Státní maturita: Organizátor hledá cestu, jak zabránit studentům hádat odpovědi

cermat

K tématu státních maturit, které bylo aktuálně otevřeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu (více ZDE), publikujeme starší rozhovor z Akademie Lidových novin, v němž ředitel CERMATu Jiří Zika objasňuje podobu letošní maturity a vysvětluje, v čem budou spočívat nejpodstatnější změny.

 

Ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), zřízeného ministerstvem školství, je teprve několik týdnů, po odvolání Pavla Zeleného stojí však Jiří Zika v čele této instituce už přes půl roku. Jeho úkolem je organizace jednotné části maturity, tedy zkoušky, která vzbudila ve společnosti tolik emocí.

Víte, kolik lidí se o post ředitele Cermatu ucházelo?

Nevím. Podle informací, které ministerstvo školství zveřejnilo, byli uchazeči čtyři, ale jména neznám.

Ani jste se nesnažil dozvědět se je?

Samozřejmě jsem se zajímal, ale musím říct, že jsem v tomto směru energií moc neplýtval.

Váš předchůdce Pavel Zelený se zjišťováním výsledků vzdělávání zabýval dlouhodobě, vzděláním byl, pokud vím, ale ekonom. Co máte za sebou vy?

Vystudoval jsem mechanizační fakultu někdejší Zemědělské univerzity v Praze, deset let jsem učil na vysoké škole, posléze jsem působil několikrát ve funkci finančního ředitele a také jako předseda představenstva akciové společnosti. V Cermatu jsem od dubna roku 2008.

Máte vliv na to, jak maturita vypadá a bude vypadat?

O cílech a podobě zkoušky rozhoduje ministerstvo školství, ovšem že na základě schváleného zákona. Po problémech identifikovaných v loňském jarním zkušebním období zřídil ministr školství poradní orgán, pracovní skupinu pro revizi maturitní zkoušky.

Kdo v něm je?

Celkem čtrnáct lidí. Jsou mezi nimi zástupci zřizovatelů středních škol, ředitelé středních škol, zástupce České školní inspekce, jeden poslanec, jeden senátor, předseda asociace ředitelů gymnázií, předseda Unie školských asociací, zástupci vysokých.

Vy členem nejste?

Ne, já jsem byl poradám přítomen jako přísedící.

Oponujete?

V diskusi padaly různé návrhy, na některé věci jsem měl jiný názor, ale já vystupuju jako ředitel organizace, která má realizovat zadání. Proto spíše jen upozorňuji na možnosti či problémy textologického, technického či organizačního řešení a prezentuji praktické zkušenosti z prvních dvou ročníků.

V čem bude letošní maturitní zkouška jiná než ta loňská?

To je celkem jasné, protože už je vydán zákon i prováděcí předpis. Na rozdíl od loňska nebude mít společná část maturity v roce 2013 vyšší úroveň obtížnosti, nebudou nepovinné zkoušky s výjimkou nepovinných zkoušek z předmětů, které jsou ve společné části povinné…

… tady vás musím přerušit, protože to je třeba konkretizovat.

Zkrátka ve společné části nebudou jako nepovinné zkoušky z předmětů biologie, chemie, zeměpis, fyzika, dějiny umění a dějepis. Nepovinnou zkoušku lze tedy skládat jen z cizích jazyků a z matematiky.

Takže pokud někdo bude chtít dělat ve společné části zkoušku jak z cizího jazyka, tak z matematiky, může si jednu vybrat jako povinnou, druhou jako nepovinnou?

Ano. Nebo lze dělat povinnou zkoušku třeba z němčiny a nepovinnou ještě z angličtiny.

Dnes už je jasné, na co se kdo letos hlásí, že? Kolik studentů si přibralo nepovinný předmět?

Na jeden nepovinný předmět se přihlásilo 892 maturantů z více než 98 tisíc. Dva nepovinné předměty si vybralo 14 žáků.

Podle původního zákona měli letošní maturanti dělat povinně společnou část maturitní zkoušky nikoliv ze dvou předmětů jako loni a předloni, ale už ze třech. To bylo ale na poslední chvíli změněno novelou. Zopakujme tedy, jak to bude letos.

Letos se bude ve společné části maturitní zkoušky maturovat jako loni a předloni, povinně z českého jazyka a dále buď z cizího jazyka, anebo z matematiky, podle vlastního výběru.

Změnu ale představuje způsob hodnocení písemné práce z českého jazyka, tedy slohu…

Ano, loni jsme zkusili hodnotit tyto práce centrálně certifikovanými hodnotiteli a všichni víme, že s tím bylo spojeno mnoho diskusí a také emocí. Letos se hodnocení písemných prací vrací zase do škol, jako tomu bylo v roce 2011. Hodnotitele bude jmenovat, a také odměňovat, ředitel.

U cizího jazyka ale centrální hodnocení zůstává.

Ano, tam zůstává.

Všichni si pamatujeme, proč byly loňské maturity tak kontroverzní: za nedodržení žánru nebo tématu v písemné práci z českého jazyka bylo automaticky nula bodů. Kdo měl nulu, nedostal přitom maturitní vysvědčení, ale musel na podzim tuto dílčí zkoušku opakovat. Neuvažuje se o tom, že by se nulou z písemky známka z českého jazyka jen snížila? Vždyť přece zkouška má tři části: test, sloh a ústní zkoušení. Kdyby byly dvě dejme tomu za jedna a třetí za pět, je to prostě dvojka. Kdyby byly jedna za tři, druhá za čtyři, třetí za pět, je to čtyřka.

Maturitní zkoušky z českého jazyka a z cizího jazyka jsou koncipovány jako zkoušky komplexní a u komplexní zkoušky je stanoveno, že žák, aby absolvoval, musí splnit všechny tři dílčí zkoušky. Písemná práce je jedna dílčí zkouška. Jestliže tedy někdo nesplní podmínky dílčí zkoušky, nesplní ani podmínky komplexní zkoušky.

Takže žádný průměr nepřipadá v úvahu…

Ne, takto nastavená kritéria platí od počátku existence společné části maturity a od vzniku katalogu požadavků k maturitní zkoušce a já nemyslím, že by bylo dobré je měnit. Rozdíl byl jen v tom, že loni hodnotili písemné práce nezávislí hodnotitelé; neznali ani žáka, ani školu, ani obor. Dnes je zřejmé, že se ne dost důrazně prezentoval rozdíl mezi tím, když hodnotí práci nezávislý hodnotitel a když ji hodnotí hodnotitel z kmenové školy žáka. Ten zpravidla žáka učil a zná a možná ho nehodnotí jen za výkon, který podal v písemné práci, ale i za výkon v průběhu studia.

Tedy i nadále platí, že když někdo zamění vyprávění za reportáž nebo popis za úvahu, bude muset psát písemku na podzim znovu. Akorát je pravděpodobné, že učitel, který žáka zná jako dobrého, trochu zamhouří oko…

Nemohu ani nechci sahat učitelům do svědomí, bylo by to ale ke škodě srovnatelnosti zkoušky.

Centrální hodnotitelé prošli loni poměrně náročným ( i časově) školením. Někteří si přitom říkali, že to jednou využijí třeba v důchodu, až už nebudou aktivně učit. Hodnocením by si mohli vždycky jednou ročně ekonomicky přilepšit. To už neplatí?

Získaný certifikát jim platí i pro současný režim hodnocení. Je ale jen na řediteli příslušné školy, kterému hodnotiteli svěří hodnocení písemných prací.

Nemyslíte, že schopnost napsat smysluplný text by měla být jednou z nejdůležitějších dovedností, s nimiž maturant školu opouští?

Z mého pohledu určitě ano.

Jenže tuto schopnost nemají často ani učitelé. Co s tím?

Tento problém státní maturita bezesporu zviditelnila a nyní je zmíněn i ve zprávě pro vládu, takže by měl být předmětem velmi vážné diskuse o cílech vzdělávání. Schopnosti vyjadřování – zejména v mateřském jazyce – by se mělo věnovat daleko více pozornosti než třeba literární historii.

Jak to bude s matematikou? Zůstane při jedné úrovni opravdu jen nižší náročnost, nebo se bude hledat něco mezi lehčí a těžší verzí?

Zkouška z matematiky bude probíhat v rámci katalogu požadavků pro základní úroveň. Jediné, co plánujeme pro test 2013, je mírné rozšíření otevřených úloh, tedy těch, pro něž se nezaškrtává jen z nabízených alternativ, ale žák v nich musí výsledek vyjádřit sám. Zdůrazňuji, že nepůjdeme nad požadavky katalogu. Jen hledáme cestu, jak snížit podíl tak zvané náhodné úspěšnosti neboli tipování. U uzavřených úloh existuje totiž vždy určitá pravděpodobnost, že žák zaškrtne správnou odpověď, i když ji nezná.

Bude někdy maturita z matematiky povinná?

Pro povinnou matematiku existuje dost hlasů, ale bude potřeba hodně diskutovat o tom, pro jaký směr vzdělávání se takový koncept hodí, případně od jakého okamžiku a v jaké podobě.

Nebylo by nejlepší, kdyby si studenti mohli vybrat, z čeho budou maturovat, bez jakéhokoli omezení nebo povinnosti, takže někdo by třeba maturoval z dějepisu a angličtiny, někdo z matematiky a fyziky?

To by šlo proti konceptu společné části maturitní zkoušky. Je třeba si uvědomit, že státní maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná část má být garantovaná státem. Stát tedy musí říct: Jako investor a jako konceptor školství chci, aby ti, kteří dostanou razítko na maturitní vysvědčení, uměli to a to. Něco jiného je profilová zkouška v režii školy, kde by naopak stát měl ponechat školám obsahovou volnost.

Kolik žáků se hlásí třeba letos k povinné zkoušce z matematiky?

Matematiku si zvolilo 39 698 žáků. Z cizích jazyků je nejvíce zájemců o maturitu z angličtiny, přesně 47 737 žáků, následuje němčina se 7135 žáky. S odstupem se pak hlásili maturanti k ruštině, francouzštině a španělštině.

Kolik z celkového počtu 98 tisíc maturantů bude maturovat podruhé?

Něco přes sedm tisíc. Většinou jde o ty, kdo neuspěli loni. Na druhý a třetí pokus mají maturanti pět let.

Budou letos proti loňsku ještě další změny, o nichž jsme se zatím nezmínili?

Asi bychom měli říct, že byl definován konečný termín pro podání žádosti o přezkoumání výsledku. Do loňska platilo, že maturanti mohou podat žádost o přezkum do pěti, respektive osmi dnů ode dne, kdy se dozvěděli výsledky. Díky tomuto nejasnému termínování se proces přezkoumání protáhl až do konce července v jarním zkušebním období, na podzim až do konce listopadu. Teď je nově definováno, že žádost o přezkum lze podat do dvaceti dnů od konce období pro konání konkrétní zkoušky nebo dílčí zkoušky. Za zmínku určitě stojí, že chystáme před maturitami masivnější informační kampaň s výraznějším akcentem na písemnou práci z českého jazyka.

Jak to bude se zveřejňováním výsledků?

Hledáme koncept, jak zveřejnit detailní informace o výsledcích tak, aby byly podložené relevantními údaji, například počtem žáků, kteří jich dosáhli, či skupinami oborů. Jestliže totiž loni vyšly v Lidových novinách výsledky, u nichž nebyl uveden počet žáků ani obor, byla informační hodnota takového souboru minimální a v mnohém zavádějící, protože o výborném výsledku školy mohl vypovídat třeba jen výsledek jednoho výborného matematika.

Takže teď už budeme moci tvořit objektivnější žebříčky?

Žebříčky v žádném případě, protože i když dáme výsledky po oborech a počty žáků, kteří je dosáhli v jedné zkoušce či dokonce dílčí zkoušce, o objektivitě takového žebříčku se pořád nedá mluvit. Museli bychom doplnit například údaje o počtu žáků, kteří nebyli k maturitní zkoušce připuštěni a další a další relevantní informace.

Vzhledem k tomu, že loňská novela upravila podmínky maturity zase jen na dva roky, bude třeba přijmout další pro období po roce 2014.

Na letošek je standardně plánovaná novela školského zákona, která se nezabývá jenom maturitou, ale komplexně školským zákonem.

Co od ní čekáte?

V současné době se na návrhu pracuje, jeho obsah a rozsah zatím neznám. Pokud jde o to, co mají maturanti znát, měli bychom říct, že k zásadnější změně, aspoň v roce 2015, asi nedojde, protože katalog požadavků k maturitní zkoušce musí být zveřejněn dva roky před vlastní zkouškou. V tak krátkém čase se zjevně nepodaří projednat žádné zásadní změny.

Může se stát, že ministerstvo školství zadá provedení jednotné maturity na základě nějaké veřejné soutěže třeba i soukromé společnosti, jako je například Scio?

Nemohu to odhadnout, ale považoval bych to za nešťastné. Jde-li o státní maturitu, měl by ji podle mého soudu garantovat subjekt s veřejnoprávním statutem.

Má Cermat dost odborníků na testování?

Kvalitní testologie jako taková není v Česku zabydlená dlouho. Odborníky na tvorbu úloh hledáme především mezi učiteli. Každý autor testových úloh musí projít speciální přípravou. Validita neboli platnost odevzdaných úloh je pak velmi přísně posuzována. Dělají se pretesty a externí revize. V současné době se snažíme docílit i užší spolupráce s odborníky z vysokých škol.

Nevnesou do toho právě vysokoškolští učitelé přílišné nároky?

Nám jde spíš o to, abychom ve spolupráci s nimi hledali shodu na tom, jaké jsou efektivně využitelné výsledky jednotné části maturitní zkoušky pro vysoké školy.

Kdo stanovuje a hlídá náročnost, srozumitelnost nebo srovnatelnost úloh?

Zásadní odpovědnost nesou tzv. předmětoví koordinátoři a metodici. Finální validaci pak provádí validační komise, a to nejdříve před výrobou a následně pak po ukončení testování. Členy těchto komisí jsou vždy externí odborníci. Finální odpovědnost je pak samozřejmě na řediteli. Zásadní úlohu v tomto procesu hraní analytici.

Ty zaměstnáváte v řádném pracovním poměru?

Ano, to jsou naši zaměstnanci..

Kolik analytiků máte?

Čtyři. Měli jsme jich šest, ale snižovali jsme, podobně jako v jiných státních institucích, početní stav zaměstnanců.

Jedním z nich byl po svém odchodu z postu ředitele Cermatu také Pavel Zelený. Asi mu neupřeme, že patří mezi lidi, kteří se testováním zabývají systematicky a dost o něm vědí. Máte za něj relevantní náhradu?

Relevantní náhradu za něj zatím nemám, nicméně analytické oddělení postavené pod jeho vedením funguje.

 


 

Jiří Zika (1953) Vystudoval mechanizační fakultu zemědělské univerzity, deset let učil na vysoké škole teoretickou mechaniku a hydromechaniku, později působil jako finanční ředitel a předseda představenstva akciových společností. V Cermatu je od roku 2008. Začal jako výkonný ředitel a manažer projektu PRO. MZ, poté jako ředitel sekce logistiky. V roce 2012 byl pověřen vedením organizace a k 1. lednu 2013 se stal ředitelem. Není ani nebyl členem žádné politické strany, má dvě dospělé děti.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

7 komentářů k "Státní maturita: Organizátor hledá cestu, jak zabránit studentům hádat odpovědi"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Perun
Perun
3 years 5 months ago
Že „schopnost napsat smysluplný text nemají často ani učitelé“ – to ví soudružka Kvačková odkud? Jaké měla na mysli učitele? Matematiky? Chemie? Tělocviku? Hudební výchovy? Nebo snad dokonce češtináře? Pokud posledně jmenovanou skupinu, tak si dovolila poměrně dost. Se stejnou razancí bych pak mohl prohlásit, že většina českých novinářů neumí psát – když Václav Havel přebíral v Olomouci tuším v r. 1990 čestný doktorát, mluvil o tom, že drtivá většina českých novinářů nemá svůj individuální styl. Že lze poznat po pár větách leda Vaculíka, tím to takřka končí. Mme Kvačková jest toho zářným příkladem. Dere se mi v této souvislosti… Více »
Ondřej Hausenblas
3 years 5 months ago
Pan Zíka na jednom místě v hovoru praví: „Společná část má být garantovaná státem. Stát tedy musí říct: Jako investor a jako konceptor školství chci, aby ti, kteří dostanou razítko na maturitní vysvědčení, uměli to a to.“ Kdyby bylo společně dost jasno, co to vlastně je tohle „umět to a to“, byl by to hezký investiční záměr a dobrá podmínka k získání státní maturity, pokud někdo ví, k čemu by ji potřeboval kromě té školní. Na jiném místě řekl o tom, že by učitel mohl zohledňovat žákovo studium při hodnocení maturitní písemky z češtiny: „Nemohu ani nechci sahat učitelům do… Více »
lippmann
lippmann
3 years 5 months ago
V prologu svého románu Groteska Kurt Vonnegur Jr. mj. napsal: „Základním fórem Laurela a Hardyho bylo podle mého to, že se každou zkouškou pokoušeli projít, jak nejlépe uměli. Nikdy nepřestali důvěřivě smlouvat s osudem, a právě proto byli tak strašně pomilováníhodní a směšní.“ Pamětníci si jistě vzpomenou, že Stan Laurel se vždy na konci filmu nenapodobitelným způsobem rozplakal. Pokouší-li se stát (CERMAT) prostřednictvím několika ochotných spolupracovníků vybrat z pestrého a vzájemnými vztahy provázaného („živého“) obsahu vzdělání ty zaručeně nejdůležitější položky a nařizuje-li učitelům, že všichni žáci musí „umět to a to“ podle jednotných návodů, sám se stává hrdinou grotesky. S… Více »
ver.valikova
ver.valikova
3 years 4 months ago

Možná by nám pan Zika mohl vysvětlit, proč musí učitelé předělat karty VÚ O na ZÚ O (jedna stránka místo dvou a tři otázky místo pěti). Pět víkendů a zadarmo. Proč?

Letos nematuriji a mé kolegyně si nepřejí, abych „bojovala.“ Tedy spím. Ale příští rok se na to CERMATu zeptám.

A pro paní Kvačkovou – jistěže někteří češtináři nedokážou napsat smysluplný text. Mnoho novinářů zase nedokáže rozpoznat špatný systém. Ona k nim patří.

Hezký večer.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago
Mají-li být tři výše uvedené komentáře obrazem kritiky tzv. státní maturity, pak si nemohu nepovzdechnout nad tím, že tak vágní, popř. nulová argumentace může ve veřejné diskusi vítězit. P. Valíková jako by pomíjela, že o nynější podobě maturity nerozhodl ing. Zíka, ale mj. také O. Hausenblas. Navíc nerozumím oněm pěti víkendům; nejde ani tak o náročnost případné úpravy PL, spíš o to, že PL pro základní úroveň měly školy připraveny už v l. 2011 a 2012. A úplně nepochopitelná je zmínka o počtu otázek, nikdo nikdy nic takového nenařizoval… S tím souvisí i dotazy na kolegu Lippmanna: Mohl byste prosím… Více »
ver.valikova
ver.valikova
3 years 4 months ago

Pro pana Soukala, který mě vždy pobaví: Mám 140 karet VÚO a 40 ZÚO. V té mi maturovali tři studenti. Mohu samozřejmě vyrobit četbu jen ze čtyřiceti titulů – a možná to udělám. Už mě ta nesmyslná práce kolem maturit dost unavuje
:). A kdoví, jak bude ta slavná zkouška vypadat za dva roky, že.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 4 months ago

Paní Valíková, už chápu víkendy, netušil jsem, že jste předtím ve škole měli jen minimální seznam pro základní úroveň.

wpDiscuz