Oldřich Botlík: Zákulisí státní maturity – Co by měl vědět nový ministr školství

28. 6. 2017
EDUin
33555218750_446f59bbe5_z

Upozorňujeme na sérii textů Oldřicha Botlíka, která začala minulý týden vycházet na webu Česká škola a bude se věnovat problémům letošního ročníku státní maturity. Jednotlivé díly by měly být publikovány během předchozího a tohoto týdne, postupně je převezmeme i na web EDUin. Původní text najdete ZDE.

Včera byl jmenován nový ministr školství. Profesor Stanislav Štech je vysokoškolský pedagog, který se kromě pedagogické psychologie dlouhodobě zajímá o školství jako systém. Byl také nejspíš faktickým tvůrcem vzdělávací politiky své předchůdkyně. Lze tedy předpokládat, že rozumí věcným argumentům týkajícím se plošných zkoušek (tj. jednotných přijímacích testů a státní maturity), jejich širším souvislostem a také významu diskuse o těchto prvcích v českém školství.

Kateřina Valachová zvolila taktiku „promlčet se“ do doby, kdy problémy, některé opakující se každoročně, jiné nové, přestanou být aktuální a názor Ministerstva školství nebude nikoho zajímat. Mohla to být taktika úspěšná, ovšem pouze pro ni osobně. Řada nezodpovězených otázek se táhne se státní maturitou od samého počátku. Pokud se vždycky hasí jen ty nejviditelnější plameny, může se stát, že trochu víc zafouká a zničehonic shoří všechno najednou.

Letos už se situace stala nepřehlednou. Vracejí se staré otázky související například s kritérii hodnocení písemných prací, jeho kvalitou i návratem k centrálním hodnotitelům. Vychází najevo, že chybí regulace základních procedur provázejících stanovení náročnosti testů a korigování jejich výsledků. A selhává kontrola nad tím, jak tyto procedury probíhají.

Rozhodl jsem se proto shrnout to nejdůležitější v několika dílech seriálu o zákulisí státní maturity. Výčet těchto jednotlivostí by ovšem neměl zastřít skutečnost, že státní maturita prokazatelně neplní cíle, jimiž bylo její zavedení zdůvodňováno. Není spravedlivá ani objektivní, jednotlivé ročníky nejsou srovnatelné. Je nákladná, ale nevede ke zlepšení výsledků výuky. Zato za sebou zanechává desetitisíce mladých lidí bez ukončeného středního vzdělání, jejichž osud zjevně málokoho zajímá. Tito lidé fakticky maturitu nepotřebují – složení zkoušky je však (zbytečným) předpokladem pro samostatný výkon řady profesí, k němuž se jim stát (zbytečně) uzavřel cestu.

Věřím, že si ministr Štech najde ještě před skončením svého krátkého mandátu čas a vyjádří se k neřešeným problémům státní maturity obsáhleji. Mohl by však udělat mnohem víc. Po sedmi ročnících státní maturity nazrál čas na její hloubkový audit. Ministerstvo školství by k němu mělo pozvat především zahraniční experty, kteří se plošným zkouškám a jejich dopadům na školský systém a na cíle vzdělávání věnují dlouhodobě.

Zítra: Často užívaný průměrný výsledek maturitního testu je subjektivním ukazatelem, o jehož hodnotě rozhodují tři lidé. Jsou vázáni jen neurčitým ministerským zadáním, které stejně neplní. Proto letos mohli poslat do škol příliš náročný test z češtiny: propadl by v něm každý šestý maturant. Úpravou bodování některých úloh chtěli především zabránit vlastní blamáži. Přestože počet neúspěšných po úpravě výrazně poklesl, existují tisíce žáků, jimž nelze férově zdůvodnit, proč prospěli, resp. neprospěli.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články