytečné nosit dříví do lesa. Demagogie nejhrubšího kalibru, jíž jste se dopustil, spočívá v tom, že já jsem ve svém příspěvku, na nějž jste reagoval, psal o asistenci, ne o odpovědnosti. Snad Vám nemusím vysvětlovat sémantický rozdíl mezi těmito dvěma slovy. Stejně tak je to s Vašimi vývody směrem k ASČ v rámci mé údajné logiky. „Co říkáte na hodnocení ministra školství… Více »
sam
sam

V roce 2012 byly například zrušeny státní maturity z ITE (to by byla teprve sranda při stávajícím vybavení škol) a dalších předmětů.
Myslím, že netřeba dosáhnout shody se všemi ve všem, vím, že budeme mít odlišné názory na spoustu věcí, někdy se shodneme, pane Soukale.

sam
sam

Slovo osočujete jsme vzal hned tehdy zpět, bez vyzvání, bylo hloupé. Odlétlo a ne Eduinu již nejde editovat.
Zbytek neměním.

„Komise navrhla, ministr souhlasil, vypracoval návrh, parlament schválil. Kdyby komise nenavrhla zrušení dvou úrovní, centrálního hodnocení PP z ČJL a další, ministr by nenechal vypracovat návrh a parlament by nic neschvaloval. Příčina – následek.“
To je typicky úlet v logickém myšlení, implikace a negace implikace, doučte se to za domácí úkol, pane P(avěde)erune, abych navázal na Vaše vtipné oslovování (bez ironie, baví mě).
To je asi vše, co si k tomu můžeme říci, více bych to nerozmazával, ke shodě stejně nedojdeme.

Josef Soukal
Josef Soukal

Tuším že pan Votruba zde publikoval ohlasy na složení komise. Už její složení předurčovalo závěry.

sam
sam
Pane Soukale, četl jsem zajímavý článek pana Kostečky v UN (květen) z ASČ. Psal mj. jak centrální hodnotitelé za velké náklady (školení, ubytování,…) vyškoleni v roce 2011-2012 ztratili již v roce 2014 objektivně schopnosti písemky hodnotit a pan Kostečka požaduje po státu finanční prostředky na jejich novou rekalibraci v případě nového centrálního hodnocení maturitních písemek. Přiznám se, že jsem se hodně podivil. Taky psal, že řada češtinářů po desetiletí zanedbává jazyk a sloh a centrální hodnocení maturitních písemek bude vhodným tlakem pro jejich nápravu. A já si myslel, že maturity jsou jen pro certifikační hodnocení studentů. Furt se něco děje… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
Same, vy se vůbec hodně divíte samozřejmostem. Kalibrace je permanentní proces, jako každá praxe. Původní sbor hodnotitelů byl vyškolen za evropské peníze, tato investice byla do značné míry promrhána. Je to jeden z důsledků práce komise, kterou si tak pochvalujete; ještě horší ovšem je, že jsme se – aby se neprovalilo, že většina maturantů není schopna se skutečně kvalitně písemně vyjádřit – zbavili možnosti získat přesná data; byl by to důležitý „vedlejší produkt“ pořízený zcela zdarma. Náklady na udržování kalibrační úrovně jsou samozřejmě mnohem nižší než vstupní investice. To, že zavedení nové maturity znamenalo doslova revoluci ve výuce předmětu, mj.… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal

Ještě podotýkám, že jsem nebyl centrálním hodnotitelem a nehodlám se jím stát.

Martin Krynický

Ve vstupním matematickém testu (stejné zadání) na dvou gymnáziích klesl průměrný výsledek z roku 2009 do roku 2011 (dohromady v obou případech více než 120 studentů) o více než 10 %. Jak bylo zmíněno, zadání bylo stejné, podmínky naprosto srovnatelné. Data z roku 2010 bohužel nejsou. Jde o maturanty z let 2013 a 2015. Výsledky testování části těchto studentů v průběhu studia ukazují, že rozdíl z počátku se místo zacelování spíše zvětšoval. Z tohoto pohledu je nárůst neúspěšných maturantů překvapivě malý.

sam
sam

Pane Krynický
a říká to něco o studentech (jejich schopnostech), o výuce matematiky na ZŠ, o výuce matematiky na SŠ (učitelé se nemění), o poklesu motivace studentů nebo o všem uvedeném a dalším neuvedeném?
Mám totiž stejné poznatky.
To je důsledek chybějící analýzy dat výsledku maturit, nulová zpětná vazba z maturit, zatajování dat z maturit,….
Nevíme nic, vidíme to, ale můžeme si leda domýšlet…

sam
sam
Pane Soukale naštěstí matiku neopravují učitelé matiky, to bychom museli kalibrovat a poté pravidelně rekalibrovat i je. Díky moudrosti státu, který nám to nedovolí, ušetříme. Takže nám už zbývá kalibrovat a poté průběžně rekalibrovat učitelé angličtiny, němčiny,češtiny pro ústní zkoušky. Nebo tam kalibrace nutná není, když u písemek je? Sám často píšete, jak někteří špatně literaturu učí a poté zkouší. Člověk by netušil, že bez nákladných školení z peněz EU (roky 2011-2012) bychom ani neopravili maturitu. A přesto bylo tolik soudních sporů a následně změn hodnocení v roce 2012 (já vím, řeknete pár desítek či stovek písemek je z hlediska… Více »
sam
sam

Pane Soukale
jak probíhaly maturity a hodnocení jednotných celostátních písemek v 70. a 80. letech, kdy jsem studoval já a opravovali učitelé škol? Tehdy taky probíhaly kalibrace a rekalibrace? Nebo se učitelům věřilo? Bylo to dobře či špatně?

Jsem dostal a vlastním nekalibrované maturitní vysvědčení – je vůbec plnohodnotné?

Jestli my z té centralizace a potřeby neustále něco přesně srovnávat u tak subjektivní věci, jako je hodnocení 4 leté práce studenta, tak trochu neujíždíme.

Promiňte, že uvažují tak jednoduše a divím se samozřejmostem, jak jste správně poznamenal.

Václav Votruba
Václav Votruba

Ale, ale, ale. Matematiku opravují učitelé matematiky a jiní, kteří se před pěti lety kalibrovali. Také jsem to vyzkoušel, jen jsem byl nad hranicí tolerance.

sam
sam

Pane Votrubo,
to jste mě uklidnil, akorát u úlohy 22 jim letos ta kalibrace asi prošla.
A co ty 70. a 80 léta – jak to bylo s kalibracemi maturitních písemek?

sam
sam

Bylo myšleno učitelé matematiky na středních školách, ne ti centrální hodnotitelé matematiky.

Václav Votruba
Václav Votruba

Jednotná škola měla jednotné výklady. Zadání byla centrální, hodnocení v podstatě také. V té době jsem byl na ZŠ/SŠ, tudíž z druhé strany „barikády“ to neznám.

Myslíte, že centrální hodnotitelé čehokoliv nemohou být učitelé na středních školách? Jsou. Jen jsou to ti, kteří prošli akreditací. Ne mají důvěru, nebo něco jiného. Prostě se přihlásili, byli otestováni a uspěli. Nevím, co na tom vadí. Jako testeru ECDL mi to přijde v pořádku – srovnatelná zkouška, srovnatelné podmínky, srovnatelné hodnocení. A mimochodem v 70. a 80. letech se se státem soudil málokdo, viz Pavel Wonka. Tudíž odvolání bylo velmi obtížné.

sam
sam
Tak gympl a třeba průmka, zdravka, ekonomka nebyly jednotné školy. Tak jako nejsou dnes gympl a učňák a přesto dělají stejnou maturitu. Byly centrální jen písemky (ČJ a RJ), zadaly se rozhlasem, písemky opravovali učitelé školy, ústní maturity byly školní. V čem jsme dnešní systém maturit vylepšili oproti tomu, že stojí stamiliony ročně, jsou 10x náročnější na papíry, kalibrujeme se a akreditujeme (učitel, který vystudoval pajdák není kalibrován pro hodnocení slohu jak píše pan Kostečka?). V čem maturity 2015 pokročily proti maturitám 1980? Info nemáme žádné krom počtu propadlých a to, že na gymplu jsou lepší výsledky než na učňáku.… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
„…jenže za každou písemkou je jeden mladý člověk – ono vlastně jestli o toho člověka v tomto procesu vůbec ještě jde. Myslím si, že už ne.“ Jistěže jde, ale jde také o ty lidi, které pak může zprznit, či dorazit svojí chirurgickou, stavitelskou, či jinou „odborností“. Tady v tom českém mediálním prostoru se pořád nějak zanedbává, že těm lidem se vykonáním nějaké zkoušky otevírají možnosti a stát za to nese odpovědnost. Na jednu stranu bychom chtěli (tedy my ne, spíše eduíni a jejich myšlenkový pelech) vzdělávání s ohledem na jednotlivce, pokud možno bez srovnávání a nejlépe i testování jakýchkoliv dovedností… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
„jak probíhaly maturity a hodnocení jednotných celostátních písemek v 70. a 80. letech, kdy jsem studoval já a opravovali učitelé škol? Tehdy taky probíhaly kalibrace a rekalibrace? Nebo se učitelům věřilo? Bylo to dobře či špatně? Jsem dostal a vlastním nekalibrované maturitní vysvědčení – je vůbec plnohodnotné?“ Vaše vysvědčení odpovídá své době. Úroveň studentů byla daleko vyšší, protože jich bylo mnohem méně než dnes; dnešní problémy de facto neexistovaly. O kalibraci nikdo neuvažoval, řešily se jiné problémy a pseudoproblémy, učitelům se věřilo či nevěřilo podle potřeby – když se zavelelo shora, odmaturovalo se v pohodě. Nebylo to asi tak často.… Více »
vittta
vittta

Čím více hlupáků obsadí řídící místa, tím větší hlouposti se budou vymýšlet.
To je stará vesta.
Hlupáci také lépe podléhají autoenzuře, a autocenzura je živná půda pro neziskovky a EDUiny.
Když někdo tvrdí sebevětší blbost, hlupáci raději kývají, než aby přiznali,že jsou hlupáci.(což by se poznalo i bez přiznání při argumentaci, proto také žádná není, jen nějakým neznámým způsobem přijaté teze)
Existuje o tom taková pohádka, Císařovy nové šaty!

sam
sam

Pane Doležele,
tím, že srovnávám stejnou maturitou z matiky gympláka, který jde studovat třeba medinu, s člověkem, který vystuduje s maturitou třeba kadeřnictví, se budou lépe operovat ledviny? A kdybych to neudělal, spíše by se pitvalo?
Můžete psát vysokoškolskou učebnici demagogie, pokud jste dosud nenapsal..

To, že i ta kadeřnice de jure může jít na medinu, neznamená, že ji tam vezmou, když vezmou, neznamená, že dostuduje a když dostuduje, předpokládám bude umět operovat.
Ale to maturita z matiky nezměří.

sam
sam

Pane Soukale,
souhlasím s Vašim posledním příspěvkem.

Ale zbývá mi otázka – co získám tím, že poměřuji stejnou maturitou třeba z matiky gympláka, který chce studovat medinu, průmkaře, který jde na techniku, a kadeřnici s maturitou, nic dalšího studovat nechce, a chce dělat na živnost kadeřnici.
Nemluvím o češtině a dokonce ani ne o angličtině, tam tu logiku vidím.

Co jsme vyřešili tou státní maturitou v tomto případě?

sam
sam
Pane Doležele když už mě citujete, vemte celý kontext – ne jen druhou polovinu, která navazuje na první polovinu. Říká se tomu manipulace. Původní změní: „Člověk by netušil, že bez nákladných školení z peněz EU (roky 2011-2012) bychom ani neopravili maturitu. A přesto bylo tolik soudních sporů a následně změn hodnocení v roce 2012 (já vím, řeknete pár desítek či stovek písemek z češtiny je z hlediska procent zanedbatelné a máte pravdu), jenže za každou písemkou je jeden mladý člověk – ono vlastně jestli o toho člověka v tomto procesu vůbec ještě jde. Myslím si, že už ne.“ Vaše citace… Více »
Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký

Neutuchající mediální řež kolem maturit svědčí o tom, že deset let příprav tzv. státní maturity bylo promrháno. Jako daňového poplatníka mě štve, že tato taškařice už stála více než miliardu korun, které vyletěly komínem. Jednou se maturuje z matematiky, pak zase ne, jednoúrovňově, dvouúrovňově, výsledkem je objevné zjištění, že studenti gymnázií uspívají lépe než studenti nástaveb (to bych autorům řekl za pár stovek tisíc předem a stát by ušetřil). Co se stalo na základě výsledků těch pár ročníků státních maturit, které proběhly? Vůbec, ale vůbec nic. Experimentování na mladých lidech je ještě ta slušná verze pojmenování.

Josef Soukal
Josef Soukal

Už jsme se shodli, že kadeřnice by měla mít možnost absolvovat SŠ výstupem nižší úrovně.
Co se týče povinné maturity z matematiky, nemám vyhraněný názor.

sam
sam

Souhlas pane Soukale, jsme dlouho ve shodě, 2 maturity.
Že nemáte vyhraněný názor na matematiku, tomu rozumím.

Jsme ale ochotni jako učitelé, když se shodneme, bojovat za „vysokoškolskou maturitu“ a „středoškolskou maturitu“ ? Psát poslancům, publikovat články, psát na ministerstvo nebo budeme jen pasivně čekat, ať si to studenti vybojuji sami?

Na jednotnou matematiku (i volitelnou jako je dnes) napříč všemi SŠ mám názor vyjádřený jedním slovem: BLBOST.

vittta
vittta

Studenti vybojují sami.
Ti je pěkný žvást, Same, studenti sami ještě nikdy nic nevybojovali.
Vždy byli pouze užitečnými idioty zájmů někoho jiného.
Nic proti studentům, samozřejmě, ale tak to prostě na světě chodí, staří manipulují mladými a mladí je pak za odměnu pošlou do starobinců, a sami manipulují mladé.

sam
sam

Cynik by řekl, že i 17. listopadu 1989 byli studenti užitečnými idioty a ze svého úhlu pohledu má bezpochyby pravdu.

Ale taky se na to dá dívat tak, že můžeme obdivovat čas od času odvahu mladých lidí a chuť něco změnit a to bez kalkulace, co z toho budu mít (např. Opletal, Palach, Palachův týden 1989, 17. listopad 1989,….).

Každý si může vybrat svůj úhel pohledu….

wpDiscuz