Rozhovor pro Lidové noviny: Známé sbírky úloh se k testům nehodí

Publikujeme rozhovor z Akademie Lidových novin, v němž Radka Kvačková vedla dialog s mužem, který stojí za přípravou testových úloh v plošném testování na základních školách. Zajímavé je, že bývalý ředitel PORG a pracovník Scia Petr Suchomel zmiňuje prakticky všechny argumenty odpůrců plošných testů. Je si tedy vědom rizik, přesto vidí plošné testování jako užitečný projekt, který má přinést školám a rodičům informace o tom, co to které dítě ze školního učiva ovládá. Bohužel ani tentokrát nedošlo na to, jak konkrétně by bylo možné se negativním výsledků plošných testů účinně vyhnout.

 

V květnu se má konat pilotní testování žáků pátých a devátých tříd z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka. Zatímco v prosinci se ověřovala na malém vzorku škol hlavně technika, tentokrát půjde už o jakousi první generálku, která byměla napovědět, jak budou úlohy vypadat při ostrém testování v roce 2014. Nikdo to neví lépe než Petr Suchomel.

 

* LN Jak jste se stal tím, kdo odpovídá za obsah a kvalitu testů?

Příprava testů je obecně úkolem České školní inspekce (ČŠI). Na spolupráci jsme se dohodli s jedním z náměstků ústřední školní inspektorky, protože věděl, že v oblasti testování mám přehled a zkušenosti.

 

* LN Kde jste je získal?

Od roku 1999 jsem pracoval poměrně dlouhou dobu pro společnost Scio a myslím, že jsem tam získal dobrou kvalifikaci v metodologii testování.

 

* LN Společnost Scio u nás de facto s testováním začala. Jak se to vlastně učila? Vždyť u nás se nic takového nedělalo.

Zpočátku čerpala hlavně ze zahraničních zkušeností, které postupně přizpůsobovala našim podmínkám a obohacovala o vlastní poznatky a postupy.

 

* LN A kdo vytváří testy v zemích, kde jsou už léta tolik rozšířené?

Tam na podobných projektech pracují lidé, kteří vystudovali metodologii testování jako vysokoškolský obor. Samotné testové úlohy ovšem podobně jako tady vytvářejí převážně autoři z řad učitelů.

 

* LN Takový studijní obor existuje?

Ano, a dělají ze z toho doktoráty. U nás takový obor není, a pokud vím, ani pedagogické fakulty se zatím teorii testování nijak zvlášť nevěnují.

 

* LN Co jste vystudoval vy?

Přírodovědeckou fakultu UK, pak jsem si dodělal pedagogiku, abych mohl učit. Jeden čas jsem vedl první osmileté gymnázium u nás – PORG.

 

* LN Testové úlohy pro páťáky a deváťáky ovšem nebudete vymýšlet vy sám. Kdo je vytváří?

Pro začátek malý autorský tým zkušených učitelů, které jsme oslovili, časem se počítá s tím, že bude systém otevřený tak, aby úlohy mohli nabízet i další učitelé. A třeba i neučitelé.

 

* LN Kolik lidí má ten tým nyní?

Počet úloh, které byly prozatím potřeba, byl malý – všech šest v prosinci použitých testů vytvořilo asi osm lidí. Můj odhad je, že při přípravě testů pro květnovou generálku se jejich počet asi zdvojnásobí. Samozřejmě pokud nepočítám technické zázemí. Někteří budou úlohy tvořit, jiní oponovat. Oponenty budou především lidé, kteří připravují standardy v jednotlivých předmětech, protože obsah testů je vázán právě na standardy.

 

* LN Kolik úloh bude muset jeden autor vytvořit?

U různých předmětů je to různé. Z každého předmětu se bude připravovat přibližně 100 úloh pro pátou a 100 pro devátou třídu, v některých předmětech jsou autoři dva, jinde zatím jeden. Ze všech vytvořených úloh ale vybereme jen ty nejvhodnější. Musíme mít několik variant pro případ, že testy nebudou dělat všichni najednou.

 

* LN Lze pro účely testování využít různé sbírky úloh, které existují?

Ne, budou to výhradně originální úlohy. Drtivá většina úloh z procvičovacích sbírek je obtížnějších, než jaké budou úlohy testující minimální standard. Ve sbírkách bývají taky často úlohy, které ověřují víc dovedností najednou. Naše potřeba je jiná. Pokud má mít testování diagnostický efekt, musí být jasně viditelné, jakou dovednost žák nemá, když tu úlohu nevyřeší. Hlavní součástí vyhodnocení bude výpis správných a špatných odpovědí a upozornění, co přesně mu nejde, kterou dovednost musí cvičit, aby se dostal na úroveň standardu. Žák se taky dozví, jak těžká nebo lehká která otázka byla, jaká část ostatních žáků ji vyřešila. Jinou hodnotu má zjištění, že nevyřešil úlohu, kterou nevyřešilo dalších osmdesát procent testovaných, a jinou to, že si neporadil s úlohou, kterou naopak osmdesát procent ostatních testovaných zvládlo.

 

* LN Budou tam jenom jednoduché úlohy?

Převážná část úloh, které budou žáci řešit v květnu, bude jednoduchá a bude testovat jen jednu dovednost. Část úloh bude ale určená pro žáky, kteří by test udělali za deset minut a pak by se jen nudili. Kdyby celý test byl jen na úrovni minima, nic bychom se nedozvěděli o tom, co mohou ještě dál rozvíjet jedničkáři nebo dvojkaři. Takže ano, bude tam i část o něco náročnější, rozhodující ale budou úlohy na úrovni minimálního standardu. Reálně to bude zhruba tak, že podle toho, jak úspěšný bude žák v první polovině testu, se mu do druhé poloviny vyberou buď zase jen úlohy z minimálního standardu, nebo (pokud těch lehkých vyřešil velkou většinu) i úlohy obtížnější.

 

* LN Co máte za úkol vy?

Mojí rolí je řídit a koordinovat celý ne úplně jednoduchý postup přípravy testů. Taky třeba hlídat, aby zadání byla jednoznačně a srozumitelně formulovaná, aby test během své přípravy byl vyvážený, aby se tam nepromítaly nějaké individuální preference autorů, aby jednotlivé varianty testů byly rovnocenné a podobně. To jsou prvky kvality testu nezávislé na předmětu, který ten který test prověřuje.

 

* LN Jaká jsou rizika testování?

Jedno z hlavních je, že se testuje jen to, co se dá dobře testovat, a školy se pak zaměřují jen na to, z čeho se testuje, a jiné, špatně testovatelné nebo netestovatelné dovednosti omezují. Proto je třeba především říct, co je cílem tohoto testování, co lze a co nelze tímto testováním zjistit, a zdůraznit, že to, co se testuje, reprezentuje jen malý díl činnosti školy. Důležité je také korektní použití výsledků testování.

 

* LN Jaký je tedy cíl plošného testování v 5. a 9. třídách?

Základním cílem je dát žákům i všem, kdo se na jejich vzdělávání podílejí, zpětnou vazbu o tom, jaké jsou jejich dovednosti (ovšem jen ty, které lze testovat – to je jen malá část toho, co se žáci ve škole učí) ve vztahu k minimálním standardům – jestli umějí alespoň to minimum, které by měl umět každý, kdo přechází na druhý stupeň základní školy nebo základní školu končí. Žák se dozví, co z okruhu testovaných dovedností umí a co by ještě měl doplnit nebo zlepšit.

 

* LN Školy se nejvíc bojí, že se vezme výsledek testu a bude se považovat za známku kvality školy.

To je noční můra každého odpovědného tvůrce testů. Klást jednoduché rovnítko mezi výsledek testu a celkovou kvalitu školy by byla hrubá chyba. Dejme tomu, že budou mít žáci za úkol napsat deset jednoduchých slov. Když napíšou správně dvě, je to dobrý výsledek, nebo špatný? Drtivá většina lidí řekne, že špatný. Ale co když jsou to žáci, kteří před rokem neuměli napsat ani jedno? Na kvalitu školy i na výsledek testu má vliv mnoho faktorů, které jakýkoli test neumí postihnout. Mnoho důležitých výstupů vzdělávání nelze ověřovat plošným testem.

 

* LN Takže pro sestavování žebříčků škol nejste?

Upřímně řečeno, obecně nejsem proti žebříčkům, ale muselo by být jasné, o čem takový žebříček vypovídá, čeho přesně je odrazem ta hodnota, podle níž se žebříček sestaví, a k čemu je takový žebříček užitečný. Musely by se zohlednit vlivy, které jsou k tomu měřenému parametru jakkoli relevantní. Například zázemí žáků, počáteční úroveň při vstupu do školy, kvalita kolektivu, podmínky výuky a podobně. Těch věcí je mnoho, přesáhly by možnosti plošného testování, a proto dobrý žebříček ani vzniknout nemůže. A i kdyby se tvůrci takového šetření s popsaným problémem nějak vyrovnali, pořád by zbývala například zásadní otázka: čemu by takový žebříček prospěl. Je totiž celkem jednoduché vyjmenovat, v čem by škodil.

 

* LN Je tedy takové plošné testování vůbec k něčemu dobré?

Na úrovni žáka a jeho učitele rozhodně – učení se novým věcem je tak trochu jako cesta neznámou krajinou, a v té se vždycky hodí mapa a čas od času něco, co vám řekne, jak dlouhý kus cesty jste už ušli a zda jdete správným směrem. V rámci školy už výše popsané vlivy uchopitelné jsou – teprve při jejich zohlednění lze v testu učiněná zjištění hodnotit objektivně. Výsledek dobře udělaného plošného testu je vždycky signálem. Buď může potvrdit nějaká očekávání, která máme, nebo ukáže nějakou odchylku. Ta by měla iniciovat pátrání, proč nastala. Výhoda plošného testování je v tom, že se odchylky zviditelní.

 

* LN Nestačilo by výběrové šetření?

V určité fázi vzdělávání, přinejmenším v několika málo přelomových bodech, má plošné testování smysl. Potvrdí se tam nastavená norma, ke které vzdělávání směřuje. Kromě toho jsou zjištění z testování užitečná i pro toho, kdo celé vzdělávání řídí. Výběrová šetření se mohou realizovat například v obdobích mezi plošnými testováními – o co menší plošný záběr by měla, tím víc do hloubky by mohla jít. Jednou za čas by ale měli zkoušku prokazující, co se naučili, skládat všichni žáci.

 

* LN Nebylo by bývalo jednodušší využít testovacího know-how soukromé společnosti Scio a zadat testování jí?

Scio dělá jiné testy s jinými cíli – úkolem je porovnat testované mezi sebou. My ověřujeme, zda testovaní zvládli dovednosti vymezené standardem. Z toho plynou zásadní rozdíly v konstrukci testu jako celku i v konstrukci a obsahu jednotlivých úloh. Část úloh, jaké připravuje Scio, by použitelná byla, musely by to ale samozřejmě být nově vytvořené úlohy. Scio by určitě umělo připravit kvalitní ověřovací testy i pro účel ověřování minimálních standardů, momentálně je však, pokud vím, nepřipravuje, a popravdě ani nevím, jestli by se tohoto projektu chtělo účastnit.

 

* LN Nebylo by to ale levnější?

To neumím posoudit, to by byla věc cenové nabídky a poptávky. Odhaduji ale, že by to nepřišlo ani výrazně dráž, ani výrazně levněji, než když to dělá stát sám.

 

* LN Jsou standardy už zcela hotové, nebo se budou ještě vyvíjet?

Vyvíjet se podle mě budou pořád. Kdyby tým nejlepších odborníků v roce 1990 vytvářel standard pro výuku výpočetní techniky, byl by dneska nejspíš z hlediska obsahu směšný. Vyvíjí se všechno, i pohled na výuku matematiky nebo jazyka. Na minimálních standardech v jednotlivých předmětech je ale v tuto chvíli shoda.

 

* LN Vraťme se ale ještě k tvorbě testů. Když člověk poslouchá někoho, kdo se v tomto oboru pohybuje, dozvídá se, jak je složité pustit takový test do života. Nebojíte se toho?

Ano, tvorba úloh, hrubá oponentura, pilotáž, položková analýza, další oponentura, pretestace, korektury – tohle všechno dá třeba rok práce. Cesta k dobrému testu je dlouhá, pracná a pro koncového uživatele přitom prakticky neviditelná. Jinou váhu mají jednotlivé kroky u přípravy srovnávacích testů, jiné kroky se akcentují u ověřovacích testů. Je to celkem věda.

 

* LN Co je potřeba hlídat?

Především jestli úloha nepřekračuje standard, jestli pro řešení nejsou třeba jiné dovednosti, než které ten standard stanovuje, jestli terminologie odpovídá tomu, co všichni žáci znají, nebo jestli řešení úloh nezávisí ještě na něčem jiném než na těch testovaných dovednostech.

 

* LN Můžete uvést příklad?

Když v páté třídě zjišťujete, jestli žák umí správně psát I a Y, nemělo by se to ověřovat v dlouhých větách, protože pak testujete víc to, jak rychle dítě čte. A může se stát, že umí psát Y a I správně, ale prostě pomaleji čte. Nebo je větě slovo, kterému nerozumí, což odvede jeho pozornost od výběru správného i/y. Autor muž může mít v úlohách témata, která mírně zvýhodňují hochy, autorky zase dívky. Takových věcí je spousta.

 

* LN Budou v testech jenom otázky s nabídkou několika odpovědí?

Ne, už v květnu budou v testech i otevřené úlohy, kde se bude žák sám doplňovat slovo nebo číslo. Cizí jazyky budou mít třeba zase úlohy založené na poslechu.

 


 

PETR SUCHOMEL (* 1967) Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, pak si doplnil pedagogické vzdělání pro výuku chemie. Jeden čas byl ředitelem gymnázia PORG. Od roku 1999 se věnuje metodologii testování, pracoval pro společnost Scio.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

7 komentářů k "Rozhovor pro Lidové noviny: Známé sbírky úloh se k testům nehodí"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký

Při státních maturitách jsme se dověděli zhruba to, že absolventi učebních oborů mají horší výsledky než studenti soukromých výběrových gymnázií. Při plošném testování žáků základních škol se pravděpodobně dovíme, že žáci ze sociálně vyloučených lokalit mají horší výsledky než žáci výběrových škol, které selektují přijímacími zkouškami. Tato objevná zjištění státu zaplatí daňoví poplatníci šesti nebo sedmicifernými částkami.

lippmann
lippmann

Všechny diskuse o plošném testování se budou pohybovat v blud-ném kruhu a ztrácet jakýkoli smysl, dokud nám někdo ze stoupenců této zkušební metody neřekne, co si vlastně představuje pod pojmem kvalitní vzdělání, a přesvědčivě nedoloží, co testy dokážou ověřit a proč je to důležité.

Václav

A neřeknou výsledky dotyčnému žákovi: „Pepíčku,matematika ti nejde, pleteš si násobení se sčítáním, nerozumíš zadání slovní úlohy, neznáš ani mnohoúhelníky, ani tělesa, nepochopil jsi práci s neznámou, …“ A není právě tot užitečné – vydat signál//zpětnou vazbu žákovi, že sice se může dostat na školu, na jakou chce, ale bez doplnění těchto chybějících dovedností a znalostí je pro budoucí studium ztracen?

Jana Petrů
Jana Petrů

Pane Votrubo, tohle dokáže říct učitel/ka Pepíčkovi i bez plošných testů.

Václav

Jasně, jenže Pepíček jí to nevěří, protože ho vezmou na jakoukoliv střední školu a, jsou-li rodiče dostatečně movití, pak i na soukromou vysokou školu.

lippmann
lippmann

Existuje patrně dosti rozšířený názor, že je přípustné prostřednictvím plošného testování redukovat, deformovat a podstatně ochuzovat obsah vzdělání (aniž by nás zajímaly důsledky) jenom proto, aby to, co z něho zbude, bylo možné exaktně změřit a použít ke „spravedlivé“ selekci žáků.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Jen bych dodal, že v Dobešově plošném testování nebude testována žádná dovednost, ale jen a jen znalost.

wpDiscuz