Podívejte se na závěry Kulatého stolu: Co si myslí o jednotných přijímačkách ředitelé středních škol?

24. 9. 2014
EDUin
KS1

Nabízíme obrazový a zvukový záznam kulatého stolu SKAV a EDUin, který se věnoval záměru ministra školství zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy.  V rámci debaty, jíž se účastnili především ředitelky a ředitelé středních škol, padly argumenty podporující jednotné přijímačky i ty, které vysvětlují, proč jejich zavedení spíše zhorší kvalitu vzdělávání. Pozvánku na kulatý stůl se seznamem diskutujících si prohlédněte ZDETiskovou zprávu vysvětlující, jak se přijímá na střední školy v evropských zemích, čtěte ZDEBlogy Tomáše Feřteka věnující se jednotným přijímačkám najdete ZDE, ZDEZDE.

Debata o smyslu jednotných přijímacích zkoušek proběhne pravděpodobně během podzimu jak mezi odborníky, tak v médiích. Na její úvod nabízíme shrnutí argumentů na podporu či odmítnutí tohoto projektu.


Zvukový záznam kulatého stolu v délce 120 minut si můžete stáhnout ve formátu mp3 ZDE.

Argumenty diskutujících PRO zavedení jednotných přijímacích zkoušek:

  • Jednotné přijímací zkoušky zvýší motivaci žáků na základních školách pracovat i v devátém ročníku.
  • Je třeba postavit hráz příchodu žáků s mimořádně špatnými známkami na maturitní obory středních škol.
  • Jednotné přijímací zkoušky zvýší kvalitu výuky na základních školách a na učiliště přivedou kvalitnější absolventy.
  • Stát nebude vynakládat peníze na studium lidí, kteří nakonec neodmaturují.
  • Jednotné přijímačky zrovnoprávní z hlediska zájmu žáků a rodičů ty školy, které dnes přijímačky konají a které přijímají bez nich.

Argumenty diskutujících PROTI zavedení jednotných přijímacích zkoušek:

  • Jednotné přijímačky omezují pravomoci a kompetenci ředitele přijímat ke studiu žáky, pro něž je jejich škola vhodná.
  • Jednotné přijímačky nejsou schopné rozeznat, který žák je schopen odmaturovat a který ne. Dokládají to data z šetření společnosti Scio, která dlouhodobě zkoumá v projektu Vektor žáky v 1. a 4. ročníku střední školy.
  • Mezi výsledky v deváté třídě a u přijímacích zkoušek a výsledky u maturity je velmi slabý vztah. O úspěchu na střední škole mnohem více rozhoduje motivace a schopnost učitelů probudit v žácích chuť na sobě pracovat.
  •  Střední školy, které přijímají na základě pohovoru, nebudou moci přijmout ke studiu ty žáky, kteří neuspějí v některém z testů, byť jinak vykazují mimořádné předpoklady ke studiu.
  • Zavedení jednotných přijímaček je v jasném rozporu s nedávno přijatou Strategií vzdělávání do roku 2020.
  • Velká část dětí se speciálními vzdělávacími potřebami bude při přijímacím řízení znevýhodněna, byť mají předpoklady zdárně dokončit studium.

Zajímavé poznámky a tvrzení v diskusi:

  • Je velmi důležité, jak bude nastavena hranice pro přijetí k maturitnímu studiu. Zda bude jen jedna nebo dvě různé úrovně pro gymnázia a průmyslové školy.
  • Je možné uvažovat i o řešení, kdy přijímačky budou povinné, ale nebudou jednotné a administrované státem.
  • Stejně tak by bylo možné, aby střední školy přijímaly podle svého uvážení a pak měly možnost přeřadit žáky, které vyhodnotí jako slabé, na vhodnější typ studia.
  • Kraje chtějí využít jednotné přijímačky k rušení některých škol. K tomu by ale nemělo být přijímací řízení využíváno.
  • Poslat na učiliště, která Strategie 2020 popisuje jako prostředí, kde je mimořádně nízká motivace ke studiu, ještě více dětí než dnes, nedává smysl. A pokud by tam mělo jít více žáků, musí se učiliště nejdříve změnit.
  • Ministerstvo by mělo dříve, než rozhodne o zavedení jednotných přijímaček předložit argumentaci na základě dat z výběrových šetření a státní maturity, která doloží, že je opravdu možné dosáhnout těch cílů, o něž usiluje.
  • Tvrzení odpůrců jednotných zkoušek, že zamezuje části žáků dosáhnout maturity, není pravdivé. O studium mohou usilovat i po dosažení výučního listu.
  • Proti tomuto tvrzení stojí argument, že právě absolventi nástaveb usilující o maturitu patří k nejméně úspěšným u státní maturity.
  • Odsunutím větší části žáků na učiliště stát neušetří, protože rok studia na učilišti je nákladnější než rok studia na všeobecně vzdělávací škole.
  • Důležité je změnit systém financování regionálního školství, aby školy nebyly nuceny brát žáky jen kvůli platbě na hlavu.

Tomáš Feřtek, moderátor debaty, řekl: „Při přípravě kulatého stolu pro nás bylo do značné míry překvapením, že většina školských asociací nemá k zavedení jednotných přijímacích zkoušek ještě jasné oficiální stanovisko. Obvykle o něm budou jednat během podzimu. Proto nám přijde důležité předložit co nejvíce informací a argumentů k debatě, aby konečné rozhodnutí, zda jednotné zkoušky zavést či ne, bylo učiněno na základě všech dostupných fakt a s odpovědností náležející tak zásadní změně ve vzdělávací politice.“

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články