Lidové noviny: Většina opatření ve školství se u nás zakládá na dojmech a pocitech. Poučme se v cizině

ilustrační foto. by Moving Mountains Trust (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Ondřeje Šteffla, který vyšel 12.6. v Lidových novinách pod názvem Poučení pro novou ministryni. Ondřej Šteffl v něm přináší příklady toho, jak přistupují k udržitelnosti stanoveného směru vzdělávací politiky ve vybraných zahraničních zemích. Přečtěte si, jak reformují školství v Keni, Norsku, Finsku a Dánsku.

Jsme svědky neutěšeného stavu českého školství. Jako inspirace by možná mohlo posloužit několik zahraničních zkušeností.

Keňa – kontrolní skupina Nizozemská charitativní organizace ICS financovala koncem 90. let v Keni program na podporu vzdělávání. Nadace ovšem neměla dost peněz na nějaké celoplošné operace. Naštěstí! Proto začala v malém. A moudře si ke každé akci vytvořila kontrolní skupinu škol. Děti v Keni neměly učebnice, a tak první nápad byl dodat je náhodně vybraným školám. Logické, že? Porovnáním výsledků v kontrolní skupině se ale ukázalo, že celá akce nepřinesla prakticky žádný výsledek. Druhý pokus – dodávka výukových tabulí s abecedou, čísly, koloběhem malárie apod. Zase nic. Až třetí operace přinesla skutečně významný efekt. Podávání tablet proti průjmovým onemocněním. Nejlevnější, nejúčinnější. Ukázalo se totiž, že problém není ve škole, ale v tom, že tam děti kvůli častým průjmům nechodí.

Aby bylo jasno, rozhodně nenavrhuji, aby českým žákům byly podávány léky, jakékoliv. Z tohoto příkladu si však můžeme vzít poučení i my. Za prvé: řešení problémů v tak složitém systému, jako je školství, může někdy spočívat v úplně nečekaném místě a to, co se nabízí jako první, často nemusí fungovat. A za druhé: bez kontrolní skupiny nepoznáme, že naše opatření třeba nefunguje a že trvale dáváme peníze do něčeho neužitečného, či dokonce škodlivého. Kolikpak takových věcí je v našem školství?

Finsko a Dánsko – s rozmyslem postupně Ve finském školství zahájili zásadní reformu. Namísto předmětů chtějí výuku koncentrovat do komplexních projektů. Jistě to je zajímavý a moderní přístup, psalo se o něm i u nás. Nechci zde zkoumat jeho přínosy, ale ukázat, jakým způsobem o reformách Finové uvažují. Především, začali jen se dvěma regiony. Taková reforma je totiž složitá věc a ve Finsku si jistě promysleli, jak na to. Změna vyžaduje nejen proškolení učitelů a vysvětlování rodičům, ale je třeba vyškolit i školitele a provést řadu dalších věcí. A to by se nedalo udělat kvalitně v celém Finsku najednou. Navíc se nepochybně objeví nejrůznější nečekané problémy a překážky a i ty se budou jistě lépe řešit v malém rozsahu. Ostatní regiony mají zatím jen povinnost vyzkoušet si takovou výuku dvakrát za rok. Teprve až se projekt odzkouší, doladí a vše bude připraveno, zavede se v celém Finsku. Zase poučení pro nás: nevyzkoušené a nové věci není nutné zavádět najednou; na menším vzorku lze věci domyslet, odladit a hlavně snížit riziko neúspěchu.

Podobně jako ve Finsku uvažovali i v Dánsku, kde již několik let zavádějí maturitu, při které maturanti zpracovávají písemnou část na počítači, a to navíc s plným přístupem na internet. Zkoušku přizpůsobují reálným podmínkám řešení problémů, práci s informacemi i informačními zdroji a aplikaci znalostí tak, jak je to v současných podmínkách běžné v životě i v práci. A opět nechám stranou, že je takový přístup rozumnější než naše zastaralé pojetí. Zajímavý je ovšem způsob implementace. Začali v roce 2010 s několika experimentálními školami, postupně umožnili zapojení školám, které měly zájem se přidat, a nakonec přešli na systém, kdy si každý maturant může vybrat, zda bude maturovat s využitím internetu, nebo postaru. Teprve poté dojde k plošnému zavedení. Nedaly by se i u nás zavádět změny státních maturit podobně?

Norsko – porozumět souvislostem Česká republika je z devatenácti zemí OECD první v šetření ICILS počítačové gramotnosti. Nikdo ale neví proč. Jediné, co se zdá jisté, je, že ze školy to naše děti neumějí. Doprovodné dotazníky totiž ukazují, že ve všech školních parametrech zaostáváme. Například ve využívání výukových aplikací v hodinách. Norové jsou na tom podobně. Na rozdíl od nás ale ustavili výzkumnou skupinu, která souvislosti podrobně zkoumá. Ano, Norsko je bohatá země, má ropu. Může si to dovolit.

Možná by ale i u nás bylo účelnější nejprve investovat pár desítek milionů do výzkumu souvislostí a analýzy dat, jimiž disponujeme, než vydávat stovky milionů, či dokonce miliardy ať už z operačních programů, či rovnou ze státního rozpočtu za nepřipravené celoplošné projekty, jejichž výsledek pak ani neumíme porovnat s tím, kdybychom nedělali nic. A příklady? Státní maturity, kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky, povinnost pedagogického vzdělání učitelů bez ohledu na jejich odbornou kvalifikaci a kvalitu učitelské práce, povinný druhý cizí jazyk, povinné plavání, tablety do škol atd. atd.

Současný chaos ve školství je z velké části způsoben tím, že většina opatření se zakládá spíše na dojmech a pocitech, snad někde na expertizách, ale už ne na datech, analýzách, dopředu promyšlených postupech či v malém odzkoušených procesech. Není divu, že pak třeba maturitu měníme každý rok. Kdyby nová ministryně poučení ze zahraničních zkušeností přijala za své, českému školství by to nepochybně prospělo.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

26 komentářů k "Lidové noviny: Většina opatření ve školství se u nás zakládá na dojmech a pocitech. Poučme se v cizině"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 3 months ago

Zahraniční zkušenosti? A které, pane Šteffle? Ty co se vám právě líbí? (Ještě tu chybí Nový Zéland, Kanada, Singapur.)
Co takhle třeba učitelská definitiva?

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 3 months ago

Státní maturity nám ukázaly alespoň některá tvrdá data a ukázaly by jich mnohem více, kdyby se lidem, jako je O. Šteffl, nedařilo oslabovat jejich skutečně státní (centrální) podobu.
Současná podoba maturit je při všech problémech mnohem modernější než to, co jsme zde měli dříve a co by zde převládalo, kdyby nová maturita zavedena nebyla.
Je prostě potřeba neplést si vlastní dojmy a smyšlenky s fakty.

sam
sam
1 year 3 months ago
Máte pravdu, pane Soukale, třeba nám ukázala toto: „Obtížnost jednotlivých testů je silně ovlivněna nastavením hranice úspěšnosti v prvním roce maturitní zkoušky. Ta je například u cizích z jazyků nastavena níže, než je u srovnatelných mezinárodních testů zvykem, proto vchází z pohledu procenta neúspěšnosti lehčí, než například zkouška z matematiky. Při nastavení hranice úspěšnosti na ekvivalentní úroveň by procento neúspěšných v didaktickém testu z cizího jazyka bylo zcela srovnatelné s neúspěšností dosahovanou v matematice. Odhad neúspěšnosti po zavedení povinné zkoušky z matematiky při současné úrovni vědomostí a dovedností je 48%. Dále si je třeba uvědomit, že nejde jen o povinnou… Více »
rodič
rodič
1 year 3 months ago

Ehm, tvrdá data, kterých vypovídající hodnota je od začátku diskutabilní.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 3 months ago
Na nové maturitě selhává především faktor školní – to. co mají garantovat školy, je nespolehlivé. Může za to maturita, či školy? Jaký by byl stav maturity bez centrálních prvků? Chcete snad tvrdit, že by bylo čím se chlubit? Nenechte se vysmát. Dnes už ani EDUin nemůže ignorovat skutečnost, že rozdávání maturitních vysvědčení, údajně naprosto nedůležitých, nejenže nevedlo ke zvýšení vzdělanosti, ale páchá značné vzdělávací škody. Stejně tak nemůže ignorovat skutečnost, že část maturantů na maturitu nemá. Co by asi tvrdil bez nové maturity? Štefflovsko-eduinský okruh se trvale snaží o to, aby stav nespolehlivosti přetrvával, přesněji byl ještě posílen. Odtud např.… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 3 months ago

Kdekdo se ohání tím, že je důležité žáky vzdělat, nikoli jim pouze zajistit maturitní vysvědčení. Co v tom školám brání? Nová maturita?

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
1 year 3 months ago

Je to pořád dokola. Místo toho, aby se pánové poslouchali, štěkají jako vořeši u popelnic. Nenechte se rušit v plodné diskuzi.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 3 months ago

Děkuji za zaštěkání, pane Adamíku.

vittta
vittta
1 year 3 months ago
To je ale žvást. Tak ve Finsku vymysleli zajímavý a moderní přístup. Ale aplikují ho jen v malé části. „Teprve až se projekt odzkouší, doladí a vše bude připraveno, zavede se v celém Finsku. “ To je sice paráda, ale jak může pan Šteffl vědět, že se ty moderní metody osvědčí a opravdu zavedou? Třeba po nich za pár let neštěkne ani pes a pan Šteffl bude našený úplně z jiných finských nápadů, ještě modernějších a zajímavějších. Nebo tohle: ČR je první hodnocení počítačové gramotnosti ICILS. Ale úspěch to v žádném případě není, nemáme být na co hrdí. Proč? Protože… Více »
rodič
rodič
1 year 3 months ago
P. Soukal: „Na nové maturitě selhává především faktor školní – to. co mají garantovat školy, je nespolehlivé. Může za to maturita, či školy? Jaký by byl stav maturity bez centrálních prvků? Chcete snad tvrdit, že by bylo čím se chlubit? Nenechte se vysmát.“ Tvrdíte tedy, že škola/učitel selhává ve své roli garanta měřitelnosti závěrečných výstupů a proto je potřebná SM? Ze svého piedestálu nedůvěřujete učitelům (na jiných školách, než je ta vaše, předpokládám). Nebo nedůvěřujete ani svým kolegům? Přístup úředníků mšmšt a čši k učitelům je založen na nedůvěře a pak se divíte, že vás mnoho kolegů pošle někam a… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 3 months ago
Rodiči, učitelé jsou jako garanti kvality nespolehliví kvůli nové maturitě? Když pominu to, že učitel má nějakou zodpovědnost a čest, stojí vaše tvrzení na záměně příčiny a důsledku. Proč někdo nechce novou maturitu? Jednak kvůli ideologické slepotě (co je od státu, je od ďábla), jednak Kvůli byznysu – kdyby bylo jisté, že jsou školy schopny garantovat spolehlivost výsledků testů, k čemu by byly testy Scio při přijímání na VŠ? Proč by měli uchazeči o studium platit za něco, co zajistil stát? Absolutní spolehlivost neexistuje, ale stále je lepší usilovat o spolehlivost než na ni rezignovat; výsledky nespolehlivosti vidíme. Odnášejí to… Více »
rodič
rodič
1 year 3 months ago
P. Soukale, vím že neodpovíte, přesto budu reagovat. Co jiného státní maturita navozuje, než pocit, že jde o papír? Papír, který je tajuplně vyroben anonymem a hodnocen počítačem. Papír, na který se nepřipravuje studiem, ale nacvičováním formulací zadání. Štempl, který lze některým úspěšně získat arbitrárním zaškrtáváním odpovědí,či nabiflováním několika faktů a frází. Certifikát, který je jiným nedostupný kvůli nedostatku času na pečlivé přečtení a vypracování úloh. Opakuji, dokud bude základem spolupráce Mšmt s učiteli nedůvěra úředníků ve schopnosti kantorů hodnotit jejich vlastní žáky, nedocílíte ničeho positivního. Učitelé jsou sice vesměs přepracovaní měkkýši, ale počet učitelů kriticky myslících, kterým pasivní odpor… Více »
Bořivoj
1 year 3 months ago

K ICILS podrobněji zde – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19347/.
Jen ještě drobnou poznámku. Pan Šteffl netvrdí, že jsou ta zahraniční opatření správná. Jen poukazuje na to, že jsou zaváděna tak, aby jejich efekt byl prokazatelný. Zapomíná ovšem připomenout, že měřit výukový efekt je mnohdy velmi složité. Ty nejdokonalejší výukové postupy mají komplexní a dlouhodobé cíle, jejich dopad neumí změřit ani ČŠI.

vittta
vittta
1 year 3 months ago
Máte pravdu, pane Brdička. Pan Šteffl vlastně nepíše nic, co by stálo za čtení, prostě taková politika, něco „chytrého“ napsat a nikoho se tím moc nedoknout. Ale vy jste odborník, je vůbec reálně možné, aby nějaké výukové metody – jakékoliv – mohly být nové a nějak zásadně účinnější jak ty staré? Mně to přijde takové alibistické, jako by cílem byly ty výzkumy (státní peníze) a ne snaha o více vědomostí v populaci. Já bych pochopil, že nějaká výběrová třída, složená UMĚLE z nějakých žáků, mohla zavést nějaké speciální výukové metody, a ty by pak, dejme tomu, mohly být nějak lepší… Více »
vittta
vittta
1 year 3 months ago

Pane Snirchu,nechte už ty maturity ležet, to není normální….maturity ve všech tématech pořád dokola.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 3 months ago
„Tvrdíte tedy, že škola/učitel selhává ve své roli garanta měřitelnosti závěrečných výstupů a proto je potřebná SM? Ze svého piedestálu nedůvěřujete učitelům (na jiných školách, než je ta vaše, předpokládám). Nebo nedůvěřujete ani svým kolegům? Přístup úředníků mšmšt a čši k učitelům je založen na nedůvěře a pak se divíte, že vás mnoho kolegů pošle někam a při maturitě se dál podvádí. Do té doby, než si stát přestane hrát na velkého bratra, vždy bude existovat pasivní-učitelský odpor. Aspoň doufám.“ Opět projev klasického eduinského odporu k autoritě. No, co k tomu dodat jiného, než že se budete muset přizpůsobit společnosti,… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 2 months ago

„Změna vyžaduje nejen proškolení učitelů a vysvětlování rodičům, ale je třeba vyškolit i školitele a provést řadu dalších věcí… Teprve až se projekt odzkouší, doladí a vše bude připraveno, zavede se v celém Finsku… nevyzkoušené a nové věci není nutné zavádět najednou; na menším vzorku lze věci domyslet, odladit a hlavně snížit riziko neúspěchu.“

Jistě se stejně pečlivě ověřovalo zavedení sciotestů k přijímačkám, že?

rodič
rodič
1 year 2 months ago

P. Doležele,
děti nejsou součástky podstupující výstupní kontrolu kvality. Možná vaše jsou, nevím. Moje určitě ne. Nemůžete na ně použít stejný metr. Jsou každé jiné. Liší se v mnoha ohledech. Už pochopil? Příměr s bankami je blbost.. Banky si klienty pohlídají, nebo ne? Příměr s trenéry a pacienty je taky blbost. Výšky si už studenty přeberou, není-liž pravda? Chápete? Už?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Většina opatření ve školství se u nás zakládá na dojmech a pocitech. …..
Na dojmech a pocit lidí, kteří už dávno neučí nebo neučili nikdy.
Dojmy a pocity lidí z praxe jsou naprosto ignorovány.Bohužel.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
Nevím, jak si banky pohlídají klienty jinak, než, že si o nich zjistí spoustu údajů. Stejně tak nevím, jak jinak si stát má pohlídat kvalitu vzdělání lidí, než jejich znalosti a vědomosti otestovat, či prověřit. A dělá to právě proto, že každý je jiný. Jinak by to nemělo smysl. Stát si na velkého bratra nehraje, on jím je a má jím být. Jinak bychom se v našich končinách už dávno pomlátili kyji po lebečních dutinách. Vy jste toho zářným příkladem. Snad se jednou dočkáme, že i ultraliberalismus bude mít svoji vlastní diagnózu a bude se léčit psychofarmaky a akupunkturou. A… Více »
rodič
rodič
1 year 2 months ago
Doležale, skutečně ale skutečně nevím jak bych vám to srozumitelně vysvětlil. Rozdílné součástky, natož lidi, nelze měřit stejným metrem jelikož výsledky měření nebudou vypovídající o realitě. Buďto se měřený kus přizpůsobí metru, anebo se metr přizpůsobí měřenému kusu. Co se plošného testování včetně SMZ týká, ten první případ nastává nyní. Nevěřím, že cílem výstupní zkoušky je násilné přizpůsobování žactva jakési arbitrární šabloně. Tento postoj mohou zastávat někteří učitelé či a diskutéři vašeho typu, kteří tvoří protipól vámi nastíněné extrémní pedocentričnosti. Zde se nachází jedinci konformní (eufemizmus) vždy a za každou cenu, velké všemocné autoritě, která přece nemůže chybovat, jelikož má… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 2 months ago
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 2 months ago

Se zněním Otevřeného dopisu češtinářů souhlasím a budu ho šířit mezi pedagogy.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Upřesním – jde dopis Učitelského profesního sdružení.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
„Rozdílné součástky, natož lidi, nelze měřit stejným metrem jelikož výsledky měření nebudou vypovídající o realitě.“ To jsou prázdné tlachy. Proč by jako nebyly vypovídající o realitě? Když budete každou součástku měřit jiným metrem, tak to bude vypovídat o realitě? A co? Státní maturity navíc neoplývají pouze jedním testem, ale několika. Žák je otestován kupříkladu v matematice, cizím jazyku a rodném jazyku. Měříme tedy tytéž „součástky“ jinými metry, z jiných pohledů. Nejsem schopen říci, jak moc vypovídající jsou testy z jazyků, ale pokud mi student čtvrtého ročníku střední školy, který aspiruje na maturitu, nedokáže říci, zda reálný logartimus je funkce na… Více »
rodič
rodič
1 year 2 months ago

Máte pravdu p. Doležele, naprostou pravdu.

wpDiscuz