Sledujte naše blogery: Komentují státní maturitu z matematiky, jednotné přijímací zkoušky i exkluzivitu inkluze v našich školách

Představujeme vám naše blogery a přinášíme výběr z nejnovějších zajímavých článků, které se za poslední dobu na blozích EDUin objevily. Přečtěte si názory matematika na povinnou maturitu z matematiky, ředitele školy na inkluzi, nebo bývalé učitelky na „rodičovské“ školy.

Roman Král: Školství naruby aneb můj problém s inkluzí – Roman Král píše z pozice učitele a ředitele základní školy o tom, jak se to má v našich školách s inkluzí. Dobrý učitel podle něj ví, že základem úspěchu dítěte ve škole je jeho sociální situace. Čili, jak se dítě cítí, jak si věří a jestli není v nějaké natolik problematické životní situaci, která by mu bránila soustředit se na výuku. Od dobrého učitele očekává radikálně individuální práci s žáky. Najít takového učitele, ale není vůbec snadné. Přečtěte si proč (ZDE).

Oldřich Botlík: Poznámky k ukázkám úloh z Cermatu pro přijímací testy – Oldřich Botlík, matematik a šéf projektu Kalibro, komentuje ukázky úloh pro přijímací testy na střední školy, které v říjnu zveřejnil CERMAT. Pilotní fázi jednotných přijímacích zkoušek na střední školy spustilo ministerstvo školství na přelomu září a října, zapojit se do nich bylo zatím pro školy dobrovolné. Oldřich Botlík zpochybňuje jednoznačnost zadání některých testových úloh. Komentář můžete číst ZDE. V této souvislosti bychom vás rádi upozornili i na polemiku Jiřího Macha (Právo) a Jiřího Zíky (CERMAT) týkající se stejného problému. Mohou být pro žáky některá zadání úloh matoucí a ohrozit tak jejich celkový výsledek ve zkoušce? Čtěte ZDE.

Luděk Šnirch: Jak ministr školství zajistí změnu výuky matematiky? – Komentář matematika a středoškolského učitele Luďka Šnircha reaguje na televizní debatu Marcela Chládka s Oldřichem Botlíkem a Jiřím Kuhnem, která se týkala záměru ministerstva zavést od roku 2019 zkoušku z matematiky jako povinnou součást státní maturity. Luděk Šnirch upozorňuje, že ministr Chládek nedokázal dostatečně jasně odpovědět na otázku, jak hodlá podpořit změnu výuky matematiky ve školách. Právě způsob výuky tohoto náročného předmětu nejen Luděk Šnirch identifikuje jako podstatný důvod neúspěchu současných maturantů, kteří si matematiku vybrali jako maturitní předmět(ZDE).

Monika Stehlíková: Rodiče chtějí, aby se děti učily rády. Proto zakládají školy. – Monika Stehlíková je konzultantkou ve vzdělávání, učila na pražském gymnáziu a vystudovala management. Ve svém textu se věnuje důvodům, které rodiče vedou k tomu, aby si zakládali vlastní školy nebo alespoň pro děti hledali alternativní možnosti vzdělávání mimo hlavní vzdělávací proud. Svou dceru na jedné takové „rodičovské“ škole má. Přečtěte si její pohled na věc (ZDE).

David Yilma: Učit opravdově – Zkušenosti českého učitele na britské škole v Británii popisuje David Yilma. V čem podle něj vězí „opravdovost“ učení a proč je možné setkat se s ní v ostrovních školách, ale u nás zůstává jen na papíře? Jak moc podle něj může ovlivnit přístup k výuce větší důraz na samostatnost a možnost častější prezentace školních prací? (ZDE)

Miriam Čekalová: Proč ve školství chybějí osobnosti? – Poměrně radikální pohled na realitu českých škol přináší ve svém textu Miriam Čekalová, v současné době překladatelka, dříve mimo jiné učitelka angličtiny a španělštiny na střední škole. Školský systém podle jejích slov nesnese tvůrčí a silné osobnosti, protože je postaven na unifikaci a potlačování projevů individuálního pohledu na svět. Proto ani nemůžeme očekávat, že by směrem k osobnostnímu rozvoji chtěly a mohly školy naše děti vychovávat (ZDE).

Ondřej Šteffl – Na závěr bychom chtěli upozornit na seriál textů Ondřeje Šteffla, který na EDUin.cz přebíráme z jeho blogu na Aktuálně.cz. Texty se věnují současné situaci našeho školství.  První díl se jmenuje Sedm ran pro školství (ZDE).