Nedostatek vysoce kvalifikovaných profesionálů má řešení

29. 6. 2014
EDUin
profes_z

Publikujeme text věnovaný otázce nedostatku vysoce kvalifikovaných lidí u nás. Článek nabízí několik cest, jak jejich počet v České republice zvýšit: investovat do vzdělání, umožnit více ženám profesní uplatnění a také nabídnout atraktivní možnosti Čechům, kteří vystudovali v zahraničí a kvalifikovaným cizincům. Autorka článku Mariola Pytlíková přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Článek otiskl týdeník Respekt v čísle 25 pod titulem Má česko talent?

I přes krizi a relativně vyšší míru nezaměstnanosti nepřestává růst počet volných pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky. Míst je dost, těch, kdo by je mohli obsadit, výrazně méně: v globálním kontextu se vede intenzivní boj o talenty. Situace v Česku se v mnoha směrech liší. V investicích do vzdělání je země na pomyslném chvostu států OECD a v mezinárodním srovnání i v porovnání se sousedy se v Česku výrazně pomaleji zvyšuje podíl vysoce vzdělaných lidí.

Navíc více než polovinu absolventů univerzit tvoří ženy, které ovšem kvůli českému fenoménu nejdelší rodičovské dovolené na světě a za neexistence finančně přijatelných forem hlídání malých dětí zůstávají dlouho mimo trh práce. K tomu přidejme dlouhodobý trend, v rámci něhož do ciziny ročně odchází v průměru 15 tisíc lidí (mezi lety 1993–2010 emigrovalo 272 tisíc Čechů) a velká část z nich patří mezi vysoce vzdělané. Spolu se stárnutím obyvatelstva pak právě tyto trendy zvyšují tlak na veřejné finance.

Kromě investic do vzdělání a většího zapojení žen do pracovního procesu lze situaci řešit ještě jednou cestou: přilákat vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí – jak cizince, tak Čechy. Budeme ovšem muset radikálně změnit svůj přístup.

Lidé se z ciziny vrátí, pokud jim nabídneme něco navíc

Lákat zpět svoje občany, kteří vystudovali západní univerzity, se daří třeba Číně. Jako jeden z nástrojů k tomu používá nabídku platů srovnatelných s platy pro danou pozici na Západě. Tuto metodu by bylo možné využít ve veřejném sektoru, třeba v terciárním vzdělávání, kde už existují první programy pro přilákání talentů. Další nástroj používají Dánsko, Švédsko, Lucembursko či Nizozemsko, které pro zahraniční experty na jistou dobu zavedou zvýhodněné daňové pásmo. Například Dánsko redukuje vysoce kvalifikovaným pracovníkům a vědcům ze zahraničí daně z příjmů o 40 procent po dobu tří let. A jak upozornil před časem článek v akademickém The Quarterly Journal of Economics, vidí Dánové konkrétní výsledky. Podle SKAT, dánské daňové agentury, počet vysoce vzdělaných cizinců a Dánů, kteří se vrátili ze zahraničí, vzrostl po zavedení této daňové úlevy o 23 procent.

Další možnosti nabízí zahraniční studenti. V současnosti musí studenti pocházející ze států mimo EU a studující v Česku po dokončení studia ze země odjet. Přitom jde o lidi, kteří by neměli problém s integrací. Například Spojené státy považují zahraniční studenty za zdroj vysoce kvalifikované pracovní síly a snaží se je v USA udržet například tak, že jim po dokončení studia poskytují rok na hledání práce a tamní úřady jim v tom aktivně pomáhají. Díky této politice pochází jedna třetina zaměstnaných absolventů technických a přírodovědných oborů ze zahraničí, a mezi absolventy doktorského studia je to dokonce více než polovina. Tito pracovníci se významně podílejí na inovacích, a jsou tedy významným motorem ekonomického růstu Spojených států.

Co odrazuje vzdělané cizince od práce v Česku

Kromě legislativních bariér a restriktivní imigrační politiky existují ještě bariéry kulturní, historické či jazykové. Tyto typy bariér je možné aspoň částečně odstranit. Současná česká imigrační politika je velmi restriktivní, je nutné ji změnit tak, aby zvýhodňovala vysoce kvalifikované cizince. Co se týče kulturních a jazykových bariér, pomohlo by navýšení kapacity v mezinárodních školkách a školách. Pokud chceme přilákat zahraniční experty, kteří jsou často mobilní a zůstávají v ČR jen pár let, nemůžeme po nich chtít, aby se oni a jejich děti učili exotický jazyk, jímž pro ně čeština zcela jistě je. Atraktivitu země by dále zvýšilo, pokud by bylo k dispozici více formulářů i webových stránek úřadů v angličtině nebo kdyby stát uspořádal kampaň propagující pracovní migraci do Česka.

Důležitou roli v atraktivitě státu hraje také jeho image, přičemž pověst Česka je ovlivněna negativními postoji Čechů k cizincům. Z našeho výzkumu vyplývá, že podobné postoje mají významný vliv na to, zda je země atraktivní pro zahraniční pracovníky, obzvlášť ty vysoce vzdělané. Z mezinárodního srovnání nevychází v tomto směru Česko nejlépe. Na základě šetření CVVM z března 2014 polovina (51 procent) českých občanů soudí, že v ČR žije příliš mnoho cizinců, a více než tři pětiny (62 procent) rozhodně nesouhlasí s tím, aby každému, kdo má v úmyslu přijít a žít v ČR, to bylo umožněno. Tyto postoje jsou výraznější u respondentů se základním vzděláním, nezaměstnaných a lidí, kteří nemají žádné přátele či známé mezi cizinci.

Přestože se image země nedá změnit jednoduše, lze na ní systematicky pracovat. Můžeme propagovat fungující a kvalitní systém školství a zdravotnictví. Můžeme změnit legislativu tak, aby nediskriminovala cizince a jejich rodiny, právě co se přístupu ke zdravotnictví a vzdělání týče. A neškodilo by také více informovat veřejnost, jaký efekt má imigrace a různorodost pracovní síly na výkonnost ekonomiky.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články