Mf Dnes: Chládkovy sliby se bortí. Povinné přijímací zkoušky se možná nestihnou

Publikujeme text Markéty Březinové, který vyšel 3.11. v deníku Mladá fronta DNES. Autorka v něm upozorňuje na nekoncepčnost kroků ministra Chládka v souvislosti se změnou financování regionálního školství a zaváděním některých nových prvků školského systému jakým jsou například jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Záměry ministerstva školství, jejich klady a rizika najdete shrnuté v dokumentu Audit vzdělávacího systému, který vypracoval EDUin (ZDE).

Nemůžeme chtít po školách kvalitu, když je financujeme podle kvantity – čím víc žáků přijmou, tím více dostanou peněz – říká často ministr školství Marcel Chládek.

Proto chtěl způsob, jak kraje posílají základním a středním školám finance, změnit. Premiér Bohuslav Sobotka to v létě dokonce označil za jeho nejdůležitější úkol ve vládě. Jenže ministr Chládek při vyjednávání o rozpočtu s Adrejem Babišem nedostal dvě miliardy navíc, se kterými reforma plánovaná ministerstvem počítala. 

Chládek se k původnímu plánu nyní nehlásí a tvrdí, že dvě miliardy nepotřebuje. „Už máme hotové dva nové návrhy reformy financování regionálního školství. Během listopadu je chci projednat s odbornou veřejností,“ sdělil MF DNES. 

Odbory, jednotlivé školské lobby a také Svaz měst a obcí však říkají, že na to, aby reforma měla smysl a nebyla pro některé školy likvidační, jsou zmíněné peníze potřeba. „Pokud se jen stejné peníze přerozdělí podle jiného klíče, pro nás to reforma není. To se vracíme úplně na začátek,“ říká místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. „Bez peněz to nemá smysl,“ přidává se Jan Mareš ze Svazu měst a obcí. 

Čas běží Marcel Chládek přesto věří, že se mu reformu podaří prosadit i bez peněz navíc. Na splnění svého „nejdůležitějšího úkolu“ však moc času nemá. Změnit systém nutně potřebuje, protože z rozpočtu mu na rok 2015 a 2016 vypadly peníze na soukromé a církevní školy. Těm hrozí, že bez peněz, které doteď z rozpočtu dostávaly, zaniknou. Chládek slíbil, že v novém systému financování to nedopustí. 

Navíc na jaře 2016 chce ministr spustit povinné přijímací zkoušky na maturitní obory, což bez reformy také nepůjde. 

Chládek věří, že zkouška oddělí nadané studenty od nenadaných, a ti pak nebudou zbytečně studovat za státní peníze. „Určíme minimální nepodkročitelnou hranici, kterou musí při přijímacím řízení uchazeč dosáhnout, pokud chce studovat maturitní obor,“ plánuje. Aby však mohl ředitelům škol odejmout právo rozhodnout o tom, koho přijmou, musí zaprvé změnit školský zákon a zadruhé přestat jim přidělovat peníze podle toho, kolik naberou žáků. Což měla řešit právě připravovaná novela. Podle ní mají jednotlivé školy dostávat peníze podle jednotlivých oborů – víc dostanou ty, které jsou podle Chládka potřebné v praxi. 

Chládek tak má jen něco přes rok na to, aby stihl prosadit změnu zákona a jiný systém financování škol. Jenže vymyslet ho tak, aby na něm školy netratily a nevzbouřily se, není jednoduché. Ztroskotali na tom už jeho dva předchůdci, Josef Dobeš (Věci veřejné) a Petr Fiala (ODS). „Za tak krátkou dobu to nejde stihnout,“ domnívá se mluvčí vzdělávací organizace EDUin Bohumil Kartous. 

Ministr přesto žádné prodlevy nepřipouští. „V roce 2016 povinné přijímací zkoušky budou. Reforma se do té doby stihne,“ ujišťuje. 

„Dovedu si představit, že se povinné přijímací zkoušky spustí i bez reformy financování. Ovšem pak musíme zapomenout na státem nastavenou bodovou hranici pro přijetí. Kdyby pak rozhodování o přijetí zůstalo na ředitelích, nemají povinné přijímačky vůbec smysl,“ uvádí odborářka Seidlová.