Lidové noviny: Kdo už se těšil, musí ještě počkat

13. 6. 2018
EDUin
Screenshot_3-1

Publikujeme rozhovor Radky Kvačkové s Kateřinou Valachovou o chystané změně financování regionálního školství. Nové financování regionálního školství nejspíš nenaběhne tak rychle, jak se původně předpokládalo. V čem spočívají změny a proč se objevují snahy je odložit? Rozhovor vyšel 12. 6. v příloze Akademie Lidových novin.

V těchto dnech měli ředitelé mateřských, základních a středních škol pomalu začít rozmýšlet, kolik učitelů budou zaměstnávat v příštím školním roce, během něhož má naběhnout nový způsob financování. Jenže není vyloučeno, že nic nenaběhne. Aspoň tolik jsme pochopili, když náměstek ministra školství Václav Pícl odložil smluvený rozhovor na dané téma na neurčito. Vypadá to, že jsou proti spuštění nových pravidel výhrady. Proč? A nejsou náhodou namístě? Na tyto otázky nakonec odpovídala poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, která ještě jako ministryně školství reformu regionálního školství loni prosadila do zákona.

Nová pravidla jsou ještě vaše dítě. Měla začít platit v lednu 2019. Je pravda, že existují snahy to odložit? 

Já pokládám tyhle kejkle ve sněmovně, to načítání různých pozměňovacích návrhů, za nebezpečné. Jde zejména o snahy Václava Klause mladšího a ODS. Podle mne je to pokus o atentát na naše školy. Protože nový způsob financování je potřeba.

Skutečně je? 

Jistě. Je nutné zajistit, aby žáci i učitelé dostávali od státu stejnou finanční podporu ze státního rozpočtu, ať jsou v kterémkoli kraji republiky.

Oni dnes nedostávají? Vždyť školy jsou financovány podle počtu vzdělávaných. 

Ty peníze se ale posílají krajům, které je přerozdělují. A dnes v platovém ohodnocení učitelů postupují jednotlivé kraje odlišně. Krajové rozdíly v platovém ohodnocení jsou vyčísleny zhruba částkou pět miliard.

Jaký je důvod k tak odlišnému postupu? 

Kraje dostávají peníze na celé regionální školství, tedy mateřské, základní i střední školy. A může se stát, že při směrování financí trochu preferují školy střední, jejichž jsou zřizovateli. (Zřizovateli mateřských a základních škol jsou většinou obce – pozn. red.)

Takže se může stát, že na žáka v jedné základní škole v jednom kraji vyjde padesát tisíc na rok a v jiném kraji pětadvacet? 

De facto může.

Na nový způsob financování se mnozí ředitelé těší, protože doufají, že si jejich škola polepší. Ostatně ta reforma má přijít na deset až jedenáct miliard. Můžete vysvětlit, proč bude tak finančně náročná? 

Abychom zaplatili školám to, co po nich požadujeme, jinak řečeno to, co přikazují rámcové vzdělávací programy. Nelze se pořád tvářit, že školy všechno nějak zvládnou, že stačí zkrácené úvazky nebo že učitelky v mateřských školách vydrží až do večera, než přijde poslední rodič, prostě jen ze zodpovědnosti. Ale k těm jedenácti miliardám: z nich pět miliard představuje jenom jakýsi bezpečný polštář, který by se podle mého názoru musel do školství poslat, i kdyby se nové financování o pár měsíců posunulo. Například na to, aby bylo možné všude dělit hodiny, které se dělit mají.

Pořád ale není úplně jasné, proč musí financování podle odučených hodin stát o tolik víc než financování podle počtu žáků. 

Aby ředitelé to, co potřebují ke kvalitní výuce, opravdu dostali. A aby to dostali předvídatelně. Ono financování podle počtu žáků vypadá na první pohled jako ohromně spravedlivé, protože si každý představí, že každý žák dostane na vzdělávání stejnou částku, a čím je škola lepší, tím víc žáků přitáhne. Jenomže takhle to v praxi nefunguje.

V režimu „kolik žáků, tolik peněz“ tedy ředitelé tu jistotu nemají? 

Právě že ne. Vy se jako ředitel školy dozvíte, kolik máte k dispozici peněz, až v dubnu. A dopředu přesně nevíte, kolik dětí vám v září nastoupí nebo kolik vám jich odejde. Když nastoupí méně žáků nebo víc odejde, najednou vám vypadávají třeba půlúvazky nebo i celé úvazky učitelů.

Takže napříště by měly školám chodit peníze nikoliv podle počtu žáků, ale podle potřeb školy… 

Ano. Taky by se ovšem dalo říct podle skutečných výkonů. Aby bylo ze strany státu zaplaceno, co je objednáno. Teď kraje nemusejí zohledňovat, kolik učitelů potřebuje škola k tomu, aby odučila, co je třeba, a zajistila provoz a administrativu.

Nemůže ale dojít k jiné deformaci, třeba že hodina výuky ve třídě s pěti dětmi bude zaplacena stejně jako hodina ve třídě s dvaceti žáky? 

S pěti ne, ta spodní hranice malotřídních škol je, myslím, osm. Ony fungují ve speciálním režimu. Některé školy mají ale už teď žáků pod limit, a přesto fungují. Ovšem s podmínkou, že finance dorovnává obec, která si prostě přeje školu udržet.

Měly by na novém způsobu financování vydělat spíš malé, nebo spíš velké školy? 

Vzhledem k tomu, že nás to bude stát podle rozpočtové strategie státu, která už je schválená, jedenáct miliard, by na tom měly vydělat všechny. Přesněji všechny, které se potýkají s tím, že teď nemají zaplacený dostatečný počet úvazků, aby naplnily rámcové vzdělávací programy. Kromě toho budou mít všechny školy bez ohledu na velikost možnost dělit třídy například na cizí jazyky, matematiku nebo informační technologie.

Copak teď hodiny dělit nemohou? 

Mohou, pokud má škola ředitele, který si nějakým způsobem poradil se stávajícími financemi. Napříště si budou moci ředitelé spočítat dopředu, jakou sumu budou mít k dispozici. Na základě změny školského zákona, jak byla schválena v minulém funkčním období sněmovny, totiž kraje dostanou peníze na školy už takzvaně omašličkované, aby opravdu doputovaly tam, kam mají. My teď máme přecpané mateřské školy, a ačkoliv na tři roky posíláme víc a víc, tak – světe, div se – pořád není boha, který by zajistil, aby k nim ty peníze skutečně doputovaly.

Budou ředitelé v novém režimu vůbec nějak motivováni, aby vzdělávali více žáků nebo aby se k nim víc žáků hlásilo třeba proto, že má škola dobrou pověst? 

Počty žáků se samozřejmě berou v úvahu. I velikost tříd. Za optimální se považuje třída s dvaceti čtyřmi žáky.

Nebude to mít za následek méně přijatých třeba na ta tolik žádaná pražská gymnázia? Zatím berou většinou po třiceti studentech na třídu. Proč by to jejich ředitelé dělali, když za dvacet čtyři studentů dostanou stejné peníze? 

Méně žáků většinou svědčí kvalitě vzdělávání. A to platí i pro žádané pražské gymnázium.

Vyprávějte to rodičům těch šesti, kteří zůstali pod čarou. 

Já bych se nerada v našem rozhovoru zasekla na velikosti tříd, když řešíme systém. Ostatně je na ředitelích, kolik dětí vezmou. Důležité je to, co jsme dohodli se Svazem měst a obcí. Totiž že se zlepší financování základních škol, které mají od první po devátou třídu. Stát bude výhodně přispívat každé takovéto škole, pokud bude mít alespoň čtrnáct dětí. O tohle číslo byl obrovský boj. Nám jde o to, že je důležité udržet školy i v malých obcích.

Jaký vliv bude mít změna na financování soukromých škol? 

Ty budou nadále financovány v závislosti na počtu žáků, ale ve skutečnosti si také polepší, protože k nim směrované dotace se odvozují od toho, co stát rok předtím dával do veřejného školství.

Jak to má být napříště s nepedagogickými pracovníky škol? Bude stanoveno, kolik peněz dát školníkovi a kolik sekretářce? 

Na nepedagogické pracovníky dostane škola určitý objem peněz. Jak ho rozdělí, bude už na ředitelích. Právě tuhle věc velice vítají.

Tak teď bychom měli říct, jak to s novým systémem financování regionálního školství, který měl původně naběhnout 1. 1. 2019, vypadá v tuto chvíli. 

V tuto chvíli připadají v úvahu dvě varianty. První je, že se ve sněmovně nic nestane a v paragrafech se nebude nic měnit, 1. září 2018 budou k dispozici platné předpisy pro ředitele a nový režim naběhne podle původních předpokladů 1. 1. 2019. Druhá je, že plné financování, kdy se školám zaplatí všechno, co se slíbilo, aby všechno bylo tip ťop, nastane až 1. září 2019. Jde o to, jestli dopracujeme všechno do těch zmíněných mašliček, abychom všechno zafinancovali do 1. ledna, nebo trošku povolíme a kvůli jistotě škol od 1. ledna budeme garantovat ve státním rozpočtu. A jako poslanci si samozřejmě ohlídáme, že školy dostanou dostatek peněz na reálné počty dětí ve školách.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články