Právo: Studenti kritizují rušení lyceí

Publikujeme text Rudolfa Volemana, který informuje o iniciativě České středoškolské unie, která se postavila proti schválenému rušení lyceí, středních škol a učilišť v Karlovarském kraji. Text vyšel 5.4. v deníku Právo.

Česká středoškolská unie (ČSU) se postavila proti zrušení dvou ze tří lyceí a sloučení čtyř středních škol a učilišť v Karlovarském kraji, které schválilo karlovarské krajské zastupitelstvo na konci minulého roku.

ČSU, která zastupuje přes 30 tisíc studentů z více než 150 středních škol v republice, to uvedla na svém webu s výzvou, aby kraj své rozhodnutí anuloval.

„Vzdělání z lycea se silným všeobecným základem žákům v budoucnu umožní fl exibilně se pohybovat na pracovním trhu a dále se vzdělávat. Pokud kraj lycea skutečně zruší, připravuje mladé lidi v kraji o přístup k dalšímu vzdělávání,“ uvedla předsedkyně ČSU Lenka Štěpánová, podle níž jde o nekoncepční změnu, která je pro kraj z dlouhodobého hlediska neperspektivní.

Nezaměstnanost absolventů lyceí se podle ní v průměru pohybuje okolo 3,3 % v porovnání s 5 % u absolventů odborných škol s maturitou bez rozšířeného všeobecného základu.

Přesun škol z menších do velkých měst bude podle ČSU znamenat zvýšené výdaje pro rodiče studentů na dopravu, ubytování a stravování. „Namísto aby kraj napomáhal stírat rozdíly mezi žáky se slabým socioekonomickým zázemím a jejich bohatšími spolužáky, připraví je o možnost maturitního vzdělání a nasměřuje je do učňovského školství,“ uvedl člen předsednictva ČSU Viktor René Schilke.

„Zrušení lyceí způsobí, že odejdeme studovat do větších měst, třeba do Plzně. Práce je tu špatně placená, myslím, že motivace vracet se do rodného kraje bude minimální,“ komentovala studentka druhého ročníku zdravotnického lycea Karolína Poláková.

Karlovarský krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč (zvolen za SPO) si za rozhodnutím stojí. „Karlovarský kraj při návrhu první etapy změn v oborové struktuře jím zřizovaných středních škol vycházel z dlouhodobých poznatků a vzal v úvahu všechny aktuální skutečnosti,“ uvedl Bradáč, podle kterého cílem rozhodnutí je zkvalitnit a zefektivnit celý vzdělávací proces. Připomněl přitom, že základním východiskem pro změny byl úbytek studentů v kraji o zhruba třetinu a nadměrný počet volných míst ve školách. „Školy v kraji se naplňují nikoliv podle potřeb zaměstnavatelů, a tedy budoucího uplatnění absolventů na trhu práce, ale podle popularity jednotlivých oborů a preferencí uchazečů a jejich rodičů,“ uvedl radní, podle kterého školy, do nichž jsou menší školy začleňovány, nabízejí lepší zázemí a vzdělávání.

Dosažitelnost vzdálených škol z venkova chce zajistit příspěvky na ubytování a dopravu. K přípravě na vysokou školu jsou podle Bradáče primárně určena gymnázia, a nikoliv lycea. „Ve vysokoškolském studiu pokračují i absolventi středních odborných škol. Lycea pak představují jakýsi mezičlánek mezi středním všeobecným a odborným vzděláním, ale v žádném případě nezaujímají ve vzdělávací soustavě nezastupitelnou roli,“ uvedl Bradáč.

Expert Informačního centra pro vzdělávání EDUin Bohumil Kartous v polovině března v příloze deníku Práva Salon označil vzdělávání v regionech kvůli neexistenci dlouhodobějších vizí za časovanou bombu. Připomněl, že v KK není dosud žádná veřejná vysoká škola.

„Navíc zde převažuje střední odborné vzdělávání a současné krajské zastupitelstvo, které je zřizovatelem středních škol, se snaží všeobecnou část ještě více oslabit, zavřít lycea a omezit přístup do maturitních oborů, a tím pádem i k vyššímu vzdělání. V kraji za pár let nebudou příležitosti, protože tam nebudou lidi, odstěhují se jinam, budou klesat ceny nemovitostí, budou se tam stahovat lidé s existenčními problémy. Když to řeknu ostře, ten kraj bude hloupnout, chudnout a stárnout,“ uvedl Kartous.