Nerovné šance ve vzdělávání jsou problém

Screenshot_1

Přinášíme záznam přednášky sociologa Adama Gamorana z University of Wisconsin o společenských dopadech nerovných šancí ve vzdělávání, která proběhla v květnu v Praze. Pozvánku na přednášku najdete ZDE.

Na konci května ÚVRV ve spolupráci s ambasádou USA a Fulbrightovou komisí uspořádal odbornou přednášku dr. Adama Gamorana „Nerovné šance jsou problém. Jaké jsou možnosti řešení?“. Dr. Adam Gamoran je prezidentem Nadace Williama T. Granta (http://wtgrantfoundation.org/whoweare), dlouho působil jako profesor sociologie na University of Wisconsin v Madisonu a také je presidentem Obamou jmenovaným členem Národní rady pro vzdělávání USA (http://ies.ed.gov/director/board/members.asp).

Videozáznam (v angličtině) je k dispozici na webových stránkách Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání (ÚVRV): http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/adam-gamoran-inequality/.

Adam Gamoran je prezidentem Nadace Williama T. Granta. Předtím dlouho působil jako profesor sociologie a vzdělávací politiky na University of Wisconsin-Madison. V průběhu své profesní kariéry trvající tři dekády Gamoran vedl široké spektrum studií zaměřených na nerovnosti ve vzdělávání a reformu školství. Mezi jeho hlavní díla patří řada studií zaměřených na diferenciaci vzdělávacích drah, její mechanismy a dopady rané selekce pro výsledky vzdělávání různě nadaných žáků. V dalších studiích Adam Gamoran ověřoval efektivitu různých intervenčních programů, které si kladly za cíl bojovat se vzdělanostními nerovnostmi a zvyšovat znalosti a dovednosti žáků. Tyto výzkumy byly založeny na znáhodněných experimentech na velkých souborech respondentů. Výzkumy, které realizoval, byly financovány řadou vládních i nevládních organizací (např. National Science Foundation, ministerstvem školství USA, Spencerovou nadací). Působil jako stipendista Fulbrightovy komise ve Spojeném království. Byl spolueditorem knihy Metodologické pokroky v mezinárodních výzkumech výsledků vzdělávání (2002). Je voleným členem Národní akademie vzdělávání a Americké akademie umění a věd. Byl dvakrát jmenován prezidentem Obamou jako člen Národní rady pro vzdělávání USA. Jako prezident Nadace Williama T. Granta považuje Gamoran za prioritu podporu takového výzkumu, který prohloubí naše porozumění programům, politickým opatřením a postupům, které snižují nerovnosti ve výsledcích vzdělávání mladých lidí, a pomůže pochopit a zlepšit využití závěrů výzkumů v rozhodnutích, které ovlivní život mladé generace.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

9 komentářů k "Nerovné šance ve vzdělávání jsou problém"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Iva Švarcová
Iva Švarcová

„Nerovné šance jsou problém. Jaké jsou možnosti řešení?“

V podstatě žádné, protože nelze zajistit, aby všichni žáci měli stejné schopnosti a stejné podmínky.
Ale dá se o tom hodně psát a mluvit.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Abychom si byli všichni ve všem rovni chtěli zajisti komunisté a před nimi ještě pár nějakých náboženských skupin. Jak ten experiment dopadl víme všichni. Rovnost je utopie. Jediná možnost je trochu mírnit tu nerovnost. Nabídnout možnosti. jestliže tyto možnosti někdo využije, je to fajn. pak budou jedinci, kteří tyto možnosti nevyužijí. I s tím se musíme smířit. Urputná snaha, na úkor celé společnosti, donutit někoho vzdělat (ubytovat, nakrmit, vyléčit…..) je naprostá pitomost. V Emerice už to dávno pochopili. Ta prostě můžete svobodně zhebnout pod mostem. Ne, to není ironie. Dlouho jsem o tom přemýšlela, a oni mají pravdu. Je to… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
vittta
vittta

Nikdo přece nechce nikomu pomáhat, Paní Karvaiová.
Ať si klidně pod tím mostem chcípnou, ale…nejprve ať je z nich nějaký zisk, pro nějaké neziskové lidičky.
Pomáhat těm, kteří o pomoc stojí je ošemetné, ti pak třeba jednou mohou o té „pomoci“ i vyprávět a třeba ta „pomoc“ má úplně jinou formu, než si hodně lidí myslí.
Ale o čem může vyprávět ten, kdo chcípne pod mostem?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Pane vitto. mě se také nelíbí chudoba.Nechci,aby lidé končili pod mosty.Jen rozlišuji ty,kdo se v podobné situaci ocitli v podstatě dobrovolně,popřípadě vlivem drog.A na ty,kdo se do podobné situace dostat nechtěli a vlivem trapných platů v téhle republice nebo nemoci nebo dlouhodobé nezaměstnanosti se tam dostali. je rozdíl mezi těmi, kdo pracovat chtějí a kdo ne.Nyní je sezona česání ovoce a běžte se podívat,kdo pracuje v sadech.Většinou jsou to mladí brigádníci nebo důchodci nebo lidé ze soc. slabých rodin, kteří shánějí a berou práci, kde se dá. Na Roma tam ale nenarazíte. Proč? To se ptám já, protože ti zemědělci… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Omluva za chyby,polepším se.

vittta
vittta

Já vím, paní Karvaiová.
Ale ti Romové…by museli být svým způsobem úplně na hlavu, kdyby pracovali.
Dostanou to i bez práce…
Legrační na tom je, že Romové žádnou omluvu nechtějí, tu chějí jejich jménem neziskové organizace.
Vykazují činnost, pozornost AI a jiných organizací nesmí usnout ani na vteřinu.
Neziskovky jsou obchodníci s bídou, nepotřebují vzdělané Romy nebo nyní aktuálně cizince.
Z těch nic není.
Obchodník s bídou-potřebuje tu bídu.
A za tu bojuje…jejich klienti musí být chudí-a nejen to, také pokud možno nenávidění.
No—a už to hned dává smysl.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Teď vidím v TV, že Jourová bude chtít po MŠMT data o zápisu romských prvňáků. Jak je budeme na školách rozeznávat? Vrátí se do dotazníků zpět „národnost“?

Iva Švarcová
Iva Švarcová

To snad není možné. Že by paní ministryně byla rasistka?
A počty vietnamských, ruských, ukrajinských, čínských a dalších žáků se budou sledovat také?

wpDiscuz