Rozhlas.cz: Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě

ilustrační foto. by Sydney Missionary Bible (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text, který vyšel 18.7. na stránkách Českého rozhlasu pod názvem Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě: Vysoké školy podle počtu absolventů registrovaných na úřadu práce (ZDE). Autoři analýzy se snaží odpovědět například na tyto otázky: Jaké typy škol představují „nejrizikovější“ studium ve vztahu k zaměstnatelnosti; Absolventy kterých vysokých škol na Úřadu práce nenajdeme? Text byl posléze aktualizován a byla upravena metoda výpočtu a jednotlivé grafy, upravenou verzi najdete ZDE.

Poslední dva exministry školství fascinovala idea, že potřebujeme víc inženýrů, soustružníků a kadeřnic, méně sociologů. Nepotřebujeme: absolventi středních odborných škol jsou zdaleka nejčastějšími klienty úřadů práce; studenti technických vysokých škol pak končí bez práce téměř stejně často jako studenti humanitních oborů.

AKTUALIZACE 6. 8. 2015: Na základě připomínek odborné veřejnosti se Český rozhlas rozhodl upravit metodu výpočtu. Původní text s grafy najdete zde.

„Musíme ukázat rodičům, že učňovské obory nejsou o špinavých montérkách, že to je kvalitní a perspektivní práce, která může zabezpečit celou rodinu,“ řekl Českému rozhlasu na začátku května tehdejší ministr školství Chládek (ČSSD).

Jenže data ukazují, že právě učňovské školství je z pohledu pracovního úřadu nejrizikovější typ vzdělání. Loňská čísla Národního ústavu pro vzdělávání říkají, že 16 procent absolventů středních odborných škol s výučním listem zamířilo rovnou do evidence nezaměstnaných. U středních odborných škol s maturitou je míra nezaměstnanosti absolventů 11,9 procenta.

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání

Po maturitě na gymnáziu zamíří na úřad práce 4,4 procenta absolventů. Nelze z toho však automaticky vyvozovat, že je na trhu práce po gymnazistech nejvyšší poptávka. Číslo je zkreslené tím, že podstatná část z nich míří po gymnáziu do vyšších pater vzdělávacího systému. Jak úspěšní jsou poté, co vysokou školu absolvují?

Humanitní obory: Přibývá absolventů, ubývá nezaměstnaných

Plně srovnatelná data od úřadů práce máme k dispozici od roku 2004, kdy se začala používat nová definice absolventa. Počet absolventů vysokých škol se v závislosti na zaměření studia zvedl dvoj až trojnásobně. Podíl čerstvě vysokoškolsky vzdělaných lidí na pracovním úřadě se přitom ve stejné době nezvětšil, u většiny směrů se dokonce výrazně snížil.

Zdroje: Úřad práce, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, výpočet ČRo

Nejvýraznější posun nastal v humanitních oborech. Počet absolventů se zvedl skoro trojnásobně; podíl těch, kteří zamířili na pracovní úřad, o 1,3 procentního bodu klesl. Koncem loňského roku bylo mezi čerstvými absolventy politologie, historie nebo lingvistiky bez práce 4,1 procenta lidí, tedy zhruba stejně jako mezi novopečenými ekonomy, inženýry nebo právníky.

Téměř stejnou nezaměstnanost jako před deseti lety vykazují jen kunsthistorici a muzikologové, výrazně nižší pak lékaři a lékárníci.

Humanitně vzdělaní absolventi tedy mají stejnou šanci najít si práci jako většina ostatních. Data pracovního úřadu ovšem neprozrazují, zda pracují ve svém oboru, kolik dostanou zaplaceno a zda mají svou práci rádi. Víme jen, že jsou flexibilní – nějak a někde se uplatnit dovedou, a to i navzdory enormnímu nárůstu konkurence.

Schopnost vysokoškoláků najít si práci ovšem může mít pro pracovní trh i nevýhody. „Dohromady s nezaměstnaností absolventů středních škol to zřejmě znamená, že vysokoškoláci na pracovním trhu obsazují místa, tradičně určená pro středoškoláky,“ říká Vladimír Hulík z odboru statistiky ministerstva školství.

„Tento jev ale může dojít tak daleko, že se projeví všechny neduhy převzdělanosti: pracovní trh není schopen pojmout všechny vysokoškoláky na odpovídající místa, ti pak musejí brát práci, na kterou by stačila nižší kvalifikace, a mohou být i dost frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou si schopni najít odpovídající práci.“

Mají soukromé vysoké školy úspěšnější absolventy?

Úřad práce zveřejňuje statistiky nezaměstnanosti absolventů dvakrát za rok, v září a v dubnu. Za absolventa přitom považuje každého, kdo danou školu dokončil v uplynulých dvou letech. Český rozhlas při všech výpočtech vycházel z dat o nezaměstnansti absolventů k 30. září 2014 a o počtech absolventů jednotlivých škol a fakult v letech 2013 a 2014. Nebral přitom v úvahu sezónní výkyvy, o které svá čísla o nezaměstnanosti absolventů očišťuje Středisko vzdělávací politiky.

Výpočty Českého rozhlasu jsou tedy pouze orientační a popisují stav evidence úřadů práce na začátku posledního čtvrtletí loňského roku. Vychází z nich, že ze všech vysokých škol zamířilo na pracovní úřad 4,62 procent absolventů. Soukromé vysoké školy jsou přitom v průměru o něco úspěšnější než veřejné: bez práce bylo loni v září 4,23 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 5,27 procenta.

Soukromé školy mají ovšem obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč se 16 procenty nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci je čtveřice škol, které na úřadě práce neměly – aspoň podle dat úřadu práce – jediného absolventa.

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 3 procenta absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 5 procent. Nejméně úspěšná veřejná vysoká škola je ovšem opět v Praze: se 16 procenty nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění.

Všechny vysoké školy i fakulty seřazené podle toho, jaké procento jejich absolventů bylo na konci loňského roku evidováno v úřadu práce, najdete v následujícím žebříčku. Protože výše popsaná metoda výpočtu je jen orientační, zaokrouhlili jsme výsledky na celá procenta a v jejich rámci jsou potom vysoké školy seřazené abecedně.

Zdroje: Úřad práce, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, výpočet ČRo Poznámka: V grafu ukazujeme pouze školy s nejméně padesáti absolventy. U menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit.

Autor: Jan Boček, Jan Cibulka, Marcel Šulek, Petr Kočí

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

6 komentářů k "Rozhlas.cz: Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 17 days ago
Obávám se, že takovýto výzkum jsou vyhozené peníze. Podle toho bych měl největší šanci nebýt nezaměstnaný na Katolické teologické fakultě UK, zatímco lékařské fakulty by mi na UK dávaly jednu z nejnižších šancí na zaměstnání. A to je nesmysl. Stejně tak UJAK, či CEVRO institut nebudou kvalitnější, než třeba Masarykova Univerzita. Spíše je těžké porovnávat procenta počítaná ze základu 50 tisíc s procenty počítanými ze základu 18. Navíc, a to je důležité, celá řada soukromých škol vznikla za účelem naplnění zákonných požadavků na VŠ vzdělání státních zaměstnanců (úředníků, policistů, učitelů, …). Takže do těchto škol nastupují většinou již lidé dlouhodobě… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 17 days ago

No, i když v případě zmíněném se platilo asi i od jiných výkonů…

Vit
1 year 16 days ago
Abychom se něco užitečného dozvěděli, tak krom toho, co už píše p. Doležel (vynechat irelevantní školy s ročním počtem absolventů „do mariáše“, odlišit skutečné prezenční studium navazující na střední školu od různých „dálkařů“) by ještě bylo dobré vidět alespoň v hrubém rozlišení i strukturu zaměstnanosti – zda absolventi alespoň zčásti uplatňují co se v dotyčné škole naučili, nebo je u některých oborů blíže pravdě obhroublý vtip „Co nejčastěji říká v práci absolvent kulturní antropologie? – Chcete to s kečupem, nebo s majonézou?“ (Za kulturní antropologii si samozřejmě dosaďte humanitní obor jaký chcete, KA je vzhledem k obrovským počtům lokálních absolventů… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 15 days ago

Ja samozrejme nemam nic proti kulturni antropologii, ale jako druhemu, ci tretimu studiu, ktere kultivuje cloveka jiz vzdelaneho a schopneho exaktne myslet. Nikoliv jako studiu primarnimu, od nejz nekdo ocekava, ze ho nauci myslet. To se obavam, ze je nerealna predstava, byt i kulturni antropologie muze cloveku mnohe dat, co mu zase studium matematiky neda.

vittta
vittta
1 year 14 days ago

Mě u takových článků „něco“ nehraje.
Tak třeba…třeba ta „Vysoká škola finanční a správní, o.p.s“
Tam je nezaměstnanost absolventů 3%.
Pokud ..řekněme absolvuje 2x tolik lidí, pak u udržení 3% hranice nezaměnstnanosti je třeba 2x tolik pracovních pozic vyžadujícím toto konkrétní vzdělání.
Což bych snad ještě pochopil, ale když by to mělo být u všech VŠ, tak nevím…..

Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 11 days ago

Pane Vitto,
existují vysoké školy, hlavně ty neveřejné a nestátní, které prakticky nemají žádné studenty v denním studiu.
Vzdělávají se tam často lidé, kteří už pracují v příbuzném oboru a potřebují jenom zvýšení nebo potvrzení své kvalifikace. Po absolvování školy žádné zaměstání hledat nemusí, protože už ho mají.

wpDiscuz