MŠMT ignoruje problém farmakologické „léčby“ ADHD

ILUSTRAČNÍ FOTO. BY Leo Brunvoll (flickr.com)(CC BY-SA 2.0)

Pohled privátní speciální pedagožky Stanislavy Emmerlingové na některé otázky našeho školství a poradenství. K tématu se můžete také podívat na starší video Kena Robinsona, kde se hovoří o negativních efektech farmakologické léčby ADHD (ZDE).

„Bylo mi připomenuto, že zda dítě medikovat či nikoliv, je na odborném posouzení lékaře a že MŠMT v budoucnu uvažuje ještě o větší spolupráci školských poradenských zařízení a odborných lékařů – zejména dětských psychiatrů,“ speciální pedagožka Stanislava Emmerlingová o své snaze upozornit MŠMT na problém nevhodného užívání medikace při diagnóze ADHD. Když následně prokázala svou odbornost, MŠMT S ní přestalo komunikovat. Více v jejím textu.

Vím, že v našich školách je mnoho úžasných pedagogů, kteří se snaží dětem s jakýmkoliv hendikepem pomáhat. Přesto praxe ukazuje, že ne vždy optimálně.

Ani v této době nejsou někteří učitelé schopni tolerovat děti podle stupně jejich postižení, přestože mají pokyny k toleranci dítěte ze strany Pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Nejsou ochotni či schopni zadávat úkoly diferenciovaně, respektovat postup reedukace například při dyslexii, ani individuální tempo dítěte. Nejsou schopni nepřetěžovat žáka klasickými opravami. Slovní hodnocení na základě individuálního vzdělávacího plánu realizují pouze na vysvědčení, dítě denně hodnotí známkami do sešitu, čímž ho vystavují dlouhodobému stresu. Svůj postup odůvodňují tím, že by bylo nespravedlivé vůči ostatním žákům dítě neznámkovat, vždyť „děti se ptají, proč Pepa nedostává známky.“

Pokud chtějí rodiče, aby dítě zůstalo integrováno v základní škole, jsou nuceni dojíždět do škol v okolí, ve kterých mají méně žáků ve třídě a jejichž ředitelé jsou ochotni je přijmout do své školy. Nechce se mi věřit, že to je ještě v dnešní době možné. Před 19-ti lety jsem totiž zaváděla jako tehdejší pracovník PPP individuální vzdělávací plány do praxe.

Mnozí pedagogové si přejí, aby bylo dítě léčeno medikací od psychiatra, ač nemá problémy s agresivitou či jinou poruchou prožívání. Neurotizaci těchto dětí může naopak vyvolat netolerantní přístup okolí, tedy i pedagoga.

Vzniká tedy otázka – jsou naši pedagogové a zřizovatelé školských zařízení připraveni na inkluzi dětí se specifickými potřebami do našich škol?

Nedostatek financí na asistenty

Těmto dětem nepřeje ani fakt, že často dochází z úsporných důvodů ke slučování méně početných tříd (údajně na pokyn zřizovatelů škol, tedy městského či obecního úřadu), takže učitel nemá prostor se dětem víc věnovat. Ve třídách bývá i kolem 30 dětí. Jedna hodina reedukace týdně nemůže jejich problém vyřešit. Rodičům dětí bývá sděleno, že by dítě potřebovalo asistenta, ale že na to škola nemá peníze (s výjimkou dětí se závažnou diagnózou, například s diagnózou autismus).

Proto jim bývá doporučeno, aby se sami stali asistenty nebo aby přistoupili na dohodu, že se budou na financování asistenta podílet, například částkou 7000,- Kč měsíčně, což si mnozí rodiče z ekonomických důvodů nemohou dovolit.

Vzniká další otázka, zda je to vůbec legislativně možné a zda nejsou rodiče – daňoví poplatníci – zatěžováni něčím, co by měl zajistit stát?

Řešení ADHD syndromu psychiatrickou léčbou

V poslední době mě rodiče mých dětských klientů upozornili, že při podezření na dg. ADHD doporučují PPP rodičům, aby navštívili se svými dětmi psychiatra. Psychiatr většině dětí předepíše chemické léky, což mnozí rodiče odmítají. Odmítnutí tohoto vyšetření či medikace dítěte bývá posuzováno jako nevstřícnost rodičů při spolupráci.

Proto jsem podala dotaz na MŠMT, proč takto PPP postupují a zda existuje nějaká vyhláška, podle které PPP postupují.  Upozornila jsem i na to, že bohužel existuje propast mezi hraničními disciplínami jako je pediatrie, fyzioterapie, neurologie, neuropsychologie, psychiatrie, psychologie a speciální pedagogika a že je to dost závažná situace.

Vedoucí oddělení prevence a speciálního vzdělávání na MŠMT ČR mi odpověděla, že PPP postupují v nejlepším zájmu dítěte podle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve které je však pouze uvedeno, že při přípravě zpráv v případech, že je žák v péči odborného lékaře nebo klinického psychologa, školské poradenské zařízení vychází z klinické diagnózy a léčebných opatření odborného lékaře nebo klinického psychologa, pokud zákonný zástupce tato podklady školskému poradenskému zařízení předá.

Dále mi bylo dokonce se zvýrazněním připomenuto, že „zda dítě medikovat či nikoliv, je na odborném posouzení lékaře a že MŠMT v budoucnu uvažuje ještě o větší spolupráci školských poradenských zařízení a odborných lékařů – zejména dětských psychiatrů.“

Zaslala jsem na MŠMT vyjádření se zdůvodněním, proč s tímto postupem nelze souhlasit.

Medikace psychiatrem:

1. Nevytvoří chybějící nervové spoje na mozku (neuroarchitektonická příčina Lehké mozkové dysfunkce). Ty se dají dotrénovat bez medikace i metodou akreditovanou MŠMT ČR pro další vzdělávání pedagogů.

2. Neodstraní unilaterální činnost mozku a následky nedozrálých motorických reflexů. To lze jen vhodnou rehabilitací, ale i vzdělávací kineziologií – viz výzkumy Institutu neurofyziologické psychologie v anglickém Chesteru  – Dr. Sally Goddard Blythe – program INPP, dále americké výzkumy a metody Dr. Denissona, Dr. Benderové i MUDr. Věry Kleplové z ČR.

3. Zvyšuje toxickou zátěž organismu dítěte a může mít vedlejší účinky na zdraví dítěte (!) (neurofyziologická příčina Lehké mozkové dysfunkce), což je další vědecky uznaná příčina Lehké mozkové dysfunkce tedy i ADHD syndromu. Naopak je potřeba detoxikovat organismus dítěte a eventuelně zahájit i úpravy stravy bez alergenů hlavně u alergiků (výzkumy alergologa Dr. Feingolda z USA, MUDr. Jonáše z ČR).

4. Neodstraní emocionální příčiny Lehké mozkové dysfunkce a adaptačních problémů (psychosociální příčina LMD).  

Netvrdím, že u agresivních jedinců v případě, že nespolupracuje rodina, není medikace psychiatrem jednou z možností léčby. Jinak je to věc psychoterapie a dnešními metodami se tyto problémy dají rychle a příjemně vyřešit (například energetickou psychologií – metodou EFT, jejímž autorem je mimochodem americký psychiatr Dr. Callihan).

ADHD syndrom se dá určit i na základě známého amerického manuálu, který je vystihující a dobře popisný. Není pravda, že ADHD vzniká hlavně na dědičné bázi, epigenetické výzkumy to vyvrátily.

Ignorování těchto nových poznatků nelze považovat za nejlepší zájem dítěte. Přibývá rodičů, kteří se dnes přiklánějí k celostnímu řešení problémů svých dětí, které je zaměřené na vyhledávání a odstranění příčin těchto problémů. Moje zkušenost z praxe ukazuje, že to funguje.

Na mou reakci, jsem odpověď z MŠMT nedostala.

Bohužel je v dnešní době následkem psychofarmaceutických snah veřejnosti podsouváno, že dg. ADHD je nemoc a lze ji léčit pouze léky. Není to pravda. Existuje spousta metod vzniklých na lékařských výzkumech (viz výše), které dokážou příčinu většiny těchto poruch i bez medikace odstranit.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

44 komentářů k "MŠMT ignoruje problém farmakologické „léčby“ ADHD"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
vittta
vittta
Myslím, že MŠMT nemá nic společného s užíváním či neužíváním léků u dětí na jakýkoliv problém. To by snad měly řešit jiné instance. A jinak zase dokola: Učitelé jsou, resp. nejsou připraveni na speciální potřeby inkluzivních i neinkluzivních žáků, učitelé jsou, či nejsou schopni tolerovat žáky s různými poruchami… Učitel je od slova učit, od slova léčit je lékař.Od čeho je PPP nevím, z praxe vyplývá, že pokud má rodič zájem, pak se u dítěte vždycky nějaká porucha najde a doporučení je vždy stejné. Brát na něj ohled.(nechat ho dělat, co se mu zlíbí).Pokud pak má dítě SKUTEČNĚ speciální potřeby… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová

Děti s ADHD se zjevně stávají dalšími z obětí paskvilní české inkluze „za každou cenu“, která v Česku probíhá a bude probíhat. Přitom by stačilo málo, aby vše mohlo být jinak. Dovedu si představit např. výuku inkluzívních dětí ve zvláštní třídě (byť uvnitř běžné základky) se speciálními pedagogy v malém kolektivu, který by „se inkludoval“ mezi běžné děti jen v rámci zvládnutelných předmětů ( na 1.st.- prvouka, pracovní činnosti, výchovy). Pak by se docela určitě mnohé z „nemocných“ dětí obešly bez medikamentů. Je mi jich i jejich rodičů upřímně líto.

vittta
vittta

Jednoduché a proveditelné, paní Kadlecová. Navíc by to mohlo mít i smysl, což je hlavní nevýhodou tohoto nápadu.

Josef Soukal
Josef Soukal

Někdy kolem r. 1990 podobná třída existovala na ZŠ, kde jsem tehdy působil. Bohužel při přechodu na druhý stupeň byli žáci „rozpuštěni“ do běžných tříd. Dnes to ostatně v podobných případech dopadá stejně. Pokud mají podpůrná opatření fungovat, musí být garantována po celou dobu základní školní docházky (pokud je žák potřebuje). Až někdo praktický spočítá tyto náklady, zjistí, že prostředky údajně připravené pro inkluzi představují zatím jen drobné.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
Také se přikláním k názoru, že magistra Emmerlingová by měla posouzení vhodnosti medikace dětí s ADHD nechat na skutečných odbornících, tedy dětských psychiatrech. Že se na světě najde pár mašíblů, kteří „vědecky potvrdí, či vyvrátí“ cokoliv, o tom není sporu. Vzdělání by ale člověku mělo dávat schopnost odlišit tyto mašíbly od skutečných odborníků. Pokud jde o Dr. Jonáše, laureáta stříbrného bludného balvanu za rok 2008, doporučuji tento článek klubu skeptiků: http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1237224419 Pokud jde o Dr. Sally Goddard Blythe, nejedná se o doktorku, ale magistru. Tato paní publikovala 5 článků v tzv. peer reviewed journals, ale ani jeden v časopise impaktovaném,… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Kdo žije v Praze,je mu blaze.Žije v bláhové doměnce,že tak je to tam, tak to funguje všude. Jenže já mohu dodat důkazy o tom, jak to vypadá na „obyčejných“ okresech. Na celý náš okres 1 klinický dětský psycholog a 1 dětský psychiatr.Nějaká psychoterapie,a případně další metody práce s dětmi a s rodinou?Sci-fi.Bohužel. Takže psychofarmaka jsou většinou běžná. Je to ale vina těch dvou? Ne. Pojišťovna došla k závěru, že více klinických pracovníků na okrese není potřeba. A soukromníci, u kterých byste platili cca 300,- za hodinu sezení se tu neuživí. To si zdejší obyvatelstvo s podprůměrnou mzdou nemůže dovolit. na… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová

Přidat komentář

Iva Švarcová
Iva Švarcová
Paní kolegyně, tahle věc je hodně složitá a nemyslím si, že v Praze je vždycky blaze. Jak často upozorňuje psycholog Šturma, zvýšený neklid nemusí být vždy poruchou, ale třeba také znamením, že jsou na dítě kladeny neúměrné nároky. Někdy je nesoustředěnost důsledkem nedostatku spánku,jindy může být způsobena třeba problémy v rodině. Tak zvaná hyperaktivita může být způsobena vážnou poruchou, ale někdy také neukázněností dítěte nebo i tím, že se dítě ve škole nudí, protože mu není věnována dostatečná pozornost. Dobrý učitel by to měl dokázat rozpoznat, ale ani nejlepší učitel to těžko diagnostikuje při počtu 30 žáků ve třídě. Takže… Více »
karvaiova
karvaiova

asi jste ma spatne pochopilaJa jsem pokud mozno proti lekum.Naopak bych uvitala vice psychologu,kteri budou s ditetem i rodinou dlouhodobe pracovat.Medikaci beru jako posledni mozne reseni.

Iva Švarcová
Iva Švarcová

I já vidím medikaci jako poslední řešení, jak píši v posledním odstavci svého příspěvku. Ani psychologové nejsou všemocní a nejvíc práce nakonec stejně zůstává na učitelích ve škole.

Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Pro pana Pavla Doležala a ostatní zájemce o ADHD doplňuji: Nejsem lékař, jsem speciální pedagog. Přesto mám v péči děti i na doporučení některých lékařů, pracovníků PPP i učitelů. Metody, které odstraňují příčiny ADHD, pomohly mému synovi zbavit se ADHD a specifických poruch učení ( dyslexie s dysortografií a grafomotorické obtíže )bez farmakoterapie již před 20-ti roky. Dnes žije normálním rodinným i pracovním životem, má vysokoškolské vzdělání. Poznatky, které získávám, ověřuji v praxi. Sally Goddard Blythe je ředitelkou institutu neurofyziologické psychologie v Chesteru. Vytvořila metodu INPP, jednu z metod zaměřených na rehabilitaci následků odchylek v motorickém vývoji dítěte a také… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
Paní Emmerlingová, nebudu se s vámi pouštět do diskuse o ADHD, neb to není moje odbornost. Velmi ale pochybuji, že by existovaly relevantní studie prokazující souvislost intoxikace organismu matky v období před početím, či v období početí, a následného vzniku ADHD, či jiných poruch u plodu. Čistě teoreticky to možné je, ale je to velmi obtížně prokazatelné a je extrémně obtížné dopátrat se míry tohoto vlivu a také testování nutnosti, či postačitelnosti pro vznik jednotlivých typů poruch. Ona totiž intoxikace je uváděna mimo jiné jako příčina mnoha dalších chorob, včetně rakoviny, alergií, roztroušené sklerózy a dalších systémových onemocnění. Aniž by… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
„Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů…“ Trochu mám pocit, že sám Albert Einstein by se divil, co všechno měl za svého života říci. Chudák je používán jako jakási autorita v oboru pravdy, která má tu velikou výhodu, že je mrtvá a tudíž se nemůže bránit. Nicméně budiž řečeno, že mně nečiní žádný problém změnit názor na věc, jen k tomu potřebuji dostatečně silné argumenty, nikoliv jakési tvrzení jedné paní, že jejich Pepíčkovi to pomohlo a tudíž to funguje a tímto jsem to dokázala. K potvrzení funkčnosti je… Více »
Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Ve svém minulém příspěvku jsem mylně uvedla, že informaci o prekoncepční péči a detoxikaci rodičů i dítěte mám od PhDr. Jiřího Tyla z brožury Lehké mozkové dysfunkce. Raději jsem se do brožury znovu podívala a zjistila jsem, že mám tuto informaci doopravdy z jiného zdroje – z materiálu, který napsal lékař gynekolog. Nebyl to však záměr. Tímto se omluvám, protože nechci nikoho uvést v omyl. Jinak všechno ostatní platí. Toxická zátěž organismu se skutečně podílí nejen na ADHD, ale i na vzniku nemocí. Dělala se i česká studie, která prokázala zvýšený výskyt LMD v průmyslových aglomeracích a v místech, se… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel

Paní Emmerlingová, a které principy kvantové fyziky vám byly vysvětleny?

Udělat studii není otázkou sepsaní několika případů a doplnění o informaci, že to funguje. To se musí vytvořit nejprve design studie, nadefinovat se předem statisticky testovatelná hypotéza, která se pak na základě dat testuje. Je nutné splnit celou řadu předpokladů na náhodnost trénovacího a kontrolního vzorku, apod. A výstupem musí být jednoznačně měřitelné výstupy, přičemž, ten, kdo je měří, by neměl vědět, do jaké skupiny každý jednotlivý subjekt patří, aby jeho měření nebylo ovlivněné. Žádné jiné studie nemají smysl, protože nevypovídají o ničem jiném, než o autorově snaze, něco prokázat.

Pavel Doležel
Pavel Doležel

O intoxikaci a detoxikaci píše ve své knize Doba jedová, profesorka Strunecká, nositelka bludného balvanu a bývalá přednášející na PřF UK. Minulý měsíc jí byl ovšem zrušen rektorem i status externího spolupracovníka a její kniha je opravdu bludná. Ostatně paní profesorka není ani toxikolog, ani chemik, ale fyziolog a to ještě rostlin. Je jasné, že některé látky mají negativní vliv na zdraví člověka. Rozhodně se však nejedná pouze o látky uměle vytvořené. Vliv těchto látek, či vakcín, kupříkladu na rozvoj autismu jest popsán způsobem velice svérázným a ne nepodobným Bibli svaté.

Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Využití poznatků z kvantové fyziky velmi pěkně popsal ve své knize Biologie víry ( víry jako přesvědčení )doktor Bruce H. Lipton, který přednášel a také věnoval se výzkumu v oblasti buněčné biologie na lékařských fakultách v USA. Je to světově uznávaná autorita, tedy žádný „mašíbl“( Je to pojmenování pro lidi, kteří nemají akademické vzdělání? ). Jeho kniha se stala mou „vědeckou biblí“ a dovedla mě k pochopení podstaty některých metod, které ve své poradenské praxi používám a za které by mi asi skeptici udělili také bludný balvan ( EAV, EFT ) . Je to vědecký protipól práce, kterou vytvořil jako… Více »
Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
Paní Emmerlingová, knihu Biology of Belief pana doktora Liptona jsem si pročetl a nenašel v ní nic. Žádnou jeho studii, ani výzkum jsem nenašel publikovány v žádném impaktovaném časopise. Pan doktor popisuje na několika stranách, kterak se v době studií vyhnul pětikreditovému kurzíku kvantové fyziky pro nefyziky a dále pak ukazuje, že jeho vzdělání v oboru fyziky i vnímání vědy je jednoduché. Popisuje, jak si během letu do Chicaga pročetl nějakou knihu o kvantové fyzice a kterak to změnilo jeho vnímání. Přesvědčuje ještě méně vzdělaného čtenáře o tom, že věda je triviální, lineární a že on prohlédl a vidí jí… Více »
Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Pane Doležele. Myslím, že je na čase naši diskuzi ukončit. Nemám chuť diskutovat s člověkem, který arogantně uráží každého, kdo dospěl k jinému poznání než on a proto ho nazývá „mašíblem“. Pravda, rozumím si více s optimisty (a jsou mezi nimi i lékaři )než se skeptiky. Nechci veřejnost zatěžovat něčím, co ji nemusí zajímat – bojem tzv. vědy s nevědou. Samozřejmě nejsem vědec a nehraji si na něj. Kvantovou fyziku jsem nestudovala, ale poznatky Dr. Liptona a jiných mi umožnily pochopit toky energie v organismu i způsob stresových podvědomých záznamů, z kterými mnohé metody pracují. To jsou ale věci, o… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
Paní Emmerlingová, skeptici mohou zkoumat, proč něco funguje, až když ověří, že to skutečně funguje. A to se zatím evidentně nestalo. Samozřejmě, že rehabilitace a cvičení mohou tak rozvinutý orgán, jako je mozek, ovlivňovat a jisté druhy cvičení mohou napomáhat zbavování se nějakých funkčních nedostatků prostě tím, že funkční nedostatek buď kompenzují rozvojem nějakých korektivních funkcí, nebo i přímo ovlivňují ten funkční nedostatek. Když si někdo zlomí nohu, tak jde také o funkční nedostatek a málokdo dnes čeká, že jí bude mít zlomenou na věky. Když mám atrofovaný sval, tak jej pomocí vhodných cviků cvičím tak dlouho, až je schopen… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
Paní Emmerlingová, tak jsem dospěl ke stejnému závěru, že diskuse nemá smysl. Diskuse s někým, kdo přednáší na Esofestu, praktikuje metodu EFT (viz níže), opravdu postrádá smyslu. Neodvolávejte se na kvantovou fyziku, ta s tím esoterickým blábolením nemá nic společného. Váš, abych tak řekl, bludný myšlenkový okruh, nemá s vědou nic společného. Jde jen o projev pavědeckého blouznění ve vědě neúspěšných individuí, jejichž „kreativita“ a touha po uznání, nabyly tak obludných rozměrů, že zvítězily nad myšlením a elementární pokorou. Opět jsem nucen zmínit Duning-Krugerův efekt, který zde hraje významnou roli. Z internetu: EFT – se řadí mezi ve světě velmi… Více »
Pavel Gregorčík
Pavel Gregorčík

Přidat komentář

Linda
Linda

paní speciální pedagožce bych přála mít dítě s ADHD, myslím, že by ji časem přešly tyto chytré rady a byla by ráda, že může dát klukovi ráno prášek, aby vyučování zvládl „v pohodě“… nikdy bych syna nestresovala takovými šarlatánskými metodami, aniž by byl ve škole ok… Učíme se výborně, chování však bez medikace na velmi špatné úrovni…

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
Budete se divit pane Doležele, ale protentokrát s vámi souhlasím, až na výjimky. To první s čím opět nesouhlasím je vaše nadřazenost (nechápu, proč se vzdělaný člověk má potřebu chovat jako primitiv). To druhé je k příspěvku, který jste našel na webu (potvrzuje mi to pravidlo, co nenajdeš v knihovně neber vážně a i tam si to dvakrát ověř u jiného autora) „Nic takového jako bioenergie nebylo prokázáno…“ Tady vřele děkuji za radu, nevydávat se k panu doktorovi, jelikož zřejmě nevěří ani výsledkům EEG (EEG je standardní metodou funkčního vyšetření elektrické aktivity mozku). Pojem fotosyntéza asi panu doktorovi také malinko… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
Pane Adamíku, mně to nedělá až takovou radost působit nadřazeně, ale při kontaktu s blbci si nemohu pomoci. Prostě lidská hloupost mě vytáčí do kontrolované nepříčetnosti. O co více mě štvou blbci, o to větší posvátnou úctu mám k lidem, kteří něco skutečně znají. „„Nic takového jako bioenergie nebylo prokázáno…“ Tady vřele děkuji za radu, nevydávat se k panu doktorovi, jelikož zřejmě nevěří ani výsledkům EEG (EEG je standardní metodou funkčního vyšetření elektrické aktivity mozku).“ Pokud máte na mysli profesora Heřta, nositele řádu rytíře českého lékařského stavu, tak k tomu se můžete vydat těžko, neboť je mrtvý. To ovšem nemění… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Pane Doležele, léčbu akupunkturou jsem podstoupila několikrát. Výborné, doporučuji.Jediné,na co zatím zcela nezabrala, je migréna. Ale to se u běžné )lékové) léčby stává také. Reflexní masáže, které dnes praktikuje kdejaký fyzioterapeut (a že to bolí,jau) jsou vlastně akupresura. A pomáhá to to. Vojtova metoda, kterou jsem cvičila rok se svými dětmi po narození je něco podobného. I paní Mojžíšovou posílali lékaři do někam, když přišla se svou metodou cvičení pro neplodné ženy. Ne všechno,co dnes nedokážeme změřit a prokázat neexistuje. proto se nemusíme k lidem, kteří věří na meridiány a bioenergii chovat jak k Giordanu Brunovi nebo jiným chudáků, kteří… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
„Co vy si představujete laicky pod pojmem bioenergie, to netuším“ Ad 1. Netušíte, protože tento pojem jsem nikdy nezmínil a nepoužil, mluvil jsem o přeměně energie v energii jinou, což jistě popírat nebudete, jako fyziky znalý. Stejně jako tomu bude s EEG, EMG, CRT, MG a dalšími na fyzikálním principu fungujícími zobrazovacími prvky moderní medicíny, které se pro diagnostiku např. autismu používají. Ad 2. Opět jste můj příspěvek dokonale otočil – neboť souhlasil s vaší tézí ověřování faktů a vědeckého přístupu, což bez pardonu vypadá, že jste jej nečetl, anebo nečetl. V souvislosti s předchozí diskusí se momentálně divím ještě… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík

Paní Janě Karvaiové
Naštěstí se objevují výjimky jako MgA. Hana Galetková, anebo Mgr. Miloslava Soukupová, kteřé se takovým dětem dlouhodobě věnují a výsledky jsou pozoruhodné.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Doufám, že je to i více lidí.

Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Dobrý den, paní Lindo a ostatní diskutující. Můj dospělý syn trpěl v dětství ADHD, měl dyslexii, dysgrafii a dysortografii. Dnes žije normálním rodinným i pracovním životem, je strojní inženýr. Určitě i jeho problémy mě dovedly k užšímu zájmu o tuto problematiku. Jsem původně učitelka, učila jsem i dyslektických třídách, ale i externě na pedagogické fakultě poruchy učení a LMD. Pracovala jsem externě a krátce i interně v PPP. Téměř 20 let se podílím na dalším vzdělávání českých pedagogů v tomto oboru a stejnou dobu jsem privátní speciální pedagog. Neustále se vzdělávám i u zahraničních odborníků( neuropsychologů, psychiatrů, psychologů ). Myslím… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
„Ad 3. Je zvláštní s jakou odborností se opět věnujete tématu, kterému rozumíte? (ano to má být řečnická otázka)“ Pane Adamíku, právě proto, že v dané problematice nejsem odborníkem, sáhl jsem po vyjádření profesora Heřta a docenta Pekárka, první byl lékař, anatom, profesor, doktor věd, dvacátý rytíř českého lékařského stavu, držitel zlaté medaile Univerzity Karlovy a druhý je fyzik, docent a doktor věd. Nehněvejte se, že dám v otázkách medicínských a fyzikálních více na znalosti těchto lidí, než na názory a víru magistry Emmerlingové, speciální pedagožky, či magistra Adamíka, pedagoga. Tím nechci tvrdit, že paní Emmerlingová nikdy nikomu nepomohla-to nedokáži… Více »
Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová

Každé vědecké poznání je někdy překonané novými poznatky, jak historie ukazuje…
Proč by to nemohlo být i v medicíně, pedagogice či psychologii?
Jestliže něco v praxi opakovaně funguje, pak to musí
mít nějakou podstatu.. A je úplně jedno, jestli to současná věda umí odůvodnit či ne..

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
Děkuji pane Doležele a vidíte, že hned je váš příspěvek mnohem blíže dialektice, kterou bych opravdu rád viděl na takovém webu, který se chce zabývat vzděláváním. Na mé názory můžete a nemusíte brát zřetel, budu rád pokud mi můj názor potvrdíte, stejně jako vyvrátíte – argumentací, nikoli urážkami. Co se týká fyziky a matematiky, mám je velmi rád, často je používám (protože se tomu nevyhnu), na úrovni, kterou potřebuji. Přesto si netroufnu říci, že jim rozumím. O kvantové mechanice si rád poslechnu a přečtu zajímavosti, novinky a poznatky odborníků, i když jsem někdy rád, že vůbec pochopím o co šlo.… Více »
Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Pane Lukáši Adamíku, nepotřebuji cokoliv obhajovat – nepomohla jsem jednomu dítěti, jak byste se mohl mylně domnívat. Počet nevím, nemám čas to počítat a není to pro mě smysluplné – pokud by Vás to zajímalo – tak asi 5-10 nových klientů týdně krát 19 roků… ) Ani se nepotřebuji zviditelňovat, jak by se někomu mohlo zdát. Rodiče dětí, kterým jsem pomohla si předávají kontakty sami, a to po celé republice. Mrzí mě a zároveň i děsí, že se nasazuje zbytečně farmakoterapie, aniž by se řešily vědecky prokázané příčiny ADHD. Znáte např. vedlejší účinky a následky užívání Ritalinu ( tzv. kokainu… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
Repetitio est mater studiorum… Někdy to bývá opravdu únavné, ale vzhledem k tomu, že jsme pedagog. Vysvětlím znovu. Neberte můj komentář jako osobní útok, protože to nedělám a v žádném případě to tak nemyslím a nikdy jsem to tak nemyslel. Diskuze je vždy o názorových shodách či neshodách, nevidím důvod k agresi. Prosím, čtěte příspěvky komentářů celé a nevkládejte do nich, co v nich není! Stejně tak se mne nesnažte diagnostikovat a přestaňte se dohadovat, co si myslím či nemyslím. Přijde mi to stejně trapné, jako když si někdo myslí, že co nenajde na internetu neexistuje. Vím jaké jsou projevy… Více »
BGREGY
BGREGY
Pane Adamíku, delší dobu jsem sledoval diskuzi na dané téma. Někdy s pobavením, kam stupidita a omezenost některých diskutujících může dojít. Pod anonymním jménem (např. Doležel Pavel) si dovolí plivat a dštít svatý oheň na totálně zbloudilou, až pomatenou magistru. Nazval jí mašíblem, což přeložil: magor,šílenec,blb – bez jakékoliv znalosti problematiky, odborné znalosti apod. Ale pan uvedený v závorce výše je odborník přes všechno, lékařství, ekonomiku, ropný průmysl, zemědělství, školství, žádný obor lidské činnosti mu není cizí. Stačí se podívat na kterékoliv téma na EDUinu. Vždy je tam příspěvek p. Doležela. Je mi jasné, že tento úžasný znalec (silně připomíná… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
„Klasická medicína nechce spolupráci s alternativní medicínou“ Já mám naštěstí jiné zkušenosti s lékaři, kteří lék předepíší pouze v případě nezbytném a věřte, či ne, dokonce ovládají, s velkými odbornými zkušenostmi alternativní a tradiční medicínu. Právě oni sami jsou zdrojem, který upozornil na „odborníky“ jejichž péče bývá mnohdy nebezpečná. Někteří členové mé rodiny naneštěstí takové štěstí neměli. Co se týká amerických autorů, mám na ně svůj neměnný názor, mnozí jsou moderními šamanisty. Nadužívání léků je problém dobře popsaný a známý(alespoň mě), co je horší mnohdy za vědomého přispění „rodičů“. Mgr. Emmerlingové jsem pouze oponoval ve věci překonání vědeckých teorií, s… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík

BGREGY
věřte, že mé názory a postoje podléhají pouze mé osobě, mým zkušenostem a tomu co jsem prostudoval.
Pan Mgr. Doležel je existující osoba, pokud je zdejší diskutér pouze alternací žijícího Doležela, jedná se nejen o patologický jev, ale zároveň o trestný čin a není nic snazšího, než takovou skutečnost ověřit, případně podat podnět ke stíhání takové osoby.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
Jsou dva typy diskutérů – ti, kteří diskutují pod svým jménem a anonymové. Nic proti anonymům, každý nemá odvahu stát si za tím, co píše a říká. Nechci hodnotit činnost paní magistry Emmerlingové, protože s ní nemám zkušenost. Pokud jí někdo za její péči platí, tak mi do toho celkem nic není. Pokud má někdo pocit, že mu pomohla, je to jedině dobře. Ono v moderní době kolikrát stačí si s člověkem popovídat. Jakmile nám ale magistra Emmerlingová přechází z role soukromého speciálního pedagoga poskytujícího nějaké služby do role vědátora, který se snaží vysvětlit fungování světa, pak to vnímám z… Více »
Pavel Gregorčík
Pavel Gregorčík
Jsou dva typy diskutérů. A) co chce diskutovat k danému tématu a aspoň trochu na úrovni se základní znalostí dané problematiky, a B) který má potřebu se vykecat, příp. zviditelnit a „pavědce“, anonyma, mašíbla atd. na protější straně co nejvíce znemožnit. Jste kategorie A) nebo B) pane Doležele? (nápověda B) je správně) S anonymitou diskuze nemá nic společného. Doleželů znám osobně čtyři, žádný se mi nepřiznal , že diskutuje, takže vy jste v taky anonym. Podstata věci je v tom, že vy nechcete diskutovat k danému tématu, který p. Emmerlingová otevřela tj. jak lze pomoci dětem při odstraňování příčin poruch… Více »
Stanislava Emmerlingová
Stanislava Emmerlingová
Pane Adamíku, neberu si osobně, co jste napsal. Každé naše poznání je ovlivněno i naší osobní zkušeností. Proto mě nezajímá kritika anotace, kterou někdo napsal o knize „Biologie víry“, ve které je víra myšlena především jako přesvědčení. Škoda, že si kritici nepřečetli třeba kapitolu Rodiče – genetičtí inženýři. Co tam Lipton popisuje, doopravdy tak je. Pracuji hodně s adoptovanými dětmi, s dětmi v pěstounské péči a byla jsem zapojena i do projektu na pomoc dětem z dětských domovů v našem regionu se zaměřením na zvýšení jejich školní výkonnosti. Byla to zajímavá zkušenost a velmi nadějná. Střípky mého osobního poznání se… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
Stanislavě Emmerlingové Zanechme již Liptonů (pokud se nejedná o čaj, ten je vcelku dobrý). Ještě jednou, jsem velmi rád, že se takovým dětem Vy, anebo kdokoli věnuje. Mám radost z těch rodičů, kteří své děti podporují i přes jejich potíže a problémy. I když i oni mívají ostych seznámit mne s diagnozou PPP – tady by měli být rodiče možná více informování ze strany poradců a psychologů, že pro každého pedagoga, jsou zevrubnější informace velmi žádanou a klíčovou skutečností (měly by být, pokud svou profesní roli bere vážně). To o čem váš článek hovoří jsem v praxi viděl několikrát, je… Více »
Dagmar
Dagmar
Dobrý večer. Jsem učitelka-speciální pedagog a poslední dobou mám pocit, že v mém okolí je hodně „odborníků“ na ADHD především ze strany rodičů. Jakýkoliv prohřešek jejich dítěte okamžitě omlouvají poruchou ADHD. Už mě to začalo někdy i vytáčet a tak jsem zvolila taktiku přitakávání s tím, že o jejich dětech mluvím jako o dětech s LEHKOU MOZKOVOU DYSFUNKCÍ a máte vidět jak se tomuto označení brání (… né můj syn nemá nic s mozkem on má jenom ADHD…). Někdy mi připadá, že název ADHD zní „sexi“ a „americky“ tak s ním prostě rodiče své dítě označkují. Vraťme se k českému… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Jé paní Dagmar,to jste napsala hezky. když jsem studovala,učila jsem děti s debilitou. Po nějaké době už to byly děti s lehkou mentální retardací.Nyní učím děti s lehkým mentálním postižením. Myslím, že již příští roky budu učit děti s nádherně omezenými(ale ne příliš) schopnostmi se učit a orientovat se v životě.Novináři a experti na vzdělávání budou mít pocit krásného nenálepkování.To že to jsou stále stejné děti a potřebují stále stejnou péči je jim jedno.Důležitý je název.Na to nesmíme my, speciálí pedagogové, zapomínat.
Mám pocit se soudruzi svého času dělali něco podobného v politice.Ať žije……

wpDiscuz