Reportér: Kladivo na maturanty

Představte si paní okolo čtyřicítky na nástavbě, která potřebuje maturitu kvůli úřednickému místu na obci. Nebo absolventa učiliště, kam se žádní dobří učitelé moc nehrnou. Opravdu je to jen jejich vina, že jim matematika, nebo angličtina moc nejdou? Přesto je společnost většinově přesvědčena, že zavedení povinnosti zvýší kvalitu. Osobně si myslím, že je to spíš krok k likvidaci státní maturity. Ale to předbíhám. Abych o problému mluvil jazykem státní maturity, navrhuji pro její příští ročník dvě testové úlohy.

…

1.  Spočítejte počet neúspěšných u maturity v roce 2020/21

V roce 2016, kdy bylo možné si vybrat mezi maturitou z matematiky a cizího jazyka, skládalo státní maturitu z matematiky 24 procent z celkového počtu 62 000 maturujících. 23 procent z těch, kteří si matematiku jako maturitní předmět dobrovolně zvolili, v prvním kole maturity propadlo. Jaké procento propadlých bude u maturity v roce 2021, pokud se znalosti žáků středních škol nezmění a budou povinné všechny tři zkoušky – čeština, matematika, cizí jazyk?

Jde o otevřenou úlohu, k jejímu vyřešení využijte data dostupná na stránkáchnovamaturita.cz

2. Posuďte, který z výroků lze opravdu vyvodit z informace uvedené ve výchozím textu.

VÝCHOZÍ TEXT

V letošním jarním kole maturit se výrazně zvýšil počet těch, kteří neuspěli. Počet propadlých, kteří nezvládli přinejmenším jeden ze tří maturitních testů, se u gymnazistů přiblížil k deseti procentům, na průmyslových školách se pohybuje okolo padesáti procent a na učilištích a nástavbách se blíží v případech některých škol až k devadesáti procentům. Celkové procento neúspěšných u letošních maturit se může ještě změnit po podzimním kole, ale ministr školství za ANO Antonín Tenaten konstatoval, že je třeba počítat u letošních maturit zhruba s polovinou propadlých. (Lidové noviny, 25. 5. 2021, upraveno) 

A / Studenti jsou stále línější a nechtějí se učit.

B / Stát investoval zbytečně do středoškolského vzdělání několika desítek tisíc lidí.

C / Některé střední školy neumí vyučovat matematiku tak, aby žáci vnímali její důležitost.

D / Jde o chybu politiků, kteří nechali situaci dojít až do tohoto stavu, byť byl předvídatelný.

E / Státní maturita je od počátku pochybný projekt a měla by se zrušit.

(Upozornění: Správná může být více než jedna volba.)

…

Konec humoru. Na to, jak by dopadly maturity, pokud bude matematika povinná, jsem se ptal během posledního roku několika povolaných lidí, včetně Jiřího Zíky, ředitele Cermatu. A pokaždé se ten odhad blížil polovině maturujících. Opravdu se dá za takové situace tvrdit, že jsou středoškoláci a jejich učitelé prostě jen líní a neschopní? Nejde spíš o systémovou chybu vzdělávacího systému?

Představme si nějakého nového ministra, který se bude muset jako politik vyrovnat s tím, že propadla polovina maturantů. Dá se vyloučit, že ten problém nehodí na své předchůdce a státní maturitu nezruší? Přesně takhle zrušil před čtyřmi roky z hodiny na hodinu čerstvý ministr Petr Fiala externí opravování maturitních slohů odstartované ministrem Josefem Dobešem. To riziko je zcela reálné…

Tendence posledních let je jasná. Maturitní testy se rok od roku posunují ke stále „akademičtějšímu“ pojetí. Nejlépe je to vidět na testu z češtiny, který dělají všichni studenti. Smyslem maturitního testu je ověřit, zda absolvent umí číst s porozuměním různé druhy textů a rozezná pravopisné chyby. To mají společné všechny obory středoškolského studia. Přibývá ale otázek směřujících na literárněvědné a lingvistické termíny, na věci, které buď jsou zbytečné úplně (viz letošní „případ epizeuxis“), nebo takové, které by bylo vhodné ověřovat třeba v profilové části maturity na gymnáziích a nezaplevelovat jimi testy pro ostatní střední školy.

Že se z maturity zbytečně stává kladivo na žáky středních odborných škol, dokazuje následující graf:

…

Vidíme, že i když celkový počet maturantů rychle klesá (o čtyři až pět tisíc ročně), počet neúspěšných na odborných školách naopak roste o stovky ročně. Není to tím, že by maturanti byli méně vzdělaní, to žádná další čísla nedokazují, ale prostě tím, že testy jsou pro tento typ studentů těžší, protože obsahuje věci, které jsou na odborných školách na okraji zájmu. Kdo rozhodl o takové změně? A jaký je její smysl, účel a záměr?

Je to vlastně úplně jednoduché. Buď je skutečně za postupnými změnami záměr, totiž přesunout větší část populace na nematuritní obory – aktuální politická reprezentace je většinově přesvědčena, že potřebujeme víc rukou než hlav. Nebo je to ještě horší a podobu jednotlivých testů nemá Cermat a jeho nadřízení tak úplně pod kontrolou. To druhé je nepříliš pravděpodobné. A v tom prvním případě by bylo dobré se jasně ptát, proč stát – krok za krokem – přetváří státní maturitu na kladivo na negymnazisty.