Lidové noviny: Děti na víceletých gymnáziích jsou pro technické obory ztraceny

18. 1. 2014
EDUin
8126-620×360

Publikujeme rozhovor z úterních Lidových novin s Jiřím Zajíčkem. Předseda Asociace středních průmyslových škol v něm popisuje výhody povinných přijímacích zkoušek na střední školy. Dále vysvětluje, proč je třeba optimalizovat vzdělávací systém, aby na maturitu, potažmo bakalářský titul, nedosáhl úplně každý. Za pozornost stojí také jeho pohled na uplatnitelnost žáků víceletých gymnázií v technických oborech a na jazykové vzdělávání oproti odbornému. Rozhovor, který vyšel pod názvem Počet maturantů se musí snížit, s Jiřím Zajíčkem vedla Barbora Říhová. Podobným tématem se zabývá blogový příspěvek Tomáše Feřtka nazvaný Maturitu přece nemusí mít každý!, který přináší statistiky o míře nezaměstnanosti absolventů různých typů škol a najdete ho ZDE. Uplatnitelnost absolventů VŠ podrobně mapuje šetření REFLEX 2013, o kterém se více dočtete ZDE.

Méně škol, jiný způsob financování a povinné přijímací zkoušky pro všechny maturitní obory. Tyto změny bude novému ministrovi školství navrhovat Asociace středních průmyslových škol. Podle jejího předsedy Jiřího Zajíčka, který je zároveň i šéfem Unie školských asociací CZESHA a ředitelem pražské Masarykovy střední školy chemické, je chyba, že dnes může kdokoli, kdo má dost trpělivosti, dosáhnout až na diplom.

Jste zastáncem toho, aby byly přijímací zkoušky povinné. To ale samo o sobě přece nestačí.
Pokud nabídka míst na středních školách vysoce převyšuje počet žáků, kteří opouštějí základní školy, tak to samozřejmě žádné přijímací zkoušky nemohou vyřešit, protože ředitelé stejně přijmou všechny. Je to ale krok správným směrem. Výhody nastanou ve chvíli, kdy nebudou přijati na maturitní obory všichni žáci, kteří odcházejí ze základní školy. K tomu dojde teprve tehdy, když se optimalizuje síť středních škol a reformuje se financování. Školy by neměly být plně financovány jen podle počtu žáků, ale například i podle toho, jaké obory vyučují. Výhodou povinných přijímacích zkoušek by bylo i to, že by se žáci učili i v posledním pololetí deváté třídy. Když dnes drtivá většina škol přijímá žáky na základě výsledků ze základní školy, zajímají je obvykle jako poslední známky z pololetí deváté třídy. To znamená, že žáci od 31. ledna nemusí už nic dělat.

A vy to pociťujete?
Je znát, že si odvykli se učit. A někteří prváci jsou překvapení, že po nich už 2. září něco chceme.

I vy jste na vaší škole přijímací zkoušky zrušili.
To je pravda. Byli jsme jednou z posledních průmyslovek, která přijímačky zhruba v roce 2002 zrušila. Bylo to v situaci, kdy to už udělaly prakticky všechny průmyslovky, a trvat na přijímačkách by za této situace znamenalo, že bychom asi neměli koho učit. Každé dítě i rodič se tomu stresu rád vyhne. Povinné přijímací zkoušky je potřeba zavést pro všechny školy s maturitou, a to bez ohledu na to, kdo je zřizuje. Některé kraje už je povinné mají, výsledkem ale je, že mnozí žáci raději hledají školu v jiném kraji nebo soukromou.

Dokázal byste si představit, že by se u přijímaček využilo plošných testů pro páťáky a deváťáky, respektive pro deváťáky?
Možné to je, musely by se ale předělat, protože nyní nejsou nastaveny tak, aby mohly sloužit k přijímačkám. Školní inspekce vytvořila sofistikovaný systém testování, a když se podívám, s jakými finančními prostředky byla schopna otestovat páté a deváté ročníky, a srovnám to s náklady na maturity, byla inspekce velmi efektivní. Mluví se ale i o tom, jestli do budoucna nezavést přijímací zkoušky, které by zajišťoval CERMAT, jenž má na starosti společnou část maturitních zkoušek. V tom případě by totiž v jedné databázi byly parametry žáků na vstupu a na výstupu, tedy přijímací zkouška a zkouška maturitní. Tam by pak bylo jasně vidět, kolik se toho žák na dané škole naučil.

Asociace i unie CZESHA, jejichž jste předsedou, se tedy budou snažit, aby byly přijímačky povinné?
Ano. Chybí tu hnací mechanismy, které by žáky nutily se snažit. Každý žák, který opustí základní školu, má díky stávajícímu systému garantováno, že je schopen na některé škole odmaturovat. Neříkám, že hned na té první. Úroveň státní maturitní zkoušky je nastavena na tu nejnižší možnou mez. Pokud se tedy bude jen trochu snažit, maturitu zvládne, třeba i na několikátý pokus. Navíc ji ani nemusí zvládnout najednou, protože maturitu vždy opakujete jen z předmětu, který jste neudělala. A když se podíváte na předimenzovanou síť vysokých škol, plyne z ní, že kdokoli, kdo bude mít dostatek trpělivosti, dosáhne i na bakalářský diplom.

Tento stav už pár let trvá.
Je to dlouhodobý trend. Řešením je zmiňovaná optimalizace sítě škol. Je potřeba s určitou prognózou spočítat, kolik středních škol budeme potřebovat. Mělo by se přitom vycházet i z prognóz Hospodářské komory, případně Svazu průmyslu. Dnes jsou populární obory všeobecného vzdělávání, protože pro rodiče i děti je to jednodušší, nemusí v deváté třídě vymýšlet své uplatnění.

To už také pár let trvá.
Ano, také. Tento problém prohlubují i víceletá gymnázia. Mnoho rodičů se domnívá, že základní školy nejsou tak kvalitní, aby tam své děti nechali. Děti, které odejdou na osmileté gymnázium, jsou ale pro technické školy ztracené. Sice je tady teoretická prostupnost, tedy že mohou přestoupit na průmyslovky či jinam, ale to se moc nestává. Za to dobu, co jsem tady ředitel, což je 14. rok, jsem přijímal tři nebo čtyři takové děti. V deváté třídě se pak o žáky opět perou gymnázia s odbornými školami a učilišti. Tím se zase dostáváme k optimalizaci vzdělávací soustavy. Je ale otázka, jestli někdo bude mít v tomto státě odvahu říct, že budeme mít tolik a tolik míst na gymnáziích, tolik a tolik na odborných školách. Okamžitě se totiž najdou lidé, kteří řeknou, že bráníme dětem ve svobodném výběru vzdělávání. Je ale skutečně rozumné připravovat žáka v oboru, v němž se jen těžko nachází uplatnění?

Potýkají se odborné školy s nedostatkem učitelů odborných předmětů?
S učiteli odborných předmětů je problém. Pedagogické fakulty produkují především učitele pro všeobecně vzdělávací předměty. V e-mailu mám zrovna asi pět nabídek od učitelů, co mají vystudovaný dějepis, občanskou výchovu. Pak tu máme školy nepedagogické, jako Vysoká škola chemicko-technologická nebo přírodovědecké fakulty, které nabízejí studium pedagogiky. Takoví absolventi to ale berou spíše jako pojistku, že půjdou učit, kdyby už nechtěli dál dělat ve svém oboru. Mnozí odborníci ale toto pedagogické minimum nemají a učit chtějí. A teď si vezměte, že přijmete perfektního odborníka a budete po něm chtít, aby si ve čtyřiceti letech dodělal pedagogické minimum.

Chcete tedy, aby se zákon o pedagogických pracovnících, podle něhož musí být všichni učitelé kvalifikovaní, předělal?
To je věc, kterou jsme otevřeli na posledním jednání národní rady CZESHA. Už nyní existuje výjimka pro aktivní umělce, kteří mohou učit na konzervatořích a přitom nemají pedagogické minimum. Nevím, proč by tedy nemohla platit výjimka i pro odborníky technických a odborných předmětů. Ředitel by měl mít větší pravomoc, aby posoudil, zda je člověk schopný učit, a pokud ano, přijal ho.

Jste členem ministerské skupiny, která řeší cizí jazyky. Co projednáváte tam?
Připravuje se koncepce jazykového vzdělávání do roku 2020 a zvažuje se, že by se zavedly dva povinné jazyky ve všech maturitních oborech. To je rána pro odborné školy, protože když máte 35 hodin týdně, kde vezmete hodiny na další cizí jazyk? Maturitní předměty neomezíte, takže zbývají odborné. Většina členů pracovní skupiny ale na dvou povinných cizích jazycích trvá. Podle mě je ideální model ten, který praktikuji na své škole. Studenti, kteří mají studijní potenciál, mohou studovat dva cizí jazyky, jeden mají jako povinný, druhý jako nepovinný. Nabízím angličtinu, němčinu a francouzštinu. Dvě třetiny studentů se učí dva jazyky.

Chcete s novým ministrem školství řešit i podobu státní maturity?
Určitě. Bylo by moudré oddělit maturitu na gymnáziích a odborných školách od maturitní zkoušky na učilištích a nástavbách. Kdyby maturita byla jen pro některé typy středních škol, mohla by se její náročnost zvýšit. Navíc si myslím, že jsou obory, které by maturitní zkouškou vůbec končit neměly.

Jiří Zajíček vystudoval Střední průmyslovou školu v Křemencově ulici v Praze, v níž dnes působí jako ředitel. Je předsedou Asociace středních průmyslových škol a stojí také v čele Unie školských asociací CZESHA.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články