Respekt.cz: Jak se učí lovci a sběrači

ilustrační foto. by O_o O_O (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 29.7. na stránkách týdeníku Respekt. Jak mohou principy vzdělávání předzemědělských společností souviset s principy vzdělávání v době digitálních technologií? Jaký vliv bude mít demokratizace v přístupu k informacím na formu výuky ve školním prostředí? Původní text na stránkách Respektu najdete ZDE.

Letní bloumání postarší pedagogickou literaturou může přinést lecjaké překvapení.  Například poznání, že myšlenky, podobně jako semena rostlin, vydrží zapomenuté „v půdě“ čekat desítky let na svoji příležitost.

Peter Gray je americký vývojový psycholog, který na základě zkoumání doposud žijících společenství lovců a sběračů, tedy předzemědělských kultur, pojmenoval několik základních pravidel, jak se v takových společnostech děti vzdělávaly, i když školy ještě neexistovaly.

  • Děti mají mít dostatek volného času a prostoru, ve kterém si mohou hrát a zkoumat. V těchto společnostech jsou až do patnácti sedmnácti let požadavky na dospívající minimální. Je to proto, že samovzdělávání pomocí her a zkoumání vyžaduje spoustu času.
  • Děti se potřebují volně stýkat s ostatními lidmi z nejrůznějších věkových skupin, spolupracovat s nimi a pozorovat je. Je nutné, aby jejich činnosti nikdo neplánoval a mohly objevovat bez stresu, kritiky nebo zasahování ze strany autorit.
  • Mají mít přístup k nástrojům, kterými si jejich společenství přizpůsobuje a ovládá své prostředí, a volnost hrát si s nimi a zkoumat je.
  • Je třeba, aby směly vyjádřit jakékoli myšlenky, debatovat o nich a postupně se stále více účastnit rozhodovacích procesů ve společenství. Za své „vzdělání“ jsou samy zodpovědné.
  • Je důležité, aby na dosah byli vzdělaní pečující dospělí, které lze požádat o pomoc a kteří případně umí pomoci řešit situace, jež by hrozily šikanou.

Tento způsob výchovy podle Graye postupně zanikl s nástupem zemědělských společností, jež začaly děti využívat k polním pracím a už jim nemohly dopřát takové míry volnosti jako dřív. Graye zaujalo, že díky těmto postupům zvládnou děti nejen jazyk, ale spoustu technologických znalostí, a navíc se stanou platnými a aktivními členy svého společenství.

Což je něco, co se současné sofistikované škole postavené na oddělení dětí do věkově různých tříd a práci pod vedením a kritikou dospělých daří stále hůř. Gray dokládá, že je to právě proto, že moderní školy porušují základní principy dobrého učení.  A na příkladu několika současných svobodných škol, které tímto způsobem pracují (například Sudbury Valley v USA), ukazuje, že se i dnes dá dosáhnout podobných výsledků.

A teď ona zajímavost. Ona svobodná škola v Sudbury Valley existuje od konce šedesátých let. Ale Summerhill, britská škola na velmi podobných principech, funguje už od počátku dvacátých let minulého století. A když pročítáte dobovou pedagogickou literaturu včetně té české, zjistíte, že většina těchto myšlenek se tam objevuje, i když je tehdy autoři neopisovali od lovců a sběračů. Zkoumáním procesů učení a dětské psychiky došli k témuž. Jak to, že až na pár okrajových škol nic z toho neovlivnilo školní praxi?

Důvod je pravděpodobně jednoduchý. Euroatlantická civilizace měla ve dvacátém století jiné starosti; kromě jiného dvě světové války a ještě víc rozličných totalit, navíc to byla společnost silně hierarchická, velmi si cenící pokud možno slepé poslušnosti. A zrovna to je věc, kterou výchova podle lovců a sběračů neposkytuje. Proto koncept svobodné školy, kde jsou děti ponechány víceméně samy sobě, zůstával po desetiletí v jakémsi stand by režimu. Za hradbami sebejistého vzdělávacího systému, který byl přesvědčen o své dokonalosti.

Vrátíme-li do hry přirovnání k semenům čekajícím v půdě na příležitost, pak je dobré si uvědomit, co tu příležitost obvykle tvoří. Nejčastěji nějaká přírodní katastrofa. Požár, polom, záplavy, sucho. Prostě něco, co zásadně a nečekaně změní podmínky a najednou na místě, kde „nic nebylo“, vyraší rostliny, o nichž jste neměli tušení. Žijeme přesně v takové době. Světová internetová síť prolomila monopol škol na informace.  Nárůst počtu obyvatel mění jak prostředí, tak sociální poměry.

Představa, že by bylo možné ony miliardy chudých vzdělávat v tradičních školách a dosáhnout uspokojivých výsledků, je iluzorní. A Ind Sugata Mitra už víc než deset let ukazuje na pokusech s počítačem zazděným v chudé vesnici tak, aby k němu místní děti měly přístup, že principy lovců a sběračů pořád fungují. A to i ve spojitosti s digitálními technologiemi.

Asi je na místě se dívat pečlivě okolo, protože je pravděpodobné, že po léta spící pedagogické principy brzy vyženou první květy. Pokud se rozhlížíte a nic nevidíte; co takhle lesní školky? Není to první výhonek přesně toho vzdělávacího trendu, o němž je řeč?

  • Soubor esejů Petera Graye Svoboda učení si můžete přečíst ZDE
  • Poněkud křečovitý film o svobodné škole Summerhill je k vidění ZDE
  • Přednášku digitálního humanisty Sugata Mitry si můžete poslechnout ZDE
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Respekt.cz: Jak se učí lovci a sběrači"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
karvaiova
karvaiova
10 months 21 days ago

Pokud vim,tak iniciacni ritualy se v techto spolecenstvech provadely nekdy kolem 10 – 12 roku.Od te chvile byl clovek dospely. Tudiz 15 – 17 let mi tam nesedi.Dale v takovychto spolecnostech se deti krome her a pozorovani musely uz casto od utleho detstvi podilet na tvrdem pracovnim zivote sve tlupy,pozdeji rodiny. To by mozna nebylo v dnesni dobe marne.Samozrejme ze by to nemuselo byt tak tvrde,jak tehdy,ale ono se to nenosi ani skoro v te nejlehci forme.A jinak,ani nektere myslenky predlistopadoveho skolstvi nemusi skoncit v propalisti dejin.Par dobrych seminek by se naslo.

Jan Hučín
Jan Hučín
10 months 21 days ago
Článek mě nesmírně potěšil, protože připouští, že existuje cosi jako lidská přirozenost, která se ani po tisících let nemění. V záplavě výroků, že se svět mění a je tedy potřeba se tomu přizpůsobit, je takové přiznání velmi osvěžující. Náhle zkoušíme, zda by mohlo fungovat něco, co tu velmi, velmi dávno už bylo. K tomu je potřeba dodat další souvislosti (a nakousla to již paní Karvaiová). Přirozené učení mělo nějaký sociální kontext a vedlo nejen k získávání poznatků (že ta zelená houba není jedlá), ale i k sociálním dovednostem (že odpovědnost za zahnání šelmy nesou všichni a o úrodu se dělíme),… Více »
karvaiova
karvaiova
10 months 21 days ago
Ano,je to hodne o rodine a vztazich.Ze zivota se nam zacina vytracet prirozenost.Deti jsou nekriticky opecovavane bytosti ,pro ktere by bylo traunatem prozit neco neprijemneho.Pritom k normalnimu zivotu patri dobre i zle.Rodina mi ma poskytnout pocit bezpeci.Ale ne takovy,ze mi bude stale nekdo umetat cestu.Mela by poskytovat pocit zastity,mista kam se vracim, mista,ktere me podrzi v dobach zlych. Je treba zaivat i nedobro.Posiluje to sebevedomi deti, posiluje to pocit,ze zvladaji. Kdyz jsemse po narozeni mych deti rozhodla pouzivat rady sve babicky,byla jsem v ocich ostatnich matek trochu za blba.Me deti to prezily a jsem hrda na jejich samostatnost,souciteni,schopnost se poprat… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
10 months 21 days ago

Jak jsem už napsal v diskusi o hledání školy: alternativy kupodivu potřebují finanční doping. Proto na nás na odkazu na Sudbury hned vykoukne školné $8700.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 months 20 days ago
Nerozumím tomu, kde se bere ta neustálá touha po alternativách. Asi se nepohybuji na správných webech. Dominujícím principem alternativ je snaha o nalezení nějakých přirozených a jednoduchých řešení problémů, které ve skutečnosti neexistují. Něco na způsob mého oblíbeného rčení – každý problém má své řešení, které je prosté, jasné a mylné. Lidé touží po jednoduchých řešeních, po velikých objevech a sebeprosazení, ale stále méně jsou ochotni tomu skutečně obětovat. Je to taková epidemie sebeprosazování deprivantů v době, kdy každý má právo se prosadit, i když nemá čím. A tak posloucháme a čteme tisíce komentářů, příspěvků, článků, textů o geniálních metodách,… Více »
wpDiscuz