Lidové noviny: Jeden test neukáže, jestli žák dokončí školu

by Melanie Holtsman (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Přinášíme rozhovor Radky Kvačkové s ředitelem Cermatu Jiřím Zíkou, který vyšel 28.4. pod názvem Dětem chybí obyčejná soudnost v Lidových novinách. Tématem jsou přijímací zkoušky na SŠ a maturity. Jiří Zíka se v rozhovoru mimo jiné vymezuje proti tomu, aby byla stanovena jednotná hranice úspěšnosti v přijímacích zkouškách na SŠ. Pravomoc má zůstat řediteli.

Jedno číslo neřekne o škole zdaleka všechno, stejně tak jako jeden test neukáže, jestli žák střední školu úspěšně dokončí. Proto jsem osobně proti stanovení hranice úspěšnosti shora. (…) Na řediteli pak je, aby zveřejnil například toto: Měl jsem možnost přijmout šedesát žáků, poslední, kterého jsem přijal, uspěl v jednotném testu na 59 procent. Vedle něj ale může být jiný ředitel, který oznámí: Rozhodl jsem se přijmout jenom žáky s úspěšností nad 70 procent, a proto budeme mít jen jednu třídu s třiceti žáky,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka.

Zjistili jste, co dětem nejde? 

Na podrobnější analýzu máme čas skoro do poloviny června, ale už dnes mohu říct, že jim nejde geometrie a procenta. Chybí taky obyčejná soudnost. V jednom testu měli uchazeči vypočítat cenu večeře. Někomu vyšlo kupříkladu čtrnáct korun, někomu čtrnáct milionů, a žádnému z nich to nepřišlo divné. 

Byli žáci úspěšnější v češtině, nebo v matematice? 

V češtině. Testy z češtiny zvládli průměrně na 58 procent, testy z matematiky na 45 procent. 

Vypořádali se s úlohami lépe žáci devátých tříd, kteří se hlásí na čtyřleté studijní obory, nebo ti mladší z pátých a sedmých tříd, kteří se hlásí na osmiletá a šestiletá gymnázia? 

U matematiky jsme zaznamenali významně vyšší úspěšnost u mladších, u češtiny naopak. 

U matematiky se to zdá logické. Na druhém stupni už je dosti náročná. Zajímavá je ale menší úspěšnost mladších žáků v češtině. Není to i tím, že některé výchozí texty jsou jejich věku neúměrně těžké? Termíny jako „zemský rabín, 400 rýnských“ nebo „v domě nebyla ani vindra“ nejspíš většina vůbec nezná. 

Odpověď na takové otázky vyžaduje důkladnější analýzu a na té pracujeme. Možná se ukáže, že text je opravdu moc složitý, možná je těžký adekvátně tomu, co by děti, které se hlásí na gymnázium, měly umět. Fakt je, že dnešní mladá generace není schopná dobře porozumět delšímu textu, než je SMS. 

Děti, které jsou ve stresu, by možná mohly znervóznit už ty poměrně dlouhé a podrobné návody, jak test vyplnit a čeho všeho se vyvarovat. 

I to se jistě může stát, ale rozumět čtenému textu je pro toho, kdo chce studovat, nezbytnou samozřejmostí. 

Bylo hodně dětí, které neuspěly vůbec? 

Někteří uchazeči nepokořili ani minimální doporučenou hranici pro přijetí. Z padesáti možných bodů tak získali méně než 20 bodů v češtině a méně než deset v matematice. V případě češtiny byl největší podíl dětí pod touto hranicí mezi uchazeči o studium na osmiletých gymnáziích. Dvacet bodů nezískalo 16,7 procenta z nich. U matematiky pomyslnou laťku nepřeskočilo nejvíce žáků devátých tříd, 14,8 procenta. 

Přitom nevíme, jak by to dopadlo, kdyby se k testování přihlásily všechny střední školy. Je možné, že se některé nehlásily třeba jen proto, aby nevyšlo najevo, že berou i děti s podprůměrnými výsledky? 

Není to vyloučeno. Některé kraje měly a mají snahu sestavovat žebříčky. To je ale špatně. Jedno číslo neřekne o škole zdaleka všechno, stejně tak jako jeden test neukáže, jestli žák střední školu úspěšně dokončí. Proto jsem osobně proti stanovení hranice úspěšnosti shora. Z hlediska ředitele školy nebo z hlediska rodičů, to totiž nemusí být relevantní. Tím ale neříkám, že testy jsou k ničemu. Naopak. Pokud jsou všude stejné, srovnatelné, centrálně zadávané a kvalitní, mají schopnost populaci celkem přehledně rozřadit, vytvořit jakýsi její obraz. Na řediteli pak je, aby zveřejnil například toto: Měl jsem možnost přijmout šedesát žáků, poslední, kterého jsem přijal, uspěl v jednotném testu na 59 procent. Vedle něj ale může být jiný ředitel, který oznámí: Rozhodl jsem se přijmout jenom žáky s úspěšností nad 70 procent, a proto budeme mít jen jednu třídu s třiceti žáky. Podle takové informace se lze bezesporu orientovat. 

Jak se pozná, že jsou tyto rozřazovací testy kvalitní? 

Podle toho, jestli dokáží dobře rozřadit populaci na škále od nuly do sta procent. Pokud by byl test postaven tak, že nebudou žádní žáci, kteří dosáhnou pod deset bodů a žádní, kteří dosáhli maximum, pak je špatný. 

Takže testy jsou o to lepší, čímvíce se jejich výsledky podobají takzvané Gaussově křivce rozdělení pravděpodobnosti? 

Ano. Jednou z podmínek je ovšem dostatečně velký vzorek testovaných. Ten ale v případě například žáků devátých tříd je. 

A podobají se výsledky právě skončených testů této Gaussově křivce? 

Podobají. Přesto si lze všimnout určitého rozdílu mezi výsledkyzmatematiky a z češtiny. Křivka zobrazující výsledky z matematiky ukazuje vyšší citlivost rozlišení v pásmu těch nejslabších a nejlepších. Možná je rozdíl způsobený tím, že čeština je mateřský jazyk a do určitémíry jej zvládá každý. Matematika není z tohoto pohledu stejná, proto je tam pestřejší škála těch nejslabších a nejsilnějších. Druhým důvodem je výrazně vyšší podíl otevřených úloh v matematickém testu, tedy těch, kde nejsou nabízené už hotové odpovědi k zaškrtnutí té správné. 

Teď se mluví o tom, že by se na maturitní obory sice musely dělat přijímací zkoušky povinně, ale že by nemusely být zadávané jednotně. Někdo by si mohl vzít testy od vás, někdo třeba vlastní nebo od Scia. Co tomu říkáte? 

Jestliže chceme srovnatelnost, musejí je dělat všichni stejné. Je jedno od koho, ale všichni stejné. 

Co dělá takzvaná validační komise, na jejíž zasedání jste čekali, než jste vyhlásili výsledky oficiálně? 

Posuzuje. Existuje program, který identifikuje podezřelé úlohy například podle toho, že je vyřešilo příliš mnoho nebo příliš málo žáků. Validační komise výsledky analýz posoudí a rozhodne o tom, jestli je třeba vyřadit úlohu třeba jen proto, že ji vyřešilo příliš mnoho dětí. Letos byly všechny úlohy validní. 

Čím se státní testy liší od testů soukromé společnosti Scio? 

Hlavně tím, že v našich testech využíváme otevřené úlohy. 

Vy připravujete i jednotné maturity. Loni propadla skoro čtvrtina maturantů z matematiky… 

Pozor, čtvrtina z těch, kteří matematiku dělali, kdybychom to počítali z celého ročníku, bylo by to sedm až osm procent. V tom se často chybuje. 

Na druhé straně to dělali ti, kdo se na matematiku cítili. 

Nebo ti, co se necítili na jazyk. 

Matematika je pořád volitelná. Zvolilo si ji letos méně studentů než loni? 

Ano, úbytek dělá šest procent. Letos se na matematiku hlásí méně než 30 procent maturantů. 

Bude méně náročná? 

Nikoliv, úlohy budou srovnatelné s loňskem, dělají je stejní lidé. 

Mění se letos na maturitě něco? 

Mění se hodnocení z českého jazyka. V didaktickém testu budou úzce otevřené úlohy, tedy takové, kde musí maturant odpověď napsat a ne jen zaškrtnout políčko. Ústní zkouška z češtiny bude mít podrobnější metodiku hodnocení. Nezměnila se struktura ověřovaných dovedností, ale zjemnilo se měřítko. Loni bylo maximum devět bodů, teď 28. Dolní hranice byla čtyři body, letos to bude 13. 

Hodně se mluví o tom, že by se mělo vrátit centrální hodnocení písemné práce z češtiny, tedy slohu. V jakém stadiu je rozhodování? 

Je to napsané v návrhu zákona, který se bude projednávat. Ten počítá s návratem centrálního hodnocení od roku 2017. 

Třeba to neprojde. 

Možné to je, ale považoval bych to za krok zpět. Dva roky za sebou jsme si na relevantním vzorku přehodnotili více než devět set prací centrálními hodnotiteli. Rozdíl je velký. Zejména v tradičně slabších oborech vzdělání je benevolence školních hodnotitelů nepřiměřeně vysoká. Na rozdíl od hodnotitelů v gymnaziálních oborech, kde se hodnocení s centrálními hodnotiteli dost shoduje. To není spravedlivé. Centrálně zadávaná společná část maturitní zkoušky, která má představovat jakousi nepodkročitelnou laťku z pohledu státu, musí splňovat především kritérium srovnatelnosti podmínek. 

Na druhé straně učitel své studenty zná a ví, jak se projevují dlouhodobě… 

Nemůžeme ale říct, že by byl nezávislý. 

Kdy se budou přijímačky a maturita dělat elektronicky? 

To není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Pokud se bude učit všechno digitálně a všichni budou mít srovnatelné dovednosti ovládání digitálních médií, pak ano, ale pokud ne, mělo by takové testování diskriminační charakter. Vezměte například konstrukci trojúhelníku. Který z žáků umí užívat program na kreslení? Jedno procento? Kdo umí psát rovnice na počítači pomocí editoru? Dále by digitalizace znamenala, že u certifikačních zkoušek bychom museli připustit více variant testů, protože školy nemají dost počítačů, aby k nim mohli sednout všichni maturanti najednou. A je tu i další věc: jakmile připustíme více variant, může nás kdokoli napadnout, že nebyly dokonale stejně náročné, tedy že podmínky nebyly pro všechny srovnatelné. A kdo bude tou autoritou, která v rámci odvolání řekne, že podmínky byly stejné? Soud? 

Nechtěla bych ale být v roli těch, kdo čtou slohy a musejí luštit rukou psané písmo. 

To je jistě pravda. Já jsem ale příznivcem postupně zaváděných změn. 

Co se změní, pokud bude matematika povinná? Budou testy z matematiky jiné? 

Nebudou. Pokud se ale nezmění způsob výuky, lze očekávat vyšší neúspěšnost. Proto by rozhodnutí mělo padnout před prvním ročníkem, aby mladí lidé věděli, že jdou na školu, kde bude povinná matematika za čtyři roky. 

Ona nemá být všude, nebo skoro všude? 

Existuje záměr, že školy, které mají v průběhu studia deset hodin matematiky, tedy průměrně dvě a půl hodiny týdně každý rok, by měly mít maturitu z matematiky povinnou. 

V tom případě budou některé obory asi hodiny v rámci možností ubírat… 

Hranice je vázána na rámcové vzdělávací programy, tedy takzvané RVP. Součástí přípravy podmínek pro povinnou zkouškuzmatematiky je i záměr navýšit napříště u některých oborů hodinové dotace na onu minimální hranici. Jedná se o školy, které mají dnes méně hodin, ale zároveň mají matematiku jako přirozenou součást svého zaměření, případně kvalitní matematický aparát nezbytně potřebují pro předměty odborného zaměření. Mimo maturitu z matematiky by pak nejspíš zůstaly jen zdravotní školy, uměleckéamožná ještě několik málo dalších. 

Jiří Zíka  Vystudoval Mechanizační fakultu Vysoké školy zemědělské a poté deset let vyučoval na pozici odborného asistenta teoretickou mechaniku a termodynamiku. * Po roce 1989 působil v privátním sektoru jako předseda představenstva a finanční ředitel. * V Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání je od roku 2008. Před třemi lety byl po odchodu tehdejšího ředitele Zeleného pověřen řízením Centra a od prosince 2012 je ředitelem této státní příspěvkové organizace.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Lidové noviny: Jeden test neukáže, jestli žák dokončí školu"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 1 month ago

Někdy se někdo domníval, že něco tak obtížně předvídatelného je možné predikovat na základě jednoho testu?

vittta
vittta
1 year 1 month ago

Hnus, prostě hnus. Pan Zíka zjevně nic neví o nových trendech v inkluzi školství a nových metodikách zjišťování IQ.
Operuje nějakou předpotopní Gaussovou křivkou.
Gaussova křivka je selektivní a segregační zločin.
Není chytrých nebo hloupých dětí, jde jen o správnou metodiku měření, v případě jakýchkoliv zkoušek pak hodnocení.
Pak i relativně slabší žák může v textu v pohodě uspět na plný počet bodů.
….testy z matematiky – úspěch 45%.
Ti si také neví s ničím rady, jak se pak zvedne počet VŠ vzdělaných občanů?

Ivo Spaleny
9 months 23 days ago
Inkluze ve školství – zvyšuje sociální dovednosti a šanci na dokončení základního vzdělání pro žáky s mírným postižením, u těžkého mentálního postižení je jím ohrožena i základní gramotnost žáka Nové metodiky zjišťování IQ – Ano, vyskytly se výzkumy upravující například výsledky podle jmen. Pokud jsou ovšem použité metody seriózní, dávají výsledky velmi blízké těm starým. Gaussova křivka – popisuje přirozenost lidských vlastností tíhnout k průměru ve skupině. Její zločin při popisu IQ je asi stejný, jako při popisu velikosti nohy. Segregační charakter Gaussovy křivky IQ – zde se kombinuje mnoho jevů. Komplikovaná struktura dnešní civilizace, kastované podle vzdělání, postavení a… Více »
wpDiscuz