Státní maturity se změní, ale moc to nepomůže

Začít už v dubnu písemnými pracemi a didaktickými testy, umožnit neúspěšným opakování jen té části maturity, v níž propadli, přehodit maturitní kalendář tak, aby studenti měli vysvědčení v ruce dřív. Změny, které včera představil ředitel Cermatu Pavel Zelený, jsou většinou užitečné, ale neřeší podstatu.

 

Jestliže si letos zvolilo vyšší úroveň maturity jen 4, 09 % studentů, tedy ještě méně než loni, znamená to, že příprava testů ve vyšší úrovni je zcela neefektivní činnost s prakticky nulovým výsledkem. Z takto nízkého čísla vyplývá, že ani letos nevezmou vysoké školy výsledky státní maturity při přijímacím řízení v úvahu.  Nelze jim to vyčítat, nemají k tomu sebemenší důvod. Prostě proto, že většina jejich uchazečů bude skládat snazší maturitu, která ověřuje znalosti a dovednosti na úrovni lepšího deváťáka, a z ní plynoucí informace jsou škole u přijímacího řízení k ničemu.

 

Hlídač spodní laťky
Státní maturita by mohla již existujícím Národním srovnávacím zkouškám od soukromé společnosti Scio, které mnoho vysokých škol využívá, konkurovat jedině vyšší kvalitou, lepším servisem a širší uplatnitelností. V tomto směru klesají naděje prakticky k nule. Rozhodne pravděpodobně příští ročník. Státní maturity ukazují, že jsou docela dobře schopné hlídat spodní laťku – minimum toho, co ještě je stát ochoten uznat za maturitní vzdělání, ale jako vstupenka na vysokou zatím naprosto selhávají.

A to je třeba připomenout, že specializované, a tedy nákladné testy se dělají například i z dějepisu, fyziky, chemie a dalších předmětů, z nichž nakonec státní maturitu skládá v některých případech jen pár desítek studentů. Na tuto nehospodárnost upozorňovala kromě jiného zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.  Ta také konstatovala, že maturitní projekt zatím splnil minimum toho, co sliboval.

 

Písemky snižují laťku
Z tohoto hlediska je kontraproduktivní i snaha Cermatu centralizovat vyhodnocování písemných prací z českého a cizího jazyka. Důvod tohoto opatření je jasný. Snaha o větší objektivitu hodnocení. Písemky už nebudou opravovat ti učitelé, kteří žáky hodnotili celé čtyři roky, ale osm set Cermatem vyškolených hodnotitelů. Vypadá to rozumně, ale ve skutečnosti půjde jen o další náklady a pravděpodobně i logistické komplikace s velmi malým přínosem ke kvalitě maturity.

Ač to představitelé Cermatu odmítají, hlavní potíž zvláště pro ambicióznější střední školy je samotné zadání „písemky na sto padesát slov“. Ta sice může pro mnoho studentů z odborných škol představovat s obtížemi překonatelnou laťku, ale jestliže totéž zadání aplikujeme na celý středoškolský systém, pak u škol, jež se snaží čtyři roky vychovávat lidi schopné se opravdu dobře písemně vyjadřovat, to znamená jednoznačné snížení nároků. Jejich učitelé by kvalitnější a náročnější písemku připravili sami a na nová pravidla si stěžují a berou je jako znehodnocení své práce.

 

Připravme se na změnu
To jsou důvody, proč by bylo na místě uvažovat o zásadnější proměně maturitního modelu ihned, jak to bude možné. Není to nijak ojedinělý názor. Nyní leží ve sněmovním školském výboru návrh novely, kterou předložila jeho předsedkyně Anna Putnová z TOP 09. Ten předpokládá redukci státní maturity jen na jednu úroveň a jen na didaktické testy z českého jazyka a volitelně z cizího jazyka a matematiky. Stát by tak hlídal maturitní minimum a zbytek by byl včetně písemných prací ponechán na školách.  Vypadá to jako přehnaně rychlý ústup z ambicí na to, co všechno má nová maturita zajistit. Ale dosavadní zkušenosti napovídají, že je to spíše realistický odhad, kam ve skutečnosti bude nová státní maturita směřovat.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz