Lidové noviny: S matikou to nějak nevychází

2. 6. 2015
EDUin
math7_z

Publikujeme krátkou glosu Petra Kamberského, která vyšla v rubrice Chlívek v Lidových novinách 16.5. pod názvem S matikou to nějak nevychází. Autor v ní pracuje s dostupnými daty týkajícími se výsledků letošních maturantů a ptá se, jestli je vhodné zavádět povinnou maturitu z matematiky v situaci, kdy se ke zkoušce maturanti hlásí dobrovolně, a přesto mají tak špatné výsledky.

Závěrečnou zkouškou z matematiky neprošla skoro čtvrtina studentů středních škol. Vláda přitom trvá na zavedení povinné matury z matiky. O. k., tak pojďme trochu počítat. Chlívek slibuje, že ta čísla budou pikantní. Malá ochutnávka: ten nejprostřednější ze všech statečných, kteří se odvážili maturovat z matematiky, měl čtyřku! 

Letos k maturitě nakonec přišlo zhruba 67 tisíc žáků, matiku si vybírali jen ti, kteří si na ni věřili, nebo ti, kteří se jí báli méně než cizího jazyka. Pro matiku se rozhodlo necelých třicet procent, z nich pak čtvrtina (24 procent) propadla. Tedy: zkoušku zvládlo jen o trochu víc než pětina všech maturujících. Prima, ne? 

Ministr školství Marcel Chládek i předseda vlády Bohuslav Sobotka přesto trvají na tom, že za pár let budou muset z matematiky maturovat povinně všichni. Nechme teď stranou otázku, zda je to dobře, nebo špatně, nechme být i otázku, co premiérovi řeknou voliči (naprostá většina maturantů už má volební právo). Zůstaňme jen u těch počtů. 

Cermat nechce dát souhrnná data k dispozici, takže musíme pokoutně shánět přibližné statistické charakteristiky výsledků. A to v době, kdy Cermat už rozeslal výsledky na školy. Ke zveřejnění datových souborů naprosto stačí vypustit identifikační údaje škol a žáků, což je záležitost několika minut. Nicméně každý student se u výsledné známky dozvěděl, jaký má takzvaný percentil, tedy kolik žáků bylo lepších než on. Tedy: najdeme-li žáka s percentilem 50, můžeme poměrně přesně vědět, jak dopadla lepší i horší polovina. Podle neoficiálních čísel, která sebrali učitelé v terénu, to teď vypadá takto: abyste byli prostřední v řadě, museli jste získat v matematice 48 % bodů (což je známka 4), v češtině cca 68%bodů (známka 3), v angličtině cca 81 % bodů (známka 2). 

Ještě jednou: jen třetina studentů se odvážila maturovat z matematiky, z nich více než polovina má čtyřku nebo pětku! 

Plynou z toho dva zásadní důsledky: testy jsou evidentně naprosto nevyvážené, pokud „házejí“ takto rozdílné výsledky. 

A nelze se ani příliš divit – na odborných školách a nástavbách obzvláště je úplně jiná dotace hodin – žáci se prostě věnují matematice neskonale méně. Ale proč mají skládat stejnou zkoušku jako studenti víceletých gymnázií? 

Druhý důsledek je varující pro premiéra a ministra školství. Pokud vám dnes získá jedničku/dvojku/trojku nanejvýše patnáct procent maturujících (méně než polovina z těch necelých třiceti procent), opravdu chtějí silou protlačit povinnou matematiku? 

Není jasné, co si od tohoto kroku premiér slibuje. Buď drtivá většina populace neodmaturuje, nebo bude muset Cermat s laťkou dolů. Rozdíly jsou přitom logické: na odborných školách i nástavbách se žáci učí praktičtější věci než na gymnáziích, matematice věnují méně času – tak proč je zkoušet stejnou zkouškou? 

Chlívek nechápe: umí ministr školství počítat? Pokud ano, čeho chce dosáhnout tím, že nechá většinu propadnout? 

Nebo se žáci budou poslední rok jen dřít do zblbnutí kvadratické funkce, kombinatoriku a řezy krychlí – takže jim nezbude ani trocha času na onu odbornost, po které tolik volá český průmysl?

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články